|
|
(Ne)kojení. Zkušenosti žen a možnosti jejich volby v otázce kojení
Podhrázská, Iva ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá autonomií žen v otázce kojení v českém prostředí. Zkoumá zejména podobu kojení a její normativnost prostřednictvím hloubkových rozhovorů s ženami, jež prošly zkušeností s kojením. Cílem této práce je popsat podobu současné normy kojení, její limity, negativa a dopady pomocí feministické optiky a nabídnout možná řešení v diskurzu kojení. Základním teoretickým východiskem práce je vývoj normy kojení, její propagace, společenské vnímání a legislativní ukotvení v České republice. Zejména se práce věnuje feministické kritice diskurzu kojení, která poskytuje potřebné argumenty, jak na zkoumaný fenomén normy kojení nahlížet jiným způsobem a představuje normu kojení jako sociálně a kulturně konstruovanou. Analytickým výstupem práce je poté představení současné normy kojení v českém prostředí v podobě direktivního požadavku vůči ženám, aby kojily, který tak ohrožuje ženskou integritu. Klíčová slova norma kojení, strategie podpory kojení, propagace kojení, feministická kritika, zkušenost s kojením
|
|
|
Proměna obrazu ženy v chorvatské próze od realismu dodnes
Vasiljevičová, Dajana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem ženy v chorvatské próze a jeho proměnami od realismu po současnost. Klade si za cíl popsat charakteristické rysy ženských postav v literatuře, především optikou feministické kritiky, a zasadit je do společenského kontextu. V práci jsou analyzovány podoby ztvárnění obrazu ženy od marginalizovaného pojetí přes mytologizaci po konfrontaci ženského subjektu s patriarchálním falogocentrickým diskurzem, důraz je kladen na podoby ženské emocionality, senzitivity a tělesnosti. Hlavní část se soustřeďuje na typologizaci na základě analýzy textů, jež slouží jako ilustrace patriarchálního pojetí ženy. Celkem je analyzováno devět textů - Zlatníkův drahoušek Augusta Šenoy, V registratuře Antuna Kovačiće, Deník Dragojly Jarnevićové, Melita Josipa Eugena Tomiće, Poslední Stipančićové Vjenceslava Novaka, Návrat Filipa Latinovicze Miroslava Krleži, Marina neboli o bolesti Ireny Vrkljanové, Božský hlad Slavenky Drakulićové a Ministerstvo bolesti Dubravky Ugrešićové. Práce ukazuje proměnu postavy ženy pod vlivem dobových myšlenkových konceptů a specifické kulturní situace patriarchálního prostředí. Texty jsou zvoleny pro typologickou různorodost, která si klade za cíl postihnout různé variace obrazu ženy.
|
|
|
Jinakost a identita
Žáčková, Kristýna ; Kouba, Petr (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Práce Jinakost a identita se zabývá diskursem Gillese Deleuze (Différence et répétition, 1968) a Deleuze ve spolupráci s Félixem Guattarim (Capitalisme et schizophrénie: L'Anti-Oedipe, 1972, Mille plateaux, 1980, Qu'est-ce que la philophie?, 1991), na jehož základě je konstruován proces individuace, který je nejprve zasazen do deleuzovského časoprostoru. Proces individuace je založen na principu vnitřní diference, která je chápána jakožto princip generativní, tedy "tvořící rozdíl". V tomto smyslu představuje individuace koncept jinakosti oproti konceptu konstrukce identity. První dvě části práce slouží k představení základních principů myšlení Deleuze a Guattariho. Ve třetí části práce je v díle Deleuze a Guattariho lokalizován princip identity, který autoři pojímají jakožto vznikající prostřednictvím tzv. ilegitimního užití syntéz nevědomí. Na tomto základě je zde představena kritika psychoanalytické reprodukce represivní oidipální struktury a tato struktura je ve své reprodukční funkci rovněž demonstrována jakožto princip konstrukce pohlavní identity. Čtvrtá část práce se věnuje konfrontaci názorových motivací, hledisek a strategií Deleuze a Guattariho a Judith Butler. V páté části práce jsou nejprve stanoveny některé souvislosti mezi různými pojmy z dílů Kapitalismu a schizofrenie. Dále je zde...
|
|
|
Od intimního k veřejnému - konstituce a proměny "ženského psaní" v kontextu chorvatské literatury
Vasiljevičová, Dajana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Od intimního k veřejnému - konstituce a proměny "ženského psaní" v kontextu chorvatské literatury Autor: Dajana Vasiljevićová Bakalářská práce se zabývá "ženským psaním" v chorvatském prostředí, jeho konstituováním a proměnami od osmdesátých let dvacátého století po současnost. Klade si za cíl vymezit jeho charakteristické projevy v literatuře a také ho vzhledem ke specifickému postavení prozápadně orientovaného ženského emancipačního hnutí v Jugoslávii zasadit do společenského kontextu. V práci jsou analyzovány podoby ženské sensibility, emocionality a tělesnosti, které jsou v kulturní opozici k patriarchálním hodnotám společnosti. Hlavní část se soustřeďuje na typologizaci "ženského psaní" na základě analýzy románů Hedvábí, nůžky od Ireny Vrkljanové, Mramorová kůže Slavenky Drakulićové a novely Štefica Cveková v čelistech života Dubravky Ugrešićové, jež slouží jako výchozí modely ženského psaní. Proměny žánru sleduji v chorvatském prostředí od sedmdesátých let dvacátého století, kdy dochází k úpravám modelu, vycházejícího z tradic francouzského feminismu. Konfrontace ženského subjektu s patriarchálním falocentrickým diskursem je založena na touze vymanit se z předurčené marginální role a dosáhnout rovnocenného postavení. Otázku "její" identity řeší přechod od soukromého objektu k veřejnému...
|
host ::
RSS.