|
|
Reflexe Východoslováků na rok 1989. Životopisná vyprávění
Kohoutová, Klára ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Předkládaná práce se zabývá reflexí Slováků na rok 1989, se zaměřením na region Košic a blízkého okolí, tedy na Slovensko východní. Pád komunistického režimu ovlivnil další vývoj v celém Československu. Diplomová práce se soustředí na stranu slovenskou, která je nedílnou součástí československých dějin, avšak její prostor je v českém prostředí značně omezen. Stavebním kamenem práce jsou vzpomínky a vyprávění nejrůznějších Východoslováků - pamětníků, jejichž pomocí se autorka snažila faktograficky dokreslit dobu. Vedle toho se práce opírá o dostupné literární zdroje a archivní materiály ze sbírek Státního archivu v Košicích. Teoretická část práce je založena na pramenech historických a na výsledcích rozmanitých výzkumů zabývajících se listopadem 1989. Výzkumná část práce se zaobírá samotnými pohledy, názory a postoji Východoslováků na listopad 1989. Prostřednictvím orální historie jsou rozhovory s narátory následně analyzovány a interpretovány. Diplomová práce se snaží reflektovat každodennost lidí, práci, životní podmínky a konzum před listopadem a po něm. U všech narátorů autorku zajímalo, jak hodnotili převrat v roce 1989 a jak se na něj dívají dnes s odstupem pětadvaceti let. Klíčová slova: Československo, listopad 1989, východní Slovensko, orální historie, Košice.
|
|
|
Obraz Václava Havla v československém tisku v listopadu a prosinci 1989
Vosáhlo, Jakub ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Práce analyzuje mediální obraz Václava Havla v česky psaném tisku v období Listopadu 1989. Cílem je zachytit proměny v prezentaci disidenta a osoby bez přístupu do sdělovacích prostředků, z něhož se během krátkého období stala veřejná autorita, lídr lidového hnutí a nakonec prezident republiky. Práce představuje československý tisk ve specifickém období změny společenských vztahů a poté analyzuje, jakým způsobem média Václava Havla prezentovala. Byly voleny vlivné deníky, zahrnující celé spektrum názorů na lídra Občanského fóra. Mediální obsahy byly nejprve rozebrány v rámci jednotlivých deníků, k objasnění vývojových trendů, a poté v kvantitativní komparativní studii, analyzující rozdíly ve vztahu jednotlivých médií v závislosti na událostech Listopadu 1989. Práce potvrzuje některé již známé skutečnosti o mediální prezentaci Václava Havla, ovšem zároveň odhaluje doposud nepříliš probádané momenty, například značně ambivalentní postoj deníku Mladá fronta.
|
|
| |
|
|
Objektivita zpravodajství titulů Informační servis a Rudé právo v období listopad 1989 - prosinec 1989
Komrska, Jiří ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent) ; Bednařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Objektivita zpravodajství titulů Informační servis a Rudé právo v období listopad 1989 - prosinec 1989" se věnuje deskripci zpravodajského obsahu titulů Rudé právo a Informační servis v období listopad a prosinec 1989 a jejich objektivitou. K rozboru je použita především kvalitativní metoda analýzy obsahu. Ta je pojata jako interpretativní rozbor zdrojových textů. Práce popisuje rozdíly mezi oběma tituly a především vývoj, kterým tituly prošly během sledovaného období v rovině práce s informacemi, a jejich interpretací. Výzkumnou část práce doplňují části teoretická a metodologická. Součástí teoretické části je i popis dobové situace a situace mediální.
|
|
|
Čeští esoterici v proměnách soudobých dějin
Pokorná, Klára ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Hlavním cílem práce je přispět k rozšíření dosavadních informací, které máme o významném dějinném demokratickém předělu a navazující "polistopadové- transformační éře. Stěžejními zdroji poznání byly rozhovory s profesní a zájmovou skupinou aktivních ezoteriků vedené metodou orální historie. Předkládaný text také čerpá ze sbírek Národního archivu, Archivu České televize, Archivu bezpečnostních složek a relevantních literárních pramenů. S ohledem na specifičnost tématu reflektuje práce vliv nového společenského řádu po roce 1989 na profesní a soukromý život vybraného vzorku narátorů a zprostředkovává pohled na interakci pamětníků se státem a veřejností. Výzkum se také snažil doplnit poznatky o fungování ezoterické scény po roce 1989, neaspiruje však na podání encyklopedického výčtu rozmanitých ezoterních disciplín v raném transformačním období. Pro ucelený pohled na zkoumaný fenomén jsou ve výzkumném projektu rozpracované také doplňující okruhy, které se dotýkají období socialistické diktatury. Tato část analyzuje vztah komunistické ideologie k ezoterismu. Mimo to se práce snaží odpovědět na otázky, jaké motivace přivedly aktéry rozhovorů k jejich zájmu, později profesi a jaký vliv měla doba nesvobody na jejich každodenní životy.
|
|
|
Obraz Václava Havla v československém tisku v listopadu a prosinci 1989
Vosáhlo, Jakub ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Práce analyzuje mediální obraz Václava Havla v česky psaném tisku v období Listopadu 1989. Cílem je zachytit proměny v prezentaci disidenta a osoby bez přístupu do sdělovacích prostředků, z něhož se během krátkého období stala veřejná autorita, lídr lidového hnutí a nakonec prezident republiky. Práce představuje československý tisk ve specifickém období změny společenských vztahů a poté analyzuje, jakým způsobem média Václava Havla prezentovala. Byly voleny vlivné deníky, zahrnující celé spektrum názorů na lídra Občanského fóra. Mediální obsahy byly nejprve rozebrány v rámci jednotlivých deníků, k objasnění vývojových trendů, a poté v kvantitativní komparativní studii, analyzující rozdíly ve vztahu jednotlivých médií v závislosti na událostech Listopadu 1989. Práce potvrzuje některé již známé skutečnosti o mediální prezentaci Václava Havla, ovšem zároveň odhaluje doposud nepříliš probádané momenty, například značně ambivalentní postoj deníku Mladá fronta.
|
|
|
Reflexe Východoslováků na rok 1989. Životopisná vyprávění
Kohoutová, Klára ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Předkládaná práce se zabývá reflexí Slováků na rok 1989, se zaměřením na region Košic a blízkého okolí, tedy na Slovensko východní. Pád komunistického režimu ovlivnil další vývoj v celém Československu. Diplomová práce se soustředí na stranu slovenskou, která je nedílnou součástí československých dějin, avšak její prostor je v českém prostředí značně omezen. Stavebním kamenem práce jsou vzpomínky a vyprávění nejrůznějších Východoslováků - pamětníků, jejichž pomocí se autorka snažila faktograficky dokreslit dobu. Vedle toho se práce opírá o dostupné literární zdroje a archivní materiály ze sbírek Státního archivu v Košicích. Teoretická část práce je založena na pramenech historických a na výsledcích rozmanitých výzkumů zabývajících se listopadem 1989. Výzkumná část práce se zaobírá samotnými pohledy, názory a postoji Východoslováků na listopad 1989. Prostřednictvím orální historie jsou rozhovory s narátory následně analyzovány a interpretovány. Diplomová práce se snaží reflektovat každodennost lidí, práci, životní podmínky a konzum před listopadem a po něm. U všech narátorů autorku zajímalo, jak hodnotili převrat v roce 1989 a jak se na něj dívají dnes s odstupem pětadvaceti let. Klíčová slova: Československo, listopad 1989, východní Slovensko, orální historie, Košice.
|
|
| |
|
|
Občanské fórum ve Slaném
Horáková, Michaela ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Předmětem této práce je vznik, působení a zánik Občanského fóra (OF) ve středočeském městě Slaný. Občanské fórum města Slaného vzniká po generální stávce dne 27. listopadu 1989 v bytě jednoho ze zakladatelů. Další Občanská fóra vznikala spontánně na pracovištích i ve školách. Postupně se sloučili do městského OF. V prvních dnech šlo OF o dialog, kterého se po vzoru z Prahy, domáhali i členové OF ve Slaném po svých poslancích v místním národním výboru. Hlavním cílem práce je tedy objasnění činnosti OF a jeho vliv na dění ve Slaném ve dnech listopadových a dnech následujících. Do Občanského fóra přicházeli a odcházeli lidé různých zájmů, motivací a tužeb. I to ovlivňovalo jeho budoucí směřování a působení na politické scéně ve Slaném. Bez založení OF by se obtížněji vyvíjel tlak na představitele města, aby umožnili přístup ke správě města i nekomunistickým stranám. Jednotlivé strany a hnutí byly izolované, ale díky OF se je podařilo na čas sjednotit a společné úsilí přineslo výsledky. Funkce OF tak byla především informační, koordinační a kontrolní. Strategie, kterou si obě strany (OF i KSČ) zvolily, byl kompromis. Konala se tzv. jednání u kulatého stolu a hledání programové shody, kdy konsensus zahrnuje celou řadu kroků a rozhodnutí. Pro účely analýzy přechodu k demokracii na lokální úrovni, kdy...
|
|
| |
host ::
RSS.