|
|
Rybí fauna miocénu Chebské a Sokolovské pánve: taxonomický přehled a paleoekologie
Hakalová, Pavla ; Přikryl, Tomáš (vedoucí práce) ; Mazuch, Martin (oponent)
Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je podat přehled rybí fauny miocenních jezerních uloženin chebské a sokolovské pánve. V práci je také věnovaná pozornost geologii dané oblasti, rybím asociacím v rámci jednotlivých biozón a souvisejícím problémům. Sedimenty chebské i sokolovské pánve se ukládaly v subtropickém pásmu severní polokoule v období od eocénu do miocénu. Veliký vliv na vývoj těchto pánví měla vulkanická a postvulkanická činnost vázána na ohárecký rift. V rámci vývoje těchto pánví lze vymezit dvě období: starší a mladší, přičemž obě poskytují záznam fosilních ryb. Starší vývojové období se vyznačuje menším rozsahem jezera a jeho malou hloubkou. Rozprostíralo se hlavně v oblasti chebské pánve. Rybí fosilní záznam je poměrně chudý, se třemi druhy: Esox sp., Palaeotinca egeriana, Leuciscus (Palaeoleuciscus) socoloviensis. Nízkou diverzitu ryb mohly ovlivňovat životní podmínky nebo nižší taxonomická diverzita obecně. Mladší vývojové období trvalo nepoměrně déle než starší a také rozloha jezera zasahovala do oblasti jak chebské, tak sokolovské pánve. Diverzita rybí fauny je výrazně bohatší, s taxony Paleotinca egariana, Leuciscus socoloviensis, Aphanius chebianus, Paralebias egeranus a Gobius sp. Složení rybích společenstev bylo ovlivňováno průtočností jezera, kontaminací sulfanem,...
|
|
|
Sperm maturation process in fishes (review)
KŘIŠŤAN, Jakub
Hlavní cíl této práce bylo posouzení aktuálních informací v oboru zrání spermatu (procesu, při kterém nezralé spermie získají potenciál reagovat na faktory podněcující pohyblivost spermií) a také posouzení struktury urogenitálního systému ryb v souvislosti se zráním spermií.
|
|
|
Analýza diferenciace karyotypů a pohlavních chromozómů u afrických anuálních halančíků rodu Nothobranchius (Teleostei: Nothobranchiidae)
Lukšíková, Karolína ; Sember, Alexandr (vedoucí práce) ; Zrzavá, Magda (oponent)
Kostnaté ryby (Teleosteii) zahrnují nadpoloviční většinu biodiverzity obratlovců na Zemi. Jejich genomy jsou charakteristické značnou flexibilitou a plasticitou, jdoucí ruku v ruce s polyploidizačními událostmi a dynamikou repetitivní DNA. Kostnaté ryby rovněž vykazují značnou diverzitu mechanizmů diferenciace a determinace pohlaví. Úkolem této diplomové práce bylo studovat mechanizmy diferenciace karyotypů a pohlavních chromozómů prostřednictvím cytogenetického mapování repetitivní DNA (metodou fluorescenční hybridizace in situ, FISH) u vybraných zástupců afrických anuálních halančíků rodu Nothobranchius (Cyprinodontiformes). Jedná se o unikátní taxon adaptovaný na život v dočasných sladkovodních tůních, limitovaných svou existencí na období dešťů v afrických savanách. Evolučně mladá diverzifikace druhů, alopatrická speciace v nepřekrývajících se generacích s malou populační velikostí a rovněž dosud známá cytogenetická data naznačují rychlou dynamiku chromozómových změn u halančíků. Práce těžila i) z možnosti analyzovat více populací v rámci několika blízce příbuzných druhů a ii) z paralelní analýzy genomů vybraných halančíků programem RepeatExplorer, která identifikovala nejvíce zastoupené repetitivní sekvence. Moje práce ukázala značnou dynamiku a rychlý obrat repetitivní DNA v genomech...
|
|
|
Fossil marlins (family Istiophoridae) from the Piña locality (Panama; Chagres Formation; Miocene) - morphology and comparison with related forms
De Gracia Castro, Carlos Fernando ; Přikryl, Tomáš (vedoucí práce) ; Carnevale, Giorgio (oponent)
Informace o fosilních zástupcích čeledi Istiophoridae jsou limitovány zejména jejich fragmentární povahou; chybějícím kosterním materiálem využitelným při srovnávacích studiích; nedostupností vybrané historické literatury a absencí vhodných srovnávacích metod. S využitím metody "Data Imputation" byla doplněna stávající data izolovaných roster I artikulovaných exemplářů istiophoridních mečounů. Výsledek byl analyzován metodou PCA a srovnán s fosilními i dnešními zástupci čeledi Istiophoridae. Analýza jasně ukázala existenci dvou nových druhů čeledi Istiophoridae: Makaira? sp. nov. 1 a Makaira sp. nov. 2. Exemplář klasifikovaný jako Makaira? sp. nov. 1 je doposud nejkompletnější známý fosilní istiophorid sdílející znaky několika rodů. Je předložena hypotéza, že znaky na kostře související s adaptací k lovu mají fylogenetický význam, například tvar rostra, dentikuly, spodní čelist, vomer, basioccipitale, celkový tvar lebky a velikost orbity. Předložená taxonomická revize fosilních istiophoridů reviduje jejich taxonomické zařazení a řeší řadu historických problémů týkajících se jejich klasifikace. Istiophoridní mečouni jsou častou makrofosilní složkou v sedimentech souvrství Chagres a jejich přítomnost naznačuje hloubku minimálně 200 m a prostředí platformy s oceánskými vlivy. Vzhledem k produktivitě...
|
|
|
Cytogenetika vybraných skupin paprskoploutvých ryb (Actinopterygii): Evolučně -ekologické aspekty spjaté s dynamikou repetitivních sekvencí a s výskytem polyploidie
Sember, Alexandr ; Ráb, Petr (vedoucí práce) ; Marec, František (oponent) ; Král, Jiří (oponent)
Paprskoploutvé ryby (Actinopterygii) jsou druhově nejpočetnější skupinou obratlovců na zemi. Většinu jejich druhové diverzity tvoří ryby kostnaté (Teleostei), jejichž evoluční úspěch bývá spojován s celogenomovou duplikací, která nastala u vzniku této skupiny, tj. po jejich divergenci od ostatních paprskoploutvých ryb. I přes vzrůstající počet genomických a transkriptomických studií je dosud nejvíce informací o genomech ryb známo na úrovni měření obsahů DNA a analýzy karyotypů. Genomy paprskoploutvých a zejména kostnatých ryb jsou značně dynamické a obsahují pestrou škálu repetitivních sekvencí, jejichž variabilita stojí za pozoruhodným rozpětím ve velikostech jejich genomů a má vliv i na diferenciaci karyotypů. Paprskoploutvé ryby jsou proto vhodným modelem pro řadu studií, jejichž cílem je objasnit úlohu genomové variability v procesu evoluce, morfologické a ekologické diverzifikace a adaptace. Zejména mapování repetitivních sekvencí metodou fluorescenční in situ hybridizace (FISH) přineslo v posledních dvou desetiletích poznatky velice užitečné při utváření představ o architektuře rybích genomů a při řešení nejrůznějších evolučních, taxonomických a ekologických otázek. Tato práce se zabývá studiem dynamiky karyotypů, repetitivních sekvencí a polyploidizace u vybraných druhů Teleostei a...
|
|
|
Rybí fauna miocénu Chebské a Sokolovské pánve: taxonomický přehled a paleoekologie
Hakalová, Pavla ; Přikryl, Tomáš (vedoucí práce) ; Mazuch, Martin (oponent)
Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je podat přehled rybí fauny miocenních jezerních uloženin chebské a sokolovské pánve. V práci je také věnovaná pozornost geologii dané oblasti, rybím asociacím v rámci jednotlivých biozón a souvisejícím problémům. Sedimenty chebské i sokolovské pánve se ukládaly v subtropickém pásmu severní polokoule v období od eocénu do miocénu. Veliký vliv na vývoj těchto pánví měla vulkanická a postvulkanická činnost vázána na ohárecký rift. V rámci vývoje těchto pánví lze vymezit dvě období: starší a mladší, přičemž obě poskytují záznam fosilních ryb. Starší vývojové období se vyznačuje menším rozsahem jezera a jeho malou hloubkou. Rozprostíralo se hlavně v oblasti chebské pánve. Rybí fosilní záznam je poměrně chudý, se třemi druhy: Esox sp., Palaeotinca egeriana, Leuciscus (Palaeoleuciscus) socoloviensis. Nízkou diverzitu ryb mohly ovlivňovat životní podmínky nebo nižší taxonomická diverzita obecně. Mladší vývojové období trvalo nepoměrně déle než starší a také rozloha jezera zasahovala do oblasti jak chebské, tak sokolovské pánve. Diverzita rybí fauny je výrazně bohatší, s taxony Paleotinca egariana, Leuciscus socoloviensis, Aphanius chebianus, Paralebias egeranus a Gobius sp. Složení rybích společenstev bylo ovlivňováno průtočností jezera, kontaminací sulfanem,...
|
host ::
RSS.