Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Příběhy soch a pomníků: ztráta národního dědictví Francie během 2. světové války
Kšinská, Anna ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Klinka, Tomáš (oponent)
Předmětem této diplomové práce je popsat dnes už opomenuté události Francie během 2. světové války, kdy zde dochází za účelem tavení neželezných kovů na výrobu zbraní v nacistickém Německu k nenávratnému zničení historických soch a pomníků z období Třetí republiky. Cílem je zmínit některá z hlavních rozhodnutí, jež vedla k odstranění konkrétních děl a na rozboru těchto děl posoudit, do jaké míry se na jejich ztrátě podílel okupant a do jaké míry bylo jejich odstranění nevyhnutelné. První kapitola v rámci historického kontextu představuje období a ideje Třetí republiky až po příchod Vichistické vlády spolu s novými ideály. Druhá kapitola je věnována expanzi v rámci sochařství Třetí republiky a sochařské mánii. Vývoji kampaně sběru neželezných kovů a jejím aktérům se věnuje třetí kapitola. Následně práce uvádí konkrétní rozhodnutí o likvidaci soch založená na náboženském, politickém a estetickém podtextu. V páté kapitole se práce v rámci praktické části pokouší analyzovat tato rozhodnutí a na jejich základě určit příčinu ztráty sochařských děl. Poslední část se soustředí na odlišné reakce ohledně ničení soch a památníků obecně a dále na vesnicích a menších městech. KLÍČOVÁ SLOVA: francouzské národní dědictví, kulturní ztráta, neželezné kovy, roztavené sochy, Třetí republika, Vichistický režim.
Emigrace kulturních elit z vichistické Francie
Píchová, Marta ; Emler, David (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Práce analyzuje emigrace kulturních elit během vichistického režimu ve Francii, tj. v letech 1940-1944. Zabývá se narůstající hrozbou nacistického režimu a řeší specifika politické situace ve Francii, která za druhé světové války zabraňovala emigraci. V tomto směru hraje zásadní roli přijetí proticizineckých opatření a přistoupení k internaci cizinců. Základem této práce je seznam osobností, který byl sestaven americkou organizací Emergency Rescue Committee, přičemž takto vymezená kulturní elita je sledována napříč celou prací. Autorka se zabývá situací v internačních táborech a způsoby úniků z těchto táborů, ale také komunitou umělců a intelektuálů v Marseille. Město Marseille se stalo místem setkávání kulturních osobností, protože bylo jediným přístavem, z kterého bylo možné opustit Francii. Cílem práce je definování tří únikových cest, které byly za války používány, přičemž nehraje roli, zda se jednalo o legální či nelegální způsob emigrace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.