Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Origin and regulation of intraepithelial CD4+CD8a+ T-cells induction by Segmented Filamentous Bacteria
Pacáková, Iva ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ondřej (oponent)
SFB bakterie jsou součástí myšího střevního mikrobiomu a vynikají unikátní životní strategií, která spočívá v těsné interakci se střevním epitelem hostitele. Tato asociace s epiteliálmními buňkami střeva indukuje silnou imunitní odpověď charakterizovanou indukcí Th17 lymfocytů. Nicméně, v nedávné době se ukázalo, že SFB indukují také obrovskou akumulaci CD4+ intraepiteliálních lymfocytů (IEL) pomocí indukce MHCII na epiteliálních buňkách, která je závislá na cytokinu IFN. Kromě toho bylo ukázáno, že Lactobacillus reuteri má podobnou schopnost indukovat IEL, podobně jako SFB. Na rozdíl od SFB však L.reuteri indukuje IEL přes aktivaci AhR pomocí jeho ligandu, který vzniká metabolismem tryptofanu. L.reuteri však neumí indukovat IEL sám a potřebuje k tomu širší kompozici mikrobiomu. Jestli tyto dvě bakterie spolupracují v indukci IEL však není známé. Tato diplomová práce se zabývá interakcí mezi SFB a L.reuteri v kontextu indukce IEL a podílem těchto bakterií na vzniku IEL. Předložená data naznačují, že SFB indukují akumulaci IEL, avšak společná interakce SFB a L.reuteri vyvolává plnou aktivaci a vezikulární sekreci efektorových molekul z indukovaných IEL. Další část mé diplomové práce se zabývá vlivem IFN a aktivace AhR na SFB-specifické IEL. Předložená data dále naznačují na základě vyšší akumulace...
Induction of immune responses by intestinal segmented filamentous bacteria
Pacáková, Iva ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Schwarzer, Martin (oponent)
Střevo je neustále vystavováno různým patogenům, a proto je správná funkce střevní bariéry zásadní pro celkové zdraví organismu. SFB bakterie jsou součástí střevního mikrobiomu a sídlí v terminálním ileu tenkého střeva, kde penetrují skrz mukózní vrstvu a blízce interagují s buňkami střevního epitelu. Tato asociace mezi SFB a epiteliálními buňkami je doprovázena formováním endozomálních váčků nesoucích SFB antigeny, které spouští produkci IgA ve střevě a Th17 buněčné odpovědi. K indukci Th17 buněk vede dvoustupňový mechanismus. Aby mohly být SFB-specifické T-buňky aktivovány, potřebují k tomu antigenní prezentaci pomocí MHC molekul druhé třídy na profesionálních antgen prezentujících buňkách. Z tohoto důvodu nejdříve antigen presentující buňky migrují k místu indukce, kde aktivují antigen-specifické naivní T buňky, které se následně stávají RORyt+ Th17 buňkami. Ve druhém kroku pak aktivované Th17 buňky migrují zpět do lamina propria, kde podléhají funkční maturaci spuštěním exprese cytokinových genů. Ve výsledku se Th17 buňky nashromáždí v lamina propria, kde produkují své efektorové cytokiny IL-17 a IL-22, které dále ovlivňují celkovou rovnováhu ve střevě. Přítomnost SFB bakterií ve střevě vede k celkové Th17 polarizaci imunitní odpovědi, což může přispět k následnému průběhu Th17-závislých...
Role segmentované filamentozní bakterie (SFB) u experimentální kolitidy vyvolané u SCID myší rekonstituovaným přenosem CD4+CD45RB/hi T lymfocyty
Štěpánková, Renata ; Tlaskalová, Helena ; Powrie, F. ; Kozáková, Hana ; Hudcovic, Tomáš
Kolitida byla přítomna pouze u konvenčních SCID myší a u SCID myší kolonizovaných definovaným kokteilem mikroflory s přídavkem segmentovaných flamentozních bakterií (SFB). Struktura těsných spojů mezi enterocyty (TJs) byla u myší s kolitidou změněna a to bylo stanoveno použitím protilátek proti ZO-1 proteinu. Strukturální změny TJs byly důležité pro vznik kolitidy.
Role segmentované filamentozní bakterie (SFB) u experimentální kolitidy vyvolané u SCID myší rekonstituovaným přenosem CD4+CD45RB/hi T lymfocyty
Štěpánková, Renata ; Tlaskalová, Helena ; Powrie, F. ; Kozáková, Hana ; Hudcovic, Tomáš ; Kofroňová, Olga
Kolitida byla přítomna pouze u konvenčních SCID myší a u SCID myší kolonizovaných definovaným kokteilem mikroflory s přídavkem segmentovaných flamentozních bakterií (SFB). Struktura těsných spojů mezi enterocyty (TJs) byla u myší s kolitidou změněna a to bylo stanoveno použitím protilátek proti ZO-1 proteinu. Strukturální změny TJs byly důležité pro vznik kolitidy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.