|
|
Hodnocení růstové schopnosti telat plemene hereford ve vybraných stádech masného skotu
BARTŮŇKOVÁ, Lenka
Tématem této diplomové práce je hodnocení růstové schopnosti telat ve stádech masného skotu plemene hereford. Celkem byla sledována stáda od šesti chovatelů v období od roku 2018 do roku 2021. Do hodnocení bylo zařazeno 1393 čistokrevných telat. Soubor byl vytříděn podle pohlaví, roku a měsíce narození telete, otce telete a pořadí otelení matky a byly sledovány hmotnosti telat při narození a ve 120, 210 a 365 dnech.
|
|
|
Vliv ročního období na růstovou intenzitu holoubat
FILIP, Jakub
Bakalářská práce se zabývá růstovou schopností holoubat během všech čtyř ročních období. V literárním přehledu se práce věnuje na začátku seznámením se s holubem domácím (Columba livia var. domestica), jeho předkem holubem skalním (Columba livia Briss) a jeho domestikací. Další částí je seznámení se s pohlavní soustavou samců a samic, a s tím spojené rozmnožování. V další kapitole o výživě se práce věnuje rozdělení základních živin, uvedení základních krmiv a výživě holubů. Vlastní sledování se zaměřuje na sledování růstu holoubat a s tím spojené vážení a zjišťování přírůstků od 1. dne věku do 30. dne věku. U sledovaných párů a jejich potomků se sledovalo, zdali se intenzita růstu během ročních období mění. V závěru práce je sledování zhodnoceno, jaké je působení ročních období na růst mláďat.
|
|
|
Růstové schopnosti plemene limousine ve vybraném chovu
KAČÍREK, Pavel
Cílem bakalářské práce bylo sledování a hodnocení růstové schopnosti na rodinné farmě v Novém Kostelci. Hodnocení růstové schopnosti bylo provedeno celkem u 56 plemenných zvířat plemene limousine. U každého ze zvířat bylo provedeno vážení ve 120, 210 a 365 dnech věku. Při vyhodnocování růstové schopnosti býků bylo zjištěno, že nejvyšší růstové schopnosti u býků v období od narození do 120 dnů bylo dosaženo v roce 2021, kdy průměrná hmotnost býků byla 200,36 kg a průměrný denní přírůstek za dané období činil 1,286 kg, v období od 120 do 210 dnů bylo dosaženo nejlepší růstové schopnosti v roce 2022, kdy průměrná hmotnost býků činila ve 210 dnech 330,84 kg a průměrný denní přírůstek od narození byl 1,464 kg, v období od 210 do 365 dnů bylo nejlepší růstové schopnosti u býků dosaženo v roce 2022, kdy průměrná hmotnost býků byla 524,08 kg a průměrný denní přírůstek za dané období činil 1,218 kg. Nejvyšší průměrný denní přírůstek býků od narození byl zjištěn v roce 2022, kdy činil 1,278 kg. Při vyhodnocování růstové schopnosti jalovic bylo zjištěno, že nejvyšší růstové schopnosti v období od narození do 120 dní věku bylo dosaženo, v roce 2021, kdy průměrná hmotnost byla 168,57 kg a průměrný denní přírůstek za dané období byl 1,033 kg, v období od 120 do 210 dnů věku bylo dosaženo nejlepší růstové schopnosti v roce 2021, kdy průměrná hmotnost ve věku 210 dnů byla 292 kg a průměrný denní přírůstek za dané období byl 1,366 kg, v období od 210 dnů do 365 dnů věku byla nejlepší růstová schopnost zjištěna v roce 2021, kdy průměrná hmotnost jalovic byla 420,16 kg a průměrný denní přírůstek za dané období činil 0,830 kg. Nejvyšší průměrný denní přírůstek od narození u jalovic byl dosažen v roce 2021, kdy se dostal na hodnotu 1,057 kg.
|
|
|
Posouzení růstové schopnosti jehňat ve vybraném chovu
KŘELINOVÁ, Pavla
Chov ovcí se stále rozšiřuje díky nenáročnosti a odolnosti některých plemen ovcí. Výhodou těchto plemen je, že vypásají travnaté plochy i v méně dostupných oblastech a udržují tím krajinný ráz. Jedním z těchto plemen je valašská ovce. Data byla čerpána z databáze kontroly užitkovosti ze SCHOK (Svaz chovatelů ovcí a koz),na základě, kterých byla vyhodnocena růstová schopnost tohoto plemene v konkrétním chovu. Tato práce byla zaměřena na vlastní růstovou schopnost jehňat a činitele, které právě tuto schopnost ovlivňují (pohlaví a četnost vrhu). Zjištěná data a informace byly porovnány s údaji KU (kontrola užitkovosti) a s literaturou. K vyhodnocení byla použita data z roku 2018 - 2021.
|
|
|
Vliv způsobu odchovu telat holštýnského plemene skotu na jejich další růstovou schopnost
Čunderle, Jan
Předložená bakalářská práce si klade za cíl, analyzovat a vyhodnotit vliv způsobu odchovu telat holštýnského plemene skotu na jejich další růstovou schopnost. Sledování probíhalo u 24 kusů telat jalovic holštýnského plemene, ve dvou opakováních v různých ročních obdobích (jaro a podzim). Jedna polovina telat byla krmena nativním mlékem a druhá mléčnou krmnou směsí. Sledování probíhalo opakovaným vážením v sedmidenních intervalech. Výsledné hodnoty přírůstků u telat na mléčné krmné směsi jsou průměrně 0,79 kg/den (1. období 0,81 kg/den, 2. období 0,77 kg/den), u nativního mléka jsou průměrné přírůstky 0,76 kg/den (1. období 0,83 kg/den, 2. období 0,69 kg/den). Ze zjištěných výsledků je možné odvodit minimální rozdíl v užitkovosti sledovaných telat.
|
|
|
Zhodnocení růstové schopnosti telat na vybrané rodinné farmě
Pokorná, Jana
Bakalářská práce se zabývá růstovou schopností telat na vybrané rodinné farmě a je rozdělena do dvou částí. V teoretické části je definován význam chovu skotu a uka-zatelé masné užitkovosti, jako je výkrmnost jatečného skotu a jatečná hodnota. Dále jsou popsány vlivy působící na masnou užitkovost, mezi které patří pohlaví, plemenná příslušnost, systém ustájení, výživa, krmení a další. Druhá část bakalářské práce je za-měřena na pokus, který byl zaměřen na vybranou skupinu býků na mléčné i rostlinné výživě, u nichž bylo provedeno vážení a pozorování, na základě kterého jsou vypočítá-ny průměrné denní přírůstky. Závěrem této studie bylo zjištěno, že je na farmě dosaho-váno velmi příznivých přírůstků. Ve výkrmu telat na mléčné výživě dosahoval přírůstek 1,83 kg/den a v intenzivním výkrmu do vyšších porážkových hmotností se přírůstek pohyboval okolo 1,86 kg/den.
|
|
|
Vlivy působící na masnou užitkovost ovcí
MALÍK, Dominik
Práce Vlivy působící na masnou užitkovost ovcí se zabývá tématem růstové schopnosti jehňat a faktorů, které mohou tuto schopnost pozitivně i negativně ovlivňovat. V úvodu práce jsou představeny základní poznatky analýz, které už na toto téma byly provedeny, a je provedena klasifikace základních vlivů na masnou užitkovost ovcí. Následně je popsán vlastní výzkum autora práce, při němž byl vliv vybraných faktorů empiricky otestován. Výzkum probíhal v letech 20132016 na jednom stádě ovcí chovaných na pastvinách v regionu Orlických hor. Sledována při něm byla porodní hmotnost a hmotnostní přírůstek jehňat, posuzován pak byl vliv pohlaví, krmné dávky a počtu jehňat ve vrhu právě na růstovou schopnost jednotlivých odchovaných jehňat. Jako nejvlivnější faktor se podle pokusu jednoznačně jeví správné nastavení krmné dávky, u počáteční hmotnosti jehňat hraje roli i četnost vrhu. Naopak vliv pohlaví se prokázat nepodařilo.
|
|
|
Analýza užitkovosti ovcí v ekologických a konvenčních chovech v ČR
Linhartová, Iveta ; Ptáček, Martin (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu chovu ovcí plemene Suffolk z hlediska základních reprodukčních ukazatelů a z hlediska masných užitkových vlastností. Údaje potřebné k hodnocení těchto hledisek byly čerpány ze dvou farem, přičemž jedna prováděla chov ovcí konvenčním způsobem (ZVOZD Horácko, družstvo) a ta druhá způsobem ekologickým (Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. ).
Mezi sledované reprodukční ukazatele patří oplodnění, plodnost, intenzita a odchov, kde všechny hodnoty těchto ukazatelů jsou vyjádřeny v procentech. Ohledně hodnocení masných užitkových vlastností jsou v této práci porovnány vlivy roku bahnění, způsobu chovu, měsíce narození, pohlaví, četnosti vrhu a věku matek. Všechny tyto vlivy byly hodnoceny podle hmotnosti při narození (kg), hmotnosti ve sto dnech (kg), dále podle průměrného přírůstku od narození do sta dní věku (g), hloubky nejdelšího zádového svalu (mm) a podle vrstvy podkožního tuku (mm). Reprodukční i masná užitkovost byla sledována v období pěti let, konkrétně v letech 2011, 2012, 2013, 2014 a 2015.
Z hlediska reprodukčních ukazatelů až na několik výjimek platilo, že nejlepších hodnot dosahovalo ZVOZD Horácko, družstvo, a to v naprosté většině případů lepších než je celorepublikový průměr. Například z hlediska hodnot intenzity v roce 2012 mělo ZVOZD Horácko, družstvo o 35,9% lepší výsledky než je celorepublikový průměr. V tomtéž roce tato farma dokonce dosáhla o 48,1% vyšších hodnot procenta odchovu opět v porovnání s celorepublikovým průměrem. Horší výsledky vykazovala Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o., ale stále dosahovala z větší části lepších výsledků než je celorepublikový průměr. V roce 2011 z hlediska procenta intenzity však měla Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. srovnatelné výsledky jako ZVOZD Horácko, družstvo.
Masné užitkové vlastnosti byly podloženy statistickými výpočty a byly všechny průkazné alespoň na hladině významnosti P < 0,05 ve všech případech kromě vlivu měsíce narození na porodní hmotnost. Nejlepší výsledky masné užitkovosti z hlediska vlivu roku bahnění měl rok 2012, kdy porodní hmotnost byla jedna z nejvyšších a ostatní ukazatele (hmotnost ve sto dnech, průměrný přírůstek od narození do sta dní věku, hloubka nejdelšího zádového svalu, vrstva podkožního tuku) byly jednoznačně nejvyšší ve srovnávaném období (2011-2015). Dále jsme zjistili, že ekologický způsob chovu (v našem případě Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o.) vykazuje lepší výsledky než konvenční způsob (ZVOZD Horácko,
družstvo). Vliv měsíce narození má významný vliv na ukazatele masné užitkovosti a nejlepší výsledky měla jehňata narozená v dubnu. Z hlediska pohlaví jsou na tom lépe beránci. Četnost vrhu má na masnou užitkovost velmi významný vliv, a to takový, že čím se zvyšuje počet mláďat na jednu matku, tím jsou v období do odstavení nižší porodní hmotnosti, hmotnosti ve 100 dnech a přírůstky, což je ovlivněno mléčností dané matky. Ostatně vliv věku matek je neméně důležitý. V našem zkoumání měly nejvyšší porodní hmotnost mláďata od jednoletých matek a všechny ostatní ukazatele měly nejvyšší až tříleté matky.
|
|
|
Analýza vybraných vlastností u valašských ovcí ve vybraném chovu.
Habětínová, Kateřina ; Ptáček, Martin (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit základní reprodukční, mléčné a růstové vlastnosti ovcí plemene valaška ve vybraném podniku. Sledování reprodukčních ukazatelů bylo realizováno v letech 2012, 2013 a v roce 2014. Pro rok 2015 nebyly výsledky těchto ukazatelů k dispozici, proto zde nejsou uvedeny. Ukazatele reprodukčních ukazatelů valašek byly porovnány s průměrem České republiky. Hodnocení reprodukčních ukazatelů na vybrané farmě mělo dobré výsledky ve všech čtyřech hodnocených ukazatelích (oplodnění, plodnost, intenzita, odchov).
Hodnocení mléčné užitkovosti proběhlo v roce 2015. U mléčné užitkovosti byla u vybraných ovcí hodnocena produkce mléka a základní složky mléka (% tuk, % bílkoviny, % kasein, % laktóza, % TPS, % sušina) v závislosti na vlivu věku matek a vlivu četnosti vrhu.
Vliv věku matek na produkci mléka a základní složky měl průkazný vliv především na nádoj mléka a procento tukuprosté sušiny (TPS). Nejlepších výsledků bylo dosaženo u tříletých ovcí a nejhorších výsledků u pětiletých ovcí. U procenta bílkoviny a kaseinu byl také zjištěn průkazný vliv věku matky. Rozdíly byly naměřeny i u procenta tuku, laktózy a sušiny. U těchto složek nebyly statisticky průkazné výsledky.
Vliv četnosti vrhu na mléčnou užitkovost byl statisticky prokázán v nádoji mléka. Matky s dvojčaty nadojily v průměru o 93 g více mléka, tento rozdíl byl patrný na hladině průkaznosti P < 0,05.
Hodnocení masné užitkovosti proběhlo v roce 2015. U masné užitkovosti byla hodnocena porodní hmotnost jehňat a jejich růstové schopnosti ve 40, 70, 100 a 140 dnech věku v závislosti na četnosti vrhu, pohlaví jehňat a vlivu věku matek.
Četnost vrhu měla na masnou užitkovost u valašských ovcí statisticky průkazný výsledek jen u hmotnosti zaznamenané ve věku 70 dní. Dvojčata zde v průměru vykazovala menší hmotnost v průměru o 2,167 kg.
Vliv pohlaví na masnou užitkovost byl statisticky průkazný u hmotnosti zaznamenané ve věku 70 a 140 dní. V obou případech vykazovali beránci větší hmotnost. I ostatní záznamy prokázaly rozdíly mezi hmotností beránků a jehniček ve prospěch beránků.
Vliv věku matky na masnou užitkovost nebyl statisticky prokázán u žádného z ukazatelů, i když se zde vyskytovaly rozdílné hodnoty. Výsledky mohou posloužit pro zlepšení užitkovosti a případnou úpravu šlechtitelského programu těchto ovcí.
|
|
|
Analýza růstové schopnosti kuřecího hybrida ve vybraném podniku
MASÁROVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá využitím potenciální růstové schopnosti kuřecího brojlera Ross 308. Do letního turnusu bylo zařazeno 27 100 kuřat a byl ukončen po 36 dnech výkrmu. V zimním turnusu bylo vykrmováno 26 500 hybridů a trval 37 dní. Přestože byli hybridi v letním turnusu o 1 den mladší, dosáhli lepších parametrů výkrmnosti. Jejich průměrná živá hmotnost byla při vyskladnění o 140 g vyšší a spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku o 14 g nižší. V letním turnusu byl zaznamenán úhyn 2,24 % a v zimním turnusu úhyn činil 4 %. Během výkrmu bylo každý den váženo 100 jedinců. Vnější vlivy, především teplota a technika krmení, které nebyly optimální, způsobily, že ve srovnání s technologickým postupem na konci turnusu činil rozdíl v živé hmotnosti u letního turnusu 72 g a u zimního turnusu 491 g. Průměrná hodnota variačního koeficientu za celé období byla v letním turnusu 9,3 % (středně uniformní hejno), v zimním turnusu byla 12,9 % (málo uniformní hejno).
|
host ::
RSS.