| |
|
Analysis of Denatured PCR Products Modified with 7-deazapurine Bases at Hanging Mercury Drop Electrode
Dudová, Zdenka ; Špaček, Jan ; Havran, Luděk ; Pivoňková, Hana ; Fojta, Miroslav
7-deazapunines are synthetic analogues of natural purine nucleobases which can pair with pyrimidines, retaining pairing complementarity of their parent purines. There is replaced N7 atom by CH group in 7-deazapurines so that DNA modified with them don't participate in Hoogsteen basepairing and don't form alternative structures. Here is a study of 7-deazapurines incorpotated into DNA measured at HMDE by CV and ACV. While 7-deazaadenine was reduced at the HMDE, giving rise to a similar irreversible cathodic peak as the natural adenine, 7-deazaguanine didn't yield any peak analogous to the peak G due to Guanine, in Agreement with a loss of corresponding redox in 7-deazaguanine.
|
| |
|
Voltametrické stanovení 5-nitroindazolu na visící rtuťové kapkové elektrodě a leštěné stříbrné pevné amalgámové elektrodě
Hrdlička, Vojtěch ; Navrátil, Tomáš (vedoucí práce) ; Zima, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem elektrochemického chování 5-nitroindazolu a na- lezením optimálních podmínek pro jeho stanovení pomocí DC voltametrie a diferenční pulzní voltametrie(DPV)navisícírtuťovékapkovéelektrodě(HMDE)aleštěnépevnéstříbrnéamal- gámové elektrodě (p-AgSAE) a porovnává dosažené limity stanovitelnosti (LQ ). Jako optimální podmínky pro DPV stanovení 5-NI v deionizované vodě na HMDE bylo vy- bráno pH 8 v prostředí Britton-Robinsonova (BR) pufru a počáteční potenciál +100 mV. Byla sestrojena kalibrační závislost v rozsahu 1·10-7 - 1·10-5 mol·dm-3 , získaný limit stanovitelnosti (LQ ) činil 1.8·10-7 mol·dm-3 . Takébylazkoumánamožnostvyužitíadsorbčnírozpouštěcívoltametrie(AdRV)prostano- vení 5-nitroindazolu v prostředí BR pufru o pH 8. Metoda byla neefektivní kvůli růstu pozadí. Pomocí cyklické voltametrie byl zkoumán mechanismus elektrodových oxidace a redukce v prostředí BR pufru o pH 8 na HMDE. Bylo zjištěno, že redukce 5-NI je řízena difúzí a násled- ná oxidace adsorbcí. Pro stanovení 5-NI metodou DPV na p-AgSAE v deionizované vodě byly učeny následující optimální podmínky: pH 8 v prostředí BR pufru a počáteční potenciál 0 mV. Pro pH 8 byly určeny regenerační potenciály Ereg,1 = 0 mV a Ereg,2 = −1200 mV. Byla sestrojena kalibrační zá- vislost v rozsahu 1·10-6 - 1·10-5...
|
|
Elektrochemické rozpouštěcí metody pro speciaci olova a kadmia v půdních roztocích
Šestáková, Ivana ; Jaklová Dytrtová, J. ; Jakl, M. ; Navrátil, Tomáš ; Fojta, Miroslav
Půdní roztok je vodná fáze půdy, která je v kontaktu s kořenovým systémem rostlin. V půdním roztoku jsou obsaženy živiny, organické i anorganické látky z půdy a dále tzv. exudáty – látky vylučované rostlinou (např. nízkomolekulární organické kyseliny). Pro bioakumulaci, tj. přenos z půdy do rostlin, je významný obsah volných iontů kovů a labilních komplexů v půdním roztoku, pohybující se většinou v oblasti stopových koncentrací. Proto jsou pro tato stanovení vhodné elektrochemické metody využívající nahromadění analytu na pracovní elektrodě – diferenční pulsní anodická rozpouštěcí voltametrie, anodická rozpouštěcí square-wave voltametrie a rozpouštěcí chronopotenciometrie s konstantním proudem. Uvedené metody s použitím visicí rtuťové kapkové elektrody byly testovány pro speciaci kadmia a olova v modelově připravených i reálných půdních roztocích.
|
|
Komplexace iontů zinku fytochelatinem PC2
Šestáková, Ivana ; Serrano, N. ; Diaz-Cruz, J. M. ; Arino, C.
Na rozdíl od živočišných metalothioneinů, kde je Zn(II) koordinován čtyřmi atomy síry, strukturní studie komplexů fytochelatinů se zinkem zatím nejsou. Na základě předchozích zkušeností s elektrochemickým studiem komplexů nejjednoduššího fytochelatinu-PC2- s ionty kadmia, použili jsme voltametrii a chronopotenciometrii s konstantním proudem na HMDE pro studium komplexace tohoto fytochelatinu s ionty zinku. Pro zpracování překrývajících se signálů byla použita metoda multivariačního rozlišení křivek. Výsledkem je navržení struktur, kde se na komplexaci Zn(II) podílí dva nebo čtyři atomy síry.
|