|
Pregón and its impact on the development of ultrasound in the work of Nicolas Guillén.
Grešová, Martina ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
(slovensky) Cieľom tejto diplomovej práce bolo zistiť vzťah medzi pregoneros, pouličnými predavačmi na Kube a avantgardnou poéziou kubánskeho autora Nicolasa Guilléna. K predpokladu, že tieto dva elemanty majú spoločné znaky bol v prvom rade fakt, že najväčšia popularita pouličných predavačov koreluje s koncom modernizmu a začiatkami avantgardy, teda na prelome 19. a 20.st. V teoretickej časti, sme sa najprv zamerali na kultúrny vývoj kubánskej spoločnosti, čo nám vytvorilo základ pre štúdium hudby a literatúry. Zistili sme, že práve hudba je spoločným menovateľom oboch oblastí, pregonerov (veršov tvorených pouličnými predavačmi) a Guillénovej poézie. V praktickej časti práce sme sa zamerali na formálny a temetický rozbor pregonerov a básni zo zbierok Songoro Cosongo a Motivos de Son. Na základe týchto analýz sme došli k záveru, že oba elementy majú spoločné znaky, dané časovou súbežnosťou a orientáciu sa na kubánsky folklór, tradíciu a černošské korene, avšak na ich základe nemôžeme potvrdiť priamy vplyv na Guillénovú poéziu.
|
|
Nový svět jako odraz Starého světa v Comentarios Reales Inky Garcilasa de la Vegy
Mičunková, Ivana ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Škodová, Denisa (oponent)
Mým cílem v této práci je alespoň částečně odpovědět na otázku, která se nám při studiu osoby Inky Garcilase de la Vegy přímo nabízí a tím je jeho neustálá snaha o harmonii mezi Starým a Novým světem, která se v tomto rozporuplném období XVI. století může jevit jako velmi utopická. Z tohoto důvodu bych v této práci chtěla přiblížit inckou kulturu a společnost, a zároveň evropskou společnost tohoto období pro lepší pochopení samotné identity Inky Garcilase de la Vegy , který byl jedním z prvních významných mestických literátů narozených v Novém světě. Klíčová slova: Inkové, konkvista, mestizaje, transkulturace, národní identita, renesance, platonismus, Nový svět, Starý svět, harmonie
|
|
Reflexe indiánského světa v hispanoamerickém eseji 20. století
Núňez Tayupanta, Lucie ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent) ; Riebová, Markéta (oponent)
Reflexe indiánského světa v hispanoamerickém eseji 20. století PhDr. Lucie Núñez Tayupanta Abstrakt Práce se zaměřuje na studium esejistických děl, která reflektují přítomnost indiánského světa a jeho kulturních tradic v hispanoamerickém prostředí. Záměrem této práce je zodpovědět na otázku, jakým způsobem v úvahách hispanoamerických esejistů přispělo dědictví indiánských kultur k vytvoření národní svébytnosti, a ve vzájemné konfrontaci názorů jednotlivých spisovatelů poukázat na různorodost pojetí a zdůrazňování specifických prvků tohoto procesu. V úvodu se práce věnuje teoretickému vymezení žánru eseje, které vychází především ze studií španělských a hispanoamerických teoretiků. Hlavní část je věnována rozboru děl šesti esejistů, v nichž je patrný trojí přístup k otázce vzájemného vztahu kultur. V díle mexického spisovatele Alfonse Reyese je přítomná koncepce harmonická. Reyes nalézá společné rysy původní (předkolumbovské) a moderní kultury a konstatuje míšení obou rovin. Snaha o nalezení harmonie má v případě Reyesova textu podobu míšení kultur, tradic evropské a indiánské. V rámci druhé koncepce, dramatické, jsou v této práci rozlišeny dva pohledy. Představiteli konfrontačního, čistě dramatického pohledu na setkávání kultur jsou peruánští spisovatelé Manuel González Prada, José Carlos Mariátegui a...
|
|
Rozbor komiksové adaptace Hrabalovy Příliš hlučné samoty
Perglerová, Jitka ; Kořínek, Pavel (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé Tato práce se věnuje rozboru komiksové Příliš hlučné samoty francouzských autorů Lionela Trana, Ambreho a Valérie Bergeové. Zaměřuje se především na působení specifických prvků komiksu na Hrabalův básnický výraz, kterého je docíleno zejména různou velikostí panelů a jejich rozložením, rozvržením na celky a detaily, stylem kresby a celkovou kooperací textové a obrazové složky. Ukazuje, že vhodným využitím těchto prostředků se dají odstínit i jemné nuance Hrabalova poetického výrazu a že některé významy jsou jimi ještě více posíleny. Pozornost je věnována i časovým a kulturním posunům, které s sebou adaptace nese.
|