|
|
Vliv temporomandibulární dysfunkce na pozici hlavy
Veselá, Nikola ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Dysfunkce v temporomandibulárním kloubu se v různém rozsahu objevuje, dle zvolených kritérií, přinejmenším u poloviny světové populace. Pozměněná aferentace z orofaciální oblasti (například v důsledku dysfunkce v temporomandibulárním kloubu) může mít dle výzkumů vliv na postavení hlavy, krční páteře i posturální stabilitu. Avšak problematika vlivu temporomandibulární dysfunkce na pozici hlavy, nebo posturální stabilitu není stále dostatečně probádána a v literatuře se objevují protichůdné názory. Cílem této diplomové práce je odhalit korelaci mezi dysfunkcí v temporomandibulární oblasti a změnami v posturální stabilitě, postavení hlavy a ve vnímání subjektivní zrakové vertikály. V teoretické části budou pomocí rešerše představeny dosavadní poznatky vlivu temporomandibulární oblasti na okolní struktury a držení těla. Cílem praktické části bude zkoumat, jakou měrou a za jaký čas se modulovaná aferentace z orofaciální oblastí projeví na postuře, postavení hlavy a případně i na subjektivním vnímání vertikály. Měření budou probíhat na stabilometrické plošině, pomocí Bucket method a dále pomocí QR kódů a počítačového programu. Výsledky budou statisticky zpracovány, porovnány s výsledky z jiných studií a bude prodiskutováno, zda existuje klinická významnost mezi temporomandibulární dysfunkcí a jejím...
|
|
|
Vnímání vertikality u pacientů s benigním paroxysmálním polohovým vertigem
Svobodová, Klára ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Vnímání vertikality může být ovlivněno poruchou vestibulárního systému. Jednou z příčin patologie vestibulárního systému je benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV). Naše práce zkoumá změny ve vnímání vertikality u pacientů s BPPV ve srovnání se zdravou populací. K léčbě BPPV se využívá terapeutických polohových manévrů. Pomocí polohového manévru jsou otokonie přemístěny z polokruhovitých kanálků zpět do utriculu. Práce zkoumá vliv terapeutického manévru na změnu vnímání vertikality. Teoretická část pojednává o vnímání vertikality, typech vertikály, patologii ve vnímání vertikality a možnostech jejího měření. Nejvíce se zaměřuje na popis subjektivní vizuální vertikály (SVV). Dále popisuje vestibulární systém a věnuje se problematice BPPV. V praktické části je představen soubor deseti pacientů a kontrolní skupiny. Pomocí statistického zpracování dat je výsledkem zodpovězení hypotéz, zda je rozdíl ve vnímání vertikality u pacientů s BPPV a zdravých jedinců. Věnuje se také otázce, zda terapeutický manévr ovlivní vnímání vertikality u pacientů s BPPV. V obou dvou případech byla vertikála měřena ve statických a dynamických podmínkách. Pro získání dat bylo použito měření SVV pomocí systému Synapsis. Klíčová slova Benigní paroxysmální polohové vertigo, vertikalita, subjektivní vizuální vertikála,...
|
|
|
Otolithic system disorders in patients with positional vertigo.
Jendrichovská, Lucia ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Jednou z funkcií rovnovážneho systému je vnímanie smeru pôsobenia gravitačného vektora. Poškodenie rovnovážneho systému je vyjadrené zmenou vnímania vertikálnej osi. Cieľom práce je zhodnotenie funkcie otolitového systému prostredníctvom vyšetrenia subjektívnej zrakovej vertikály (SVV) u pacientov s benígnym paroxyzmálnym polohovým vertigom (BPPV). Teoretická časť práce sa zaoberá anatómiou a fyziológiou vnútorného ucha, zameriava sa na etiopatogenézu, klinický obraz, vyšetrenie a liečbu polohových závratov. Súčasťou praktickej časti je vyšetrenie 5 pacientov u ktorých bol diagnostikovaný polohový závrat - BPPV. U týchto pacientov sme prevádzali vyšetrenie subjektívnej zrakovej vertikály pomocou digitálneho zariadenia. Sledovali sme optokinematickú rotáciu okolia v statických a dynamických podmienkach. Po vyšetrení a zaznamenaní vstupných údajov bola prevedená liečba repozičným manévrom podľa Epleya. Bezprostredne po vykonaní liečby sme znovu zhodnotili hodnoty SVV. Namerané hodnoty po prevedení repozičného manévru potvrdili zlepšenie hodnôt SVV u všetkých probandov s BPPV.
|
|
|
Vestibulární funkce u pacientů po kochleární implantaci
Matějková, Michaela ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Koutná, Sára (oponent)
Ztráta sluchu je nejčastějším smyslovým postižením. Více než 5 % světové populace trpí invalidizující ztrátou sluchu, která postihuje přibližně jednu třetinu osob starších 65 let. V těch případech, kdy naslouchadla nejsou dostatečným řešením těchto potíží, je standardním postupem léčby kochleární implantace. Ta, alespoň zčásti, nahrazuje funkci vláskových buněk, které již nejsou schopny stimulovat primární sluchové neurony. V souvislosti s kochleární implantací však existují obavy týkající se potenciálního rizika poškození funkce vestibulárního aparátu i vzniku či zhoršení nevestibulárních problémů jako je tinnitus, závrať a poruchy orofaciální oblasti. Cíle: Teoretické shrnutí zásadních informací k vestibulárnímu systému a kochleární implantaci a hodnocení vestibulárních i nevestibulárních funkcí po kochleární implantaci a vlivu případných abnormit na kvalitu života pacientů. Metodika: Do výzkumu bylo zařazeno 20 osob ve věku 28-64 let, které byly minimálně 6 měsíců po kochleární implantaci. Všechny tyto osoby absolvovaly vyšetření subjektivní zrakové vertikály, statickou posturografii a vyplnily pět dotazníků - Dizziness Handicap Inventory, Tinnitus Handicap Inventory, Facial Disability Index, Beck's Anxiety Inventory a Beck's Depression Inventory. Celkové i dílčí výsledky z vyšetření statické...
|
|
|
Subjektivní percepce zrakové vertikály
Radvanská, Edita ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Rovnovážný systém je multisenzoricky organizovaný celek využívající aferentace z exteroreceprotů, enteroreceptorů a proprioceptorů, zraku a vestibulárního systému. Součástí vestibulárního labyrintu jsou otolitové orgány v utriculu a saculu, které jsou schopné určit směr působení gravitačního vektoru. Tato funkce je velice důležitá k zajištění stabilní postury při stoji a chůzi. Schopnost správně vnímat geofyzikální vertikálu se ztrácí ve chvíli, kdy je vestibulární systém poškozený. U člověka můžeme vyšetřovat subjektivní haptickou, posturální a zrakovou vertikálu. V naší práci se budeme zabývat pouze subjektivní zrakovou vertikálou (SVV). Práce se skládá z rešerše článků o patofyziologii SVV a jejího měření. V rámci experimentu porovnáme přesnost vyšetření metodou Bucket method a mobilní aplikací Visual Vertical na zdravých probandech.
|
|
|
Hodnocení kompenzace vestibulospinálního a vestibulookulárního reflexu u pacientů v raném pooperačním období po resekci vestibulárního schwannomu
Markvartová, Anna ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Chovanec, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou poruch rovnováhy u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu. Cílem práce je zhodnotit vliv cílené rehabilitace s biofeedbackem na kompenzaci poruch stability stoje a subjektivní zrakové vertikály. Po dobu jednoho roku bylo na FN v Motole vyšetřeno a rehabilitováno 20 pacientů s vestibulárním schwannomem. Kompenzace vestibulookulárního reflexu byla hodnocena náklonem subjektivní zrakové vertikály. Míra vestibulospinální kompenzace byla stanovena dle skóre dotazníku Activities-Specific Balance Confidence. Pacienti byli vyšetřeni před operací, po operaci a po rehabilitaci. Pro terapii s využitím vizuálního biofeedbacku byl použit systém Homebalance, vyvinutý Centrem podpory aplikačních výstupů a spin-off firem na 1. LF UK v Kladně. Dalším cílem práce bylo sledovat efekt vestibulární prehabituace pomocí aplikace ototoxického gentamicinu dva měsíce před operací. Statistická analýza dat prokázala v případě náklonu subjektivní zrakové vertikály signifikantní zvýšení odchylky po operaci a snížení po rehabilitaci. Dle dotazníku ABC se po operaci sebejistota balance signifikatně zhoršila a po rehabilitaci zlepšila. Nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl v kompenzaci mezi pacienty s gentamicinem a bez něj.
|
|
|
Změny vnímání subjektivní vertikály u pacientů po CMP
Kříž, Petr ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Bitnar, Petr (oponent)
Cévní mozková příhoda často postihuje oblasti zodpovědné za prostorovou orientaci. Optimální integrace aference z vestibulárního, zrakového a somatosenzorického systému je podstatná především pro udržení posturální stability a často ve výsledku pro soběstačnost pacienta. Citlivým ukazatelem poruch orientace v prostoru a zejména schopnosti správně posoudit směr gravitace je vyšetření subjektivní vertikály. Klinickým vyšetřením subjektivní vizuální vertikály je možné objektivizovat a kvantifikovat poruchu vnímání směru gravitace při vyloučení vizuálního kontextu. Teoretická část této práce stručně shrnuje současnou úroveň vědeckého poznání v této oblasti. V praktické části byla vyšetřena subjektivní vizuální vertikála pomocí bucket- method 29 pacientům po cévní mozkové příhodě a jejich výsledky byly statisticky porovnány s výsledky skupiny 34 seniorů. Dále byly také testovány hypotézy o vlivu doby uplynulé od léze a vlivu strany léze. Výsledky této studie potvrzují, že vnímání vertikality u pacientů po cévní mozkové příhodě může být zásadním způsobem narušeno. Dalším přínosem studie je zvýšení reliability vyšetření pomocí klinicky velmi praktické bucket-method na pacientech po cévní mozkové příhodě.
|
|
|
Vliv změny postavení hlavy a krční páteře na percepci subjektivní zrakové vertikály
Pálek, David ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Změny ve vestibulárních, zrakových, nebo proprioceptivních vstupech mohou vést k úpravě percepce vertikality, a to může dále vést k odlišnému posturálnímu chování. Typickým projevem špatné percepce vertikality je narušená posturální stabilita. Tato práce se zabývá fyziologickými změnami ve vnímání vertikality při změně polohy hlavy v ílem této práce je bližší zkoumání změn v percepce vertikality při úklonu hlavy u zdravého vzorku probandů. Předpoklady vyvozené z těchto znalostí byly experimentálně ověřeny na zdravém vzorku populace. Testovací s probandů tvořilo jedinců - mužů žen (v rozmezí 1 - . Nikdo z vyšetřovaných nebyl v době vyšetření ani v sledován pro onemocnění vestibulárního aparátu, poruch stability, nebo poruch zraku centrální příčiny. Testování subjektivní vizuální vertikály ( probíhalo vsedě pomocí přístroje od ynapsis. To proběhlo ve čtyřech sousledných situacích: Ve vzpřímení bez korekce, ihned po úklonu do lateroflexe 20ř, po setrvání 5 minut v lateroflexi a po návratu do napřímení každé pozici bylo provedeno 6 testovacích pokusů a následně spočítán aritmetický průměr. V případě normálního rozložení byli data vyhodnocena pomocí T testů u nenormálního rozložení pomocí ANOVA testů. Průměrná odchylka zdravé populace byla naměřena 1,26ř±0.901. Bylo prokázáno statisticky významné zvětšení...
|
|
|
Zhodnocení postavení hlavy u dětí s idiopatickou skoliózou
Dvořáčková, Štěpánka ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Šafářová, Marcela (oponent)
Idiopatická skolióza (IS) patří mezi nejčastější strukturální deformity páteře. Pacienti s idiopatickou skoliózou mají vlivem skoliózy změněné držení těla a hlavy. Cílem této studie bylo zhodnotit postavení hlavy u dětí s IS a porovnat výsledky s kontrolní skupinou zdravých dětí. Postavení hlavy bylo hodnoceno metodou kinematické analýzy z digitálních fotografií, kde jsme porovnávali úklon hlavy a sklon ramen mezi oběma skupinami. Dále bylo provedeno měření subjektivní zrakové vertikály pomocí Bucket metod. Obě tato měření byla provedena u 10 dětí s IS (věk 12,2 ± 2,4, průměr ± SD; Cobbův úhel 14,9˚± 8,8˚ SD) a u kontrolní skupiny 10 zdravých dětí (věk 13,9 ± 2,5). Na základě těchto měření jsme vyhodnocovali tři hypotézy. Došli jsme k závěru, že obě skupiny mají srovnatelné průměrné odchylky od neutrálního postavení hlavy a ramen, u skupiny s IS se však vyskytl vyšší rozptyl hodnot. U skupiny s IS se u sedmi pacientů neshoduje strana náklonu SVV a úklonu hlavy.
|
|
|
Vliv kochleárního implantátu na vestibulární funkce u dospělých pacientů
Ištoková, Lucie ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Bibliografický záznam IŠTOKOVÁ, Lucie. Vliv kochleárního implantátu na vestibulární funkce u dospělých pacientů. Praha: Univerzita Karlova, 2. Lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2020. 58 s., přílohy. Vedoucí diplomové práce Mgr. Klára Kučerová. Abstrakt Těžká sluchová porucha je standardně léčena kochleární implantací. Vzhledem k anatomické blízkosti a propojenosti vestibulokochleárního nervu je možné ovlivnění vestibulárních funkcí. Cílem diplomové práce je zhodnotit vliv jednostranné kochleární implantace na posturální stabilitu a vestibulární funkce u dospělých pacientů s těžkou sluchovou ztrátou vzniklou postlingválně. 11 pacientů ve věku 28-72 let bylo vyšetřeno den před operací, den po operaci a s odstupem průměrně 25 dní od operace. Hodnocení bylo složené ze zkrácené formy dotazníku Dizziness Handicap Inventory (DHI), testu Timed Up and Go (TUG), statické stabilometrie a percepce subjektivní zrakové vertikály (SVV) statické i dynamické. Signifikantní zhoršení TUG a SVV bylo zaznamenáno zejména těsně po operaci, v dynamické SVV především při rotaci zorného pole doleva. Ve stabilometrii byl signifikantní nález pouze při stoji na tvrdé podložce se zavřenýma očima. S odstupem od operace došlo ke zlepšení v TUG, SVV a stabilometrii, signifikantní rozdíly přetrvaly v...
|
host ::
RSS.