Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Jan Jiří Hering, malíř počínající protireformace
MATĚJKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se bude zabývat osobností pražského malíře Jana Jiřího Heringa, jehož tvorba spadá do 1. poloviny 17. století. Umělcovu ranou polohu úzce pojí rámec inspirovaný rudolfínskou manýristickou kresbou, zatímco pozdější malířské formy vykazují spíše strnulý rukopis. Lze předpokládat, že v Heringově výtvarném projevu sehrál významnou roli několikaletý pobyt v Římě během pontifikátu Sixta V., dále umělecky podněcující atmosféra porudolfínské Prahy a následující umělecké objednávky zaměřené na výbavu katolických kostelů. Jako první pražský malíř počínající protireformace řešil Hering nový druh umělecké objednávky více způsoby. Na jedné straně využíval klasických vzorů, kterým vdechl barokní výraz, dynamiku a expresi a na druhé straně komponoval obrazy světců dle středověkých schémat spojením několika scén do jednoho obrazového prostoru. Vzhledem k diametrálně odlišnému projevu v kresebné produkci rudolfínského typu a v malířské pobělohorské tvorbě, působí Hering jako umělec dvou tváří. Práce se pokusí objasnit Heringovu tvorbu a její vazby k první etapě protireformace, dále se zaměří na malířovu bipolárnost v uměleckém výrazu s hledáním možných paralel a se zařazením do kontextu pražské malířské produkce.
Sémiotická analýza komiksu v současných českých společenských časopisech v letech 2000-2015
Dorňáková, Anna ; Průchová, Andrea (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá českým komiksem ve společenských a kulturních magazínech po roce 2000. Svým zaměřením tak v jistém smyslu navazuje na publikace zabývající se historií českého komiksu. Po roce 2000 se na poli českého obrazového seriálu tvoří nová generace autorů, tzv. Generace nula, jejíž zástupci se v mnoha ohledech zásadně liší od autorů dřívějších, zvláště těch, jež lze řadit do Generace 89. Prostřednictvím sémiotické analýzy se v této práci zaměřujeme na komiksovou produkci v současných periodikách a pokoušíme se zjistit, do jaké míry i magazíny zaměřené na zpravodajství, a určené tak pro širší vrstvy příjemců, publikují na svých stránkách různorodé komiksy, případně jak tyto materiály korespondují s profilem časopisu. Pro zachycení možného kontrastu byla do rozboru zařazena navíc i kulturně zaměřená periodika. Skupinu magazínů, jejichž komiksy a stripy byly analyzovány tak tvoří zpravodajské časopisy Reflex a Respekt a kulturní periodika Art+Antiques a A2. Analytické části předchází teorie, jež se vedle reflexe debat o vhodné definici pojmu komiks zaměřuje na vztah textu a obrazu, jenž je pro komiks tak významný. Kromě toho je v této práci probírán i aparát vizuálního jazyka komiksu a historie českého obrazového seriálu.
Vizuální jazyk komiksu a design grafického uživatelského rozhraní
Šlaufová, Kateřina ; Brejcha, Jan (vedoucí práce) ; Ovesleová, Hana (oponent)
Práce VIZUÁLNÍ JAZYK KOMIKSU A DESIGN GRAFICKÉHO UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ vychází z předpokladu, že komiks a GUI využívají pro komunikaci se čtenáři/uživateli obdobné prvky. GUI jako významné kulturní rozhraní ve svém jazyku čerpá z jazyků dalších médií a jak dokazuje tato práce, čerpá také z komiksu. Dále jsou nastíněny společné znaky obou médií na rovině obecné, sémantické i vizuální. V obecné rovině se jedná o konvergenci a hybriditu nebo požadavky kladené na čtenáře/uživatele. Velmi obdobné pro komiks a GUI jsou také limity, které plynou z vlastností média, pro které jsou určeny. Na sémantické rovině lze hledat v obou médiích metaforická a metonymická zobrazení. Stěžejní část práce se věnuje společným vizuálním prvkům a nachází je jak ve formě zjednodušení, sekvenčnosti a víceúrovňovém rámování, tak u prvků, jako jsou ikony či text. Případová studie, která analyzuje GUI softwaru Adobe Photoshop CS5 po vzoru vizuálního jazyka komiksu, dokazuje spojitosti obou médií v praxi a odkrývá nové souvislosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.