|
|
Detekce a analýza pohybu očí
Křístek, Jakub ; Blaha, Milan (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá pohyby očí, problematikou jejich snímání a zpracováním vzniklých biosignálů. V teoretické části je popsána anatomie a elektrofyziologie oka, okohybné svaly, jejich pohyby a jsou stručně popsány i jiné metody snímání těchto pohybů, než je použitá elektrookulografie. V druhé části jsou navrženy dva experimenty a provedeno měření na skupině deseti osob. Data z měření jsou uložena a zpracována v programovém prostředí Matlab, statisticky vyhodnocena a výsledky interpretovány.
|
|
|
Vliv manuální terapie na ostrost zraku
Kasalová, Anna ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Název diplomové práce: Vliv manuální terapie na ostrost zraku. Cíl: Hlavním cílem je prezentovat teoretická fakta o manuální terapii očí, zkoumat efekt manuální terapie okohybných svalů na vybrané parametry: ostrost zraku, subjektivní hodnocení pomocí dotazníku a bolestivost očních svalů u u pacientů s refrakčními vadami a poruchou akomodace očí. Metody: Výzkum absolvovalo 20 pacientů s refrakčními vadami a poruchou akomodace očí, ve věku od 18 do 55 let. Bylo provedeno vstupní vyšetření a následné ošetření a výstupní vyšetření očních svalů pomocí manuálních technik, resp. reciproční inhibice a mobilizace oční bulvy. Vstupní vyšetření bylo provedeno optometristou, který zhodnotil zrakovou ostrost pomocí Autorefraktometru, Snellenových optotypů a zeleno-červeného testu. Poté byl pacientovi dán k vyplnění dotazník, který zhodnotil subjektivní pocity pacienta před a po terapii, následně bylo provedeno palpační vyšetření úponu okohybných svalů. Palpační bolest proband hodnotil pomoci Numerické škály pro hodnocení bolesti.Výsledná data byla zpracována s použitím statistického softwaru R. K výpočtu p hodnot byl použit párový t-test. Statistická významnost byla posuzována na hladině kritické významnosti 0,05 a 0,01. Výsledky: Naše měření neprokázalo staticky významnou změnu zrakové ostrosti na hladině...
|
|
|
Klinické dopady ovlivnění okohybných svalů
Vacková, Petra ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Čech, Zdeněk (oponent)
Okohybné svaly mají strukturu kosterní svaloviny s velmi jemnou inervací. Vedle zřejmé funkce pohybovat oční koulí pro zajištění binokulárního vidění mají nezastupitelnou roli na poli propriocepce, při udržování rovnováhy a postury. Ve fyzioterapii využíváme pohyb očí k facilitaci/inhibici různých svalových skupin či dokonce celých svalových řetězců. Samotné okohybné svaly a jejich kondice však zůstávají trochu stranou našeho zájmu, přestože i zde již můžeme najít první vlaštovky: studie o vztahu spoušťových bodů a bolestí hlavy. V teoretické části tato práce přináší komplexní informace o anatomii a funkci okohybných svalů. Dále se zabývá vybranými patologiemi, které se primárně týkají jiných struktur lidského organismu, ale jejichž projevy můžeme pozorovat i na funkci a aktivitě okohybných svalů. Samostatnou kapitolou je vztah okohybných svalů, zorného pole a stability. Praktická část práce je koncipována jako pilotní studie. Jejím cílem je zjistit, zda jsme schopni manuální fyzioterapeutickou intervencí schopni ovlivnit kondici okohybných svalů, a jak námi navrhovanou terapii vnímají sami probandi. Pro objektivizaci případných změn slouží rozsah periferního vidění a maximální rozsah pohybu v horizontální rovině.
|
|
|
Okohybné svaly - klinický význam a možnosti ovlivnění okohybných svalů
Vacková, Petra ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Keilová, Marie (oponent)
Člověk má pro pohyb oka k dispozici šest okohybných svalů, jejichž funkcí je zajišťovat právě takové postavení očí, aby byly splněny podmínky pro binokulární vidění. Tato bakalářská práce se formou rešerše zabývá okohybnými svaly, jejich klinickým významem pro fyzioterapeutickou praxi a možnostmi jejich ovlivnění nefarmakologickými cestami. V obecné části je popsána anatomie okohybných svalů a souvisejících struktur včetně hlavních rozdílů, kterými se odlišují od ostatního kosterního svalstva. V kapitole o kinematice oka jsou oční pohyby rozděleny dle funkčního a kineziologického hlediska. Také zde uvádíme zákony, kterými se tyto pohyby řídí. Speciální část pojednává o projevech různých patologií zahrnujících okohybné svaly a jejich klinickými důsledky. Jsou zde uvedeny informace o poruchách vidění v souvislosti s okohybnými svaly. Samostatnou kapitolou je problematika vztahu okohybných svalů a bolestí hlavy. Dále se zabýváme možnostmi nefarmakologického ovlivnění dysfunkce okohybných svalů technikami uvolňování svalových spoušťových bodů, pomocí jógových technik či Batesovou metodou. Součástí jsou i kazuistiky dvou pacientek, jedné s retroorbitálními bolestmi hlavy a druhé s progresivní krátkozrakostí.
|
|
|
Detekce a analýza pohybu očí
Křístek, Jakub ; Blaha, Milan (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá pohyby očí, problematikou jejich snímání a zpracováním vzniklých biosignálů. V teoretické části je popsána anatomie a elektrofyziologie oka, okohybné svaly, jejich pohyby a jsou stručně popsány i jiné metody snímání těchto pohybů, než je použitá elektrookulografie. V druhé části jsou navrženy dva experimenty a provedeno měření na skupině deseti osob. Data z měření jsou uložena a zpracována v programovém prostředí Matlab, statisticky vyhodnocena a výsledky interpretovány.
|
host ::
RSS.