|
|
Protaetia
Zandálková, Marie ; Karous,, Pavel (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomový projekt rozehrává téma vymírání druhů. Memoriál vymírajícímu hmyzu, který je ve spolupráci s entomologem navržený jako jeho útočiště, nenabízí spásné praktické řešení, ale impuls k pohybu v mezeře mezi lidským a více-než-lidským světem. Prostřednictvím svého memoriálu/útočiště usiluji o přiblížení se vymírajícím druhům, konkrétně hmyzí říši, eticky a esteticky. Vytvořením memoriálu zároveň tematizuji své úsilí o smysluplnou uměleckou monumentální činnost na poli mezidruhového umění, reflektující vlastní privilegovanou pozici lidské tvůrkyně i vědomí vzájemné propojenosti v prekaritě, ve které se společně s jinými druhy nacházíme.
|
|
|
Taneční profese z perspektivy aspirační práce. Dopady romantizace práce a genderovaného pracovního trhu na taneční profesi
Hřebačková, Barbora ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Dvořáčková, Jana (oponent)
Taneční práce z perspektivy aspirační práce. Dopady romantizace práce a genderovaného pracovního trhu na taneční profesi Abstrakt V profesích motivovaných láskou snadno dochází k překrývání volného a pracovního času, což je také předpoklad ideologie romantizace práce, která se zdá být řešením pro neustálé hledání rovnováhy mezi prací a soukromím. Když se práce stane vášní, problém zdánlivě mizí. Příslib budoucnosti strávené děláním toho, co nás baví, pak motivuje k věnování času a energie činnosti, která se snad promění v povolání. Nicméně práce motivovaná láskou má sebevykořisťující a individualizující potenciál, kdy se diskuze o špatných pracovních podmínkách a nízkém odměňování stává vedlejší. Tato práce zkoumá dopady romantizace práce v taneční profesi, způsob, jakým ji formuje aspirace na budoucí úspěch a jak se genderovaný trh práce promítá do pracovních podmínek tanečníků a tanečnic. Na základě rozhovorů s tanečnicemi a tanečníky působících v České republice a Belgii zkoumá, co pro ně jejich práce znamená, co obnáší, co je motivuje a jak vnímají své pracovní podmínky Klíčová slova: Tanec, práce, taneční profese, romantizace práce, aspirační práce, nejistota, gender, genderové reprezentace, prekarita
|
|
|
Životní strategie žen ve vědě
Novotná, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tématem diplomové práce jsou způsoby harmonizace vědecké práce a péče o domácnost na pozadí transformace vědy. Autorka si klade za cíl popsat proměnu institucionálních aspektů vědecké práce a její reflexi v biografiích vědkyň. S tímto cílem nejprve provádí historický exkurz stručně mapující účast žen na vědeckém bádání a popis změn, ke kterým došlo v souvislosti s transformací vědy. Následně se autorka zaměřuje na současný diskurz týkající se rovného postavení žen a mužů ve vědě. V rámci tohoto diskurzu je poukazováno na kontradiktorní tlak požadavků kladených na vědu a požadavku mateřství, kterému musí vědkyně čelit. Těžištěm práce je představení výsledků vlastního kvalitativního výzkumu. Na základě analýzy hloubkových rozhovorů autorka dospívá k závěru, že i přes přetrvávání a další posilování genderových stereotypů dochází k pozitivnímu posunu ve vnímání žen ve vědě. Navzdory tomuto posunu se v souvislosti s probíhajícími změnami vědecké práce objevuje nová hrozba spočívající v nejistotě vědeckého zaměstnání pramenící z průniku tržních principů do vědy. V práci je tedy zřetelné nejen zaměření na proměnu institucionálních norem vědecké práce, ale je také kladem silný důraz na prožívání a vnímání jednotlivých vědkyň. Klíčová slova: Věda, ženy, transformace vědy, prekarita
|
|
|
Životní strategie žen ve vědě
Novotná, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tématem diplomové práce jsou způsoby harmonizace vědecké práce a péče o domácnost na pozadí transformace vědy. Autorka si klade za cíl popsat proměnu institucionálních aspektů vědecké práce a její reflexi v biografiích vědkyň. S tímto cílem nejprve provádí historický exkurz stručně mapující účast žen na vědeckém bádání a popis změn, ke kterým došlo v souvislosti s transformací vědy. Následně se autorka zaměřuje na současný diskurz týkající se rovného postavení žen a mužů ve vědě. V rámci tohoto diskurzu je poukazováno na kontradiktorní tlak požadavků kladených na vědu a požadavku mateřství, kterému musí vědkyně čelit. Těžištěm práce je představení výsledků vlastního kvalitativního výzkumu. Na základě analýzy hloubkových rozhovorů autorka dospívá k závěru, že i přes přetrvávání a další posilování genderových stereotypů dochází k pozitivnímu posunu ve vnímání žen ve vědě. Navzdory tomuto posunu se v souvislosti s probíhajícími změnami vědecké práce objevuje nová hrozba spočívající v nejistotě vědeckého zaměstnání pramenící z průniku tržních principů do vědy. V práci je tedy zřetelné nejen zaměření na proměnu institucionálních norem vědecké práce, ale je také kladem silný důraz na prožívání a vnímání jednotlivých vědkyň. Klíčová slova: Věda, ženy, transformace vědy, prekarita
|
host ::
RSS.