|
|
Nepůvodní druhy obojživelníků a plazů na Blízkém a Středním východě
Pazderková, Marie ; Šmíd, Jiří (vedoucí práce) ; Brejcha, Jindřich (oponent)
Tato literární rešerše shrnuje informace o dvanácti druzích plazů a obojživelníků, kteří jsou nepůvodní až invazivní na Blízkém a Středním východě. Studované území zahrnuje následující státy: Bahrajn, Egypt, Irák, Írán, Izrael, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Libanon, Omán, Jemen, Saúdská Arábie, Sýrie, Turecko, Spojené arabské emiráty a Palestina. Nepůvodní druhy se na nová území dostávají hlavně lidským zapříčiněním, ať neúmyslným, jako například převezení daného zvířete společně se zemědělskými plodinami či exotickými rostlinami, či úmyslným, jako například vypuštěním zvířete chovatelem do volné přírody. Introdukce nepůvodních druhů může mít neblahé následky pro stabilitu původního ekosystému, z lidského hlediska pak mohou mít nepůvodní druhy negativní vliv na místní zemědělství. Klíčová slova: Nepůvodní druh, invazivní druh, Blízký východ, Střední východ, ekosystém, introdukce, plaz, obojživelník
|
|
| |
|
|
Koncepce jednotlivých kategorií letounů
Havránek, Jan ; Jebáček, Ivo (oponent) ; Zablatzký, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá kategoriemi letounů a jejich koncepcemi. Hledá typické koncepce v jednotlivých kategoriích a vysvětluje důvody použití těchto koncepcí. Uvádí výhody a nevýhody jednotlivých koncepčních řešení z hlediska aerodynamického, konstrukčního, technologického a provozního.
|
|
| |
|
| |
|
|
Aplikace metody čtenářské gramotnosti při výuce vybraných zástupců obojživelníků na 2. stupni základní školy
Korečková, Valentýna ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Ve své diplomové práci aplikuji metody čtenářské gramotnosti ve výuce přírodopisu se zaměřením na vybrané druhy obojživelníků. Porozumění textu, je předpokladem pro učení se z textu, a je nedílnou součástí porozumění okolního světa i požadavků, které jsou na nás kladeny. To je důvodem, proč využívám multidisciplinární přístup a zařazuji metody čtenářské gramotnosti do výuky obojživelníků v přírodopisu na základní škole. V rámci diplomové práce proběhl výzkum, ve kterém zkoumám, zda žáci s poruchami učení budou zvládat porozumění textu, respektive, zda budou úspěšnější v textu jednodušším doplněném o obrázky a grafy. Dále se zabývám tím, zda výuka s aplikací metody čtenářské gramotnosti zvýší zájem žáků o probírané téma a zda budou tito žáci úspěšnější v ověřování znalostí než žáci, kteří byli vyučováni frontální metodou. Mezi metody, které jsem zvolila k dosáhnutí cílů patří výklad - frontální metoda výuky, výuka s aplikací rozvíjení čtenářské gramotnosti, sestavený test formou dotazníku a polostrukturovaný rozhovor se žáky. Jedná se o smíšený výzkum, kdy kombinuji kvalitativní a kvantitativní postupy výzkumu s terénní realizací na vybrané základní škole. Výzkum je aplikován na dva výzkumné vzorky, skupiny A a B, kdy A je vyučován frontální výukou a B je vyučován za pomoci rozvíjení čtenářské...
|
|
|
Vliv modelové látky s anti-progestagenní aktivitou na vývoj gonád a štítné žlázy u žáby drápatky vodní (Xenopus laevis)
KARBUSOVÁ, Kateřina
Cílem této bakalářské práce bylo posoudit vliv steroidního hormonu mifepristonu, modelové látky s anti progestagenní aktivitou, která se běžně používá v lékařství jako abortivum, na vývoj gonád a štítné žlázy u modelového druhu obojživelníka drápatky vodní (Xenopus laevis). Drápatky vodní byly od stádia Nieuwkoop a Faber (NF) 47-48 až do dosažení stádia NF 66 vystaveny třem koncentracím mifepristonu 2, 22 a 215 ngl-1. Mifepriston byl rozpouštěn v dimethylsulfoxidu (DMSO). Kontrolní skupina žab byla chována v čisté vodě s přídavkem rozpouštědla DMSO ve výsledné koncentraci 0,001 %obj.. Snímky pro hodnocení morfologie gonád byly pořízeny během pitvy při vzorkování v závěru testu (po dosažení juvenilního stadia). Dále byly zpracovány vzorky štítné žlázy pro histologickou analýzu. Štítná žláza na histologickém sklíčku byla vyfocena pomocí programu QuickPHOTO MICRO 3.2. Na snímcích gonád a štítné žlázy byly pomocí analýzy obrazu v programu QuickPHOTO MICRO 3.2 měřeny vybrané parametry a na jejich základě byl hodnocen vliv mifepristonu na vývoj gonád a štítné žlázy. Expozice mifepristonu nevyvolala patologické změny ve vývoji gonád ani nebyla zjištěna intersexualita. Ani u jednoho sledovaného parametru (délka a šířka gonád, počet melanoforů) nebyly zjištěny signifikantní rozdíly mezi skupinami exponovanými mifepristonu a kontrolní skupinou. Na základě sledovaných parametrů můžeme konstatovat, že mifepriston neměl vliv na vývoj gonád exponovaných žab. Histopatologické vyšetření štítné žlázy rovněž neodhalilo žádné změny. Vývoj štítné žlázy, který byl posuzován na základě šířky folikulárního epitelu folikulů štítné žlázy, také nebyl ani v jednom sledovaném vývojovém stádiu žab (NF 58, NF 66) významně ovlivněn expozicí mifepristonu. Přestože v této práci nebyl pozorován žádný vliv mifepristonu na sledované parametry až do dosažení juvenilního stadia, není vyloučeno, že by se účinky mohly projevit až v dospělosti, proto je zapotřebí provést další experimenty.
|
|
|
Ocasatí obojživelníci (Caudata) v zoologických zahradách - chov, odchov, analýza trendů
FIALA, Antonín
Obojživelníci jsou v současnosti jednou z nejohroženějších skupin obratlovců. Oca saté obojživelníky (Caudata) ohrožuje vyjma obecně známých faktorů, jako je úbytek přirozeného prostředí, nelegální obchod nebo globální oteplování, i poměrně nový spe cifický faktor. Plísňové onemocnění BSAL (Batrachochytrium salamandrivorans) se během posledních let začalo rozšiřovat nejen v západní Evropě. Cílem práce je zhod notit chov ocasatých obojživelníků v zoologických zahradách a privátních chovech, zmapovat jeho historii a současnost. Zdrojem je mezinárodní databáze ZIMS, ročenky českých a slovenských zoologických zahrad a dotazníky distribuované mezi chovatele plošně sociálními sítěmi a adresně ve spolupráci AG Urodela. K první polovině roku 2023 je popsáno 801 druhů ocasatých obojživelníků. Zoologické zahrady chovají 127 druhů, tedy 15, 9 %. V privátních chovech je chováno dle zjištění z mého dotazování 93 druhů, tedy 11, 6 %.
|
|
| |
|
|
Chov ocasatých obojživelníků v zoologických zahradách - analýza trendů a úspěšnosti
ONDRÁČEK, Michal
Obojživelníci jsou v současnosti nejohroženější skupinou obratlovců žijících na Zemi, početnost populací v přírodě rychle klesá vinou znečištění a ztráty jejich přirozeného prostředí, odchytu jedinců z přírody, globální změny klimatu a šíření nemocí. Moje práce je zaměřena na zmapování situace v chovech ocasatých obojživelníků v zoologických zahradách a akváriích celého světa. Za využití přístupu do databáze zoologických zahrad ZIMS vytváří přehled všech chovaných druhů, institucí, které se chovem zabývají a jejich výsledků. Nedílnou součástí této práce je literární přehled o historii chovu obojživelníků v zoologických zahradách, jejich ochraně a současných ex situ projektech.
|
host ::
RSS.