Ústav výzkumu globální změny

Ústav výzkumu globální změny Nalezeno 589 záznamů.  začátekpředchozí579 - 588další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Retrospektivní sledování defoliačních a regeneračních procesů asimilačních orgánů jako podklad pro odhad dlouhodobé stresové zátěže porosů smrku ztepilého
Cudlín, Pavel ; Moravec, Ivo ; Havlíček, František
Retrospektivní metoda zjišťování reakce porostů smrku ztepilého na synergické působení klimatických a imisních faktorů byla použita na čtyřech trvalých výzkumných plochách v Jizerských horách. Na všech plochách již došlo k překročení vnitřní tolerance stromů v porostu vůči synergickému působení přírodních a antropogenních stresových faktorů (ztráta více než 50% primárních výhonů), ale na žádné ploše nebylo pozorováno významné poškození stromů (ztráta více než 80% primárních výhonů). To svědčí o stále ještě relativně vysokém regeneračním potenciálu stromů.
Zmlazení dřevin v horských smrčinách odumřelých po napadení lýkožroutem smrkovým
Jonášová, Magda
Přirozené zmlazení dřevin bylo sledováno pod smrkovými porosty uschlými po napadení lýkožroutem smrkovým a na holinách po zásazích proti lýkožroutovi. Výsledky potvrdily úspěšné zmlazování původních dřevin klimaxových smrčin (smrk, jeřáb, buk) pod ochranou suchého porostu.
Vysoký tlak a potraviny
Houška, M. ; Strohalm, J. ; Kocurová, K. ; Totušek, J. ; Tříska, Jan ; Vrchotová, Naděžda ; Gabrovská, D. ; Poulíčková, I.
Šťávy ošetřené vysokým tlakem byly porovnávány po stránce chemického složení a antimutagenní aktivity s mraženými a pasterovanými šťávami
Hledání ztraceného času - zhodnocení studie z roku 1983: "Krajinně ekologické důsledky výstavby a provozu Jaderné elektrárny Temelín"
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Studie äKrajinně ekologické důsledky výstavby a provozu Jaderné elektrárny Temelín' (Kolektiv, 1983) se stala jedním z informačních podkladů při řešení projektu äSociálně-ekologické a psychologické dopady jaderné elektrárny Temelín na obyvatelstvoö. Tento projekt řeší Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Ústavem ekologie krajiny Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích. Komparace studie, která vznikla před více než dvaceti lety, se současností, odhaluje skutečnosti, které vedly k odchýlení z prognózované dráhy vývoje.
Vnímání Jaderné elektrárny Temelín jihočeskou populací v proměnách času (1993/2003)
Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Bartoš, Michael
Práce se zabývá sociálním systémem v okolí Jaderné elektrárny Temelín, především pak některými aspekty jeho adaptace na zátěž. Je soustředěna na problematiku vizuálního vnímání elektrárny místní populací a proměny tohoto vnímání během posledních deseti let. Předkládaná zjištění jsou výsledkem porovnání vybraných výsledků dvou sociologických průzkumů, které proběhly v Jihočeském kraji, a které jsou od sebe časově vzdáleny deset let. První z průzkumů proběhl v rámci projektu äProměny jižních Čech 1992-1993'. Druhý průzkum probíhá od roku 2002, a to v rámci projektu äSociálně ekologické a psychologické dopady jaderné elektrárny Temelín na obyvatelstvo', který je aktivitou naplňující článek 12 Annexu mezinárodní dohody z Melku.
Výzkum integrovaného turismu na Šumavě v evropském kontextu
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
V rámci mezinárodního výzkumného projektu, který nese název äIntegrovaný turismus jako faktor podporující rozvoj zaostávajících venkovských oblastí v Evropěö, je porovnáváno šest evropských zemí ů Francie, Irsko, Řecko, Španělsko, Velká Británie a Česká republika. Integrovaný turismus je chápán jako cestovní ruch, který se přímo váže na ekonomický, sociální, kulturní a přírodní potenciál území, v němž se odehrává. Problematika rozvoje integrovaného turismu je zkoumána z hlediska jednotlivých aktérů podílejících se na tomto jevu ů z hlediska podnikatelů v cestovním ruchu, návštěvníků území, jednotlivých institucí důležitých pro rozvoj turismu a hostitelské komunity. Šumava je do tohoto projektu zahrnuta jako jedno z modelových území. Článek přináší vybrané výsledky z rozsáhlého výzkumu a jejich porovnání s výsledky zahraničních partnerů.
Biomonitorování vlivu jaderné energetiky na životní prostředí - současný stav a perspektivy
Boháč, Jaroslav
Jaderné elektrárny upoutaly pozornost veřejnosti z hlediska jejich vlivu na životní prostředí zejména po katastrofě v ukrajinském Černobylu. Byl to především negativní vliv radionuklidů uvolněných do ovzduší po havárii na zdravotní stav lidské populace v celé Evropě.V této souvislosti byla intenzivně studována migrace radionuklidů v ekosystémech a jejich případný přechod do potravního řetězce končícího člověkem.
Vliv rozvoje cestovního ruchu na krajinu v jejím mikro- a makroměřítku a hodnocení její ekologické stability. Případová studie pravý a levý břeh Lipna
Šrubař, Vladan
Vzhledem k tomu, že terréní výzkum je na samém počátku, je bezpředmětné činit jakékoli závěry. Už teď lze ale prohlásit, že určitý dopad rozvoje cestovního ruchu na okolní prostředí je evidentní.
Inventarizační průzkum brouků (Coleoptera) na monitorovacích plochách v lesích Boubínského masivu z hlediska dalšího monitorování stavu biotopů
Boháč, Jaroslav ; Matějíček, J.
Nejvíce bohatá počtem biotopů a různým relifem se jeví lokalita Čertova stěna, kde se nalézají jak lesní biotopy tak i biotopy na březích potoka, vlastní břehy a vodní biotopy.

Ústav výzkumu globální změny : Nalezeno 589 záznamů.   začátekpředchozí579 - 588další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.