|
|
Utilization of forensic dentistry in indentification of individuals
Fialková, Martina ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Stránská, Petra (oponent)
Forenzná identifikácia a určovanie veku má nezastupiteľný význam v prípadoch nájdenia neznámej mrtvoly, pri rozlišovaní obetí hromadných katastrof, ale aj v otázke imigrantov. A práve táto oblasť je veľmi dôležitou súčasťou forenznej odontológie, pretože dentálny vývoj ako komplexný proces, ktorý prebieha už od skorého vývoja plodu až do približne 20. roku života je menej ovplyvnený endokrinnými poruchami alebo nutričnými zmenami tak ako iné tkanivá. Odhad dentálneho veku je zásadný najmä u detí a mladých ľudí, ktorým zuby prechádzajú rôznymi vývojovými štádiami, na základe ktorých je možné dospieť k veľmi presným výsledkom.
|
|
|
Sledování ontogenetického vývoje mandibuly na základě metod geometrické morfometrie
Kiebelová, Alena ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Během ontogeneze člověka dochází k četným vývojovým tvarovým změnám na celé kostře. Diplomová práce se věnuje tvarovým změnám probíhajícím na dolní čelisti, které jsou způsobeny vlivem různých faktorů, jak genetických a hormonálních, tak mechanických. K nejvýznamnějším mechanickým faktorům ovlivňujícím tvar mandibuly, řadíme vývoj dočasné a trvalé dentice, a také rozvoj žvýkacích svalů. Materiál diplomové práce tvoří 34 dětských mandibul známého věku a srovnávací soubor 14 dospělých mandibul. Data byla získána snímáním souřadnic 36 landmarků pomocí přístroje Microscribe G2X a dále zpracována v programech PAST a Morphologika2 za využití metod multivariační statistiky (PCA, MANOVA). Pro detailní analýzu tvarových změn mandibuly bylo využito metod geometrické morfometrie. Stanovený dentální věk se od věku chronologického neliší. Shrneme-li získané výsledky, dolní čelist se během růstu jedince zužuje, tělo se prodlužuje výrazněji v oblasti třetích molárů a větev roste hlavně v oblasti kondylárních výběžků. Během ontogeneze také dochází k zvýraznění prominence brady. V souboru dospělých jedinců je variabilita dána zejména výškou koronoidního výběžku a šířkou těla mandibuly. Hypotéza, že dané věkové skupiny se od sebe signifikantně liší, a tudíž dochází k výrazným tvarovým změnám v důsledku mineralizace chrupu,...
|
|
|
Vývoj dentice v rentgenovém obraze
STOKLASOVÁ, Martina
Tématem bakalářské práce je porovnání kvality analogových a digitálních ortopantomogramů. Přesnost a čitelnost těchto rentgenových snímků je hodnocena pomocí stanovení dentálního věku na zubech v různých oblastech smíšené dentice u desetiletých dětí. Dále v práci analyzuji nejčastější chyby, ke kterým dochází při zhotovování ortopantomogramu. V teoretické části práce je podrobně popsána anatomie, vývoj chrupu a značení zubů. Dále se zabývám určováním dentálního věku u dospívajícího jedince a předkládám metody jeho určování. Dále jsou v teoretické části podrobně popsány rentgenové přístroje a techniky ve stomatologii. Snímkování dětí a jeho přípravě je v práci věnována samostatná část. V praktické části práce formuluji cíle a výzkumné otázky. Popisuji soubor a metodiku, kterou dále použiji ve výzkumu. Dentální věk je určován dle metody navržené Komínkem a Rozkovcovou v roce 1984. Tato metoda spočívá v rozčlenění vyvíjejícího se zubního zárodku 7 vývojových stádií odpovídajících určitému věkovému období jedince. Hodnotí se stálý chrup ve schématech a tabulkách rozdělený podle stádia vývoje a věku dítěte. Výzkum mé práce spočíval v hodnocení a porovnání dentálního věku u souboru 100 dětí se smíšenou denticí v kalendářním věku 10 let. Soubor obsahoval 50 náhodně vybraných analogových a 50 digitálních snímků. Dále se hodnotily a analyzovaly technické chyby na snímku a jejich příčiny vzniku. V práci jsou uvedené příklady vyhodnocení jak analogového snímku, tak digitálního snímku a jejich chyby, které posouzení vývoje dentice znemožňují. Je zcela jednoznačné, že digitální snímkování je přesnější a kvalitnější. Je tudíž překvapující, kolik chyb se na vybraných snímcích nalezlo. Analogové snímkování je z dnešního pohledu minulostí. Analogového snímkování vykazovalo časté nedostatky v kvalitě, jako je nedostatečné vyvolávání snímku způsobující na snímku artefakty, přesvícení, podsvícení, nedostatečné ustálení atd. Nevýhodou tohoto způsobu zpracování byly rovněž velké prostorové nároky na výrobu analogového snímku a nutnost skladování chemikálií a filmů. Ve výsledcích mé práce však paradoxně vyšlo v náhodném výběru snímků více chyb na digitálních snímcích než na analogových snímcích, což považuji za velice závažné, neboť technickými možnostmi vůbec nelze moderní digitální metody snímkování porovnávat s historickými. Z vyhodnocení přesnosti a čitelnosti výsledků určení dentálního věku dítěte je patrné, kolik snímků je hodnotitelných a kolik je nehodnotitelných. Na 20 náhodně vybraných digitálních a 20 analogových snímcích byla provedena analýza nejčastějších chyb ortopantomogramů. Pro analýzu chyb snímků byl vybrán frontální úsek chrupu, tedy oblast řezáků, kde nejvíce chyb bylo zapříčiněno nesprávným nastavením hlavy dítěte v rentgenovém přístroji. Na 20 analogových snímcích bylo 35 % dětí chybně umístěno v přístroji a na 20 digitálních snímků bylo 25 % dětí chybně umístěno v přístroji. Při porovnávání analogových a digitálních snímků nebyl zjištěn rozdíl v určování dentálního věku. V diskuzi je poukázáno na důležitost kvalitního zhotovení ortopantomogramu u dětí v období výměny chrupu a jsou komentovány nejčastější chyby. Na závěr byla shrnuta problematika vyhodnocení ortopantomogramu, kde bylo poukázáno na nejčastější nedostatky při snímkování dětí, které vedou k diagnostickým nepřesnostem, zejména na důležitost správného polohování dítěte při snímkování, čemuž se u 55 % dětských pacientů, jejichž snímky jsem hodnotila, nevěnovala patřičná pozornost. Tuto skutečnost považuji za velmi závažnou, neboť jde o invazivní vyšetření.
|
|
|
Výpovědní hodnota mineralizace trvalé dentice pro odhad věku u dvou evropských recentních populací.
Černá, Magdaléna ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Stránská, Petra (oponent)
Odhad věku je nedílnou součástí forenzní, bioarcheologické i biomedicínské praxe. Tato diplomová práce se zabývá odhadem věku na základě hodnocení mineralizace trvalého chrupu podle kritérií navržených ve studii Demirjian et al. (1973). Jako výzkumný materiál sloužily panoramatické RTG snímky dentice 716 českých a 743 francouzských dětí ve věku 4 až 15 let. Cílem práce bylo otestovat vhodnost použití původních francouzsko-kanadských standardů pro odhad věku z počátku první poloviny minulého století (Demirjian a Goldstein, 1976) a recentních belgických standardů (Willems et al., 2001). Práce si dále kladla za cíl vyhodnotit přesnost odhadu věku s použitím metody neuronových sítí, která představuje zcela nový přístup v oblasti predikce dat. Za účelem vyjádření přesnosti odhadu věku jednotlivých metod byl použit průměrný rozdíl i medián rozdílů mezi skutečným a dentálním věkem, a RMS chyba odhadu. Pomocí logistické regrese byly rovněž vyhodnoceny interpopulační a intersexuální rozdíly v dentálním vývoji. Z výsledků studie vyplývá, že při použití francouzsko-kanadských standardů je věk u české i francouzské populace systematicky nadhodnocen. V českém souboru byl průměrný rozdíl mezi skutečným a dentálním věkem u obou pohlaví 0,33 roku. V případě francouzské populace byl průměrný rozdíl u dívek 0,45...
|
|
|
Moznosti a limity auxologickych studii minulych populaci
Suchanová, Gabriela ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Sedlak, Petr (oponent)
Růstové studie v oblasti bioarcheologie poskytují cenné informace o zdravotním stavu dětí v minulých populacích. Ukazují, jaký vliv může mít expozice různým faktorům vnějšího prostředí, nespecifickému stresu nebo onemocnění během růstu. Pro nedospělé jedince, kteří přežijí až do dospělosti, stres vyplývající ze zpomalení růstu bude mít vliv na funkci a celkový zdravotní stav celé této populace. Přes všechny dosažené výsledky v tomto oboru, růstové studie představují řadu problémů. Je zapotřebí mít na mysli, že se porovnávají moderní růstové standardy současné populace s archeologickými vzorky dětí, které zemřely z neznámých důvodů, navíc je zapotřebí zohlednit sekulární trend současné populace. Otázka je, zda růst dětí, které předčasně zemřely, přesně odráží růst těch, které se dočkaly dosažení dospělosti. Důležitý je samozřejmě přesný odhad věku studovaných nedospělých koster. Abychom minimalizovali chyby spojené s paleoauxologickými studiemi v bioarcheologii, je zapotřebí srovnávat pokud možno vzorky příbuzných populací a za použití stejných technik odhadu věku dožití, vzít v úvahu migrace a podobně.
|
|
|
Odhad věku na základě lidské dentice
Černá, Magdaléna ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Odhad věku hraje velmi důležitou úlohu nejen ve forenzní a biomedicínské antropologii, nýbrž v dalších vědních disciplínách, jako je bioarcheologie či paleoantropologie. Za nejspolehlivější věkové indikátory se v období dětství a dospívání považují zuby, jež jsou zároveň odolnější vůči působení vnějších a vnitřních faktorů, a tím rezistentní vůči rozkladu po velmi dlouhou dobu i po smrti jedince. Zatímco u dětí a mladistvých odhadujeme věk na základě mineralizace popřípadě erupce zubů, u dospělých osob se zaměřujeme na znaky stárnutí dentice. Vznikla celá řada původních či odvozených metod pro odhad věku na základě těchto kritérií. Tato bakalářská práce se snaží shrnout v obecnějším měřítku principy a metody odhadu věku na základě dentice jak u nedospělých, tak dospělých jedinců.
|
|
|
Utilization of forensic dentistry in indentification of individuals
Fialková, Martina ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Stránská, Petra (oponent)
Forenzná identifikácia a určovanie veku má nezastupiteľný význam v prípadoch nájdenia neznámej mrtvoly, pri rozlišovaní obetí hromadných katastrof, ale aj v otázke imigrantov. A práve táto oblasť je veľmi dôležitou súčasťou forenznej odontológie, pretože dentálny vývoj ako komplexný proces, ktorý prebieha už od skorého vývoja plodu až do približne 20. roku života je menej ovplyvnený endokrinnými poruchami alebo nutričnými zmenami tak ako iné tkanivá. Odhad dentálneho veku je zásadný najmä u detí a mladých ľudí, ktorým zuby prechádzajú rôznymi vývojovými štádiami, na základe ktorých je možné dospieť k veľmi presným výsledkom.
|
|
|
Sledování ontogenetického vývoje mandibuly na základě metod geometrické morfometrie
Kiebelová, Alena ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Během ontogeneze člověka dochází k četným vývojovým tvarovým změnám na celé kostře. Diplomová práce se věnuje tvarovým změnám probíhajícím na dolní čelisti, které jsou způsobeny vlivem různých faktorů, jak genetických a hormonálních, tak mechanických. K nejvýznamnějším mechanickým faktorům ovlivňujícím tvar mandibuly, řadíme vývoj dočasné a trvalé dentice, a také rozvoj žvýkacích svalů. Materiál diplomové práce tvoří 34 dětských mandibul známého věku a srovnávací soubor 14 dospělých mandibul. Data byla získána snímáním souřadnic 36 landmarků pomocí přístroje Microscribe G2X a dále zpracována v programech PAST a Morphologika2 za využití metod multivariační statistiky (PCA, MANOVA). Pro detailní analýzu tvarových změn mandibuly bylo využito metod geometrické morfometrie. Stanovený dentální věk se od věku chronologického neliší. Shrneme-li získané výsledky, dolní čelist se během růstu jedince zužuje, tělo se prodlužuje výrazněji v oblasti třetích molárů a větev roste hlavně v oblasti kondylárních výběžků. Během ontogeneze také dochází k zvýraznění prominence brady. V souboru dospělých jedinců je variabilita dána zejména výškou koronoidního výběžku a šířkou těla mandibuly. Hypotéza, že dané věkové skupiny se od sebe signifikantně liší, a tudíž dochází k výrazným tvarovým změnám v důsledku mineralizace chrupu,...
|
host ::
RSS.