|
|
Autotrenažér a jeho využití v rehabilitaci osob se získaným poškozením mozku.
Strubinská, Šárka ; König, Jan (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Šárka Strubinská Vedoucí práce: Mgr. Jan König Konzultant práce: Mgr. Eliška Burdová, Mgr. Bc. Jitka Bonková Sýkorová Název diplomové práce: Autotrenažér a jeho využití v rehabilitaci osob se získaným poškozením mozku Abstrakt diplomové práce: Diplomová práce popisuje využití řidičského trenažéru na manuální ovládání v rehabilitaci osob se získaným poškozením mozku. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit využitelnost autotrenažéru a možnost zvyšující pravděpodobnost návratu k řízení automobilu u klientů po získaném poškození mozku v chronickém stádiu. Mezi první dílčí cíl patří zjistit vliv tréninku s využitím autotrenažéru na pozornost a možnost zvyšující pravděpodobnost návratu k řízení automobilu u klientů po získaném poškození mozku v chronickém stádiu. Druhý z nich stanovuje, zda navržená sada testů jako kritérium pro zařazení do výzkumu na autotrenažér, je vhodně určena. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o získaném poškození mozku a jeho následcích, kognitivních funkcích a jejich poruchách, řízení automobilu a legislativní úpravě nebo možnostech otestování řidičských dovedností. Dále lze v této části nalézt informace o rehabilitaci u získaného poškození mozku se zaměřením na kognitivní funkce a řidičské dovednosti a také popis autotrenažéru...
|
|
|
Odpověď zrakového analyzátoru při řízení vozidla v reálných podmínkách a na simulátoru při paralelní motorické úloze.
Čiháková, Lucie ; Jelen, Karel (vedoucí práce) ; Lopot, František (oponent)
Název práce: Odpověď zrakového analyzátoru při řízení vozidla v reálných podmínkách a na simulátoru při paralelní motorické úloze. Cíle práce: Provedení experimentálního měření v laboratorních podmínkách a v reálných podmínkách při paralelní motorické úloze s cílem sledovat odpověď zrakového analyzátoru během úlohy a zjistit případné rozdíly v odpovědi zrakového analyzátoru a rychlosti jízdy probandů na simulátoru a v reálných podmínkách. Metoda: Měření v laboratorních podmínkách bylo uskutečněno na automobilovém simulátoru OCTAVIA II, ze kterého byly potřebné údaje (rychlost, rovinné souřadnice x, y) snímány počítačově. V reálných podmínkách se měření konalo také v automobilu Škoda Octavia. Potřebné údaje (rychlost, rovinné souřadnice x, y) byly získány pomocí GPS. Pro sledování zraku řidičů byla použita metoda eye-tracking. Výsledky: Zkušenější řidič zvládl na simulátoru vykonat paralelní motorické úlohy v kratším čase než méně zkušený řidič, nižší četnost pohledů na rádio během úloh se u zkušenějšího řidiče nepotvrdila. Na simulátoru se u zkušenějšího řidiče nepotvrdila ani vyrovnanější rychlost jízdy. V průměru strávil řidič v reálných podmínkách vykonáváním úloh kratší dobu než na simulátoru a celková četnost pohledů na rádio byla nižší. Rychlost jízdy v reálných podmínkách byla nižší než na...
|
|
|
Problematika řízení automobilu u pacientů po cévní mozkové příhodě - možnosti ergoterapeutické intervence
Málková, Kristýna ; Svobodová, Tereza (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Kristýna Málková Vedoucí práce: Bc. Tereza Svobodová Oponent práce: Název bakalářské práce: Problematika řízení automobilu u pacientů po cévní mozkové příhodě - možnosti ergoterapeutické intervence Abstrakt bakalářské práce: Téma řízení automobilu řeší pacienti po cévní mozkové příhodě čím dál tím častěji, a to především z důvodu vyššího výskytu iktu u pacientů v produktivním věku. Řízení automobilu je v dnešní době součástí běžného denního života a často zasahuje jak do volnočasových aktivit, tak do výkonu zaměstnání. Soběstačnost a nezávislost pacienta je jednou z domén ergoterapie a právě z tohoto důvodu je při řešení této problematiky ergoterapeut začleněn do interdisciplinárního týmu. V teoretické části bakalářské práce jsou definovány pojmy cévní mozkové příhody a následných neuropsychologických deficitů. Je zde také popsána problematika vrácení se k řízení automobilu a legislativa vztahující se k danému tématu. Dále teoretická část popisuje možnosti ergoterapeutické intervence ve vztahu k řízení automobilu. Praktická část bakalářské práce je postavena na dotazníkovém výzkumu, který byl prováděn v České republice a v Belgii. Dotazník byl určen pro ergoterapeuty pracující s neurologickými pacienty a zaměřuje se především na otázku návratu k řízení automobilu a možnostmi...
|
|
|
Problematika řízení automobilu u pacientů po cévní mozkové příhodě - možnosti ergoterapeutické intervence
Málková, Kristýna ; Svobodová, Tereza (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Kristýna Málková Vedoucí práce: Bc. Tereza Svobodová Oponent práce: Název bakalářské práce: Problematika řízení automobilu u pacientů po cévní mozkové příhodě - možnosti ergoterapeutické intervence Abstrakt bakalářské práce: Téma řízení automobilu řeší pacienti po cévní mozkové příhodě čím dál tím častěji, a to především z důvodu vyššího výskytu iktu u pacientů v produktivním věku. Řízení automobilu je v dnešní době součástí běžného denního života a často zasahuje jak do volnočasových aktivit, tak do výkonu zaměstnání. Soběstačnost a nezávislost pacienta je jednou z domén ergoterapie a právě z tohoto důvodu je při řešení této problematiky ergoterapeut začleněn do interdisciplinárního týmu. V teoretické části bakalářské práce jsou definovány pojmy cévní mozkové příhody a následných neuropsychologických deficitů. Je zde také popsána problematika vrácení se k řízení automobilu a legislativa vztahující se k danému tématu. Dále teoretická část popisuje možnosti ergoterapeutické intervence ve vztahu k řízení automobilu. Praktická část bakalářské práce je postavena na dotazníkovém výzkumu, který byl prováděn v České republice a v Belgii. Dotazník byl určen pro ergoterapeuty pracující s neurologickými pacienty a zaměřuje se především na otázku návratu k řízení automobilu a možnostmi...
|
|
|
Odpověď zrakového analyzátoru při řízení vozidla v reálných podmínkách a na simulátoru při paralelní motorické úloze.
Čiháková, Lucie ; Jelen, Karel (vedoucí práce) ; Lopot, František (oponent)
Název práce: Odpověď zrakového analyzátoru při řízení vozidla v reálných podmínkách a na simulátoru při paralelní motorické úloze. Cíle práce: Provedení experimentálního měření v laboratorních podmínkách a v reálných podmínkách při paralelní motorické úloze s cílem sledovat odpověď zrakového analyzátoru během úlohy a zjistit případné rozdíly v odpovědi zrakového analyzátoru a rychlosti jízdy probandů na simulátoru a v reálných podmínkách. Metoda: Měření v laboratorních podmínkách bylo uskutečněno na automobilovém simulátoru OCTAVIA II, ze kterého byly potřebné údaje (rychlost, rovinné souřadnice x, y) snímány počítačově. V reálných podmínkách se měření konalo také v automobilu Škoda Octavia. Potřebné údaje (rychlost, rovinné souřadnice x, y) byly získány pomocí GPS. Pro sledování zraku řidičů byla použita metoda eye-tracking. Výsledky: Zkušenější řidič zvládl na simulátoru vykonat paralelní motorické úlohy v kratším čase než méně zkušený řidič, nižší četnost pohledů na rádio během úloh se u zkušenějšího řidiče nepotvrdila. Na simulátoru se u zkušenějšího řidiče nepotvrdila ani vyrovnanější rychlost jízdy. V průměru strávil řidič v reálných podmínkách vykonáváním úloh kratší dobu než na simulátoru a celková četnost pohledů na rádio byla nižší. Rychlost jízdy v reálných podmínkách byla nižší než na...
|
host ::
RSS.