Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Právní úprava ekologického zemědělství
Daičová, Iveta ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Cílem této diplomové práce je učinit náhled na právní úpravu ekologického zemědělství v České republice. Práce je rozdělena do čtyř hlavních částí. První část představuje úvod do problematiky, vymezuje základní pojmy, jako je trvale udržitelné zemědělství, ekologické zemědělství, ekofarma nebo bioprodukt. Nastiňuje historický vývoj ekologického zemědělství, jeho základní zásady a cíle, zabývá se také genovým inženýrstvím a důvody, proč se v ekologickém zemědělství nevyužívá a nakonec souvislostmi mezi ekologickým zemědělstvím a ochranou jednotlivých složek životního prostředí. Druhá část popisuje mezinárodní úpravu ekologického zemědělství, důraz je kladen především na Úmluvu o biologické rozmanitosti, Mezinárodní organizaci ekologického zemědělství IFOAM a Codex Alimentarius. Cílem je nastínění činností nejdůležitějších organizací, které stály u počátku rozvoje ekologického zemědělství ve světě i u nás a které se významně podílely na konstrukci směrnic a prvních právních norem upravujících ekologické zemědělství a dodnes se, dle mého názoru, nacházejí v pozici, kdy nejen mohou nadále zasahovat do normotvorby, ale též se to od nich vzhledem k nabytým zkušenostem předpokládá a očekává. Třetí část je věnována právní úpravě ekologického zemědělství v Evropské Unii a konečně čtvrtá část se věnuje právní úpravě...
Právní úprava ekologického zemědělství
Daičová, Iveta ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Cílem této diplomové práce je učinit náhled na právní úpravu ekologického zemědělství v České republice. Práce je rozdělena do čtyř hlavních částí. První část představuje úvod do problematiky, vymezuje základní pojmy, jako je trvale udržitelné zemědělství, ekologické zemědělství, ekofarma nebo bioprodukt. Nastiňuje historický vývoj ekologického zemědělství, jeho základní zásady a cíle, zabývá se také genovým inženýrstvím a důvody, proč se v ekologickém zemědělství nevyužívá a nakonec souvislostmi mezi ekologickým zemědělstvím a ochranou jednotlivých složek životního prostředí. Druhá část popisuje mezinárodní úpravu ekologického zemědělství, důraz je kladen především na Úmluvu o biologické rozmanitosti, Mezinárodní organizaci ekologického zemědělství IFOAM a Codex Alimentarius. Cílem je nastínění činností nejdůležitějších organizací, které stály u počátku rozvoje ekologického zemědělství ve světě i u nás a které se významně podílely na konstrukci směrnic a prvních právních norem upravujících ekologické zemědělství a dodnes se, dle mého názoru, nacházejí v pozici, kdy nejen mohou nadále zasahovat do normotvorby, ale též se to od nich vzhledem k nabytým zkušenostem předpokládá a očekává. Třetí část je věnována právní úpravě ekologického zemědělství v Evropské Unii a konečně čtvrtá část se věnuje právní úpravě...
Vývoj a význam ekologického zemědělství v Jihomoravském kraji
Klenková, Tereza
Cílem je vyhodnotit vývoj a význam ekologického zemědělství a biopotravin v Jihomoravském kraji. Zjištěná data pak porovnat s ostatními kraji ČR, popřípadě s celou ČR. Jihomoravský kraj vzhledem ke své poloze patří k oblastem s nízkým zastoupením ekologických ploch, od roku 2008 zde jsou ale absolutně největší plochy orné půdy a trvalých kultur (nachází se zde více jak 95 % z celkové rozlohy vinic), naopak nejmenší plochy trvalých travních porostů. Pěstuje se zde až 85 % veškeré ekologicky pěstované zeleniny v ČR. V živočišné výrobě dominuje chov ovcí, následovaný chovem skotu. Typické pro Jihomoravský kraj jsou vinohrady a vinařství, proto i nedílnou součástí je zhodnocení produkce vína, především tedy bio vína v tomto kraji.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.