Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rybí fauna miocénu Chebské a Sokolovské pánve: taxonomický přehled a paleoekologie
Hakalová, Pavla ; Přikryl, Tomáš (vedoucí práce) ; Mazuch, Martin (oponent)
Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je podat přehled rybí fauny miocenních jezerních uloženin chebské a sokolovské pánve. V práci je také věnovaná pozornost geologii dané oblasti, rybím asociacím v rámci jednotlivých biozón a souvisejícím problémům. Sedimenty chebské i sokolovské pánve se ukládaly v subtropickém pásmu severní polokoule v období od eocénu do miocénu. Veliký vliv na vývoj těchto pánví měla vulkanická a postvulkanická činnost vázána na ohárecký rift. V rámci vývoje těchto pánví lze vymezit dvě období: starší a mladší, přičemž obě poskytují záznam fosilních ryb. Starší vývojové období se vyznačuje menším rozsahem jezera a jeho malou hloubkou. Rozprostíralo se hlavně v oblasti chebské pánve. Rybí fosilní záznam je poměrně chudý, se třemi druhy: Esox sp., Palaeotinca egeriana, Leuciscus (Palaeoleuciscus) socoloviensis. Nízkou diverzitu ryb mohly ovlivňovat životní podmínky nebo nižší taxonomická diverzita obecně. Mladší vývojové období trvalo nepoměrně déle než starší a také rozloha jezera zasahovala do oblasti jak chebské, tak sokolovské pánve. Diverzita rybí fauny je výrazně bohatší, s taxony Paleotinca egariana, Leuciscus socoloviensis, Aphanius chebianus, Paralebias egeranus a Gobius sp. Složení rybích společenstev bylo ovlivňováno průtočností jezera, kontaminací sulfanem,...
Rybí fauna miocénu Chebské a Sokolovské pánve: taxonomický přehled a paleoekologie
Hakalová, Pavla ; Přikryl, Tomáš (vedoucí práce) ; Mazuch, Martin (oponent)
Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je podat přehled rybí fauny miocenních jezerních uloženin chebské a sokolovské pánve. V práci je také věnovaná pozornost geologii dané oblasti, rybím asociacím v rámci jednotlivých biozón a souvisejícím problémům. Sedimenty chebské i sokolovské pánve se ukládaly v subtropickém pásmu severní polokoule v období od eocénu do miocénu. Veliký vliv na vývoj těchto pánví měla vulkanická a postvulkanická činnost vázána na ohárecký rift. V rámci vývoje těchto pánví lze vymezit dvě období: starší a mladší, přičemž obě poskytují záznam fosilních ryb. Starší vývojové období se vyznačuje menším rozsahem jezera a jeho malou hloubkou. Rozprostíralo se hlavně v oblasti chebské pánve. Rybí fosilní záznam je poměrně chudý, se třemi druhy: Esox sp., Palaeotinca egeriana, Leuciscus (Palaeoleuciscus) socoloviensis. Nízkou diverzitu ryb mohly ovlivňovat životní podmínky nebo nižší taxonomická diverzita obecně. Mladší vývojové období trvalo nepoměrně déle než starší a také rozloha jezera zasahovala do oblasti jak chebské, tak sokolovské pánve. Diverzita rybí fauny je výrazně bohatší, s taxony Paleotinca egariana, Leuciscus socoloviensis, Aphanius chebianus, Paralebias egeranus a Gobius sp. Složení rybích společenstev bylo ovlivňováno průtočností jezera, kontaminací sulfanem,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.