|
|
Gramatikalizační potenciál anaforické funkce lexému ten v mluvených narativech
Zíková, Magdalena ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Nedolužko, Anna (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
7 Abstrakt Předkládaná disertační práce se věnuje užití referenčních prostředků v mluveném narativním diskursu s převahou anaforického odkazování. Zvláštní pozornost patří konkurenci dvou forem: lexikálních frází s lexémem ten (ten-frází) a lexikálních frází bez lexému ten (N-frází) při opakovaných zmínkách. Prvořadým cílem práce je (i) identifikovat faktory, které mluvčí vedou k volbě ten-fráze oproti N-frázi za co možná nejsrovnatelnějších podmínek, a (ii) prozkoumat možnosti gramatikalizace výrazu ten z anaforického užití. Teoretické a metodologické zázemí práce představuje zejména koncepce diskursní anafory a teorie gramatikalizace. Distribuci referenčních prostředků sleduji ve vztahu k sadě parametrů, které odrážejí konceptuální (životnost referentu), gramatické (syntaktickou funkci, typ klauze ad.), a především diskursní charakteristiky referenčních prostředků (informační status fráze v rámci klauze, aktivaci a persistenci referentů ad.). Srovnání je vedeno systematicky, parametr po parametru, v ohledu kvantitativním (rozvržení jednotlivých forem do tříd podle hodnot každého z parametrů) i kvalitativním (analýza jednotlivých dokladů z hlediska signalizovaných pragmatických významů). Materiál tvoří korpus 45 mluvených monologických narativů v podání 15 mluvčích, sestávající z převyprávěných verzí 3...
|
|
| |
|
|
Mluvená čeština napříč generacemi
MĚŠŤANOVÁ, Květa
Cílem této práce je shromáždit mluvu generace seniorů a generace mladé z jihočeského regionu, vzájemně porovnat jejich úzus a hláskové, tvarové i lexikální odlišnosti, ke kterým došlo během generačního posunu.
|
|
|
Gramatikalizační potenciál anaforické funkce lexému ten v mluvených narativech
Zíková, Magdalena ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Nedolužko, Anna (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
7 Abstrakt Předkládaná disertační práce se věnuje užití referenčních prostředků v mluveném narativním diskursu s převahou anaforického odkazování. Zvláštní pozornost patří konkurenci dvou forem: lexikálních frází s lexémem ten (ten-frází) a lexikálních frází bez lexému ten (N-frází) při opakovaných zmínkách. Prvořadým cílem práce je (i) identifikovat faktory, které mluvčí vedou k volbě ten-fráze oproti N-frázi za co možná nejsrovnatelnějších podmínek, a (ii) prozkoumat možnosti gramatikalizace výrazu ten z anaforického užití. Teoretické a metodologické zázemí práce představuje zejména koncepce diskursní anafory a teorie gramatikalizace. Distribuci referenčních prostředků sleduji ve vztahu k sadě parametrů, které odrážejí konceptuální (životnost referentu), gramatické (syntaktickou funkci, typ klauze ad.), a především diskursní charakteristiky referenčních prostředků (informační status fráze v rámci klauze, aktivaci a persistenci referentů ad.). Srovnání je vedeno systematicky, parametr po parametru, v ohledu kvantitativním (rozvržení jednotlivých forem do tříd podle hodnot každého z parametrů) i kvalitativním (analýza jednotlivých dokladů z hlediska signalizovaných pragmatických významů). Materiál tvoří korpus 45 mluvených monologických narativů v podání 15 mluvčích, sestávající z převyprávěných verzí 3...
|
|
|
Komunikace učitelů ve středních školách pro sluchově postižené v ČR
Pánek, Petr ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Zbořilová, Radka (oponent)
Diplomová práce se zabývá pedagogickou interakcí učitelů ve středních školách pro sluchově postižené v České republice. Důraz je kladen na vzorce jejich jazykového chování a motivovanost výběru jazykových prostředků při výuce dějepisu. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se vedle přehledu relevantní odborné terminologie v domácí a zahraniční literatuře věnuje i srovnání komunikačních metod a strategií v učební interakci. Nechybí shrnutí dosavadního poznání a krátký vhled do vývoje pedagogické komunikace ve školách pro sluchově postižené. V praktické části je popsán průběh a výsledky kvalitativní výzkumné sondy a to za použití empirických kognitivních metod. Ve třech středních školách pro sluchově postižené proběhl náhled v hodinách dějepisu, z nichž byl pořízen videozáznam. Vzhledem ke zvolenému modelu výzkumu a jeho cílům nebyla hodnocena obsahová stránka výuky, nýbrž jen forma komunikace pedagoga. K upřesnění interpretace získaných dat přispěl i následný rozhovor s každým učitelem o motivovanosti jeho jazykového chování. Zvláštní pozornost je zde věnována především problematice porozumění výkladu - jaký jazykový rejstřík pedagog používá, aby mu porozumělo co nejvíce studentů ve třídě. Výsledkem výzkumu je přehled jazykového chování všech tří sledovaných učitelů dějepisu. Ten sice...
|
|
|
Analýza mluvené češtiny u rusky mluvícího etnika
Uzbekov, Timur ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Ivanovová, Darina (oponent)
Práce se zabývá analýzou mluvené češtiny u rusky mluvících cizinců žijících v České republice. Na základě přepisu ústních projevů jsou jsou zachyceny a popsány gramatické, výslovnstní a stylistické chyby, které se vyskytly v jejich řeči. Zároveň je krátce popsána historie emigrace rusky mluvících cizinců do českých zemí a shromážděny základní statistické a sociologické údaje. Dále je představena problematika jazykové interference a bilingvimsu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Minulost, současnost a budoucnost korpusu DIALOG
Kaderka, Petr ; Havlík, Martin ; Svobodová, Zdeňka ; Peterek, Nino ; Havlová, Eva K. ; Klímová, Jana ; Kubáčková, Patricie
Korpus DIALOG je speciální korpus mluvené češtiny, v němž jsou shromažďovány audiovizuální nahrávky a přepisy televizních diskusních pořadů. Pracovní verze korpusu obsahuje více než 2 mil. textových slov. Článek se zabývá historií korpusu, popisuje jeho současný stav a věnuje se také výhledům do budoucnosti. Součástí článku je komentovaný přehled studií (témat a hlavních výsledků), které byly vytvořeny s využitím dat z korpusu DIALOG za celou jeho existenci.
|
|
| |
host ::
RSS.