|
| |
|
|
Ageismus v kontextu sociální práce
FÁBEROVÁ, Sára
Bakalářská práce se zaměřuje na ageismus v kontextu sociální práce. První, teoretická část vymezuje spojitosti týkající se problematiky ageismu, sociální práce a sociálních služeb pro seniory. Druhá, praktická část se věnuje realizaci výzkumu. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, zda a jakým způsobem se sociální pracovníci setkávají s ageismem v kontextu sociální práce. Dílčím cílem je zjistit, zda a jaké ageistické stereotypy zaujímají v rámci poskytování sociálních služeb. Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Data byla sbírána metodou dotazování, která probíhala technikou polostrukturovaného rozhovoru. Získaná data byla nadále zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou "tužka papír". Po procesu otevřeného kódování byly vytvořeny jednotlivé kategorie a nadále zobrazené prostřednictvím diagramů. Výzkumným souborem bylo osm sociálních pracovníků v domovech pro seniory, kteří byli vybráni pomocí metody záměrného výběru. Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že dotazovaní sociální pracovníci mají bohaté zkušenosti s ageismem ve společnosti. V rámci poskytování sociálních služeb nebyly však u sociálních pracovníků vypozorovány žádné ageistické postoje. Stereotypní předsudky vůči seniorům ze strany sociálních pracovníků taktéž nebyly v rámci realizovaného výzkumu zaznamenány. Oslovení sociální pracovníci zastávají názor, že osobnost člověka není definována věkem. Výsledky výzkumu se týkají pouze výzkumného souboru dotazovaných osob a nelze je zobecňovat. Mohou však posloužit jako zpětná vazba pro zařízení, kde byl realizován. Výsledky je taktéž možno použít pro rozvoj sociální práce a předcházení ageismu v rámci poskytování sociálních služeb u různých věkových skupin.
|
|
|
Age management v pobytových sociálních službách
NEDBALOVÁ, Aneta
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak je realizován age management v pobytových sociálních službách v okrese Jindřichův Hradec z pohledu řízení a vedení pobytových sociálních služeb. Prvním dílčím cílem bylo zjistit zkušenosti z pohledu řízení pobytových sociálních služeb s realizací age managementu. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, jaké postupy mají pobytové sociální služby v rámci age managementu. Třetím dílčím cílem bylo zjistit, zda a jakým způsobem pobytové sociální služby pracují s Work Ability Indexem. Výzkumná část byla realizována na základě kvalitativní výzkumné strategie. Využita byla metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Data byla zpracována pomocí otevřeného kódování a tematické analýzy. Informanti byli vybráni na základě totálního výběru přes instituce. Výzkumný soubor tvořil 7 informantů, kterými byli vedoucí pracovníci pobytových sociálních služeb. Výzkumem bylo zjištěno, že v pobytových sociálních službách jsou využívány pouze prvky age managementu, nikoli celý koncept. Vedoucí pracovníci mají zkušenosti jenom s určitými prvky a ukázalo se, že často o age managementu nejsou dostatečně informováni. V oslovených organizacích je však realizováno mnoho různých postupů, které jsou součástí age managementu, i když si vedoucí pracovníci nejsou vědomi toho, že se jedná právě o součásti age managementu. Nástroj Work Ability Index bohužel nevyužívá žádá z organizací. Tato diplomová práce může být přínosem pro studenty managementu sociálních služeb a vedoucí pracovníky pobytových sociálních služeb, kterým poskytuje inspiraci a náhled na využití prvků age managementu v pobytových sociálních službách.
|
|
| |
|
|
Určení věku a pohlaví mluvčích
Rendek, Tomáš ; Pfeifer, Václav (oponent) ; Atassi, Hicham (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozpoznáním pohlaví a věku mluvčích. Úvodem ozřejmuje praktické využití takýchto aplikací a obeznamuje s dostupnými řešeními. Teoreticky úvod se blíže věnuje příznakům použitých při klasifikaci, klasifikátorům, redukčním metodám a řečovým databázím, které využíváme při jednotlivých experimentech. Praktická část práce se věnuje struktuře rozpoznávače implementovaného do nástroje Emotional a v dvou samostatných kapitolách popisuje jednotlivých experimenty. V experimentech odhadu pohlaví jsme zkoumali, jak velký vplyv může mít věk mluvčího a přítomnost emoce na správný odhad. Zbylé experimenty se zabírali vhodností klasifikátorů GMM a k-NN pro konkrétny typ úlohy a metodami redukce příznaků. Experimenty odhadu věku se týkali klasifikace do čtyř věkových tříd, přičemž opět byli v roli klasifikátorů použitý GMM a k-NN. V experimentech byli použitý jak segmentální tak i suprasegmentální příznaky.
|
|
|
Neuronové sítě při klasifikaci mluvčích
Svoboda, Libor ; Atassi, Hicham (oponent) ; Míča, Ivan (vedoucí práce)
Obsah této práce je zaměřen na neuronové sítě při klasifikaci mluvčích. Pojednává o problematice zpracování řečového signálu a jsou zde uvedeny i některé typy neuronových sítí. Součástí práce bylo sestavení databáze nahrávek od řečníků různého pohlaví a věku. Z této databáze pak byla sestavena trénovací a testovací skupina. Dále byly navrženy čtyři klasifikátory. Jeden na bázi směsi Gaussových hustotních funkcí a tři neuronové klasifikátory. Tyto systémy byly testovány a analyzovány podle věku, pohlaví a na závěr pro obě tyto kritéria. Současně je věnována pozornost i volbě vhodných příznaků v každé této úloze klasifikace. Na konci práce jsou uvedeny výsledky analýz pro jednotlivé skupiny i příznaky. Z těchto výsledků jsou stanoveny nejvhodnější příznaky, pro danou úlohu klasifikace a také nejúspěšnější klasifikátory.
|
|
|
Porovnání analýzy řečového signálu v závislosti na věku a pohlaví mluvčího
Báňa, Josef ; Smékal, Zdeněk (oponent) ; Atassi, Hicham (vedoucí práce)
Obsah této práce je zaměřen na analýzu věku a pohlaví. Dále pak byli zkoumány vhodnosti příznaků a vhodnost jejich použití při klasifikaci mluvčích. Je v ní pojednáno o základní teorii řečového signálu a problematice zobrazení a zpracování řeči. Je zde popsán volně dostupný program Praat, kterým se používá pro řečovou analýzu. Zaměřili jsme se na suprasegmentální příznaky řeči. Dále je zde popsána teorie příznaků které byly pro práci zvoleny. Prvním z kroků v této práci bylo získání dostatečného počtu promluv (nahráváním) od mluvčích různého věku a pohlaví. Řečový korpus je poměrně obsáhlý. Mluvčí byli rozděleni do šesti věkových skupin. Dále byly nahrávky zpracovány v programu Praat. Průměrné hodnoty byly vyneseny do tabulek a sloupcových grafů pro větší přehlednost. Dále bylo vybráno dvanáct nejvhodnějších příznaků podle kritéria kvality. S nimi poté byla provedena analýza zvolených příznaků pro automatické rozpoznávání pohlaví a věku. Příznaky byly při testování po jednom ubírány. Jako klasifikátor pro rozpoznávání byla zvolena neuronová sít. Pro práci se sítí byl zvolen Neural Network Toolbox v programu Matlab. Vytvořené sítě byly použity pro klasifikaci mluvčích na základě věku a pohlaví. Výsledky byly rozebrány v závěru práce.
|
|
| |
|
|
Biometrie a kondice prasete divokého (Sus scrofa) s ohledem na vegetační stupňovitost
Procházková, Pavla
Obsahem této práce je vyhodnocení biometrických dat prasete divokého (Sus scrofa L.), jejichž sběr probíhal v letech 2014–2019 na lokalitách v rámci České republiky. Při vyhodnocení dat se hledala souvislost zjištěných tělesných parametrů s lesními vegetačními stupni. Byl kladen důraz na parametr tloušťky tuku jako na ukazatel tělesné kondice, dále se pracovalo s tělesnými parametry hmotnosti po vyvržení, délkou těla a výškou hrudníku. Byly hledány odlišnosti tělesných parametrů na základě věku, pohlaví a lesních vegetačních stupňů a testovala se statistická významnost těchto faktorů. V rámci lesních vegetačních stupňů (LVS) byla prokázána slabá korelace mezi některými tělesnými parametry u kategorie selat. Byla prokázána souvislost tloušťky tuku s pohlavím u jedinců starších 12 měsíců. Tloušťka tuku se u samic se zvyšovala s věkem ve všech věkových kategorií zatímco samci dosáhli své celkové hodnoty výšky tuku už na konci prvního roku života. Byla nalezena silná korelace parametru délky těla s hmotností a výškou hrudníku jedinců.
|
|
|
Analysis of ponies bred for sports performance based on results in international dressage competitions
Havlíčková, Kristina
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit výkonnost sportovních pony na mezinárodní drezurní úrovni na základě analýzy faktorů: rok startu, věk, pohlaví a plemeno. Podkladem analyzované databáze byl drezurní pony žebříček Mezinárodní jezdecké federace z let 2014 až 2020. Byly provedeny dvě analýzy. Jedna pro celou populaci pony a druhá pro 10% nejlepších pony každého ročníku žebříčku. V celé populaci byl zjištěn statisticky průkazný vliv roku startu (p ≤ 0.05) a vysoce průkazný vliv věku a plemene (p ≤ 0.01). Pohlaví jako jediné nemělo průkazný vliv (p > 0.05). Nejlepších průměrných výsledků dosahovali pony v roce 2019 (983.72 bodů). Nejúspěšnější byli v průměru pony ve věku 9-12 let (968.91 bodů) a ve věku 13-16 let (968.90 bodů). Nejvýkonnější byli hřebci (975.28 bodů). Nejlepší bodové ohodnocení dosahovali pony nizozemské plemenné knihy jezdecký koní a pony (1 040.70 bodů) a dánského sportovního ponyho (1 039.50 bodů). U 10% nejlepších pony se prokázal statistický vliv pouze u faktorů rok startu a plemeno (p ≤ 0.05). Nejvyšší průměrné bodové ohodnocení získali pony v roce 2020 (1 873.80 bodů). Nejlepší výkony podávali pony ve věku 17 a více let (1 899.00 bodů), avšak tato kategorie obsahovala pouze dva jedince. Hřebci získávali nejvíce výkonnostních bodů (1 842.70 bodů) a nejlepším plemenem byl německý jezdecký pony (1 828.20 bodů).
|
host ::
RSS.