| |
| |
| |
| |
|
Hodnocení nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady za rok 2015 a 2016
Šlégrová, Helena
Článek hodnotí evidenci toku zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraných elektroodpadů v rámci České republiky za roky 2015 a 2016. Evidenci jsou povinni zasílat výrobci, poslední prodejci, distiributoři a pověření zástupci výrobců elektrických a elektronických zařízení, a to buď sami nebo prostřednictvím kolektivního systému. Podklady pro hodnocení evidence toku elektroodpadů použité v článku byly vzaty z roční zprávy o plnění povinností zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadů. Cílem článku je zhodnocení nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady ve stanovených letech vzhledem ke směrnici Evropského parlamentu a rady 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízení, která stanovuje minimální úrovně využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití elektroodpadů. Z uvedených výsledků vyplývá, že se České republice v roce 2015 a 2016 podařilo splnit stanovené pořadavky EU na minimální úroveň využití vyřazených elektrozařízení a úroveň jejich recyklace.
Plný text: PDF; PDF
|
| |
| |
|
Produkce odpadů a nakládání s nimi v roce 2015 podle ISOH
Čermáková, Eva ; Sequensová, Markéta
Sběr dat o produkci a nakládání s odpady vychází z ohlašovacích povinností stanovených v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění a jeho prováděcích předpisech. Způsob plnění ohlašovací povinnosti upravuje zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, v platném znění. Na základě dat z Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH), který pro Ministerstvo životního prostředí provozuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí, jsme zpracovali přehled produkce odpadů a nakládání s nimi v ČR v roce 2015.
Plný text: PDF
|
|
Rekultivace krajiny po těžbě nerostných surovin na území ČR
Luka, Václav ; Stein, Zbyněk ; Ponocná, Tereza
Těžba nerostných surovin představuje, společně s dalšími antropogenními aktivitami, jeden z nejzásadnějších zásahů do krajiny. Těžební činností dochází často ke zničení či poškození hodnotných stanovišť a geologických lokalit, ale také ke vzniku nových stanovišť a biotopů, jejichž vznik úzce souvisí nejen se samotnou těžební činností, ale také s následnou rekultivací a revitalizací krajiny.
Plný text: PDF
|
|
Indikátory zranitelnosti – Příručka Hodnocení zranitelnosti České republiky ve vztahu ke změně klimatu k roku 2014
CENIA, česká informační agentura životního prostředí
CENIA, česká informační agentura životního prostředí ve spolupráci s Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy vytvořila návrh systému sledování zranitelnosti České republiky vůči projevům změny klimatu, tzv. indikátory zranitelnosti. Zranitelnost ČR vůči projevům změny klimatu je dle vyhodnocení, zpracovaného v průběhu roku 2017 k výchozímu roku 2014, velmi vysoká. Jeden z nejdůležitějších prvků zranitelnosti ČR je hospodaření s vodou v české krajině, která není v dostatečné míře schopná zadržovat vodu, což přispívá na jedné straně k velmi vysoké zranitelnosti suchem a na straně druhé povodněmi. Špatný management vody v krajině a v sídlech je umocněn měnícími se srážkovými a teplotními vzorci, které mají dopady na další oblasti – obyvatelstvo, lesnictví, zemědělství, urbánní prostředí, energetiku a další. Sada indikátorů zranitelnosti je součástí Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu (NAP adaptace, 2017), který je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (Adaptační strategie ČR, 2016).
Plný text: PDF
|