|
|
Wonder&Wander
Porubský, Aleš ; Zapletal,, Aleš (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
V bakalárskej práci s názvom Wonder&Wander pracujem s témami alterega, eskapizmu, sebamytologizácie a introspekcie. Práca pojednáva o imaginatívnom svete, v ktorom pracujem s postavami, ktoré sú hrdinami a sprievodcami zároveň. Wonder&Wander sleduje hrdinov a sprievodcov v rôznych situáciách, prostrediach a náladách, ktoré sú reflexiou mojej reality a osobných prežitkov. Obrazy tohto cyklu sú tématicky o prchavosti, melanchólií, opúšťaní, hľadaní, blúdení, ohmatávaní si sveta a vnútorných zmenách. Dôležitou témou tejto série je motív cesty, ktorý má pre mňa viac významov: cesta ako riešenie problémov, cesta ako hľadanie, cesta ako príprava, cesta ako prostredie pre zmeny... Práca Wonder&Wander je rozdelená na dve časti z dôvodu vytvorenia určitej duality čítania tém, ktoré sú v motívoch obrazov prítomné. V prvej časti som sa zameral na krajinu a motív cesty ako takej, zatiaľ čo v druhej časti, ktorá sa skladá z portrétov, sa snažím umocniť pocit naliehavosti zmienených tém.
|
|
| |
|
|
Bunkr
Ticháčková, Helena ; Sýkora, Šimon (oponent) ; Štindlová, Marie (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se zabývám tematikou escapismu – tzn. touze po úniku z reality (skrze počítačové hry, denní snění atd.) Důvodem k tomuto zaměření je především má osobní potřeba utéci – zejména z emoční pasti určitých lidí a z určitého druhu traumat, která během let občas vyplouvají na povrch a ovlivňují jak moji přítomnost, tak budoucnost. Jako prostředek k naplnění záměru jsem si vybrala malbu na větší formáty pláten, do které se snažím promítnou pocit nerozhodnosti, úzkosti, očekávání. Ve společenském kontextu mi zvolené téma přijde relevantní a nemohu říci, že by platilo jen pro poslední tři roky. V širší současnosti ale mezi lidmi vnímám potřebu úniku mnohem intenzivněji.
|
|
|
Architektura virtuálna
Halinár, Matej ; ArtD, Vít Halada, (oponent) ; Kristek,, Jan (vedoucí práce)
Klauzúra 2.0 Útek z väzenia architektúry Je špecifické zariadenie pre futoroptimistických ľudí, ktorí vychádzajú z filozofie posthumanizmu a transhumanizmu, akejsi verzie ich vlastnej viery v nekonečný život na sieti. Je to viera v možnosti technologickej transformácie ľudstva, ktorá umožní prekonať naše fyzické aj biologické limity. Klauzúra 2.0 je architektúrou pre pionierov – predvoj tejto transformácie – umožňujúci čo možno najdlhší a najúplnejší pobyt vo virtuálnej realite. Touto avantgardou sú mnísi 2.0. Eskapistické osobnosti samotárov digitálneho veku tu hľadajú útočisko a ich vlastnú verziu sveta v kyberpriestore. Vytvárajú si tu víziu raja, a kolonizujú (kyber)priestor bez politických dôsledkov konečnosti fyzického sveta a vyčerpateľnosti prírodných zdrojov. Žijú na hranici bytia, a túžia odhmotniť sa a splynúť so svetom, ktorému rozumejú viac. Bojujú so svojím vlastným mozgom a telom, ktoré sa odtrhnúť od sveta nedajú. Nekonečnosť virtuálneho priestoru má hranice, ktorými sú telo a zmysly. Dlhodobý pobyt v kyberpriestore sa prejavuje stratou zmyslu pre čas a priestor. Tento monastický život v klazúre 2.0 ich dokáže udržovať v kondícii, dodržovaním rituálu, fyzického výkonu chôdze, ktorý musia podstúpiť aby každý deň mohli existovať vo svojej verzii digitálneho kláštora. Týchto verzií je nekonečné množstvo a je možné medzi nimi rituálne prechádzať. Geometria klauzúry ich zároveň izoluje od seba navzájom. Klauzúra je kláštorný koncept, ktorý umožňuje ľudom hermeticky žiť, mimobežne s fyzickým svetom. Bránou do virtuálneho priestoru je „nulová architektúra“ - miestnosť, cela, kocka na pôdoryse 4x4 metre zbavená akejkoľvek vizuálnej architektonickej stránky. Poskytuje iba rovnú podlahu, ako bod odrazu pre nekonečný virtuálny svet a štyri steny a strop s odpovedajúcou hrúbkou pre dostatočné oddelenie od sveta vonkajšieho. Za touto „nulovou architektúrou“ sa otvára svet nekonečné slobody. Zdá sa, že nie skrz „architektonickú inováciu a politickú subverziu“ bude uskutočnený sen moderného architekta o architektúre ako stroji pre oslobodenie človeka, ale skrze opustenie fyzickej architektúry ako takej. Za proscéniom „nulovej architektúry“ sa otvára priestor, kde nová architektúra už nebude o „luxuse a dobrom bydle, nebude to architektúra separácie a uväznenia ale bude to konečne architektúra slobody.
|
|
|
Cottagecore / Farmcore
Maruškevičová, Nela ; Froulík, Martin (oponent) ; Homola, Ondřej (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje reflexi současné romantizace přírody a venkovského života, jež se odráží v blíže zkoumané internetové subkultuře cottagecore. Zpracovává v ní obsažený eskapismus, tíhnutí k idyle a vytváření umělého safe-space prostoru, přičemž tyto faktory převádí do média na pomezí textilu, malby a objektu. Snaží se vyvolat v divákovi určitou sebereflexi a ukázat mu jiný pohled na problematiku spojenou se zmíněnými tématy.
|
|
|
Skrze nasáklý mrak
Gajdošová, Kristýna ; Konvalinová, Kateřina (oponent) ; Bena, Julie (vedoucí práce)
Ve své práci shromažďuji a zpracovávám vzpomínky a pocity, které sbírám na rave párty a po nich. Tyto párty vnímám jako dočasnou autonomní zónu, umožňující vyjádření a překonání tíživých i radostných, kolektivních a zároveň individuálních pocitů. Prožitky z protančených večerů prosakují do mého každodenního života a ovlivňují mé vnímání post-subkulturního světa. Vjemy z tanečních událostí jsou pro mě přitom víc než jen nositeli či ukazateli subkultury. Jsou pro mě zásadními, formativními zkušenostmi, jež následně zprostředkovávám a využívám k vytvoření objektů, které mi pomáhají vjemy komunikovat a reflektovat. Svůj zájem dále obracím k prozkoumání vlivů (post)subkultur na mainstreamovou vizuální kulturu, v níž dochází k jejich komodifikaci a rozpouštění. Prožité situace před, během a po párty se stávají průsečíkem mého zájmu mezi rave kulturou a současnou uměleckou scénou, na kterou je napojená a do níž proniká.
|
|
|
To, co chci vidět
Šavarová, Veronika ; Helia De Felice, Jennifer (oponent) ; Fexová, Patricie (vedoucí práce)
To, co chci vidět je završením pětileté tvorby, která sestávala z několika projektů. Jejich obsahová struktura se různým způsobem měnila, jádro však zůstávalo stejné – zpřítomnění krásného, dokonalého světa a s tím spojený eskapismus ze světa skutečného. V této předešlé práci byly vždy přítomny prvky mysterie, surrealismu, nejrůznějších druhů symbolů, nebo pocitu tísnivosti a v současném projektu tomu není jinak. To, co chci vidět z této dlouholeté práce čerpá a vypůjčuje si její narativ. Práce je úzce spjata s mými osobními prožitky a zkušenostmi. Její název tedy vyplývá z potřeby zpřítomnění si určitého ideálního a utopického místa.
|
|
|
Bunkr
Ticháčková, Helena ; Sýkora, Šimon (oponent) ; Štindlová, Marie (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se zabývám tematikou escapismu – tzn. touze po úniku z reality (skrze počítačové hry, denní snění atd.) Důvodem k tomuto zaměření je především má osobní potřeba utéci – zejména z emoční pasti určitých lidí a z určitého druhu traumat, která během let občas vyplouvají na povrch a ovlivňují jak moji přítomnost, tak budoucnost. Jako prostředek k naplnění záměru jsem si vybrala malbu na větší formáty pláten, do které se snažím promítnou pocit nerozhodnosti, úzkosti, očekávání. Ve společenském kontextu mi zvolené téma přijde relevantní a nemohu říci, že by platilo jen pro poslední tři roky. V širší současnosti ale mezi lidmi vnímám potřebu úniku mnohem intenzivněji.
|
|
|
Média jako zprostředkovatel národního sebevědomí: analýza vítězství československých hokejistů na mistrovství světa 1947
Mareš, Michael ; Zamazal, Ondřej (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Média jako zprostředkovatel národního sebevědomí: analýza vítězství československých hokejistů na mistrovství světa 1947" se věnuje reflekci významné sportovní události v médiích a předpokládaným dopadům na publikum. Cílem této diplomové práce je popsat vztah mezi mediálními obsahy a národním sebevědomím a posoudit, jak média referovala o úspěchu československých hokejistů na mistrovství světa 1947. Na základě odborné literatury a předložených teoretických konceptů jsem stanovil hypotézu, že média se po 2. světové válce aktivně podílela na formování národního sebevědomí a posilování národní identity. Druhou hypotézu jsem zformuloval okolo konceptu eskapické funkce médií a tvrzení, že mediální obsahy referující o mistrovství světa vedly k aktivní odezvě u čtenářů. K tomuto účelu jsem srovnávací studii podrobil tři vybrané deníkové tituly: Lidovou demokracii, Rudé Právo a deník Práce. Předtím, než jsem začal tyto tituly analyzovat, zasadil jsem dobu konání mistrovství světa do historického kontextu s politickými i mediálními souvislostmi. Samotná analýza obsahů z vybraného období probíhala na základě bohatého teoretického rámce, v němž jsem popsal způsoby, jakými média působí na publikum, i důvody, proč publikum média užívá. Na závěr této diplomové práce předkládám konkrétní poznatky...
|
|
|
Cottagecore / Farmcore
Maruškevičová, Nela ; Froulík, Martin (oponent) ; Homola, Ondřej (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje reflexi současné romantizace přírody a venkovského života, jež se odráží v blíže zkoumané internetové subkultuře cottagecore. Zpracovává v ní obsažený eskapismus, tíhnutí k idyle a vytváření umělého safe-space prostoru, přičemž tyto faktory převádí do média na pomezí textilu, malby a objektu. Snaží se vyvolat v divákovi určitou sebereflexi a ukázat mu jiný pohled na problematiku spojenou se zmíněnými tématy.
|
host ::
RSS.