|
|
Homosexualita v praxi a diskurzu trestního práva, medicíny a občanské společnosti od vydání trestního zákona z roku 1852 do přijetí trestního zákona z roku 1961
Seidl, Jan ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Sokolová, Věra (oponent) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Dizertační práce se zabývá proměnami pojetí homosexuality a homosexuální subkultury jako něčeho odlišného, jak se vyvíjelo od druhé třetiny 19. století do druhé poloviny 20. století mezi zástupci českého trestního práva a české medicíny, jakož i proměnami sebepojetí české homosexuální subkultury samotné v tomto časovém intervalu. Práce zejména sleduje postoje a snahy aktérů, jejichž cílem bylo přispět ke společenské emancipaci této subkultury, anebo - v době zvýšené perzekuce homosexuality za nacistické okupace - faktickou nemožnost takové snahy vyvíjet. Práce je rozdělena do pěti oddílů - v prvním je představeno právní prostředí, které podmínilo toto emancipační úsilí v době platnosti trestního zákona z roku 1852 (tedy do roku 1950); další čtyři oddíly pak zkoumají toto úsilí samotné zvlášť pro jednotlivá období. Druhý oddíl se tak zabývá rozšířením povědomí o moderní homosexuální identitě v českých zemích v době před první světovou válkou, třetí úsilím reformně orientovaných lékařů, právníků a samotných homosexuálů o zrušení všeobecné trestnosti homosexuálního jednání v podmínkách demokratické první republiky, čtvrtý změněným strukturálním půdorysem a zvýšenou mírou perzekuce homosexuálního jednání za nacistické okupace českých zemích a pátý zrušením trestnosti homosexuality za komunistického...
|
|
|
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století
Šalak, Boris ; Kindl, Vladimír (oponent)
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století Hlavním cílem této práce je popis organizace soudnictví v Rakousku (Předlitavsku) v 19. století a jeho zasazení do širšího evropského kontextu. Zásadní revoluční události roku 1848 se výrazně dotkly i organizace soudnictví. Roku 1850 došlo v některých zemích monarchie k aktivaci nové soustavy řádných soudů, která nahradila starou soustavu předbřeznovou. Nová soustava byla plně postátněná a oddělená od správy na všech úrovních. Ačkoliv takto formovaná struktura prošla v následujícím půlstoletí několika výraznými proměnami, základní principy organizace se s jistou výjimkou let 1855 až 1867 příliš nezměnily. Dalšími mezníky vývoje jsou léta 1854/1855 spojená s tzv. bachovskou reorganizací justice, léta 1867/1868 charakterizovaná přijetím prosincové ústavy a začátkem aplikace některých principů v ní uvedených, léta 1873/1874 spjatá s přijetím nového trestního řádu a s počátkem jeho účinnosti a konečně léta 1895 až 1898, kdy došlo k reformě civilního řízení i organizace soudnictví. Rakouská soudní soustava v podobě, jakou zaujímala na počátku minulého století, se v českých zemích stala úhelným kamenem organizace soudnictví i po roce 1918.
|
|
|
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století
Šalak, Boris ; Kindl, Vladimír (oponent)
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století Hlavním cílem této práce je popis organizace soudnictví v Rakousku (Předlitavsku) v 19. století a jeho zasazení do širšího evropského kontextu. Zásadní revoluční události roku 1848 se výrazně dotkly i organizace soudnictví. Roku 1850 došlo v některých zemích monarchie k aktivaci nové soustavy řádných soudů, která nahradila starou soustavu předbřeznovou. Nová soustava byla plně postátněná a oddělená od správy na všech úrovních. Ačkoliv takto formovaná struktura prošla v následujícím půlstoletí několika výraznými proměnami, základní principy organizace se s jistou výjimkou let 1855 až 1867 příliš nezměnily. Dalšími mezníky vývoje jsou léta 1854/1855 spojená s tzv. bachovskou reorganizací justice, léta 1867/1868 charakterizovaná přijetím prosincové ústavy a začátkem aplikace některých principů v ní uvedených, léta 1873/1874 spjatá s přijetím nového trestního řádu a s počátkem jeho účinnosti a konečně léta 1895 až 1898, kdy došlo k reformě civilního řízení i organizace soudnictví. Rakouská soudní soustava v podobě, jakou zaujímala na počátku minulého století, se v českých zemích stala úhelným kamenem organizace soudnictví i po roce 1918.
|
|
|
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století
Šalak, Boris ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století Hlavním cílem této práce je popis organizace soudnictví v Rakousku (Předlitavsku) v 19. století a jeho zasazení do širšího evropského kontextu. Zásadní revoluční události roku 1848 se výrazně dotkly i organizace soudnictví. Roku 1850 došlo v některých zemích monarchie k aktivaci nové soustavy řádných soudů, která nahradila starou soustavu předbřeznovou. Nová soustava byla plně postátněná a oddělená od správy na všech úrovních. Ačkoliv takto formovaná struktura prošla v následujícím půlstoletí několika výraznými proměnami, základní principy organizace se s jistou výjimkou let 1855 až 1867 příliš nezměnily. Dalšími mezníky vývoje jsou léta 1854/1855 spojená s tzv. bachovskou reorganizací justice, léta 1867/1868 charakterizovaná přijetím prosincové ústavy a začátkem aplikace některých principů v ní uvedených, léta 1873/1874 spjatá s přijetím nového trestního řádu a s počátkem jeho účinnosti a konečně léta 1895 až 1898, kdy došlo k reformě civilního řízení i organizace soudnictví. Rakouská soudní soustava v podobě, jakou zaujímala na počátku minulého století, se v českých zemích stala úhelným kamenem organizace soudnictví i po roce 1918.
|
|
|
Vývoj trestního práva v 18. století v našich zemích
Zavadil, Tomáš ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se snaží o zachycení některých aspektů vývoje trestního práva v 18. století v českých zemích. Zaměřuje se však téměř výlučně na trestní právo hmotné a o postihnutí jeho vývoje usiluje převážně srovnáváním vybraných právních institutů obsažených ve sledovaných trestních zákonících, které jsou řazeny chronologicky. Práce se skládá zúvodu, tří kapitol a závěru. Úvod práce představuje stručné uvedení do problematiky spolu s vymezením některých základních pojmů a zmiňuje i existující literaturu k tématu. První kapitola je rozdělena na tři části. První z těchto částí se věnuje stavu pramenů trestního práva na počátku 18. století a většímu prostoru se dostává kodifikaci městského práva a posléze i práva zemského. Následující část této kapitoly cílí zejména na trestní zákoníky Josefa I. a Marie Terezie, které byly publikovány v 18. století. Poslední část této kapitoly se pak zabývá dvěma dalšími publikovanými trestními zákoníky a to Josefa II. a Františka II., které už vycházejí z osvícenské filozofie, z nichž posledně zmíněný již spadá do 19. století. Druhá kapitola podává přehled vybraných institutů trestního práva hmotného. Opět je dělena na tři části, přičemž první část se zabývá trestným činem a souvisejícími instituty jako pokusem trestného činu, nutnou obranou apod. Druhá část...
|
|
|
Homosexualita v praxi a diskurzu trestního práva, medicíny a občanské společnosti od vydání trestního zákona z roku 1852 do přijetí trestního zákona z roku 1961
Seidl, Jan ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Sokolová, Věra (oponent) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Dizertační práce se zabývá proměnami pojetí homosexuality a homosexuální subkultury jako něčeho odlišného, jak se vyvíjelo od druhé třetiny 19. století do druhé poloviny 20. století mezi zástupci českého trestního práva a české medicíny, jakož i proměnami sebepojetí české homosexuální subkultury samotné v tomto časovém intervalu. Práce zejména sleduje postoje a snahy aktérů, jejichž cílem bylo přispět ke společenské emancipaci této subkultury, anebo - v době zvýšené perzekuce homosexuality za nacistické okupace - faktickou nemožnost takové snahy vyvíjet. Práce je rozdělena do pěti oddílů - v prvním je představeno právní prostředí, které podmínilo toto emancipační úsilí v době platnosti trestního zákona z roku 1852 (tedy do roku 1950); další čtyři oddíly pak zkoumají toto úsilí samotné zvlášť pro jednotlivá období. Druhý oddíl se tak zabývá rozšířením povědomí o moderní homosexuální identitě v českých zemích v době před první světovou válkou, třetí úsilím reformně orientovaných lékařů, právníků a samotných homosexuálů o zrušení všeobecné trestnosti homosexuálního jednání v podmínkách demokratické první republiky, čtvrtý změněným strukturálním půdorysem a zvýšenou mírou perzekuce homosexuálního jednání za nacistické okupace českých zemích a pátý zrušením trestnosti homosexuality za komunistického...
|
|
|
Vývoj trestního práva v 18. století v našich zemích
Zíka, Tomáš ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Resumé diplomové práce Tato diplomová práce se jako svým hlavním tématem zabývá vývojem trestního práva hmotného a procesního v 18. století v našich zemích. Pojednává též o zákoníku vydaném v roce 1803, protože celý tento vývoj završoval a logicky je tedy nutné ho uvést. Celý vývoj trestního práva v českých zemích se samozřejmě odvíjí od vývoje trestního práva v Habsburské monarchii, jejíž byly naše země součástí. Jako vedlejší téma je tedy zpracován také historický vývoj monarchie v dané době, filosofické a náboženské směry a názory, největší myslitelé a také dřívější právní úprava, ze které samozřejmě tvůrci zákonů v 18. století čerpaly a která často platila i v první polovině 18. století. Dále tato diplomová práce pojednává o vývoji struktury hrdelního soudnictví na našem území, kdy se zaměřuje hlavně na jeho personální i věcné vybavení a na důvody postupného snižování počtu hrdelních soudů. Ve zvláštní kapitole se také pojednává o vývoji úpravy trestných činů proti božskému majestátu, na které se v průběhu tohoto století nejvíce měnil náhled, kdy se během pár let změnily z nejpřísněji postihovaného trestního činu na přestupky a poté opět na trestný čin. V této kapitole se navíc dostává srovnání těchto činů s trestnými činy proti panovníkovi. Hlavní pozornost je ale věnovaná jednotlivým zákoníkům vydaným...
|
|
|
Složitý vývoj na Hlučínsku a identifikace jeho obyvatel s Československou republikou v letech 1920 až 1938
Emmert, František
Hlučínsko, malý slezský region, nepatřil před vznikem Československa k Rakousko-Uhersku, nýbrž k Německu. I po roce 1920 zůstávalo zdejší obyvatelstvo silně ovlivněno přechozí příslušností k Prusku a německému císařství. Dočasně zůstal zachován dokonce i německý právní úřad na tomto území (tzv. trialismus právního řádu ČSR). Region se později stal voličskou základnou německých politických stran, včetně Sudetoněmecké strany (SdP) a to ve stejné míře jako německojazyčné pohraničí. Na konci 30. let i československá strana připustila, že proces integrace do republiky nebyl příliš úspěšný.
|
|
|
Říšské občanství jako nástroj nacistické ideologie a germanizační politiky
Emmert, František
Zákon o říšském občanství z roku 1935 přináší významnou změnu v právní úpravě institutu německého státního občanství. Zákon nově definovat státní příslušnost a nově zakládá tzv. říšské občanství. Problematice říšského občanství v československém pohraničí v souvislosti s nacistickou okupací v roce 1938 a na území Protektorátu Čechy a Morava po roce 1939 se věnuje tento článek.
|
|
| |
host ::
RSS.