|
Znalosti o fungování a onemocnění ledvin u žáků 2. stupně vybraných základních škol
Kučerová, Petra ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Diplomová práce s názvem Znalosti o fungování a onemocnění ledvin u žáků 2. stupně vybraných základních škol se zabývá tím, jaké znalosti mají žáci vybraných základních škol o ledvinách a o onemocnění ledvin. Cílem práce je ukázat, jaké znalosti mají žáci posledních dvou ročníků vybraných základních škol o stavbě a funkci ledvin, o onemocnění ledvin a možnostech jak onemocnění předcházet, zejména pokud jde o vhodnou životosprávu a pohybový režim. V teoretické části se práce zaměřuje na popis stavby a funkce ledvin, zmiňuje se o onemocnění ledvin a možnostmi jejich léčby, dále pak vývojem dialyzační léčby od roku 2015 a předpoklady úspěšnosti léčby. V neposlední řadě nahlíží do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, v němž se soustředí na oblasti dotýkající se tématu ledvin a jejich zdraví. Praktická část obsahuje rozbor odpovědí žáků vybraných základních škol na otázky v dotazníku, který obsahuje otázky zaměřené na znalosti o stavbě a funkci ledvin, o možných rizicích pro zdraví ledvin, ovlivnění zdraví ledvin stravou a pitným režimem, o prevenci onemocnění. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že žáci mají znalosti celkově mírně nadprůměrné. Celkový průměrný výsledek žáků všech vybraných základních škol dosáhl 65,11 % správných odpovědí. Velmi dobré znalosti prokázali žáci v...
|
|
Srovnání kvality života pacientů s peritoneální dialýzou v roce 2004 a v roce 2012
Fauová, Magdalena ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Podaná, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá úrovní kvality života pacientů léčených peritoneální dialýzou. Cílem mé práce bylo zjistit, jestli se kvalita života takto léčených pacientů v období osmi let posunula progredujícím směrem. Zda-li mají problémy v zaměstnání, jestli mají problémy v partnerském životě, jestli jim nemoc umožňuje využívat volnočasové aktivity a v neposlední řadě, jestli a jak se změnilo samotné vnímání této metody léčenými pacienty. V teoretické části bakalářské práce se zaměřuji na shrnutí informací, které se týkají anatomie, fyziologie ledvin, jejich selháním a náhrady ledvinných funkcí. Nedílnou součástí je rozsáhlý popis kvality života pacientů léčených peritoneální dialýzou. V empirické části jsem použila kvantitativní výzkum a údaje jsem získala formou dotazníkového šetření. Dále jsem pro svůj výzkum použila komparativní výzkum a své výsledky srovnala s výzkumem provedeným v roce 2004. Z výsledků vyplynulo, že se kvalita života zlepšila oproti roku 2004 ve všech uvedených dimenzích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Nutriční stav dialyzovaných pacientů během hospitalizace
Jiráčková, Marie ; Vachek, Jan (vedoucí práce) ; Oulehle, Kateřina (oponent)
Ledviny jsou párový orgán, který má v organismu mnoho funkcí. Jsou odpovědné za regulaci vnitřního prostředí, vylučování zplodin metabolismu (dusíkatých metabolitů i cizorodých látek) a sekreci některých hormonů. V teoretické části práce se věnuji stručnému popisu anatomie a fyziologie ledvin a popisu některých renálních onemocnění, s důrazem na akutní a chronické poškození ledvin. Dále pojednávám o možnostech náhrady funkce ledvin a o úpravě stravovacích zvyklostí, pokud se u pacienta některé z onemocnění ledvin rozvine. Praktická část diplomové práce se věnuje problematice nutričního stavu hospitalizovaných pacientů, kteří jsou indikováni k dialyzační terapii. Výzkum probíhal ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, převážně na 1. interní klinice. Výzkumný soubor byl tvořen 17 pacienty, kteří vyplnili dotazník a vedli prospektivní záznam snědených porcí stravy. Na základě propočtu jídelního lístku bylo zjištěno, že většina z pacientů nepřijímá dostatečné množství energie ani základních složek výživy. Příjem minerálních látek, s výjimkou vápníku, průměrně dosahoval doporučených hodnot. Krevní hladina albuminu a minerálních látek v séru odpovídá v průměru referenčním hodnotám, sérové hladiny urey a kreatininu jsou výrazně nadlimitní. Klíčová slova Dialýza, onemocnění ledvin, výživa, dieta při dialýze
|
|
Srovnání kvality života pacientů s peritoneální dialýzou v roce 2004 a v roce 2012
Fauová, Magdalena ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Podaná, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá úrovní kvality života pacientů léčených peritoneální dialýzou. Cílem mé práce bylo zjistit, jestli se kvalita života takto léčených pacientů v období osmi let posunula progredujícím směrem. Zda-li mají problémy v zaměstnání, jestli mají problémy v partnerském životě, jestli jim nemoc umožňuje využívat volnočasové aktivity a v neposlední řadě, jestli a jak se změnilo samotné vnímání této metody léčenými pacienty. V teoretické části bakalářské práce se zaměřuji na shrnutí informací, které se týkají anatomie, fyziologie ledvin, jejich selháním a náhrady ledvinných funkcí. Nedílnou součástí je rozsáhlý popis kvality života pacientů léčených peritoneální dialýzou. V empirické části jsem použila kvantitativní výzkum a údaje jsem získala formou dotazníkového šetření. Dále jsem pro svůj výzkum použila komparativní výzkum a své výsledky srovnala s výzkumem provedeným v roce 2004. Z výsledků vyplynulo, že se kvalita života zlepšila oproti roku 2004 ve všech uvedených dimenzích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Výživa dialyzovaného pacienta
ŠIKOLOVÁ, Nela
Bakalářskou práci na téma ,,Výživa dialyzovaného pacienta" rozděluji na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se skládá z osmi kapitol. Prví kapitolu věnuji anatomii ledvin. Stručně popisuji tvar, velikost, uložení a cévní zásobení ledvin. Také zde uvádím základní a funkční jednotku ledvin nefron a s ním spojenou tvorbu primární a definitivní moči. Druhou kapitolu zaměřuji na tři hlavní funkce ledvin. První funkce je exkreční, při které jsou odstraňovány odpadní láky a látky tělu cizích. Druhá funkce je metabolická, kdy se ledviny v organismu účastní hospodaření s ionty a vodou a tím udržují homeostázu vnitřního prostředí. Třetí funkce je endokrinní, při níž ledviny vylučují renin, kalikrein, prostaglandiny, erytropoetin a podílejí se na metabolismu vitamínu D a odbourávání inzulinu. Ve třetí kapitole charakterizuji ledvinné choroby a snažím se vystihnout jejich hlavní příčiny vzniku. Konkrétně se zabývám primární a sekundární glomerulopatií, akutní, subakutní a chronickou glomerulonefritidou. Závěr této kapitoly věnuji akutním a chronickým tubulointersticiálním nefritidám a zmiňuji nejčastější dědičné choroby ledvin. Ve čtvrté kapitole popisuji renální insuficienci a selhání ledvin, které se dělí na akutní a chronické selhání ledvin. Akutní selhání ledvin je rozděleno dle základní příčiny na prerenální (funkční), renální (postižení renálního parenchymu) a postrenální (urologické). Chronické selhání ledvin je rozděleno dle KDOQI klasifikace na pět stádií. Kapitolu pátou věnuji metabolickým důsledkům onemocnění ledvin, kdy dochází k narušení exkreční, metabolické a endokrinní funkci ledvin, která ovlivňuje celý náš organismus. Zaměřuji se na poruchy acidobazické rovnováhy, vodního a elektrolytového metabolismu, kalciumfosfátového metabolismu, hormonálních funkcí, metabolismu bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů a stopových prvků. V šesté kapitole vyobrazuji rozdílnost hemodialýzy, hemofiltrace, hemodiafiltrace a peritoneální dialýzy. V sedmé kapitole se zmiňuji o transplantaci ledvin, která je možná od žijícího dárce nebo z kadaverózního programu. Kapitola osmá je prioritou mé bakalářské práce. Zabývám se v ní dietními a režimovými opatřeními u nemocných, před zahájením dialyzační terapie, během dialyzační terapie a po transplantaci ledvin. Pro praktickou část jsem zvolila kvantitativní výzkum. Cílem bylo zmapovat informovanost o dietním režimu a jeho dodržování respondenty, tedy pacienty v chronickém dialyzačním programu v Nemocnici České Budějovice, a.s. Stanovila jsem výzkumnou otázku ,,Jak dialyzovaní pacienti dodržují dietní režim". Použila jsem metodu sběru dat, která byla provedena formou anonymních dotazníků. Dotazník je složen z 28 otázek, z nichž je 12 otázek uzavřených a 16 otázek otevřených. Východiskem vyhodnocení výsledku dodržování dialyzačního režimu byly otázky číslo 6 - 27. Respondent, který dietu dodržuje, by musel odpovědět z 22 otázek více jak na 12 otázek správně. Ze vzorku vyplynulo, že 25 respondentů dietní režim při dialýze nedodržuje a 15 respondentů dodržuje. Nedodržování dialyzační diety negativně ovlivňuje nejen prognózu léčby, ale především zhoršuje zdravotní stav pacienta. Pro zlepšení tohoto problému bych doporučovala konzultace s nutričním terapeutem, který by provedl podrobnou edukaci, týkající se hlavních zásad při dialyzační léčbě a pro každého pacienta by individuálně sestavil jídelníček dle jeho aktuálního zdravotního stavu.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dialyzovaných pacientů
ŠŮSOVÁ, Andrea
Abstrakt Ošetřovatelství je nezaměnitelnou složkou v péči o pacienty. Důsledná ošetřovatelská péče se odvíjí nejen od teoretických znalostí, ale také od komunikativnosti, zručnosti, schopnosti spolupracovat v týmu a organizovat práci nebo v empatii. Cílem práce bylo zjistit rozdíl v edukaci klienta s peritoneální dialýzou a u hemodialyzovaných a také objasnit, jakým způsobem sestry edukují dialyzované klienty o režimových opatřeních. Také jsme se zaměřili na informovanost pacientů při prvních začátcích léčení a informovanost pacientů nyní. Zajímalo nás, zda-li jsou pacienti správně edukováni a zda jsou s množstvím informací spokojeni. V rámci těchto stanovených cílů vznikly také výzkumné otázky, které směřovali právě k edukaci hemodialyzovaných klientů a klientů s peritoneální dialýzou, na jejich denní režim a na rozdíl ve složitosti edukace mezi těmito dvěma typy léčení. Na tyto oblasti jsme se zaměřili u sester pracujících na hemodialyzačním středisku a také u pacientů, kteří jsou léčeni dialýzou. Podle vyhodnocených rozhovorů obou výzkumných souborů jsme došli k závěru, že sestry edukují klienty především v počátku léčby. Nejdůležitější je dle sester péče o přístupy, hygienické návyky, dietní a pitný režim a nebo chránit končetinu u hemodialyzovaných, kde je zavedena spojka. Informovat klienty s peritoneální dialýzou je dle sester těžší a to z toho důvodu, že musí dodržovat více pravidel a nejsou stále pod dohledem. Pacienti se léčí ve svém domácím prostředí, k tomu také musí uzpůsobit prostor na výměnu roztoků, musí se naučit aseptický postup při těchto výměnách a stále kontrolovat katétr, který mají zaveden v pobřišnici. Edukační sestru zastává na odděleních výzkumného šetření především staniční sestra.
|