|
|
Náklady na revitalizaci vybraného povodí
Vůjtěchová, Petra ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Votava, Libor (oponent)
Cílem bakalářské práce je vytvořit kvalifikovaný odhad nákladů nutných pro stabilizaci odtokových poměrů v krajině pramenné oblasti řeky Jihlavy na základě návrhu vhodných opatření. V práci jsou popsány základní prvky, které je možné využít pro revitalizaci povodí. Dále je popsáno, jakým způsobem je tvořena kalkulace nákladů pro opatření ke stabilizaci odtokových poměrů a jaké podklady jsou potřeba. Zadání vyplývá z potřeby upřesnit dosud odhadované náklady, jež jsou uváděny v rozmezí dvě až dvacet miliard korun na revitalizaci pramenných oblastí České republiky. Potřeba revitalizace krajiny povodí v České republice vyplývá především z nutnosti zadržet vodu v krajině a zajistit prevenci negativních dopadů probíhajících změn.
|
|
|
Management krajiny části povodí řeky Bečvy
Klvaňová, Markéta ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Svobodová Kaiferová, Dagmar (oponent)
Cílem práce bylo zhodnotit krajinu části povodí řeky Bečvy a zjistit potíže s odtoko-vými poměry z důvodu přetrvávajících problémů s povodněmi a obdobími sucha. Na základě získaných poznatků o krajině a působení lidské činnosti byly vytipovány nejohroženější části území, na které by se měly přednostně zaměřit revitalizační aktivity. Nástrojem pro revitalizaci krajiny jsou komplexní pozemkové úpravy (dále KoPÚ). V práci byly zjištěny nedostatky při jejich realizaci, proto byly navrženy možné změny postupů realizačního procesu KoPÚ. Navržené postupy zahrnují spolupráci s krajinnými a vodohospodářskými odborníky, kteří jsou schopni krajinné problémy vytyčit, navrhnout účinná opatření a poskytnout konzultace vedení jednotlivých obcí. Dále byly navrženy komunitně vedené procesy, jenž přispějí ke kladnému přístupu veřejnosti k revitalizaci a celkové osvětě o environmentální problematice. Navržené postupy realizace KoPÚ zahrnující i nápravu krajiny (včetně zlepšení krajinného rázu) by měly přispět ke stabilizaci vodního režimu a ke snížení negativních dopadů klimatických změn.
|
|
|
Návrh managementu krajiny Horních Počernic
Barešová, Terezie ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Novotná, Eliška (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá posouzením současného managementu krajiny v Horních Počernicích a návrhem krajinně ekologických opatření, která mohou být následně využita jako podklady pro zpracování komplexních pozemkových úprav Horních Počernic. Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů z oblasti pozemkových úprav a krajinné ekologie. V praktické části je popsáno vybrané území včetně zpracování krajinně ekologické charakteristiky, jsou navržena konkrétní krajinně ekologická opatření pro zlepšení kvality života v Horních Počernicích a proveden výzkum za účelem zjištění postojů obyvatel Horních Počernic ke krajinné zeleni v souvislosti s rozšiřováním zástavby na úkor zeleně. V závěru práce je provedeno vyhodnocení realizovaného výzkumu.
|
|
|
Potenciál revitalizace regionu po povrchové těžbě : případová studie Sokolov-východ
Lipovská, Zdeňka
Sokolovsko, které ještě v nedávné minulosti patřilo k hnacím motorům národní ekonomiky, je dnes výrazně ohroženo marginalizací. Vývoj regionu byl poznamenán dvěma významnými fenomény: rozsáhlou povrchovou těžbou a téměř kompletní výměnou obyvatelstva po 2. světové válce. Těžba hnědého uhlí ovlivňuje rozvoj regionu již od poloviny 18. století. Od konce 2. světové války, kdy se přešlo k rozsáhlému povrchovému dolování, se závislost regionu na těžbě uhlí dále zvětšovala. Ačkoliv od počátku 80. let dochází k jejímu postupnému útlumu, těžba a navazující průmysl stále tvoří těžiště zaměstnanosti (celkem asi 10 000 pracovních míst). Ukončení těžby, které je plánováno na období 2030--2035, tím pádem může pro region znamenat stěžejní problém. Okres Sokolov již dnes patří v rámci České republiky k okresům s nejvyšší nezaměstnaností a její další zvyšování může vést ve finální fázi až k depopulaci regionu. Práce analyzuje současnou podobu mikroregionu Sokolov-východ, srovnává jej s ostatními středoevropskými hornickými regiony, zabývá se hledáním možností budoucího rozvoje regionu a zároveň přináší poznatek, jak tyto možnosti hodnotí hlavní klíčoví aktéři mikroregionu.
|
|
| |
|
|
Historie dolování uranového ložiska Příbram
SASKOVÁ, Klára
Oblast, kterou jsem si vybrala pro tuto diplomovou práci, se rozkládá na hranici Poberounské a Česko-moravské soustavy, geomorfologické jednotky Česká vysočina. Ve své době nejbohatší uranový rudní revír Československa charakterizuje geologická struktura středočeského plutonu v rámci geologického celku Český masiv, na jehož kontaktu se nachází rozsáhlé hydrotermální uranové ložisko. Toto ložisko se člení na celkem devět úseků (Třebsko, Kamenná, Lešetice, Brod, Jeruzalém, Háje, Svatá Hora, Bytíz, Skalka a Obořiště), které náleží územně do příbramského okresu. Město Příbram je proslavené dlouholetou hornickou tradicí nejen polymetalických, ale především uranových rud, která dosáhla ve 2. polovině 20. století obrovských úspěchů světové úrovně. Po druhé světové válce bylo na tomto ložisku podrobnými průzkumnými pracemi objeveno mnoho hydrotermálních žil obsahujících žádanou strategickou surovinu- uraninit (smolinec, nasturan), která mířila výhradně na sovětský hospodářský trh. Těžba uraninitu a jeho zpracování započalo svoji éru v 2. polovině 40. let 20. století a působilo zde až do uzavření poslední šachty dne 30.9.1991. Za celé období bylo vytěženo na povrch neuvěřitelných 50 200,8 tun uranu. Uranové ložisko Příbram se může pyšnit i nejvyšší dosaženou hloubkou 1838,4 metrů na šachtě č. 16. V souvislosti s těžbou se formoval i život místních obyvatel a život lidí mířících za prací z celého bývalého Československa. V současnosti jsou všechny jámy uzavřeny a přirozeným způsobem zatopeny. V určitém úseku ložiska byl vybudován kavernový zásobník plynu. Do budoucnosti již není těžba možná. Státní podnik Diamo uskutečňuje revitalizační práce na bývalých úsecích těžby a monitoruje stav životního prostředí v okolí.
|
host ::
RSS.