|
|
Přístup první a druhé Obamovy administrativy k Izraeli: srovnání v letech 2009-2014
Čurdová, Markéta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Tato bakalářské práce srovnává přístupy první a druhé Obamovy administra- tivy k Izraeli v letech 2009-2014. Zkoumá americkou zahraniční politiku vůči Izraeli prosřednictvím několika kritérií zahrnující postup USA při řešení kon- fliktu, rétoriku prezidenta Obamy, četnost návštěv ministrů zahraničí v regi- onu s cílem najít řešení konfliktu. Dále pak práce sleduje, jakým způsobem arabské jaro, zejména pak jeho průběh v Egyptě, a íránský jaderný program ovlivňovaly americkou politiku vůči Izraeli. Komparací těchto kritérií práce identifikuje hlavní rozdíly v přístupu ke Státu Izrael. Práce ověřuje hypotézu, že první Obamova administrativa přijala v rámci řešení izraelsko-palestinského konfliktu propalestinský přístup a vzhledem ke geopolitickému vývoji v regi- onu byla ochotna jednat nezávisleji na Izraeli. Dále práce odpovídá na čtyři výzkumné otázky. Jakým způsobem se změnil přístup Obamových adminis- trativ k řešení izraelsko-palestinského konfliktu? Jak ovlivňovaly geopolitické události v regionu přístup k Izraeli? Je možné vysledovat větší ochotu Spo- jených států vyvíjet tlak na Tel Aviv k větším ústupkům? Mění se v dlouho- dobém horizontu americký pohled na Izrael jako spojence?
|
|
|
Nuclear Iran Oversecuritized? The Politics of Benjamin Netanyahu's Speeches
Orossová, Eva ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem "Nuclear Iran Oversecuritized? The Politics of Benjamin Netanyahu's Speeches" se zabývá projevy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přednesenými v období od března 2009 do července 2015 na půdě OSN, před Americkým kongresem, americkou židovskou lobby AIPAC a před zahraničním publikem při různých významných příležitostech. Operuje se základním předpokladem, že jazyk není pouze neutrálním prostředkem komunikace, nýbrž může sloužit i pro účely dosažení politických cílů. Cílem práce je identifikovat jazykové prostředky kategorizace, legitimizace a sekuritizace, s jejichž pomocí se Netanjahu snažil přesvědčit mezinárodní společenství o neodkladnosti a existenční povaze hrozby íránského jaderného programu a dosáhnout tak jeho likvidace, případně tvrdých postihů za porušení sjednaných dohod. Kromě analýzy lingvistických prostředků sekuritizace se práce zaměřuje také na celkový kontext, zejména pak na úspěšnost Netanjahuových projevů, povahu íránského jaderného programu a dopad jeho existence na situaci na Blízkém Východě.
|
|
|
The Politics of International Sanctions and their Influence on Economy of Particular Countries - Case of Russia and Iran
Poč, Marek ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Miková, Ivana (oponent)
Sankce představují jeden ze způsobů, jak mohou jednotlivé státy nebo mezinárodní společenství prosazovat svá práva a zájmy. Mohou mít rozličnou podobu, od zákazu cestování jednotlivých osob až po bojkot a embargo postihující celou ekonomiku dané země. Sankce jsou v poslední době praktikovány především ze strany Evropské unie a Organizace spojených národů, v případě jednotlivých zemí pak ze strany Spojených států. Tématem této práce jsou mezinárodní sankce vyhlášené proti Rusku a Íránu. Obě země se shodně v posledních letech dostaly do sporu s mezinárodním společenstvím, na obě země byly uvaleny sankce. V případě Íránu existovaly obavy ze zneužití íránského jaderného programu pro vojenské účely, smyslem sankcí bylo především zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. Rusko se stalo předmětem sankcí v důsledku porušení mezinárodních dohod a mezinárodního práva na základě okupace ukrajinského Krymu a rozpoutání vojenského konfliktu na východě Ukrajiny. Práce popisuje důvody, průběh a dopady sankcí uvalených na Írán a Rusko, na íránskou a ruskou ekonomiku a jejich představitele. Zároveň se práce snaží zhodnotit dopad sankcí, jak v oblasti ekonomické, tak z pohledu změn v politickém směřování obou zemí.
|
|
|
The Politics of International Sanctions and their Influence on Economy of Particular Countries - Case of Russia and Iran
Poč, Marek ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Miková, Ivana (oponent)
Sankce představují jeden ze způsobů, jak mohou jednotlivé státy nebo mezinárodní společenství prosazovat svá práva a zájmy. Mohou mít rozličnou podobu, od zákazu cestování jednotlivých osob až po bojkot a embargo postihující celou ekonomiku dané země. Sankce jsou v poslední době praktikovány především ze strany Evropské unie a Organizace spojených národů, v případě jednotlivých zemí pak ze strany Spojených států. Tématem této práce jsou mezinárodní sankce vyhlášené proti Rusku a Íránu. Obě země se shodně v posledních letech dostaly do sporu s mezinárodním společenstvím, na obě země byly uvaleny sankce. V případě Íránu existovaly obavy ze zneužití íránského jaderného programu pro vojenské účely, smyslem sankcí bylo především zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. Rusko se stalo předmětem sankcí v důsledku porušení mezinárodních dohod a mezinárodního práva na základě okupace ukrajinského Krymu a rozpoutání vojenského konfliktu na východě Ukrajiny. Práce popisuje důvody, průběh a dopady sankcí uvalených na Írán a Rusko, na íránskou a ruskou ekonomiku a jejich představitele. Zároveň se práce snaží zhodnotit dopad sankcí, jak v oblasti ekonomické, tak z pohledu změn v politickém směřování obou zemí.
|
|
|
Nuclear Iran Oversecuritized? The Politics of Benjamin Netanyahu's Speeches
Orossová, Eva ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem "Nuclear Iran Oversecuritized? The Politics of Benjamin Netanyahu's Speeches" se zabývá projevy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přednesenými v období od března 2009 do července 2015 na půdě OSN, před Americkým kongresem, americkou židovskou lobby AIPAC a před zahraničním publikem při různých významných příležitostech. Operuje se základním předpokladem, že jazyk není pouze neutrálním prostředkem komunikace, nýbrž může sloužit i pro účely dosažení politických cílů. Cílem práce je identifikovat jazykové prostředky kategorizace, legitimizace a sekuritizace, s jejichž pomocí se Netanjahu snažil přesvědčit mezinárodní společenství o neodkladnosti a existenční povaze hrozby íránského jaderného programu a dosáhnout tak jeho likvidace, případně tvrdých postihů za porušení sjednaných dohod. Kromě analýzy lingvistických prostředků sekuritizace se práce zaměřuje také na celkový kontext, zejména pak na úspěšnost Netanjahuových projevů, povahu íránského jaderného programu a dopad jeho existence na situaci na Blízkém Východě.
|
|
|
Přístup první a druhé Obamovy administrativy k Izraeli: srovnání v letech 2009-2014
Čurdová, Markéta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Tato bakalářské práce srovnává přístupy první a druhé Obamovy administra- tivy k Izraeli v letech 2009-2014. Zkoumá americkou zahraniční politiku vůči Izraeli prosřednictvím několika kritérií zahrnující postup USA při řešení kon- fliktu, rétoriku prezidenta Obamy, četnost návštěv ministrů zahraničí v regi- onu s cílem najít řešení konfliktu. Dále pak práce sleduje, jakým způsobem arabské jaro, zejména pak jeho průběh v Egyptě, a íránský jaderný program ovlivňovaly americkou politiku vůči Izraeli. Komparací těchto kritérií práce identifikuje hlavní rozdíly v přístupu ke Státu Izrael. Práce ověřuje hypotézu, že první Obamova administrativa přijala v rámci řešení izraelsko-palestinského konfliktu propalestinský přístup a vzhledem ke geopolitickému vývoji v regi- onu byla ochotna jednat nezávisleji na Izraeli. Dále práce odpovídá na čtyři výzkumné otázky. Jakým způsobem se změnil přístup Obamových adminis- trativ k řešení izraelsko-palestinského konfliktu? Jak ovlivňovaly geopolitické události v regionu přístup k Izraeli? Je možné vysledovat větší ochotu Spo- jených států vyvíjet tlak na Tel Aviv k větším ústupkům? Mění se v dlouho- dobém horizontu americký pohled na Izrael jako spojence?
|
|
|
Proměny v íránsko-americko-izraelských vztazích v souvislosti s íránským jaderným programem
Baumgartnerová, Alice ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Cílem diplomové práce je zanalyzovat vývoj americko-izraelských a americko-íránských vztahů a porovnat jaký vliv mají jednání o íránském jaderném programu na povahu vzájemných bilaterálních vztahů. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitolu tvoří teoretická východiska, druhá kapitola se zaměřuje na americko-izraelské vztahy zatímco kapitola třetí na vztahy americko-íránské, a to od jejich vzniku až po současnost. V závěrečné kapitole se práce věnuje samotnému íránskému jadernému programu a jednáním započatým po íránských prezidentských volbách v roce 2013, včetně vlivu těchto jednání na současné íránsko-americko-izraelské vztahy.
|
|
|
Vztah Izraele a Íránu prizmatem jaderného programu
Hrbková, Aneta
Tato bakalářská práce se zabývá vztahy mezi Izraelem a Íránskou islámskou republikou v kontextu jaderného programu. Izrael a Írán leží v regionu Blízký východ a obě země disponují vlastním jaderným program. I když státy spolu nesousedí, cítí se být ohroženy jaderným programem toho druhého. Zvláště íránský jaderný program patří mezi nejaktuálnější otázky světové bezpečnosti. V rámci práce budou zkoumány íránské a izraelské motivy k zisku jaderných zbraní, dále jednotlivý průběh osvojení jaderného program. V závěru zhodnotíme vztahy Izraele a Íránu od revoluce do současnosti, a zda vztahy byly ovlivněny jaderným programem.
|
|
|
Americká bezpečnostní politika vůči Iránskému jadernému programu
Kejdušová, Michaela ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Íránský jaderný program přidělává starosti Spojeným státům americkým, jako jeden z hlavních podporovatelů bezpečnosti a stability ve světě. Navzdory tomu, že Írán netestoval jaderné zbraně, ani je nepoužil k vojenském útoku vůči ostatním, Spojené státy americké stále zvažují zničení íránského jaderného programu pro ochranu svých národních zájmů. Cíl magisterské práce je nejen analyzovat americkou zahraniční politiku vůči Íránu, ale také vyřešit otázku nevojenského zásahu na íránský jaderný program Spojenými státy americkými.
|
host ::
RSS.