|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s jaterní cirhózou
MATIÁŠOVÁ, Michaela
Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienta s jaterní cirhózou a její problematiku. Jaterní cirhóza je onemocnění, při kterém dochází k uzlovité přestavbě jater a její výskyt je čím dál častější. Při tomto onemocnění je důležitá ošetřovatelská péče, zaměření se na potřeby pacienta a jeho edukaci o režimových opatřeních, která by měl dodržovat. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s jaterní cirhózou, jejich potřeby a znalosti sester a pacientů o režimových opatřeních. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření. První výzkumný soubor tvořilo osm sester, které pracují na gastroenterologickém oddělení. Druhý výzkumný soubor tvořilo sedm pacientů, kteří byli na gastroenterologickém oddělení hospitalizovaní. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Z výzkumného šetření vyplývá, že sestry správně nehodnotí riziko podvýživy. Dále jsme zjistili, že pacienti nejsou dostatečně informováni o možných komplikacích jaterní cirhózy. Z výsledků také vyplynulo, že sestry mají dobré znalosti o jaterní cirhóze a nemají nedostatky v ošetřovatelské péči. Pacienti byli s ošetřovatelskou péčí za hospitalizace spokojení. Někteří pacienti, i když byly správně edukováni o režimových opatřeních, nebyli schopni přehodnotit a změnit životní styl, což vedlo k rehospitalizaci pacienta. Na základě zjištěných výsledků byla vytvořena informační brožura, která může sloužit jednak jako studijní materiál pro studenty a také být využita v praxi, jak pro sestry, tak i pro pacienty.
|
|
|
Genetická predispozice ke komplikacím jaterní cirhózy
Šenkeříková, Renáta ; Špičák, Julius (vedoucí práce) ; Brůha, Radan (oponent) ; Husová, Libuše (oponent)
Souhrn Jaterní cirhóza představuje konečné stadium většiny chronických jaterních chorob. Průběh onemocnění a jeho komplikace může být zásadně ovlivněn genetickými faktory hostitele a závažností portální hypertenze (PH). Cílem práce bylo popsat roli genetických faktorů ovlivňujících progresi a komplikace jaterního onemocnění a určit roli neinvazivního hodnocení stupně jaterní fibrózy a tíže PH a jejich korelaci s měřením portosystémového gradientu (HVPG). Nejprve jsme se zaměřili na roli alelických variant v genech TLR4 signální dráhy na rozvoj závažných bakteriálních infekcí u pacientů s pokročilou jaterní cirhózou, kandidátů transplantace jater (LT). Zjistili jsme, že promotorová varianta TNFA c.-238G/A významně snižuje riziko bakteriálních infekcí a mortalitu s nimi spojenou. Dále jsme ověřovali roli variantní alely G v genu PNPLA3 v progresi chronického jaterního selhání a nutnosti LT u pacientů s jaterní cirhózou při HCV infekci. Výsledem práce bylo zjištění, že nosičství variantní alely G vedlo k rychlejší progresi chronického jaterního selhání a nutnosti LT v mladším věku. Za třetí jsme se zabývali otázkou, zda účinnost trojkombinační léčby HCV infekce pomocí pegylovaného interferonu alfa, ribavirinu a proteázového inhibitoru první generace závisí na expresním profilu interferon- senzitivních genů...
|
|
|
Vyšetření nutričního stavu u pacientů s hepatopatií
Pirklová, Kristýna ; Novák, František (vedoucí práce) ; Ševela, Stanislav (oponent)
U pacientů s jaterní cirhózou je třeba počítat s vysokou prevalencí malnutrice. Přestože včasná diagnostika malnutrice a správně zvolená nutriční podpora mají pozitivní vliv na prognózu pacienta, včas diagnostikovat malnutrici je u těchto pacientů složité. V současné době neexistuje standardizovaný diagnostický protokol pro vyšetření nutričního stavu pacientů s jaterní cirhózou. U nemocných se také setkáváme s retencí tekutin, což zkresluje jinak běžně používaná diagnostická kritéria. Cíl práce: Cílem této práce bylo zhodnotit nutriční stav pacientů s jaterní cirhózou ve srovnání s kontrolní skupinou pacientů bez závažných komorbidit pomocí antropometrických měření, elektrické bioimpedance, funkčních testů a laboratorních parametrů při aplikaci diagnostických kritérií GLIM (Global Leadership Initiative On Malnutrition) a různých nástrojů screeningového vyhledávání pacientů v riziku malnutrice. V neposlední řadě byl v práci věnován také prostor hodnocení kvality života pacientů s chronickým onemocnění jater. Metody: Do observační studie bylo zařazeno 11 pacientů s jaterní cirhózou ve stadiu Child-Pugh A (n = 10) respektive B (n = 1), kteří byli porovnáni s kontrolní skupinou 11 účastníků studie bez závažných komorbidit. U obou skupin byl proveden panel vyšetření sestávající z antropometrického...
|
|
|
Vliv malnutrice na prognózu pacientů s jaterní cirhózou po proběhlém krvácení z jícnových varixů.
Zagrebelná, Valérie ; Hrabák, Petr (vedoucí práce) ; Brůha, Radan (oponent)
Jaterní cirhóza je konečné stadium chronických jaterních onemocnění, které vzniká z různých příčin (především chronický abusus alkoholu, autoimunitní a chronické virové hepatitidy B a C, NAFLD - non-alcoholic liver fatty disease, onemocnění žlučovodů či vrozené metabolické onemocnění - hemochromatóza a Wilsonova nemoc). Během vzniku cirhózy dochází k zánětlivému poškození jaterních buněk, jejich nekróze a přeměně na fibrotickou tkáň. Většina komplikací jaterní cirhózy vzniká na podkladě jaterní insuficience a portální hypertenze. Mezi hlavní komplikace jaterní cirhózy patří krvácení z jícnových varixů (nejzávažnější komplikace, která bývá fatální), jaterní encefalopatie, ascites, hepatorenální syndrom a hepatocelulární karcinom. Cílem práce bylo zjistit, kolik pacientů trpí protein-kalorickou malnutricí, a jaký vliv má malnutrice na přežití a stav pacientů. Práce se také zabývala krvácením z jícnový varixů, recidivou varikózního krvácení a komplikacemi spojenými s jaterní cirhózou. Jedním z cílů bylo zjistit, zda odpovídá předpovídané přežití pacientů podle Child-Pughovy klasifikace. Metodikou práce byl retrospektivní výzkum za pomoci získávání dat z anamnéz a nálezů získaných při gastroskopických vyšetření ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Získáno bylo celkem 27 vhodných pacientů s jaterní...
|
|
|
Úloha oxidačního stresu v jaterní kancerogenezi.
Kubíčková, Kristýna ; Vítek, Libor (vedoucí práce) ; Zelenka, Jaroslav (oponent) ; Fraňková, Soňa (oponent)
Předkládaná práce se zabývá významem oxidačního stresu a katabolické dráhy hemu u jaterní kancerogeneze. Hepatocelulární karcinom (HCC) je nejčastější maligní nádor jater, nejčastěji vznikající v terénu jaterní cirhózy či chronických virových hepatitid. Jaterní kancerogeneze je spojená se zvýšeným oxidačním stresem. Cílem práce bylo stanovit expresi genů zapojených do regulace oxidačního stresu u pacientů s HCC. Studie byly provedeny na souborech pacientů s HCC (n = 29) a zdravých kontrolních jedincích (n = 11), kdy byly stanoveny genové exprese hemoxygenázy (HMOX1), biliverdinreduktázy A a B (BLVRA/B), endoteliálního růstového faktoru (VEGFA), NADPH oxidázy 2 (NOX2) a proteinu p22 v jaterní tkáni; dále byly stejné genové exprese stanoveny v leukocytech periferní krve (PBL) u pacientů s HCC (n = 32) a u zdravých kontrol (n = 27). Exprese BLVRA v jaterní tkáni i v PBL byla signifikantně zvýšená u pacientů s nádorovým onemocněním, podobně významně byla zvýšena i exprese NOX2 v PBL. Významně snížená exprese VEGFA byla prokázána v játrech i v PBL pacientů s HCC. Exprese ostatních studovaných genů se u pacientů s HCC a kontrolních jedinců nelišila. Tato data jsou ve shodě a navazují na výsledky naší předchozí studie provedené u nemocných s chronickou hepatitidou C, u nichž byla exprese BLVRA také...
|
|
|
Prognostický význam sarkopenie pro pacienty s jaterní cirhózou
Kozlova, Marina ; Brůha, Radan (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Introduction: Sarcopenia is a common complication of liver cirrhosis and has a significant negative effect on the clinical outcome and prognosis of patients. Sarcopenia is manifested by a loss of muscle mass and a decline in muscle strength and overall physical performance. X-ray examination is the most accurate method in the diagnosis of sarcopenia, but it is unknown to what extent the prognosis of liver cirrhosis can be predicted by non-invasive and broadly available anthropometric measurements and functional tests combined with the analysis of routine laboratory data. The aim of the work is to find factors related to the severity of liver cirrhosis, the occurrence of complications and survival of patients with a focus on muscle mass, muscle strength and physical performance. Methods: The observational study included 20 patients of the IV. Department of Internal Medicine of the General University Hospital in Prague (VFN) - Clinics of Gastroenterology and Hepatology diagnosed with liver cirrhosis. The progress of cirrhosis was assessed with MELD and Child-Pugh scores. Patients were examined twice, once during hospitalization and 3 months later. Functional tests of hand grip strength, chair stand test, NCT test and quality of life questionnaire were performed. Other measurements included...
|
|
| |
|
| |
|
|
Problematika životního stylu žen s jaterní cirhózou
PASÁKOVÁ, Karla
Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do pěti částí. První pojednává o historických souvislostech v dějinách konzumace alkoholu, popsána je patofyziologie a funkce jater, druhá je věnována jaterní cirhóze, popisuje příčiny vzniku, metabolismus vylučování etylalkoholu a možnosti léčby jaterní cirhozy. Třetí část popisuje typy a vývoj závislosti jako sociálně-patologického jevu. Čtvrtá část je zaměřena na životní způsob/ styl jako souhrn různých prvků způsobů života a poslední část poukazuje na možnosti využití náplně volného času jako velmi důležité součásti životního stylu, uplatňované na základě vlastních potřeb a zájmů. Tato bakalářská práce by mohla posloužit jako podnět ke vzniku svépomocného sdružení na Písecku, dále by práce mohla zlepšit informovanost žen o příčinách onemocnění, a přispět tak ke změně životního stylu.
|
|
|
Informovanost pacientů s jaterní cirhózou
MLEZIVOVÁ, Petra
Jaterní cirhóza je onemocnění jater, které je způsobeno přestavbou zdravé jaterní tkáně na tkáň patologickou. Jedná se o ireverzibilní onemocnění, které ale lze úpravou dietního režimu a životního stylu, příznivě ovlivnit jak v průběhu onemocnění, tak v prognóze a vzniku komplikací, které mohou skončit až smrtí pacienta. Informovanost pacientů s diagnostikovanou jaterní cirhózou patří k důležitým aspektům, ovlivňujícím nejen léčbu, ale i život pacientů s tímto onemocněním. Sestry hrají nezastupitelnou roli v diagnostice, léčbě, ale i edukaci pacienta o změně životního stylu a dietních opatřeních. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je zaměřena na patogenezi, klasifikaci, klinický obraz, diagnostiku, komplikace a léčbu jaterní cirhózy. Také se zabývá postupy v ošetřovatelské péči o tyto pacienty. Prvním cílem práce bylo zjistit znalosti pacientů s jaterní cirhózou o jejich onemocnění. Druhým cílem bylo zjistit dodržování dietních opatření pacientů s jaterní cirhózou. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a to tyto: Jaké vědomosti mají pacienti s jaterní cirhózou o své nemoci? Kde pacienti s jaterní cirhózou získávají informace o svém onemocnění? Jak jsou pacienti s jaterní cirhózou informováni o režimových opatřeních? Jaká režimová opatření dodržují pacienti s jaterní cirhózou? Bakalářská práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření, metodou dotazování. Technikou byl sběr dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru s pacienty s diagnostikovanou jaterní cirhózou. Kvalitativní data byla analyzována a uspořádána do kategorizačních skupin. Výzkumný soubor tvořilo šest pacientů s diagnostikovanou jaterní cirhózou. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti s jaterní cirhózou mají informace o svém onemocnění. Věděli, jaká příčina byla důvodem jejich hospitalizace. Znali příznaky svého onemocnění. Měli znalosti o komplikacích jejich onemocnění, a někteří si byli vědomi i toho, že komplikace mohou být životu nebezpečné. Jediné, v čem byla jejich informovanost nízká, byla znalost o charakteru a průběhu jaterní cirhózy. Z výsledků také vyplývá, že všechny pacienty s jaterní cirhózou informoval o jejich onemocnění lékař po diagnostikování jejich nemoci na základě odborných vyšetření. V naprosté většině si pacienti sami informace o své nemoci nezjišťují. Dále bylo zjištěno, že o režimových opatřeních byli pacienti informováni nejen lékařem, ale většinu z nich informovala sestra. Sestry edukovaly převážně v oblasti stravovacích návyků. Pacientům byly informace sděleny většinou slovně při návštěvě lékaře, některým byl poskytnut i informační leták. Informace všem připadaly srozumitelné. Také se ukázalo, že většina dodržuje režimová opatření. V oblasti výživy je to především omezení soli a uzenin. Jídla konzumují častěji v malých porcích. Většina omezila alkoholické nápoje nebo dokonce úplně abstinují. Také neprovádějí fyzicky náročnou práci. Na kontroly k lékaři se snaží pravidelně docházet. Všechna režimová opatření tudíž dodržují, ale slabé místo se najde u každého z nich. Pouze jeden z dotázaných režimová opatření ve větší míře nedodržuje. Tato bakalářská práce měla být zaměřena na informace poskytnuté pacientům s jaterní cirhózou. Informovanost těchto pacientů patří mimo jiné k důležité součásti léčebného režimu. Edukace je jednou ze základních činností sestry a proto je důležité, aby zdravotnický personál měl znalosti o dietních a režimových opatřeních pacientů s jaterní cirhózou. Tato práce by mohla být použita jako informační materiál nejen pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, která se s těmito pacienty také setkává. Na základě výzkumného šetření byl vytvořen informační leták, který obsahuje základní informace o nemoci a také o režimových a dietních opatřeních.
|
host ::
RSS.