Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pregón and its impact on the development of ultrasound in the work of Nicolas Guillén.
Grešová, Martina ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
(slovensky) Cieľom tejto diplomovej práce bolo zistiť vzťah medzi pregoneros, pouličnými predavačmi na Kube a avantgardnou poéziou kubánskeho autora Nicolasa Guilléna. K predpokladu, že tieto dva elemanty majú spoločné znaky bol v prvom rade fakt, že najväčšia popularita pouličných predavačov koreluje s koncom modernizmu a začiatkami avantgardy, teda na prelome 19. a 20.st. V teoretickej časti, sme sa najprv zamerali na kultúrny vývoj kubánskej spoločnosti, čo nám vytvorilo základ pre štúdium hudby a literatúry. Zistili sme, že práve hudba je spoločným menovateľom oboch oblastí, pregonerov (veršov tvorených pouličnými predavačmi) a Guillénovej poézie. V praktickej časti práce sme sa zamerali na formálny a temetický rozbor pregonerov a básni zo zbierok Songoro Cosongo a Motivos de Son. Na základe týchto analýz sme došli k záveru, že oba elementy majú spoločné znaky, dané časovou súbežnosťou a orientáciu sa na kubánsky folklór, tradíciu a černošské korene, avšak na ich základe nemôžeme potvrdiť priamy vplyv na Guillénovú poéziu.
Nový svět jako odraz Starého světa v Comentarios Reales Inky Garcilasa de la Vegy
Mičunková, Ivana ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Škodová, Denisa (oponent)
Mým cílem v této práci je alespoň částečně odpovědět na otázku, která se nám při studiu osoby Inky Garcilase de la Vegy přímo nabízí a tím je jeho neustálá snaha o harmonii mezi Starým a Novým světem, která se v tomto rozporuplném období XVI. století může jevit jako velmi utopická. Z tohoto důvodu bych v této práci chtěla přiblížit inckou kulturu a společnost, a zároveň evropskou společnost tohoto období pro lepší pochopení samotné identity Inky Garcilase de la Vegy , který byl jedním z prvních významných mestických literátů narozených v Novém světě. Klíčová slova: Inkové, konkvista, mestizaje, transkulturace, národní identita, renesance, platonismus, Nový svět, Starý svět, harmonie
Reflexe indiánského světa v hispanoamerickém eseji 20. století
Núňez Tayupanta, Lucie ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent) ; Riebová, Markéta (oponent)
Reflexe indiánského světa v hispanoamerickém eseji 20. století PhDr. Lucie Núñez Tayupanta Abstrakt Práce se zaměřuje na studium esejistických děl, která reflektují přítomnost indiánského světa a jeho kulturních tradic v hispanoamerickém prostředí. Záměrem této práce je zodpovědět na otázku, jakým způsobem v úvahách hispanoamerických esejistů přispělo dědictví indiánských kultur k vytvoření národní svébytnosti, a ve vzájemné konfrontaci názorů jednotlivých spisovatelů poukázat na různorodost pojetí a zdůrazňování specifických prvků tohoto procesu. V úvodu se práce věnuje teoretickému vymezení žánru eseje, které vychází především ze studií španělských a hispanoamerických teoretiků. Hlavní část je věnována rozboru děl šesti esejistů, v nichž je patrný trojí přístup k otázce vzájemného vztahu kultur. V díle mexického spisovatele Alfonse Reyese je přítomná koncepce harmonická. Reyes nalézá společné rysy původní (předkolumbovské) a moderní kultury a konstatuje míšení obou rovin. Snaha o nalezení harmonie má v případě Reyesova textu podobu míšení kultur, tradic evropské a indiánské. V rámci druhé koncepce, dramatické, jsou v této práci rozlišeny dva pohledy. Představiteli konfrontačního, čistě dramatického pohledu na setkávání kultur jsou peruánští spisovatelé Manuel González Prada, José Carlos Mariátegui a...
Rozbor komiksové adaptace Hrabalovy Příliš hlučné samoty
Perglerová, Jitka ; Kořínek, Pavel (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé Tato práce se věnuje rozboru komiksové Příliš hlučné samoty francouzských autorů Lionela Trana, Ambreho a Valérie Bergeové. Zaměřuje se především na působení specifických prvků komiksu na Hrabalův básnický výraz, kterého je docíleno zejména různou velikostí panelů a jejich rozložením, rozvržením na celky a detaily, stylem kresby a celkovou kooperací textové a obrazové složky. Ukazuje, že vhodným využitím těchto prostředků se dají odstínit i jemné nuance Hrabalova poetického výrazu a že některé významy jsou jimi ještě více posíleny. Pozornost je věnována i časovým a kulturním posunům, které s sebou adaptace nese.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.