|
|
Extrakce bioaktivních látek z výlisků modrých hroznů
Jandrtová, Sabina ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných chemických charakteristik ve šťávě a v extraktech výlisků plodů révy vinné (Vitis vinifera L.). V teoretické části je popsána botanická charakteristika révy vinné, její původ, morfologie, chemické složení, odrůdy a její použití. Následuje charakteristika anthokyanových barviv, jejich výskyt, vlastnosti. Jsou zde také popsány metody jejich stanovení. Závěrečná část se věnuje extrakcím a jejím druhům. Experimentální část znázorňuje extrakce připravených výlisků. Účelem těchto extrakcí je zjištění, kolik anthokyanových barviv a fenolických látek je obsaženo ve slupkách plodů, a které rozpouštědlo vykazuje největší výtěžky. Dále jsou zde popsány stanovení chemických charakteristik, jako jsou celková a cukerná sušina, pH, obsah titrovatelných kyselin, množství redukujících sacharidů, fenolických látek a anthokyanových barviv. Všechna stanovení jsou provedena a výsledky jsou porovnáya ve šťávě révy vinné a v extraktech výlisků dvou odrůd (Cabernet Sauvignon a Zweigeltrebe). Jako nejvhodnější rozpouštědlo pro extrakci je zvolena směs voda-ethanol (50:50) v množství 100 ml. Ve vybraných hodinách jsou určeny chemické charakteristiky (vypsány výše), kde obsah titrovatelných kyselin je vyjádřen na kyselinu vinnou, obsah fenolických látek je definován na kyselinu gallovou v mg GAE·100 g-1, a obsah anthokyanů na malvidin-3-glukosid v mg MGE·100 g-1.
|
|
|
Stanovení základních chemických charakteristik borůvkové pulpy
Strapcová, Zuzana ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá skúmaním vybraných chemických charakteristík v polotovaroch čučoriedky obyčajnej (Vaccinium myrtillus L.) a čučoriedky vysokej (Vaccinium corymbosum L.). V teoretickej časti je popísaná botanická charakteristika oboch druhov čučoriedok. Účinky plodov a listov sú popísané v tretej časti. V ďalšej časti je popísané využitie plodov a záver teoretickej časti tvorí popis stanovenia vybranej charakteristiky – refraktometrickej sušiny. V experimentálnej časti boli stanovené chemické charakteristiky ako celková a rozpustná sušina, pH, množstvo titrovateľných kyselín, redukujúcich sacharidov, fenolických látok a antokyánov v šťave, pulpe a extraktoch čučoriedky obyčajnej a čučoriedky vysokej. Účelom extraktov bolo zistiť, koľko antokyánových farbív a fenolických látok sa nachádza v šupkách plodov, a ktorý extrakt poskytuje najvyššie výťažky. Výsledky charakteristík boli porovnané v rámci celého plodu čučoriedky a polotovarov oboch čučoriedok. Najvhodnejším rozpúšťadlom bola zmes vody a ethanolu v pomere 50:50. Maximum extrakčnej závislosti bolo v dvanástej a trinástej hodine macerovania. V maxime extrakčnej závislosti boli stanovené vyššie opísané chemické charakteristiky. Obsah antokyánových farbív, vyjadrený na delfinidin-3glukosid, bol v extrakte čučoriedky obyčajnej stanovený na 59,7 mg DGE100 g-1 a čučoriedky vysokej na 19,6 mg DGE100 g-1. Obsah celkových fenolických látok, vyjadrených na kyselinu gallovú, bol v extrakte čučoriedky obyčajnej stanovený na 890,9 mg GAE100 g-1 a čučoriedky vysokej 249,9 mg GAE100 g-1.
|
|
|
Změny látkových složek během zrání hroznů révy vinné
Seifert, Lukáš
Diplomová práce byla zaměřena na studium změn látkových složek bobule během zrání hroznů révy vinné. Zkoumání byly podrobeny čtyři odrůdy révy vinné, a to Rulandské bílé, Sauvignon, Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský. Sběr hroznů byl proveden ve čtyřech termínech z jednoho stanoviště. V průběhu zrání byly hodnoceny následující parametry – hmotnost 10 bobulí, obsah rozpustné sušiny, obsah titrovatelných kyselin a penetrační pevnost bobule. Z parametrů rozpustné sušiny, obsahu titrovatelných kyselin a pevnosti bobule byl vypočítán index zralosti pro jednotlivé odrůdy v daném termínu sběru. U všech odrůd byl sledován vývoj stanovených parametrů v čase a rozdíl mezi jednotlivými odrůdami révy vinné.
|
|
|
Extrakce bioaktivních látek z výlisků modrých hroznů
Jandrtová, Sabina ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných chemických charakteristik ve šťávě a v extraktech výlisků plodů révy vinné (Vitis vinifera L.). V teoretické části je popsána botanická charakteristika révy vinné, její původ, morfologie, chemické složení, odrůdy a její použití. Následuje charakteristika anthokyanových barviv, jejich výskyt, vlastnosti. Jsou zde také popsány metody jejich stanovení. Závěrečná část se věnuje extrakcím a jejím druhům. Experimentální část znázorňuje extrakce připravených výlisků. Účelem těchto extrakcí je zjištění, kolik anthokyanových barviv a fenolických látek je obsaženo ve slupkách plodů, a které rozpouštědlo vykazuje největší výtěžky. Dále jsou zde popsány stanovení chemických charakteristik, jako jsou celková a cukerná sušina, pH, obsah titrovatelných kyselin, množství redukujících sacharidů, fenolických látek a anthokyanových barviv. Všechna stanovení jsou provedena a výsledky jsou porovnáya ve šťávě révy vinné a v extraktech výlisků dvou odrůd (Cabernet Sauvignon a Zweigeltrebe). Jako nejvhodnější rozpouštědlo pro extrakci je zvolena směs voda-ethanol (50:50) v množství 100 ml. Ve vybraných hodinách jsou určeny chemické charakteristiky (vypsány výše), kde obsah titrovatelných kyselin je vyjádřen na kyselinu vinnou, obsah fenolických látek je definován na kyselinu gallovou v mg GAE·100 g-1, a obsah anthokyanů na malvidin-3-glukosid v mg MGE·100 g-1.
|
|
|
Stanovení základních chemických charakteristik borůvkové pulpy
Strapcová, Zuzana ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá skúmaním vybraných chemických charakteristík v polotovaroch čučoriedky obyčajnej (Vaccinium myrtillus L.) a čučoriedky vysokej (Vaccinium corymbosum L.). V teoretickej časti je popísaná botanická charakteristika oboch druhov čučoriedok. Účinky plodov a listov sú popísané v tretej časti. V ďalšej časti je popísané využitie plodov a záver teoretickej časti tvorí popis stanovenia vybranej charakteristiky – refraktometrickej sušiny. V experimentálnej časti boli stanovené chemické charakteristiky ako celková a rozpustná sušina, pH, množstvo titrovateľných kyselín, redukujúcich sacharidov, fenolických látok a antokyánov v šťave, pulpe a extraktoch čučoriedky obyčajnej a čučoriedky vysokej. Účelom extraktov bolo zistiť, koľko antokyánových farbív a fenolických látok sa nachádza v šupkách plodov, a ktorý extrakt poskytuje najvyššie výťažky. Výsledky charakteristík boli porovnané v rámci celého plodu čučoriedky a polotovarov oboch čučoriedok. Najvhodnejším rozpúšťadlom bola zmes vody a ethanolu v pomere 50:50. Maximum extrakčnej závislosti bolo v dvanástej a trinástej hodine macerovania. V maxime extrakčnej závislosti boli stanovené vyššie opísané chemické charakteristiky. Obsah antokyánových farbív, vyjadrený na delfinidin-3glukosid, bol v extrakte čučoriedky obyčajnej stanovený na 59,7 mg DGE100 g-1 a čučoriedky vysokej na 19,6 mg DGE100 g-1. Obsah celkových fenolických látok, vyjadrených na kyselinu gallovú, bol v extrakte čučoriedky obyčajnej stanovený na 890,9 mg GAE100 g-1 a čučoriedky vysokej 249,9 mg GAE100 g-1.
|
|
|
Vliv před-fermentační macerace na obsahové látky moštu révy vinné
Sapík, Miloslav
Tato diplomová práce se věnuje tématu vliv před-fermentační maceraci na obsahové látky v moštu révy vinné v daném časovém rozmezí. V teoretické části jsou popsány jednotlivé složky struktury hroznu a látek obsažených v moštu, a proces macerace. Praktická část se týká rozborů moštů ze tří odrůd révy vinné ročníku 2013, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Neuburské odebraných v časovém rozmezí macerace 0, 2, 4, 8, 12, 24 a 48 hodin. Ve vzorcích se následně analyzovaly titrovatelné kyseliny, pH, kyselina vinná, kyselina jablečná, antiradikálová aktivita, obsah flavanolů, polyfenolů, kyseliny kaftarové, antokyanů. Data dokazují, že pokud je podobný rok jako ročník 2013, co se týká zvýšeného obsahu titrovatelných kyselin, dá se zvážit delší macerace rmutu, což může sloužit i budoucí harmoničnosti vína. Vhodná postačující doba macerace na případné snížení titrovatelných kyselin odpovídá době macerace 4 -12 hodin. Co se týká kyseliny vinné a jablečné, jako vhodná doba macerace se jeví přibližně 8 hodin. Pokud bychom chtěli získat co největší podíl zdraví prospěšných látek z tohoto ročníku, musel by se mošt macerovat až 48 hodin.
|
host ::
RSS.