|
|
Sebeřízení ředitele ZUŠ
Egermaierová, Kateřina ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Trojan, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem sebeřízení školského manažera v oblasti základního uměleckého školství. Cílem práce bylo zjistit, co ředitelé ZUŠ v Plzeňském a Jihočeském kraji považují za součást sebeřízení, co jejich sebeřízení ovlivňuje a jak se projevuje tento vliv v jejich pracovních i osobních životech. Dílčím cílem práce bylo zjistit, zda se ředitelé škol v oblasti sebeřízení vzdělávají a pokud ano, jakým způsobem. Práce vychází v teoretické části z oblasti personalistiky a řízení lidských zdrojů. Zabývá se kompetencemi a rolemi ředitelů škol, selfmanagementem, timemanagementem, delegováním, syndromem vyhoření, technikami zvládání stresu a obecně životní rovnováhou. Věnuje se také podrobněji emoční inteligenci a fázím kariéry ředitele školy v souvislosti s tím, jak oblast sebeřízení ovlivňují. Praxe přináší výsledky průzkumu, který probíhal formou dotazníkového šetření a doplňujících rozhovorů. Průzkum přinesl velmi zajímavá zjištění z prostředí pedagogicko-uměleckého školství, z oblasti pracovních a osobních životů klíčových postav této vzdělávací sféry - ředitelů ZUŠ. Zkušenosti, a v některých případech výpovědi o závažných důsledcích neuplatňování mechanismů sebeřízení, jsou zachyceny v osobních rozhovorech autorky práce s dotázanými respondenty. Tato zjištění potvrzují často...
|
|
| |
|
| |
|
|
Sebeřízení ředitele ZUŠ
Egermaierová, Kateřina ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Trojan, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem sebeřízení školského manažera v oblasti základního uměleckého školství. Cílem práce bylo zjistit, co ředitelé ZUŠ v Plzeňském a Jihočeském kraji považují za součást sebeřízení, co jejich sebeřízení ovlivňuje a jak se projevuje tento vliv v jejich pracovních i osobních životech. Dílčím cílem práce bylo zjistit, zda se ředitelé škol v oblasti sebeřízení vzdělávají a pokud ano, jakým způsobem. Práce vychází v teoretické části z oblasti personalistiky a řízení lidských zdrojů. Zabývá se kompetencemi a rolemi ředitelů škol, selfmanagementem, timemanagementem, delegováním, syndromem vyhoření, technikami zvládání stresu a obecně životní rovnováhou. Věnuje se také podrobněji emoční inteligenci a fázím kariéry ředitele školy v souvislosti s tím, jak oblast sebeřízení ovlivňují. Praxe přináší výsledky průzkumu, který probíhal formou dotazníkového šetření a doplňujících rozhovorů. Průzkum přinesl velmi zajímavá zjištění z prostředí pedagogicko-uměleckého školství, z oblasti pracovních a osobních životů klíčových postav této vzdělávací sféry - ředitelů ZUŠ. Zkušenosti, a v některých případech výpovědi o závažných důsledcích neuplatňování mechanismů sebeřízení, jsou zachyceny v osobních rozhovorech autorky práce s dotázanými respondenty. Tato zjištění potvrzují často...
|
|
|
Selfmanagement součást zdravého životního stylu seniora
DOLEŽALOVÁ, Jana
Životním stylem označujeme přístup člověka k sobě samému, druhým a svému prostředí. Tímto způsobem tak ovlivňujeme i své zdraví. Selfmanagement, neboli sebeřízení, využívá osobní potenciál člověka k tomu, aby za péči o své zdraví nesl více odpovědnosti a byl tak sám sobě dobrým manažerem jak v období zdraví, tak i v období nemoci. Zdravým životním stylem snižujeme zatížení organismu a předcházíme tak předčasnému stárnutí. Dodržování zásad zdravého životního stylu a podpora zdraví jsou důležitými prvky v moderní péči o seniorskou populaci. Hlavním tématem této diplomové práce je orientace seniorů v oblasti zdravého životního stylu a jejich schopnost nést odpovědnost za své zdraví. Tato diplomová práce je složena z teoretické a empirické části. Teoretická část se zbývá stářím, zdravým životním stylem. Je zde také téma popisující roli všeobecné sestry v péči o seniory. Posledním tématem teoretické části diplomové práce je kapitola aktivit na podporu zdraví u seniorů. Do této kapitoly bylo zařazeno téma selfmanagementu jako vědomého chování osoby zaměřené na podporu vlastního zdraví. Ke zpracování empirické části diplomové práce byly použity techniky kvalitativního výzkumu. Sběr dat byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořili senioři od 65 let věku. Informace byly shromažďovány technikou polostrukturovaných rozhovorů. Pro získání dostatečných informací ke zkoumané problematice byla zvolena strategie účelového výběru respondentů. Kritériem výběru respondentů byla ochota spolupracovat na výzkumu a minimální věková hranice 65 let Výzkumný soubor tvořilo dvanáct seniorů rozdělených do tří věkových skupin po čtyřech respondentech. V každé skupině byli dvě ženy a dva muži. V první věkové skupině byli respondenti ve věku 65 -70 let, ve druhé skupině ve věku 71 -75 let a ve třetí skupině ve věku 76 a více let. Zkoumaný soubor byl tvořen seniory z Českobudějovicka a Táborska, kteří dobrovolně souhlasili s poskytnutím rozhovoru a splňovali výše uvedená kritéria. Rozhovor obsahoval identifikační otázky, otázky uzavřené a otázky otevřené, které umožňovaly individuální odpovědi. Cílem práce bylo zjistit přístup seniorů ke zdravému životnímu stylu v časové ose seniorského věku. Na začátku výzkumného šetření byly položeny čtyři výzkumné otázky. Znají senioři zásady zdravého životního stylu? Řídí se senioři zásadami zdravého životního stylu? Je zdravotní stav u seniorů dodržující zdravý životní styl lepší než u seniorů, kteří se zásadami zdravého životního stylu neřídí? Vnímají muži a ženy selfmanagement ke zdravému životnímu stylu odlišně? Technikou rozhovoru byl u seniorů zjišťován přístup ke zdravému životnímu stylu, jejich znalost a dodržování zásad zdravého životního stylu, způsob péče o své zdraví a jak je vnímán selfmanagement ve zdravém životním stylu dle pohlaví. V dalším kroku byla provedena analýza získaných dat, jejímž základním krokem byl přepis rozhovorů. Následovala kategorizace, kdy bylo vytvořeno 11 stejných kategorií pro každou věkovou skupinu. Pro přehlednost byly vybrané kategorie znázorněny diagramem. Z výzkumného šetření vyplynulo, že senioři mají ucházející znalosti o zásadách zdravého životního stylu. Senioři se zásadami zdravého životního stylu řídí v mezích svých možností. Připouštějí jisté rezervy v péči o své zdraví a se snaží se je řešit. Zdravotní stav je spíše závislý na jejich věku a jejich chorobách. Otázkou je, jak pečovali o své zdraví v minulosti. Z výzkumného šetření vyplývá, ženy i muži vnímají selfmanagement ke zdravému životnímu stylu shodně. Obě pohlaví mají snahu řešit své nedostatky v péči o své zdraví. Výsledky výzkumného šetření mohou pomoci ke zmapování situace přístupu seniorů ke svému zdraví. Získané informace mohou být přínosné nejen pro zdravotníky v primární péči ke zlepšení situace v informovanosti seniorů o zdravém životním stylu, ale také pro pedagogy, lektory a sociální pracovníky.
|
|
|
Duševní hygiena v manažerské praxi
Blažková, Martina ; Králová, Tereza (vedoucí práce) ; Bednarčík, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku duševní hygieny v současné manažerské praxi. Teoretická část odkrývá čtenářům pro bližší poznání základní pojmy a východiska tohoto tématu. Zabývá se postupně rolí duševní hygieny v životě jedince, sebepoznáním a sebeřízením, a v neposlední řadě i manažerskou praxí. Hlavní praktická část pak přináší tři případové studie, týkající se otázky psychohygieny a jejího uplatnění ve světě manažerů. Cílem výzkumu je formou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s vedoucími pracovníky odhalit a přiblížit, do jaké míry aplikují v osobním i pracovním životě techniky duševní hygieny. Po odhalení nedostatků bude snahou nalézt konkrétní rady a doporučení, nutné pro zlepšení některých ze sledovaných oblastí. Závěrem budou jednotliví respondenti vzájemně porovnáváni a analyzováni. Hlavním přínosem této diplomové práce je reálný pohled do života manažerů a odhalení důležitosti či role, kterou psychohygieně přisuzují.
|
host ::
RSS.