|
|
Průvodce rodiny po intenzívní péči - příprava webového portálu
Lau, Veronika ; Duška, František (vedoucí práce) ; Zýková, Ivana (oponent)
Klíčová slova: intenzivní péče; rodina; informační zdroje; web Dostatečná informovanost rodinných příslušníků pacientů hospitalizovaných na intenzivní péči je jednou z jejich nejdůležitějších potřeb. K předávání informací však dochází ve stresující situaci a v neznámém prostředí, které zhoršují schopnost porozumění a zapamatování informací poskytnutých zdravotnickým týmem. Vhodným nástrojem doplňujícím ústní komunikaci s rodinnými příslušníky jsou informační materiály, které mohou mít tištěnou i digitální podobu. Zatímco na zahraničních webech lze takových informačních materiálů nalézt téměř nepřeberné množství, v českém jazyce podobný ucelený soubor informací neexistuje. Cílem této práce bylo vytvoření Průvodce po intenzivní péči. Průvodce byl inspirován dostupnými zahraničními webovými materiály a upravený podle rozsahu poskytované péče na resuscitačních odděleních KAR FNKV. Jednotlivá témata Průvodce byla navržena s ohledem na možnost použití u všech pacientů hospitalizovaných na intenzivní péči a rozdělena do sekcí tak, aby poskytovala příbuzným pacientů informace v logickém sledu: Představení intenzivní péče, Příjem pacienta, Průběh hospitalizace, Ukončení hospitalizace a Návštěvy na intenzivní péči. Text byl doplněn fotografiemi z prostředí oddělení RES I a RES II FNKV. Průvodce byl vložen na...
|
|
|
Důležití dospělí ve vývoji a rozvoji dětí
Střádalová, Nela ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Draberová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou důležitých dospělých ve vývoji a rozvoji dětí. Teoretická část obsahuje přehled studií provedených na toto téma a jejich výsledků. Cílem bakalářské práce je vytvořit přehled možných důležitých dospělých a porovnat působení důležitých dospělých v rodině a mimo ni. Empirická část obsahuje návrh kvantitativně- kvalitativního výzkumu, který by měl přispět k jasnější představě o podobě vztahu dítěte a důležitého dospělého v České republice. Výzkum je zaměřen na žáky druhého stupně základních škol. Pomocí dotazníku a interview zjišťujeme základní charakteristiky tohoto vztahu jako je například frekvence kontaktu či náplň společně stráveného času.
|
|
|
Similarity of Serbian and Slovak Language Concerning Substantives
Stojanovičová, Zorica ; Vlainić, Sandra (vedoucí práce) ; Jirásek, Karel (oponent)
(česky): V závěřečné práci jsme se snažili porovnat srbský a slovenský jazyk z hlediska slovné zásoby u substantiv. Z důvodu obšírnosti gramatické kategorie substantiv jsme se rozhodli vymezit práci jen na terminologii rodiny a příbuzenstva. Při porovnávání jsme používali jak překladové a výkladové slovníky, tak i etymologické, které pro nás byli hlavním ukazovatelem, jestli mají termíny srbského a slovenského jazyka společný původ. Ukázalo se, že kořeny obou indoevropských jazyků sahají do praslovanštiny. Dokud v srbštině se mnoho starých příbuzenských názvů zachovalo až do dnešní doby, v slovenštině při nich můžeme pozorovat postupný zánik. Jeden z důvodů zániku uvádíme vliv nového způsobu života, stěhování z místa původného bydliště a z toho vyplývající omezené stýkání se s rodinou a příbuznými. Práci jsme rozdělili na dvě části. V první části se věnujeme obecným termínům, které se týkají rodiny a příbuzenstva. Druhá část už pojednává konkrétně o příbuzenské terminologii, kterou jsme rozčlenili na poměnování členů rodiny na základě pokrvného příbuzenstva, poměnování členů rodiny na základě nového vztahu, který vznikl ženitbou nebo provdáním a duchovné příbuzenstvo.
|
|
|
Problematika pěstounské péče vykonávané prarodiči
BÍSKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zaměřena na pěstounskou péči vykonávanou prarodiči. Tento typ pěstounské péče má svá specifika, která jsou v práci uvedena. Popisuje historický vývoj pěstounské péče, její proces vzniku a průběhu a podrobněji představuje náhradní rodin-nou péči vykonávanou příbuznými osobami zaměřenou na prarodiče. Dále charakterizu-je roli sociálního pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a sociálního pracovníka doprovázející organizace. Snahou práce je zachytit problematiku pěstounské péče vykonávanou prarodiči tak, aby poskytla stručný a srozumitelný přehled o specifi-kách pěstounské péče zaměřené především na prarodiče. Práce je doplněna o příklady z praxe.
|
|
|
Podpora příbuzných při rozloučení se zemřelým
BELLOVÁ, Daniela
Náš výzkum se zabýval podporou příbuzných při rozloučení se zemřelým. Na základě nabytých informací jsme zvolili pro práci dva cíle. Prvním bylo zjistit, nakolik je příbuzným v nemocnici umožněno pobývat u lůžka umírajícího a zemřelého. Druhý cíl měl objasnit, jakým způsobem je zajišťováno rozloučení se zemřelým v nemocnici. Dále bylo zvoleno šest výzkumných otázek: Nakolik je příbuzným v nemocnici umožněno pobývat u lůžka umírajícího a zemřelého? V jakém prostředí je příbuzným oznamována informace o úmrtí? Jak probíhá předání pozůstalosti příbuzným? Jak probíhá rozloučení příbuzných se zemřelým? Jak ošetřující personál v nemocnici pečuje o pozůstalé? A nakolik je příbuzným zemřelého umožněn rozhovor s kaplanem či psychologem? Pro výzkum jsme zvolili kvalitativní metodu šetření s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Šetření probíhalo v Nemocnici České Budějovice, a.s. a v Nemocnici Písek, a.s. na odděleních ONP a ARO. Rozhovorů se celkem zúčastnilo 16 sester. Z provedených rozhovorů jsme zjistili, že příbuzným je sestrami umožněno pobývat u lůžka umírajícího. Ty zdůraznily důležitost domluvy a ohled na chod oddělení. Dále bylo zjištěno, že zpráva o úmrtí klienta je příbuzným nejčastěji sdělována po telefonu. Následný rozhovor s příbuznými o skonu klienta lékař provádí pouze při zájmu pozůstalých a probíhá převážně v soukromí vyšetřovny, ambulance či emergence. Předání pozůstalosti sestrou se už tak často v soukromí nekoná. Při příchodu pozůstalých sestra nejprve rodině vyjádří upřímnou soustrast, následuje předání věcí proti občanskému průkazu, jejich zkontrolování a vyřízení formálních záležitostí. Podpora při předání pozůstalosti se objevila jen ve formě odkázání pozůstalých na kaplana či lékaře. Předání pozůstalosti tak vytváří dojem rutinního výkonu, citlivou komunikaci a empatii bere na vědomí jen minimum sester. V otázce posledního rozloučení se různily odpovědi sester z oddělení ONP a ARO. Na oddělení ARO mají pozůstalí možnost posledního rozloučení vždy. Poslední rozloučení je automaticky umožněno rodině i s dárcem orgánů. Naproti tomu na ONP musí pozůstalí projevit aktivní zájem o poslední rozloučení, které je jim následně umožněno na pokoji nebo na koupelně oddělení. Přestože v písecké nemocnici je místnost posledního rozloučení v budově patologického oddělení, většina sester o této možnosti nevěděla vůbec, nebo si nebyla jistá. Jiná situace nastává při úmrtí klienta za přítomnosti rodiny, v tom případě mají pozůstalí možnost setrvat u lůžka zemřelého, jak dlouho potřebují. Co jsme však u sester postrádali, byla péče a podpora směřovaná přímo k rodině klienta. Ojedinělým názorem bylo, že některé sestry přímou formu podpory zmínily, některé si její absenci uvědomují a přály by si nápravu, ale zbylé sestry podporu rodiny nepovažují za potřebnou, nebo si její absenci neuvědomují. Podporu příbuzných tak sestry přenechávají jiným profesím. Nejčastěji zmiňovanou profesí byl kaplan, sestry jeho služby aktivně nabízejí klientům i rodinám. V Písku se spolupráce s nemocničním kaplanem a možnost návštěvy Prostoru ticha těší velké oblibě. V Českých Budějovicích do nemocnice docházejí smluvní kaplani, které většina sester taktéž chválila, ale otázka se neobešla bez dvou připomínek, že nemocnice by měla mít svého kaplana a s tím související i kapli. Spolupráce s nemocničním psychologem byla zmíněna pouze ve dvou případech. Výstupem z této práce bude zpětná vazba hlavním sestrám zmíněných nemocnic. Smyslem této práce je nabídnout podporu rodinám, posílit ji a dát jim možnost rozloučení.
|
|
|
Výkon pěstounské péče osobami příbuznými
VOLECHOVÁ, Olga
Cílem bakalářské práce bylo zmapování výkonu pěstounské péče osobami příbuznými na území Městského úřadu Písek v roce 2009. Druhým cílem bylo zjištění důvodů umístění dětí do této formy náhradní rodinné péče. Pro naplnění cílů byly stanoveny dva výzkumné soubory a zvolena strategie kvantitativní výzkumu. Byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1: Většina dětí svěřených do příbuzenské pěstounské péče je v kontaktu s biologickým rodičem. Hypotéza 2: Nejčastějším důvodem pro umístění dětí do pěstounské péče vykonávané osobami příbuznými je neplnění práv a povinností rodičů při péči o dítě. Hypotéza 1 byla potvrzena Hypotéza 2 nebyla potvrzena.
|
host ::
RSS.