Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium působení přírodních disturbancí v přirozených horských lesích Jižní Koreje pomocí dendrochronologických metod
PLENER, Tomáš
Práce se zabývá působením přirozených disturbancí způsobených tajfuny na přirozenou dynamiku primárních horských lesů Jižní Koreje. Dalšími předměty práce jsou: studium změn charakteristik a působení tajfunů vlivem globálních klimatických změn a posouzení ekologických nároků dřevin. Studium je založeno na využití dendrochronologických metod.
Studium působení přírodních disturbancí v přirozených horských lesích Jižní Koreje pomocí dendrochronologických metod
PLENER, Tomáš
Práce se zabývá působením přirozených disturbancí způsobených tajfuny na přirozenou dynamiku primárních horských lesů Jižní Koreje. Dalšími předměty práce jsou: studium změn charakteristik a působení tajfunů vlivem globálních klimatických změn a posouzení ekologických nároků dřevin. Studium je založeno na využití dendrochronologických metod.
Příspěvek k poznání změn dřevinného a bylinného patra přirozených horských lesů v oblasti Popa Ivana v ukrajinských Karpatech
Lacina, Jan ; Halas, Petr
V tomto příspěvku jsme se s využitím opakovaných fytocenologických zápisů pokusili zjistit změny vegetace v oblasti Popa Ivana v Ukrajinských Východních Karpatech po 70 letech. Dvanáct trvalých fytocenologických ploch nacházejících se v lesích 6. smrko-jedlového a 7. smrkového vegetačního stupně bylo využito snímků ze třech obdobích 1935, 1997/1998 a 2007. Zjistili jsme, že mezi lety 1935 a 1997/1998 prodělala vegetace průkazných změn druhového složení, přičemž dřevinné patro se proměnilo více než bylinný podrost. Naopak v průběhu desetiletého období 1997/1998–2007 nebyly změny druhového složení průkazné. Studovaná vegetace se v roce 1935 vyznačovala výraznějším podílem buku (Fagus sylvatica) a jedle (Abies alba) v hlavní úrovni stromového patra (I+II) a větším zastoupením světlomilných bylin, např. Campanula patula subsp. abietina, Festuca violacea nebo Hieracium transsilvanicum, zatímco na přelomu 20. a 21. století bylo větší zastoupení jedle (Abies alba) i buku (Fagus sylvatica) v nižších etážích (III a IV), smrku (Picea abies) v hlavní úrovni (I+II) a některých ruderálních druhů, např. Stellaria nemorum nebo Urtica dioica.
Plný tet: UGN_0426463 - Stáhnout plný textDOC
Plný text: content.csg - Stáhnout plný textDOC
Nový způsob poškozování mladých porostů dřevin jelenem evropským (Cervus elaphus)
Heroldová, Marta ; Homolka, Miloslav ; Kamler, Jiří ; Zapletal, M.
V oblasti přirozených smrkových porostů ve vrcholových partiích NPR Kněhyně v Beskydech byly mladé porosty jeřábu (Sorbus aucuparia) poškozovány lámáním kmínků. Původcem tohoto jevu byl jelen evropský. K lámání docházelo v průběhu léta a bylo motivováno potravní atraktivitou listů na vrcholku stromu.
Impakt drobných zemních savců na obnovu horských lesních porostů
Heroldová, Marta ; Bryja, Josef ; Zejda, J. ; Zapletal, M. ; Obdržálková, D. ; Pikula, J. ; Beklová, M.
Negativní vliv drobných savců na obnovu lesa byl studován v NPR Kněhyně v Beskydech. U nejpočetnějších druhů významných v lesnictví byla vyhodnocena dynamika jejich dominance. Po sněžné zimě s nejvyšší populační hustotou hrabošovitých hlodavců bylo poškozeno 19% mladých stromků. Stupeň poškození drobnými savci je dán lesním managementem, populačními hustotami drobných savců a také sněhovými podmínkami.
Zmlazení dřevin v horských smrčinách odumřelých po napadení lýkožroutem smrkovým
Jonášová, Magda
Přirozené zmlazení dřevin bylo sledováno pod smrkovými porosty uschlými po napadení lýkožroutem smrkovým a na holinách po zásazích proti lýkožroutovi. Výsledky potvrdily úspěšné zmlazování původních dřevin klimaxových smrčin (smrk, jeřáb, buk) pod ochranou suchého porostu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.