|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty intoxikované alkoholem na úrazovém oddělení
VRCHLAVSKÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o pacienty intoxikované alkoholem na úrazovém oddělení, přičemž byla rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část byla věnována vymezení oboru traumatologie, úrazům, etylalkoholu a spojitosti úrazů s alkoholem. Dále poskytla popis péče o pacienta na traumatologii, specifik ošetřovatelské péče o intoxikované pacienty alkoholem a komunikace s intoxikovanými pacienty, popřípadě komunikace s agresivními pacienty. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo popsat specifika ošetřovatelské péče u alkoholem intoxikovaných pacientů a zhodnotit způsob komunikace mezi pacientem a sestrou. Pro výzkumnou část byla vybrána kvalitativní forma výzkumného šetření. Získávání dat probíhalo metodou písemného a slovního sběru formou polostrukturovaného rozhovoru na začátku dubna. Analýza dat probíhala pomocí metody tužka a papír. Následně byla data uspořádána systémem otevřeného kódovaní do celkem tří kategorií a dvanácti podkategorií. Výzkumný soubor byl tvořen deseti všeobecnými sestrami pracujícími na traumatologickém oddělení, přičemž šest sester pracuje na standardním lůžkovém oddělení a čtyři sestry na jednotce intenzivní péče. Z výsledků vyplynulo, že se oslovené sestry, kromě jedné, s alkoholem intoxikovanými pacienty setkávají na svých pracovištích pravidelně. Podle výpovědí informantek představují nejčastější typ traumat ve spojitosti s intoxikací alkoholem pády, dopravní nehody, sebevraždy, napadení, návštěvy restauračního zařízení či práce ve stavebnictví. Dále z rozhovorů vyplynulo, že oslovené sestry vnímají rozdíly mezi ošetřovatelskou péčí a komunikací s pacienty s traumatem, k němuž nedošlo ve spojitosti s intoxikací, a naopak. Přístup k intoxikovaným pacientům v tomto ohledu vnímají jako náročnější. Oslovené sestry v rozhovorech zmiňovaly častou praxi, v níž musí spolupracovat s agresivními, nespolupracujícími pacienty. Některé sestry v rozhovorech připustily, že se jejich osobní postoje vůči intoxikovaným mnohdy promítají do přístupu k těmto pacientům. Z rozhovorů také vyplynulo, že osloveným sestrám není nabízeno žádné další rozšiřující vzdělávání v této tematice. Získané výsledky poskytly náhled na specifika problematiky, přičemž mohou poukázat na nedostatky v komunikaci s pacienty za účelem nápravy. Práce poskytne zdroj na vytvoření scénáře simulační výuky (Příloha 1) za účelem edukace všeobecných sester pracujících na úrazovém oddělení.
|
|
|
Přístup sester k pacientům s demencí na standardních odděleních
VAN HORIK, Nina
Tato bakalářská práce se zaměřuje na přístupy sester k pacientům s demencí na standardních odděleních. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část obsahuje vymezení pojmu demence, rozlišení jednotlivých druhů a stádií, rozlišení symptomů, farmakologickou a nefarmakologickou terapií. Dále se věnuje komunikaci s pacienty s demencí, postoji k nim a v neposlední řadě také problémovým chování, které se projevuje u daného onemocnění. V empirické části práce bylo cílem zjistit přístupy všeobecných sester k pacientům s demencí, faktory, které mohou ovlivnit jejich přístup, a následně přístupy sester mezi sebou porovnat. K provedení výzkumného šetření byla zvolena kvantitativní metoda pomocí nestandardizovaného dotazníku. Dotazník sloužil ke zkoumání přístupu sester k pacientům s demencí a dále sloužil ke zjištění informovanosti sester o specifických a moderních metodách používané v péči o pacienty s demencí. Odpovědi respondentů ze čtyř druhů standardních oddělení byly poté statisticky analyzovány. Z výsledků je patrné, že délka praxe ani jejich nejvýše dosažené vzdělání neovlivňuje přístup sester k pacientům s demencí, co naopak ovlivňuje jejich přístup, je druh oddělení. Dále bylo zjištěno, že využívání moderních metod nezáleží na vzdělání sester, ale opět na druhu oddělení. Výsledky šetření poukazují na rozdílné přístupy sester k pacientům s demencí a jaké faktory mohou přístup ovlivnit. Výsledky práce mohou sloužit k vytvoření semináře k informování o moderních metodách v péči o pacienty s demencí a jak by se s nimi mělo komunikovat a zacházet.
|
|
|
Význam efektivní komunikace v ošetřovatelském týmu
BEJČKOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce je zaměřena na význam efektivní komunikace v ošetřovatelském týmu. Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má komunikace na práci v ošetřovatelském týmu při vykonávání ošetřovatelských činností. Dále pak zjistit, jaký vliv má komunikace probíhající mezi personálem na jejich vzájemné vztahy. Posledním cílem bylo zjistit, zda efektivní komunikace minimalizuje pochybení v ošetřovatelské praxi. Práce byla rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část byla věnována obecné komunikaci, následně pak komunikaci ve zdravotnictví, členům ošetřovatelského týmu, osobnosti zdravotníka, konfliktům, syndromu vyhoření, péči o zdraví a v závěru byly uvedeny základní informace o resortních bezpečnostních cílech. V praktické části byl využit kvalitativní výzkum, který byl proveden formou polostrukturovaného rozhovoru, jenž byl následně zpracován do schémat. Výzkum byl realizován se členy ošetřovatelského týmu na různých odděleních nemocnice. Výsledky této práce odhalily, že dotazovaní informanti jsou si vědomi, jaký vliv má komunikace na jejich práci a vzájemné vztahy v kolektivu i s pacienty. Také uvedli nejčastěji řešené konfliktní situace a většina informantů uvedla jejich následné adekvátní řešení. Kromě jednoho informanta se všichni dotazovaní shodli, že personál neefektivní komunikací vystavuje pacienta riziku, ať už v souvislosti s jeho duševním nebo fyzickým zdravím. Cíle práce byly splněny a budou přínosem, jak pro personál pracující v nemocničním prostředí, tak i pro studenty studující tento obor. Výsledky práce by mohly také být ukazatelem kvality komunikace a motivací pro její zlepšení.
|
|
|
Nastavení komunikace v organizaci z pohledu vedení organizace a jednotlivých pracovníků
BICEROVÁ, Markéta
Diplomová práce se věnuje tématice nastavení komunikace v organizacích a shrnuje její nastavení ve třech libovolně vybraných organizacích. Diplomová práce má stanovené dva cíle, zjistit, jakým způsobem je nastavena komunikace mezi vedením a jednotlivými pracovníky v organizacích a zmapovat, zda a jakým způsobem probíhají supervize, a jak napomáhají v nastavení komunikace mezi pracovníky. Výzkum je realizován kvalitativní výzkumnou strategií pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Pro výběr výzkumného souboru je zvolena metoda záměrného výběru. Výzkumný soubor je tvořen 11 pracovníky, z čehož jsou dva pracovníci na pozici ředitele organizace a jeden na pozici vedoucího služby. Analýza výsledků je provedena otevřeným kódováním a axiálním kódováním a je vytvořen paradigmatický model. Analýza dat ukazuje, jak zaměstnanci vnímají nastavení komunikace v organizaci, ve které pracují, jaký přínos mají pro pracovníky organizací supervize a zda napomáhají ve zlepšení komunikace mezi nimi. Pracovníci organizací vnímají komunikaci jako velmi důležitou, nepřetržitě na kvalitě komunikace pracují a snaží se ji vylepšovat. Supervize vnímají jako nedílnou součást kvalitního chodu organizace a zároveň vnímají, že supervize pomáhají jak ve zlepšování interní a externí komunikace, tak ale i předcházejí syndromu vyhoření a napomáhají k psychické pohodě všech pracovníků. Diplomová práce obsahuje subjektivní hodnocení kvality komunikace mezi pracovníky, hodnocení a přínosy supervize, které mohou sloužit jako zpětná vazba pro organizace, ve kterých se řeší problematika interní komunikace či problematika supervizí.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu nemoci
FRANTA, Ondřej Darek
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o onkologické pacienty v terminálním stadiu nemoci. Cíle bakalářské práce byly zaměřeny na zmapování specifik ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu, zmapování specifik v komunikaci s těmito pacienty a dále na zhodnocení náročnosti péče o onkologické pacienty v terminálním stadiu. Metodika a výzkumný soubor K dosažení výsledků bylo využito metody dotazování, a to pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na onkologických odděleních standardního typu a také na jednotce intenzivní péče. Výzkumný soubor tvořilo jedenáct sester. Zpracování dat probíhalo pomocí otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Analyzováním dat následně vznikly tři kategorie a osm podkategorií. Výsledky Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že sestry řadí mezi hlavní specifika ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu především adekvátní tlumení bolesti s cílem minimalizovat utrpení a co nejvíce zvýšit kvalitu života. Dále respektování pacientovy potřeby být v kontaktu s blízkými. Stran specifik komunikace bylo zjištěno, že sestry považují za stěžejní empatický přístup s nastavením lidské tváře a vyjádřením podpory v nelehkých chvílích. Dále důkladnou informovanost, kterou lze předcházet případným konfliktům či nedorozuměním. Mimo jiné bylo zjištěno, že sestry vnímají jako nejnáročnější bezmoc při umírání pacienta, který trpí. V tomto ohledu následně vyplývá, že sestry kladou důraz na oddělení pracovního a soukromého života, což lze považovat za preventivní opatření hrozícího syndromu vyhoření. Dle získaných informací sestry v paliativní péči naplňuje remise pacientova onemocnění nebo dopomoc při důstojném odchodu. Výsledky pro praxi Výsledky byly využity pro vytvoření scénáře simulační výuky pro studenty, a to v oblasti komunikace s onkologickými pacienty v terminálním stadiu nemoci. Bakalářská práce tak může poskytnout náhled na specifika péče o dané pacienty a přispět ke zvýšení povědomí o této problematice.
|
|
|
Sociální sítě z pohledu vybraných generací
PEŠTA, Lukáš
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem sociálních sítí na generace Y a Z a zkoumá hlavní rozdíly mezi nimi. Práce popisuje historii sociálních sítí, nejpopulárnější sociální sítě, dvě vybrané generace a online marketing na sociálních sítí. Práce se dále zaměřuje na problémy spojené s používáním sociálních sítí, online marketingem a změn v chování lidí v online prostředí. K prozkoumání vlivu sociálních sítí na generace Y a Z byl využit anonymní dotazníky a polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami. Výsledky získané z těchto dotazníků a rozhovorů byly vyhodnoceny a v závěru práce byly navrhnuty, na základě výsledků, vhodné typy marketingové komunikace na sociálních sítí pro obě generace.
|
|
|
Úloha sestry v perioperační ošetřovatelské péči
RŮŽIČKOVÁ, Anna
Bakalářská práce je zaměřena na význam sester v ošetřovatelské péči během perioperační fáze, která je jednou z hlavních součástí operačního procesu. Cílem této práce je zkoumat role perioperačních sester a objasnit motivaci k výkonu jejich povolání. Data byla získána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo deset perioperačních sester pracujících na centrálních operačních sálech. Z výsledků rozhovorů vyplynulo, že se instrumentující sestry pečlivě připravují na každý operační výkon, zajišťují hygienu a dezinfekci rukou, chystají potřebné nástroje a asistují při přípravě operačního týmu. Během operace podávají nástroje, asistují operatérovi a kontrolují průběh zákroku. Po operaci provádí kontrolu nástrojů a úklid. Obíhající sestry se podílí na přípravě nástrojů a materiálu, kontrolují stav pacienta, asistují při nasazování roušek a zajišťují dokumentaci. Během výkonu spolupracují s týmem, vyplňují administrativu a doplňují materiál. Po výkonu kontrolují dokumentaci, provádí úklid a zajišťují expedici nástrojů na sterilizaci. Pozice sterilizační sestry byla přesunuta z operačního sálu na centrální sterilizaci, které je součástí centrálních operačních sálů a specializuje se na sterilizaci a dezinfekci chirurgických nástrojů a pomůcek. Sestry definovaly motivaci pozitivními (týmová spolupráce, bezpečný průběh operace, vysoká odbornost sester, úspěšný výsledek, moderní vybavení a možnost pomáhat pacientům) i negativními faktory (náhle vzniklé komplikace, stres, dlouhé výkony ve stoje, nadměrná administrativa, záporné reakce lékařů a syndrom vyhoření). Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že pro vykonávání této práce je nezbytná láska k oboru, zápal pro péči o pacienty a možnost pomáhat druhým. Výsledky výzkumu poukazují na možnost implementace strukturovaného programu mentoringu v oblasti perioperační péče, skrze pravidelná setkávání a vzájemné sdílení zkušeností, které umožní sestrám působit jako mentorky pro mladší kolegyně. Cílem je podpořit pracovní prostředí a profesní rozvoj. Práce má potenciál motivovat a inspirativně působit na studenty při volbě jejich budoucího povolání a může prostřednictvím praktických doporučení a návrhů přispět k optimalizaci a koordinaci práce na operačním sále.
|
|
|
Manažerská komunikace ve vybraných organizacích
KUCHAŘOVÁ, Pavlína
Tato diplomová práce se zabývá tématem manažerské komunikace ve třech vybraných organizacích kulturního typu. Cílem práce je zhodnocení současného stavu manažerské komunikace a navržení změn, které by mohly vést ke zlepšení. Informace týkající se komunikace byly zjišťovány pomocí rozhovorů s řediteli organizací a dotazníkovou metodou od zaměstnanců. Při rozhovorech byly pokládány otázky na téma interní a externí komunikace. Dotazníková metoda byla poměrně úspěšná a ve všech organizacích byla úspěšnost vyplnění alespoň 70 %. Závěrem je výsledek, kdy ve všech organizacích je manažerská komunikace na přijatelné úrovni, která nebrání dobrému fungování organizací. Každá zkoumaná organizace má své určité menší nedostatky, ale žádná nějakým větším způsobem nepřevyšuje v kvalitě komunikace ty ostatní.
|
|
|
Marketingová strategie vybraného podniku
Zapletalová, Lucie ; Vařeka, Jan (oponent) ; Chlebovský, Vít (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá marketingovou strategií vybraného podniku v dřevozpracujícím průmyslu. Práce je rozdělena celkem na tři části. Teoretická část práce je zaměřena na definování relevantních pojmů a metod, které jsou dále v práci použity. Analytická část je zaměřena na analýzu současného stavu marketingové strategie v podniku. Součástí analytické části je provedený marketingový výzkum. Praktická část práce vychází z poznatků analýzy současného stavu a je zaměřena na návrhy změn ke zlepšení marketingové strategie podniku.
|
|
|
Inteligentní domácnost na bázi Loxone
Karnatov, Vitalij ; Cejpek, Zdeněk (oponent) ; Dosoudilová, Monika (vedoucí práce)
V této práci byla řešena problematika inteligentní domácnosti. Cílem práce bylo popsat a vysvětlit pojem inteligentní domácnost, provést rešerši dostupných systémů na našem trhu a prostřednictvím systému Loxone blíže popsat principy a fungování inteligentní domácnosti. Dále práce popisuje návrh a realizaci inteligentní domácnosti prostřednictvím systému Loxone a její konfiguraci v softwaru Loxone Config. Práce okrajově pojednává o komunikačních protokolech používaných systémy inteligentních domácností, jejich historickém vývoji a srovnává inteligentní a konvenční domácnost.
|
host ::
RSS.