|
|
Limitation of Reelection Options in Latin America: the Case of Mexico
Lorenc, Adam ; Dvořáková, Vladimíra (advisor) ; Němec, Jan (referee)
The work focuses on limitation of public officials' reelection eligibility in Mexican political system. The question of reelection is put into the context of both Latin American region and history of Mexico itself and of its constitution. It offers an overview of specific constitutional clauses that define the reelection rules, historical background and motivation of their genesis and also analyses their practical implementation and consequences. The topic is examined primarily with regard to the influence of reelection limitation on previous and future democratic development of the country.
|
|
| |
|
|
The Hartz IV judgment: Study 5.330
Černá, Martina
Rozsudek Hartz IV, jehož název odkazuje na balíček zákonů pojmenovaný podle předsedy komise pro reformu sociální politiky a trhu práce Petera Hartze, je jedním ze stěžejních rozhodnutí Spolkového ústavního soudu v oblasti sociálních práv. Spolkový ústavní soud v této věci přezkoumával ústavnost předpisů, které reformovaly poskytování sociální podpory, přičemž shledal, že určité elementy přezkoumávané úpravy jsou v rozporu s čl. 1.1. a čl. 20.1. německé Ústavy, tedy s právem na lidksou důstojnost a sociálním charakterem Spolkové republiky Německo. Díky brilantní argumentaci a celkově přesvědčivému stylu se rozsudek stal inspirací i pro český Ústavní soud, jenž na něj výslovně odkazuje např. v rozhodnutí Pl. ÚS 8/07. Český překlad rozsudku pro Parlamentní institut vyhotovila Bc. Martina Černá.
Fulltext:  PDF
|
|
|
Constitutional interpretation of the immunity of MPs in Germany (translation of documents): Study 1.226
Černá, Martina ; Syllová, Jindřiška
Tato práce je zpracována na základě podkladů, které obdržel Parlamentní institut ze Spolkového sněmu. Obsahuje výtah a překlad dvou dokumentů. Tyto dokumenty jsou důležité vzhledem k tomu, že Spolková republika aplikuje výjimečný a překvapivý výklad poslanecké imunity, který podle běžných standardů zásadním způsobem vybočuje z imunitní praxe ostatních států. Výjimečné je zejména to, že se každý poslanec Spolkového sněmu na začátku výkonu svého mandátu vzdává dobrovolně části trestněprocesní imunity, kterou mu dává Ústava, zejména pak imunity ve vyšetřovacím stadiu trestního řízení. Parlamentní institut zpracoval tyto dokumenty pro bližší porozumění možnému výkladu poslanecké imunity v tradiční demokratické společnosti.
Fulltext: PDF
|
|
|
Constitutional Provisions of Appointment of Government in the Czech Republic: Study 1.174
Kolář, Petr ; Syllová, Jindřiška
Práce se zabývá jmenováním vlády poté, kdy byla ustavena Poslanecká sněmovna, ustavující schůzí Poslanecké sněmovny a ústavním postavením vlády, která podala demisi. V závěrech práce je konstatováno, že ustavující schůze má pevně stanovený pořad, který není možno ani rozšiřovat, ani zužovat. Pokud nejsou splněny všechny body pořadu, uvedené v části 4. jedn. řádu PS, není možno ustavující schůzi ukončit. Z toho, že Poslanecká sněmovna musí ukončit všechny body ustavující schůze, zároveň plyne, že vláda není povinna podat svou demisi dříve, než je ustavena Poslanecká sněmovna a než skončí její ustavující schůze. Na tuto situaci také nelze bez dalšího aplikovat čl. 35 odst. 1 písm. d) Ústavy, podle něhož „Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší 3 měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v této době opakovaně svolána ke schůzi.“ Oprávnění rozpustit Poslaneckou sněmovnu vzniká až tehdy, pokud se po dobu delší než 3 měsíce nesejde více než třetina poslanců a Poslanecká sněmovna po celou tuto není „usnášeníschopná“. Pokud je vláda pověřena prozatímním výkonem funkce poté, kdy podala demisi, jde o institut, který zajišťuje to, že stát nezůstává bez vlády. Vláda in statu demissionis vykonává funkce jen po dobu, která je nezbytně nutná ke jmenování vlády nové. Za nezbytně nutnou dobu je považovat takovou dobu, ve které probíhají jednání, vedoucí ke jmenování vlády a dobu, po kterou se připravují nezbytné dokumenty (například koaliční smlouva nebo jmenovací dekrety). Vláda in statu demissionis pověřená výkonem funkcí prozatímně není vládou, která odpovídá za své činy Poslanecké sněmovně tak, jako běžná vláda. Z tohoto důvodu je třeba považovat její aktivity za méně legitimní než aktivity vlády, která požívá důvěry (i když rezignovavší vláda není výslovně žádným předpisem ve svých funkcích omezena).
Fulltext: PDF
|
|
|
Direct Vote of the President in Constitutions of the EU Countries: Study 1.190
Syllová, Jindřiška ; Němec, Jan
Jedním z rizik přímé volby hlavy státu je nebezpečí zvolení excentrických kandidátů nebo outsiderů. K tomu může dojít zejména v zemích, kde existuje potenciál pro příznivou voličskou odezvu na populistický volební program. Riziko populismu zvyšuje i jednokolová volba. Naopak dvoukolová volba je výhodnější pro větší politické strany. Práce se dále zabývá ústavní úpravou systému přímé volby ve státech EU a některých státech Latinské Ameriky. Práce je příspěvkem k diskusi o přímých volbách prezidenta republiky v ČR.
Fulltext: PDF
|
|
|
Economic and legal aspects of euro adoption in Czech republic
ZEDNÍK, Jan
The aim is to identify the impact of adopting the euro in the context of selected legislative changes and to analyze the macroeconomic consequences on the national economy, including regional interpretations for South Bohemia in the comparative use of macroeconomic data from Slovakia and region of Banská Bystrica like the economy as close demographically, culturally and economically.
|
|
| |
|
|
Change of the constitution: an analysis of the circumstances, the course and the impact
Štveráková, Iveta ; Němec, Jan (advisor) ; Smetanková, Daša (referee)
Since 1 January 2012 there is a new constitution in Hungary, which has been facing a negative criticism not only in homeland but especially abroad from the moment of the approval. The criticism relates to the process of creating and approving the new constitution, which took place in 2011, as well as its content. The constitution is mainly criticized for distortion of the democratic principles. Therefore the aim of this thesis will be an analysis of the process of creation and approval of the constitution, its content and response of domestic and international actors. In April 2012, due to some controversial provisions in the constitution Hungary was brought to the Court of Justice of the EU. Therefore the thesis also deals with the causes of this serious decision and at the same time the way of treating Hungary because of irregularities in the constitution.
|
|
|
THE CONCEPT OF JUSTICE IN PLATO´S REPUBLICA
HUŠEK, Jakub
This essay primary goal is to present Plato?s theory of justice constituted in his the most famous work Politeia. The first chapter deals with a historical background for questions of justice. It works as an introduction to the topic and shows some influental ideas for Plato?s thinking. The second part focuses on Plato?s conception of justice itself by following his gradual definition in the text. The final chapter concerns with some problematic parts of Plato?s theory and draws a comparison between Plato?s and Aristotle?s definition of justice.
|
guest ::
