|
| |
|
|
Využití NIR spektroskopie při kontrole falšování kozích sýrů
Přikrylová, Iveta
Diplomová práce se zabývá využitím blízké infračervené spektroskopie při kontrole falšování kozích sýrů. V teoretické části práce jsou shrnuty základní poznatky o kozím a kravském mléce a požadavky kladené na mléko při výrobě sýrů. Dále je v práci popsána výroba sýrů a další část je věnována falšování potravin s popisem falšování mléčných výrobků a možnosti detekce pomocí optických metod. Zbylý úsek teoretické části se zabývá NIR spektroskopií jako metodou vhodnou k určování autenticity potravin. Praktická část je zaměřena na využití NIR spektroskopie ke zjišťování rozdílu vzorků sýrů o různých koncentracích kravského mléka v kozím sýru a následné použití diskriminační analýzy k vyhodnocení. Výsledky prokázaly, že metoda je pro detekci falšovaných kozích sýrů vhodná, a proto by mohla být využitelná pro rychlou analýzu v praxi.
|
|
| |
|
|
Porovnání technologií kompostování biologicky rozložitelných odpadů z hlediska zralosti kompostu metodou blízké infračervené spektroskopie
Křížová, Olga
Hlavním cílem diplomové práce Porovnání technologií kompostování biologicky rozložitel-ných odpadů z hlediska zralosti kompostu metodou blízké infračervené spektroskopie (dále jen NIRS) je posouzení zralosti kompostu vyrobeného různými technologiemi kompostová-ní a možnosti využití kompostu v různých fázích zralosti na zemědělských půdách. V úvodní části je shrnuta literatura a dostupné informace, které se týkají daného tématu, s tím, že je obecně popsán základní princip kompostovacího procesu a detailněji pak fáze kompostování z pohledu úrovně zralosti kompostu, možnosti jeho využití a uvolňování ži-vin v různých úrovních zralosti s vazbou na aplikaci na zemědělské půdy. Kapitola Materiál a metody je zaměřena na tvorbu kalibračního modelu zralosti kompostu pro analyzátor NIRS. Jsou zde konkrétně uvedeny metody poloprovozních pokusů zpracování bioodpadů technologiemi kompostování na volné ploše s překopávkou a s řízenou ventilací, které jsou využívány na kompostárně Fertia s.r.o. v Náměšti nad Oslavou. Následně jsou v závěrečné části uvedeny výsledky měření zralosti kompostů, vyprodukovaných těmito technologiemi se zaměřením na porovnání nejenom intenzity kompostování, ale také různých surovino-vých skladeb, např. s využitím kalů z čistíren komunálních odpadních vod. V návaznosti na tuto problematiku je uvedena možnost využití kompostů ve vybraných stupních zralosti na zemědělsky obhospodařovaných půdách.
|
|
|
Analýza potravin pro člověka
Smejkalová, Lucie
Cílem mé diplomové práce bylo posoudit vzorky z běžných podmínek pěstování a pozorovat je na NIR přístroji DA 7200 proti tabulkovým hodnotám a hodnotám z chemické analýzy v laboratoři na přístroji (KjelROC). Použili jsme 26 vzorků k pozorování základních živin a zjistili jsme u hodnot hrubého proteinu kukuřice (odrůda Kaduras - Dubicko) celého semene 98,9 g/kg (+- 2,05) v původní hmotě, u drceného semene 105, 4 g/kg (+- 1,18) a u šrotovaného semene 109,3 g/kg (+- 1,07) a u hodnot kukuřice téže odrůdy pěstované v Uherském Brodě hodnoty hrubého proteinu celého semene 89,3 g/kg (+- 0,99), u drceného semene 94,3 g/kg (+- 1,12) a u šrotovaného semene 93,1 g/kg (+- 2,30). U vzorku pšenice ozimé jsme naměřili hodnoty hrubého proteinu u celého semene 92,8 g/kg (+- 1,45) v původní hmotě, u drceného semene 118,7 g/kg (+- 2,99) a u šrotovaného semene 119,5 g/kg (+- 5,26). Celé semeno nám dávalo spolehlivější výsledky než semeno po úpravě (drcení, šrotování). Přístroj DA 7200 (PERTEN) se nehodí pro analýzu různorodých vzorků v krátkém časovém intervalu.
|
|
|
Biologický význam změn cévní stěny a aterosklerotického plátu pro rozvoj aterosklerotického postižení věnčitých tepen
Horváth, Martin ; Hájek, Petr (vedoucí práce) ; Poledne, Rudolf (oponent) ; Kovárník, Tomáš (oponent)
Akutní komplikace aterosklerózy jsou typicky způsobené tepenným uzávěrem na podkladě akutní trombózy formující se v místě ruptury tzv. vulnerabilního aterosklerotického plátu (VP). Včasná identifikace VP by mohla napomoci těmto příhodám předcházet. Současné metody pro zhodnocení kardiovaskulárního rizika jsou zaměřeny na opatření na populační úrovni a pro zhodnocení rizika individuálního jedince nejsou dostatečně citlivé a specifické. Disertační práce se proto zabývala možnostmi in vivo detekce VP pomocí biomarkerů a zobrazovacích metod. V první části práce jsme se soustředili na detekci mikroRNA (miR), které jsou v posledních letech zkoumány jako slibné biomarkery celé řady onemocnění včetně aterosklerózy. Hladiny miR jsme určovali pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce ve vzorcích periferní žilní krve pacientů ve velmi časné fázi infarktu myokardu s elevací ST segmentů (STEMI), kteří sloužili jako nejbližší klinický model akutní ruptury VP. Výsledky vedly k identifikaci dvou miR (miR-331 a miR-151-3p), které byly deregulovány u STEMI a mohly by být biomarkery VP. V další části výzkumu jsme se zabývali možnostmi invazivního zobrazení VP pomocí intravaskulárního ultrazvuku a blízké infračervené spektroskopie (IVUS a NIRS). Potvrdili jsme možnost bezpečné detekce NIRS dat v karotických...
|
|
|
Mozková hypoxie pacientů s chronickým onemocněním ledvin a její souvislost s kognitivním deficitem
Kalendová, Lucie ; Malík, Jan (vedoucí práce) ; Bednářová, Vladimíra (oponent) ; Janečková, Jana (oponent)
Mozková hypoxie pacientů s chronickým onemocněním ledvin a její souvislost s kognitivním deficitem Abstrakt disertační práce - MUDr. Lucie Kalendová Úvod: Populace pacientů s chronickým onemocněním ledvin vyžadujícím pravidelnou hemodialyzační léčbu je zatížena vysokou prevalencí kognitivního deficitu. V jeho multifaktoriální etiologii hrají významnou roli vaskulární změny, ischemie a hypoxie mozku. V naší práci jsme se nejprve věnovali studiu souvislosti snížené mozkové oxygenace a kognitivního deficitu v populaci hemodialyzovaných pacientů. Následně jsme se zaměřili na jeden z možných etiologických faktorů zmíněné souvislosti - přítomnost cévního zkratu pro hemodialýzu. Metodika: Účastníky studií byli chronicky hemodialyzovaní pacienti bez zjevného kognitivního deficitu. Pro měření mozkové oxygenace (rSO2) byl využit přístroj INVOS pracující na principu blízké infračervené spektroskopie (NIRS). Kognitivní funkce byla hodnocena Montrealským kognitivním testem (MoCA). Pro hodnocení role cévního zkratu byla provedena intervenční studie s jeho krátkodobou ultrazvukem kontrolovanou manuální kompresí za současného monitoringu rSO2. Výsledky: U souboru 39 pacientů (49 % žen, věk 64 ± 14 let) jsme pozorovali významně nižší rSO2 v podskupině pacientů s kognitivním deficitem než u pacientů bez této diagnózy (48 ± 9...
|
|
|
Funkční odpověď organismu na standardizovaný výkon u sportovních lezců
Gajdošík, Jan ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Radvanský, Jiří (oponent)
Název: Funkční odpověď organismu na standardizovaný lezecký výkon u sportovních lezců Cíle: Determinovat efekt výšky, sklonu cesty, rychlosti lezení a lezecké výkonnosti na funkční odezvu organismu při standardizovaném lezeckém zatížení. Metody: Práce byla rozdělena na tři dílčí studie, kterých se celkem zúčastnilo 75 sportovních lezců (36 žen a 39 mužů). Měření probíhala na lezecké stěně a na lezeckém ergometru. Míra vnímané intenzity byla hodnocena pomocí Borgovy škály. Nepřímá kalorimetrie byla použita pro stanovení fyziologické odpovědi, mezi sledované ukazatele patřila spotřeba kyslíku (V̇ O2), srdeční frekvence (SF), minutová ventilace (V̇ E) a energetická spotřeba (ES). Z krevních vzorků byla stanovena koncentrace katecholaminů. Tkáňová saturace kyslíkem (StO2) byla monitorována pomocí blízké infračervené spektroskopie. Výsledky: Vnímaná intenzita zátěže byla vyšší při lezení vysoko nad zemí ve srovnání s lezením nízko nad zemí (+5,3%; P = 0,013; ηp2 = 0,149) (Studie 1A). Fyziologická odpověď byla vyšší během lezení vysoko nad zemí ve srovnání s lezením nízko nad zemí pro V̇ O2 (+6%; P = 0,03; ηp2 = 0,22), SF (+4%; P = 0,04; ηp2 = 0,20), V̇ E (+9%; P = 0,01; ηp2 = 0,30) a ES (+16%; P < 0,001; ηp2 = 0,48). Po ukončení výkonu byla koncentrace katecholaminů vyšší u lezců nižší výkonnosti ve...
|
|
|
Steppe or woodland? Ecological Conditions of Formation and Evolution of Chernozems in Central Europe
Vysloužilová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent) ; Havlicek, Elena (oponent)
Černozemě se staly díky Dokučajevově dizertaci z roku 1883 významné pro počátky vědy o půdě. Geneze černozemí ve Střední Evropě se dodnes těší velkému zájmu pedologů, botaniků a paleoenvironmentalistů. Zatímco ve Východní Evropě byly popsány jako zonální půdy, které jsou typické pro kontinentální stepi, existují ve Střední Evropě oblasti, jež jsou svými klimatickými vlastnostmi predestinovány pro přítomnost lesních porostů. Předkládaná dizertační práce si klade za cíl přispět k diskuzi o vzniku černozemí tím, že pojednává o environmentálních podmínkách, které byly určující při formování černozemních půd ve Střední Evropě. Černozemě se obvykle vyvíjely na spraši, jsou charakteristické svým mocným povrchovým organickým horizontem, který přímo přechází do horizontu vápenatého. Organický materiál prošel díky meziročním klimatickým rozdílům pomalou polymerizací. Ve Střední Evropě jsou ale klimatické vlastnosti černozemních oblastí odlišné. Zdejší černozemě se patrně formovaly v klimatických podmínkách, které převládaly v pozdní době ledové a raném holocénu. Klimatické nuance sice mohou na regionální úrovni přispět k osvětlení rozdílů v distribuci "suchých" černozemí a "spíše vlhkých" hnědozemí, ale rozhodně neřeší problematiku na lokální úrovni, kde při stejných klimatických podmínkách existují ostré...
|
|
|
Funkční odpověď organismu na standardizovaný výkon u sportovních lezců
Gajdošík, Jan ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Radvanský, Jiří (oponent) ; Vajda, Matej (oponent)
Název: Funkční odpověď organismu na standardizovaný lezecký výkon u sportovních lezců Cíle: Determinovat efekt výšky, sklonu cesty, rychlosti lezení a lezecké výkonnosti na funkční odezvu organismu při standardizovaném lezeckém zatížení. Metody: Práce byla rozdělena na tři dílčí studie, kterých se celkem zúčastnilo 75 sportovních lezců (36 žen a 39 mužů). Měření probíhala na lezecké stěně a na lezeckém ergometru. Míra vnímané intenzity byla hodnocena pomocí Borgovy škály. Nepřímá kalorimetrie byla použita pro stanovení fyziologické odpovědi, mezi sledované ukazatele patřila spotřeba kyslíku (V̇ O2), srdeční frekvence (SF), minutová ventilace (V̇ E) a energetická spotřeba (ES). Z krevních vzorků byla stanovena koncentrace katecholaminů. Tkáňová saturace kyslíkem (StO2) byla monitorována pomocí blízké infračervené spektroskopie. Výsledky: Vnímaná intenzita zátěže byla vyšší při lezení vysoko nad zemí ve srovnání s lezením nízko nad zemí (+5,3%; P = 0,013; ηp2 = 0,149) (Studie 1A). Fyziologická odpověď byla vyšší během lezení vysoko nad zemí ve srovnání s lezením nízko nad zemí pro V̇ O2 (+6%; P = 0,03; ηp2 = 0,22), SF (+4%; P = 0,04; ηp2 = 0,20), V̇ E (+9%; P = 0,01; ηp2 = 0,30) a ES (+16%; P < 0,001; ηp2 = 0,48). Po ukončení výkonu byla koncentrace katecholaminů vyšší u lezců nižší výkonnosti ve...
|
host ::
RSS.