|
| |
|
| |
|
|
Historický a současný stav populací sekavce (Cobitis sp.) a sekavčíka balkánského (Sabanejewia balcanica) na území České republiky
Halačka, Karel ; Mendel, Jan ; Muška, M. ; Merta, L. ; Vetešník, Lukáš
Sekavec a sekavčík balkánský patří mezi ohrožené druhy, které historicky vymizely na řadě stanovišť a byly tak zařazeny na seznam chráněných druhů Evropskou komisí (příloha II Směrnice o stanovištích) i ohrožených druhů v ČR (vyhláška 395/1992 Sb.). Aktuální výskyt sekavce je plošnější než u sekavčíka, ale stále soustředěn pouze do omezených oblastí. Nachází se v povodí Lužnice, kde osídluje jak horní, přírodě blízké úseky, tak střední část, kde obývá i rybníky a jejich stoky. Další populace se vyskytují v Jordánce (přítok Žehrovky), Pšovce a Chobotovském potoce (přítok Chrudimky). Nově byl výskyt zjištěn také v povodí Opatovického kanálu včetně Bohdanečského rybníka. Na Moravě byl výskyt sekavců potvrzen v povodí Moravské Dyje (VD Nová Říše), Jevišovky (včetně přítoku Skaličky), v povodí Dyje (nad soutokem s Jevišovkou) a v oblasti soutoku Dyje a Moravy. Nová populace sekavce byla zjištěna v náhonu Strhanec v povodí Bečvy. Výskyt sekavčíka na našem území byl známý pouze v dolním toku Vláry. V roce 2016 byla v řece Jihlavě objevena zcela nová populace, unikátní pro celé povodí Moravy.
|
|
| |
|
|
Kvalita prostředí a potravní chování kapra ve vztahu k přikrmování v polointenzivní rybniční akvakultuře
Adámek, Zdeněk ; Jurajda, Pavel ; Zukal, Jan ; Janáč, Michal ; Mikl, Libor ; Šlapanský, Luděk ; Všetičková, Lucie ; Prášek, Václav ; Šútovský, I. ; Chytka, V. ; Mrkvová, Markéta
Kombinací čtyř metod terénního výzkumu (telemetrie, elektrolov, potravní analýzy a měření parametrů vody) se ukázalo, že ryby nejsou v polointenzivním rybničním chovu rozmístěny rovnoměrně. Dominantní jedinci se koncentrují v krmných místech v hustotě, která může snížit obsah kyslíku až k hranici fyziologického minima, což vede k horšímu využití krmiv. Menší ryby se zdržují spíše mimo krmná místa a v okrajích rybníka a živí se převážně přirozenou potravu. Kromě menší hmotnosti mají i nižší obsah tuku. Rozdělení obsádky kapra na větší jedince s vyšším obsahem tuku, významně se orientující na krmná místa, a na menší s nižším obsahem tuku živící se více přirozenou potravou vede k doporučení vhodnosti rozšíření aplikace krmiv na více krmných míst, případně jejich střídání.
|
|
| |
|
|
Morfologické rozdíly v rámci chovaných skupin lososovitých ryb
Halačka, Karel
Cílem studie je posouzení vlivu druhu/linie a podmínek chovu. Tato práce zachycuje první průběžné výsledky získané na základě tří skupin lososovitých ryb – pstruha duhového původem z Itálie, z Dánska a hybridních jedinců sivena (S. fontinalis x S. alpinus). Sledovány byly vybrané morfologické parametry – stavba těla, hmotnost vnitřních orgánů, struktura pokožky a žáber a velikost krvinek.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.