|
|
Katedrála v současnosti
Kovář, Martin ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Obsahem práce je ideové řešení chybějící střechy Notre-Dame v Paříži po rozsáhlém požáru v roce 2019. Základní ideou bylo vytvořit v podkrovní prostor pro duchovní, který by sloužil pro jejich setkávání, studium a klidnou modlitbu bez kontaktu s turisty a doplnit chybějící vertikálu nad křížením lodí. Koncept vychází z původního pojetí podkroví, které bylo pouze servisní. Právě z jednoduchosti a účelnosti návrh vychází a odkazuje na některé jeho prvky. Podkroví má být skromné na rozdíl od velkorysého a dekorovaného prostoru přízemí katedrály. Funkční náplň koresponduje s jednoduchostí prostor a respektuje historickou hodnotu stavby. Podkroví by mělo sloužit duchovním, kteří v Notre-Dame slouží a nabídnout jim tak místo klidného oddechu. K tomuto účelu jim mají sloužit minimalistické cely pro individuální studium, knihovna, společenská místnost a kaple. Spojovacím prvkem a místem setkání mezi přízemím, podkrovím a vyšší silou je sanktusník. Ten přivádí světlo do transeptu i podkroví.
|
|
|
Katedrála v současnosti
Klimeš, Jakub ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Obsahem práce je ideové řešení obnovy střechy Notre-Dame v Paříži, která spolu s věží sanktusníku shořela 15. dubna 2019. Základním motivem pro návrh bylo vytvoření klidného prostoru, který bude sloužit jako památka na dobu požáru a zároveň bude odrážet jednotu společnosti, která se semkla a přispěla na její opravu. Primárním krokem celé rekonstrukce je určit přiměřený způsob obnovy a vytvořit její etické hranice. Největší část pozornosti je tak věnována střeše a sanktusníku katedrály. Z hlediska zachování úcty ke středověkým stavitelům, kteří zasvětili celé své životy tomuto velkolepému dílu, venkovní obnovená část si ponechává stejnou siluetu a proporce, které jí byly dány už před osmi staletími, avšak jsou do ní promítnuty ideály dnešní doby. Při návrhu interiéru střechy je také důležité udržet jasnou reprezentaci gotické architektury, a to je rovnováha mezi tmou a světlem. Prostor je rozdělený na dvě části. První část reprezentuje tmu, jako překážku, kterou každý z nás musí překonat. Naopak ve druhé části návrhu se naskýtá pohled na přirozené světlo, které jako by rozervalo střechu katedrály a osvětluje celý prostor střechy. V samém srdci návrhu se pak skrývá klenot, na kterém záleží ze všeho nejvíce, a to je život. Vertikální dominanta katedrály, její sanktusník, je tvořen čtyřmi pilíři, které symbolizují spojení mysli-ducha-těla s pozemským životem. V návrhu věže se tak promítají tyto zdánlivě odlišné věci, které společně tvoří jeden celek.
|
|
|
Katedrála v současnosti
Kovář, Martin ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Obsahem práce je ideové řešení chybějící střechy Notre-Dame v Paříži po rozsáhlém požáru v roce 2019. Základní ideou bylo vytvořit v podkrovní prostor pro duchovní, který by sloužil pro jejich setkávání, studium a klidnou modlitbu bez kontaktu s turisty a doplnit chybějící vertikálu nad křížením lodí. Koncept vychází z původního pojetí podkroví, které bylo pouze servisní. Právě z jednoduchosti a účelnosti návrh vychází a odkazuje na některé jeho prvky. Podkroví má být skromné na rozdíl od velkorysého a dekorovaného prostoru přízemí katedrály. Funkční náplň koresponduje s jednoduchostí prostor a respektuje historickou hodnotu stavby. Podkroví by mělo sloužit duchovním, kteří v Notre-Dame slouží a nabídnout jim tak místo klidného oddechu. K tomuto účelu jim mají sloužit minimalistické cely pro individuální studium, knihovna, společenská místnost a kaple. Spojovacím prvkem a místem setkání mezi přízemím, podkrovím a vyšší silou je sanktusník. Ten přivádí světlo do transeptu i podkroví.
|
|
|
Katedrála v současnosti
Klimeš, Jakub ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Obsahem práce je ideové řešení obnovy střechy Notre-Dame v Paříži, která spolu s věží sanktusníku shořela 15. dubna 2019. Základním motivem pro návrh bylo vytvoření klidného prostoru, který bude sloužit jako památka na dobu požáru a zároveň bude odrážet jednotu společnosti, která se semkla a přispěla na její opravu. Primárním krokem celé rekonstrukce je určit přiměřený způsob obnovy a vytvořit její etické hranice. Největší část pozornosti je tak věnována střeše a sanktusníku katedrály. Z hlediska zachování úcty ke středověkým stavitelům, kteří zasvětili celé své životy tomuto velkolepému dílu, venkovní obnovená část si ponechává stejnou siluetu a proporce, které jí byly dány už před osmi staletími, avšak jsou do ní promítnuty ideály dnešní doby. Při návrhu interiéru střechy je také důležité udržet jasnou reprezentaci gotické architektury, a to je rovnováha mezi tmou a světlem. Prostor je rozdělený na dvě části. První část reprezentuje tmu, jako překážku, kterou každý z nás musí překonat. Naopak ve druhé části návrhu se naskýtá pohled na přirozené světlo, které jako by rozervalo střechu katedrály a osvětluje celý prostor střechy. V samém srdci návrhu se pak skrývá klenot, na kterém záleží ze všeho nejvíce, a to je život. Vertikální dominanta katedrály, její sanktusník, je tvořen čtyřmi pilíři, které symbolizují spojení mysli-ducha-těla s pozemským životem. V návrhu věže se tak promítají tyto zdánlivě odlišné věci, které společně tvoří jeden celek.
|
host ::
RSS.