|
|
Vliv methylviologenu na produkci sekundárních látek v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum, odrůda Bambi
Vlachová, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
9 ABSTRAKT Předmětem této práce bylo hodnocení vlivu abiotccého elicitoru na producci secundárních metabolitů v in vitro culturách pohancy obecné. Cílem bylo zjisttt zda methylviologen zvyšuje producci rutnu v calusových a suspenzních culturách Fagopyrum esculentum Moench var. Bambi. Pocus byl proveden na culturách cultvovaných na živném médiu podle Murashigeho a Scooga s přídavcem 2t4-dichlorfenoxyoctové cyseliny (2t4-D) o concentraci 1 mg/l jaco růstového regulátoru. Ke culturám byl přidáván 1 ml ethanoliccého roztocu methylviologenu ve třech různých concentracích: c1 = 100t0 mg/100 mlt c2 = 10t0 mg/100 ml a c3 = 1t0 mg/100 ml a byly elicitovány po dobu 6t 12t 24t 48t 72 a 168 hodin. Ke controlním vzorcům (bez přídavcu elicitoru) byl přidán 1 ml ethanolu 96 % a vzorcy byly odebírány po 6t 24t 72 nebo 168 hodinách. Po uplynulé době byly cultury odebrányt vysušeny a uschovány pro pozdější stanovení obsahu rutnu. Předmětem práce byla i analýza vylučování rutnu do živného média. Obsah rutnu ve všech vzorcích byl později vyhodnocen pomocí HPLC. V této práci nebyl pozorován žádný zásadní nárůst v producci rutnu culturami pohancy po expozici elicitorem. Maximální obsah rutnut cterý byl detecovánt byl 0t1 mg/g DWt tedy spodní hranice detecovatelnostt a byl nalezen v suspenzních culturách ve třech případech; při...
|
|
|
Studium přímo lisovatelných tabletovin a matricových tablet s polyvinylalkoholem.
Vildová, Lucie ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Ondrejček, Pavel (oponent)
1. Abstrakt, abstract Abstrakt Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutická technologie Student: Lucie Vildová Školitel: PharmDr. Jitka Mužíková, Ph.D. Název diplomové práce: Studium přímo lisovatelných tabletovin a matricových tablet s polyvinylalkoholem V práci jsou hodnoceny a porovnávány vlastnosti přímo lisovatelných tabletovin a matricových tablet obsahujících kombinaci α-laktosy monohydrátu a mikrokrystalické celulosy v poměru 3:1 ve fyzikální směsi a směsném suchém pojivu. Polyvinylalkohol je použit jako retardující složka v koncentracích 30, 40 a 50 %. Testovanými parametry jsou lisovatelnost, pevnost tablet v tahu a rychlost uvolňování léčiva z tablet. Lisovatelnost je hodnocena pomocí energetického profilu lisovacího procesu. Zkouška disoluce je prováděna metodou rotujícího košíčku. Hodnoty celkové energie lisování, plasticity a pevnosti tablet v tahu byly vyšší u tabletovin se směsným suchým pojivem. S rostoucím množstvím polyvinylalkoholu klesaly hodnoty celkové energie lisování, plasticity, pevnosti tablet v tahu a rychlosti uvolňování léčiva. Disoluční chování tablet obsahujících fyzikální směs nebo směsné suché pojivo a stejné množství polyvinylalkoholu bylo srovnatelné.
|
|
|
Modifikace fragmentů protilátek, jejich značení nekonvenčními pozitronovými zářiči a biologické testování pro diagnostiku PET.
Čepa, Adam ; Lázníček, Milan (vedoucí práce) ; Komárek, Pavel (oponent) ; Melichar, František (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra farmakiologie a toxikologie Kandidát Mgr. Adam Čepa Školitel Prof. PharmDr. Ing. Milan Lázníček, CSc. Název disertační práce Modifikace fragmentů protilátek, jejich značení nekonvenčními pozitronovými zářiči a biologické testování pro diagnostiku PET Zvláštní onkologická diagnostika vyžaduje nové typy selektivních radiofarmak, zejména těch, které jsou vhodné pro molekulární PET zobrazování a terapii potažmo teranostiku. Cílem této práce je představit nová radiofarmaka s cílenou distribucí pro diagnostiku immunoPET a terapii založenou na monoklonální protilátce IgG M75 zaměřené na humánní karboanhydrázu IX, nimotuzumab (hR-3) cílící receptor pro epidermální růstový faktor (EGFR) a jeden z derivátů bombesinu (BBN) cílící GRP receptory. Tyto molekuly byly značeny radionuklidy 64Cu (t1/2 12,70 hod.), 61Cu (t1/2 3,33 hod), 68Ga (t1/2 68 min) a 177Lu (t1/2 6,71 dne). Tato potenciální radiofarmaka byla hodnocena in vitro a in vivo. Protilátka IgG M75 a její fragment scFv-Fc M75, připravený genetickou modifikací, byly konjugovány s nekomerčním chelátorem specifickým pro měď tzv. "fosfinátem" (PHS) a následně značeny radionuklidy 61,64Cu. Stabilita značeného konjugátu byla testována v lidském séru. Imunoreaktivita značeného konjugátu...
|
|
|
Myš, potkan, krysa: prostor, pach a metody detekce
Kaftanová, Barbora
Společné soužití člověka s hlodavci se datuje již od počátku zemědělství. Mnohé populace hlodavců se přizpůsobily synantropnímu způsobu života, a jakožto komenzálové doprovázejí člověka až do dnešní doby. První studie sleduje, jakým způsobem člověk ovlivnil životní prostředí nekomenzálního druhu hlodavce - myši kyperské (Mus cypriacus). Tento ostrovní endemit se po většinu své existence vyvíjel v nepřítomnosti savčích konkurentů a predátorů. Během posledních 10.000 let však člověk do jeho prostředí zavlekl druhy, které životní prostředí myši značně ovlivnily. Zejména krysa (Rattus rattus) dnes na ostrově dominuje svou početností a je pravděpodobně výrazným kompetitorem kyperské myši. Přesto její pach na myš nepůsobí averzivně, naopak je preferován, zřejmě jakožto pach fylogeneticky příbuzného druhu. Naopak pach kočky, na Kypru rovněž rozšířené, vyvolává averzivní reakci. Druhým řešeným tématem je sledování behaviorálních strategií různých typů myších populací (komenzální M. musculus musculus, nekomenzální M. m. musculus, nekomenzální M. m. domesticus) pomocí exploračních testů. Komenzální populace projevuje výraznou vertikální aktivitu - zřejmě proto, že komenzální prostředí nabízí řadu příležitostí ke šplhání. Naopak je oproti nekomenzálům méně aktivní v testu volné explorace. V komenzálním...
|
|
|
Rekognice v trestním řízení
Rešlová, Anna ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Galovcová, Ingrid (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematikou rekognice v trestním řízení, která je upravena v ustanovení § 104b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Práce pohlíží na rekognici jak z pohledu trestního práva, tak i z pohledu kriminalistiky a přináší též vzhled do několika psychologických aspektů tohoto významného procesního úkonu, zejména paměťových stop. Cílem této rigorózní práce je provedení kritické analýzy současného stavu jak z pohledu zákonné úpravy, tak i z pohledu správnosti a efektivity nastavených postupů. To vše za účelem zodpovězení otázky, zda úprava de lege lata vyhovuje požadavkům moderního trestního práva procesního. Rigorózní práce se nejprve věnuje rekognici jako zvláštní formě identifikace včetně problematiky paměťových stop a jejích specifikům. Dále se věnuje nahlížení na rekognici z pohledu trestního práva, kdy se zabývá samotným pojmem rekognice, historickým vývojem procesního úkonu, včetně shrnutí několika teoretických definic, které se v odborné literatuře nejčastěji objevují. V další části práce je blíže rozebrána samotná rekogniční procedura, dle jednotlivých fází rekognice, od procesu přípravy až po samotné znovupoznání včetně dokumentace a následného hodnocení rekognice. Pozornost je věnována zejména dostatečnému poučení subjektů rekognice a způsobu...
|
|
|
Identifikace dědičných alterací predisponujících ke vzniku karcinomu prsu pomocí "nextgen" sekvenování.
Lhota, Filip
Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním v populaci žen v Evropě. Přibližně 5 - 10% případů připadá na jeho dědičnou formu, která se vyznačuje vysokou penetrancí, časným nástupem, zvýšeným rizikem rekurence a vznikem maligních onemocnění v dalších lokalizacích. Mutační analýzy vysoce rizikových pacientů identifikují kauzální mutaci v některém z nejvíce studovaných predispozičních genů (BRCA1, BRCA2, TP53, ATM, CHEK2, NBS1, PALB2) v méně než jedné třetině případů tohoto onemocnění. V poslední době byla, díky nástupu nových metod masivně paralelního sekvenování, charakterizována řada dalších predispozičních a kandidátních genů, ale výskyt jejich patogenních alterací se v jednotlivých geograficky odlišných populacích často liší. Významná část vysoce rizikových pacientů z rodin s dědičným karcinomem prsu může reprezentovat nosiče populačně specifických nebo i privátních mutací. Většina doposud identifikovaných predispozičních genů, jejichž mutace predisponují ke vzniku karcinomu prsu u vysoce rizikových osob, kóduje proteiny ovlivňující DNA reparační pochody, především pak reparaci dvouřetězcových zlomů DNA. Avšak mutační analýza byla provedena jen ve velmi malé části všech DNA reparačních genů. Lze předpokládat, že v doposud neanalyzovaných genech kódujících DNA reparační proteiny...
|
|
|
Morfologie a aktivita vybraných lavinových drah v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku
Krause, David
Výskyt lavinových drah je běžný v alpínském prostředí, ale také v prostředí středohorském, jako jsou například Vysoké Sudety. Předkládaná diplomová práce je zaměřena na lavinové dráhy východních Vysokých Sudet. Byla provedena morfometrická analýza 8 lavinových drah za účelem zjištění jejich vlastností a statistického porovnání. Dendrogeomorfologická analýza a geomorfologické mapování bylo provedeno ve 2 vybraných drahách (Sněžná kotlina a Králický Sněžník) pro odvození četnosti jejich lavinové aktivity ve vztahu k morfologii. Výsledky ukazují výrazný rozdíl mezi dvěma skupinami lavinových drah východních Vysokých Sudet. Dráhy ve Sněžné kotlině a na Králickém Sněžníku jsou delší, užší a mají větší převýšení, než ostatní dráhy. Dendrogeomorfologická analýza ukazuje, že Sněžná kotlina je lavinově výrazně aktivnější, zejména po silné lavinové události v roce 2004. Ve Sněžné kotlině se nachází koryto s lavinovou modelací, pravděpodobně též v minulosti ovlivněné murami. Naopak dráha na Králickém Sněžníku je téměř neaktivní a nezahrnuje téměř žádné formy reliéfu s lavinovou genezí. Předkládaná diplomová práce je první studií zaměřující se ve východních Vysokých Sudetech na vztah aktivity a morfologie lavinových drah. Klíčová slova: sněhové laviny, morfometrie, dendrogeomorfologie, východní Vysoké Sudety,...
|
|
|
Influence of bird schistosome Trichobilharzia regenti on haemocyte activity of lymnaeid snails
Skála, Vladimír
Plži (Gastropoda) jsou ve svém přirozeném prostředí exponováni různým patogenům, a to například bakteriím nebo mnohobuněčným parazitům (digenetickým motolicím), které se v plžích vyvíjejí. V boji proti těmto patogenům využívají plži sofistikovaný vnitřní obranný systém, který je tvořen humorální a buněčnou složkou. Lektiny jsou považovány za nejdůležitější humorální komponenty, zatímco hemocyty představují nejvýznamnější efektorové buňky. Imunita je jeden z důležitých faktorů podmiňujících kompatibilitu/nekompatibilitu plžů a patogenů (zejména plžů a motolic). Úvod této dizertační práce zahrnuje přehled literatury o imunitním systému plžů a jeho reakcích proti patogenům, a to bakteriím a motolicím. Zároveň jsou v této části shrnuty i poznatky o imunomodulacích způsobených kompatibilními motolicemi. Experimentální práce (prezentována v přiložených publikacích) se zaměřila zejména na vliv ptačí schistosomy Trichobilharzia regenti na aktivitu hemocytů dvou druhů plovatkovitých plžů: (i) Radix lagotis, v němž se T. regenti vyvíjí a (ii) Lymnaea stagnalis, který je k infekci rezistentní. Tento parazit způsobuje neuromotorické poruchy u specifických defnitivních hostitelů (vodních ptáků), ale náhodně může infikovat i člověka a způsobovat tzv. cerkáriovou dermatitidu. Originální publikace zahrnují...
|
|
|
Umlčování exprese transgenů v rostlinách bramboru a v buněčné linii tabáku BY-2
Tyč, Dimitrij
Náhodný objev RNA interference před pár desítkami let u rostlin a její následné popsání Firem et al. v roce 1998 znamenal doslova revoluci v molekulární biologii a řadě dalších oborů. Výzkumníci odkryli rozsáhlý a nečekaný mechanizmus regulace genové exprese na mnoha úrovních u téměř všech studovaných eukaryot. Prvotní studie u rostlin odhalily umlčování exprese z vnějšku dodaných genů i příslušných endogenů. Brzy bylo tedy jasné, že tento proces neslouží organizmům pouze v obraně před viry, ale i před mobilními genetickými elementy a k regulaci vlastních genů. Společným jmenovatelem všech mechanizmů RNAi je dvouvláknová RNA, která je štěpena na malé RNA. Ty pak řídí v součinnosti s řadou dalších proteinů buď štěpení částečně či plně komplementární mRNA či blokují její translaci v procesu posttranskripčního umlčování (PTGS), nebo se v procesu RNA řízené metylace DNA (RdDM) podílejí na umlčování genů na transkripční úrovni doprovázené remodelací chromatinu. Mechanizmy RNAi se uplatňují i při transformaci rostlin, kdy způsobují v odvozených liniích značnou variabilitu a nestabilitu v expresi vnesených genů. Řada biotechnologických postupů ovšem vyžaduje dlouhodobou definovanou a stabilní expresi transgenu, kterou právě RNAi znesnadňuje. Hlavním cílem diplomové práce bylo posoudit vliv vybraných...
|
|
|
Fluidizace membrány alkoholy inhibuje signalizaci DesK-DesR u Bacillus subtilis
Vaňousová, Kateřina ; Mikušová, Gabriela (oponent)
Po chladovém šoku zavádí desaturáza Des u Bacillus subtilis dvojné vazby do řetězců mastných kyselin, které jsou součástí membránových fosfolipidů. Syntéza Des je regulována dvoukomponentovým systémem DesK/DesR. DesK slouží jako senzor stavu membrány a spouští syntézu Des po poklesu fluidity membrány. Cílem této práce je zkoumat biofyzikální změny v membráně, které jsou schopny ovlivnit signalizaci DesK. S využitím lineárních alkoholů (etanolu, propanolu, butanolu, hexanolu, oktanolu) a benzyl alkoholu bylo možné potlačit syntézu Des po náhlém snížení teploty. Změny biofyzikálnch vlastností membrány způsobené přídavkem alkoholu byly sledovány pomocí membránových fluorescentních sond a diferenciální skenovací kalorimetrie. Bylo zjištěno, že fluidizace membrány vyvolaná alkoholy byla doprovázena zvýšenou hydratací na rozhraní mezi lipidy a polárním vnějším prostředím. To je spojeno s poklesem aktivity DesK. Přídavek alkoholů napodobuje nárůst teploty, který může být měřen izotermálně pomocí anizotropie fluorescence. Účinek alkoholů na periferii membrány je v souladu s konceptem mechanizmu, kdy dva hydrofilní motivy umístěné na opačných koncích transmembránové oblasti DesK, které fungují jako molekulární měřítko, vnímají teplotně závislé změny membránových vlastností.
|
host ::
RSS.