Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rod Sicista (Mammalia, Rodentia, Zapodidae) v západním Palearktu: diversita, fylogenese a areálová historie.
Lišková, Tereza ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Práce shrnuje literární data týkající se taxonomie, rozšíření, fylogenese a areálové historie rodu Sicista. Rod tvoří monotypickou čeleď Sminthidae, představující bazální vývojovou větev nadčeledi Dipodoidea, doložené od svrchního eocénu. Zahrnuje celkem 14 recentních druhů rozšířených od východní Asie po střední Evropu. Většina z nich osídluje drobné areály horských oblastí střední Asie a Kavkazské oblasti, výjimkou jsou druhy S.betulina a S.subtilis, s poměrně velkými areály, zasahující i do střední Evropy. Evropský fosilní záznam (více než 150 čtvrtohorních nálezů) ukazuje výrazně širší rozšíření v různých úsecích pleistocénu a v nejstarším holocénu. Druhová příslušnost fosilních dokladů je však v řadě případů sporná, morfologické rozdíly jednotlivých druhů jsou velmi nezřetelné. Diskriminační možnosti a historie výskytu ve střední Evropě jsou podrobně diskutována se zvláštním zřetelem k fosilním dokladům z území ČR a Slovenska. Klíčová slova: Sicista, fylogeneze, areálová historie, diverzita, taxonomie, západní Palearktida
Populační a geografická proměnlivost létavců (Miniopterus) v západní Palearktidě
Šrámek, Jan ; Benda, Petr (vedoucí práce) ; Hanák, Vladimír (oponent)
V této práci byla prostřednictvím multidisciplinárního přístupu (morfometrická kraniální, dentální, fenetická a tvarová analýza; molekulárně genetická analýza mt genu ND2) detailně prostudována pohlavní a zejména geografická proměnlivost různých populací rodu Miniopterus ze západní Palearktidy a navazujících oblastí: Miniopterus schreibersii (Maroko, západní Evropa, Panonie, Balkán, Kréta, Blízký východ, Střední východ), Miniopterus natalensis (Jemen, Etiopie) a Miniopterus inflatus (Etiopie). U druhu Miniopterus schreibersii byla testována a následně prokázána existence pohlavního dimorfizmu: samci mají lebky celkově větší a oproti samicím relativně vyšší, kratší a užší. Mandibuly mají celkově větší samice, stejně jako více než polovinu dentálních rozměrů. Samci mají výrazně větší špičáky a celkově, ku ostatním dolním premolárům, relativně vyšší dolní P4. Pohlaví se navzájem nejvíce liší ve tvaru P4 a horních molárů. Hodnocením mezipopulační variability druhu Miniopterus schreibersii bylo zjištěno, že vzorky západoevropské, panonské, balkánské, krétské, sicilské, gruzínské, příbřežní turecké a marocké nejspíše náležejí poddruhu M. s. schreibersii. Afgánské, íránské, ázerbájdžánské a vnitrozemní turecké pak poddruhu M. s. pallidus. Blízkovýchodní vzorky (jižní Anatolie, Kypr, Libanon, Sýrie),...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.