|
|
Konflikt v Jugoslávii a světoví političtí hráči
Bidlová, Veronika ; Lisa, Aleš (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce analyzuje ozbrojené konflikty, které proběhly v 90. letech 20. století v souvislosti s rozpadem bývalé Jugoslávie v Chorvatsku, v Bosně a Hercegovině a v Kosovu. Autorka se zaměřuje na otázku, jak se světoví političtí hráči postavili k těmto konfliktům a jak se v nich angažovali, a to před jejich vypuknutím, v průběhu, při ukončení i při následném mírovém uspořádání. Cílem práce je prokázat, že obrovská brutalita analyzovaných konfliktů byla do značné míry umožněna váhavým a nejednotným postojem světových politických hráčů.
|
|
|
The analysis of different position of the Slovak and the Czech Republic on the question of recognition of independent Kosovo
Zaťko, Miloš ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Vyhlášení kosovské nezávislosti vyvolalo protichůdné reakce na celém světe. Většina západních krajín jako USA a evropské státy samostatatné Kosovo uznali. První kapitola se zabývá právě reakcí mezinárodního společenství a hlavně Evropské unie na vyhlášení nezávislosti. EU je rozdělená na dvě skupiny. Druhá kapitola popisuje reakci Slovenské a České republiky na samostatné Kosovo. Otázkou je, proč tito dvě krajiny, které mají tak mnoho společného (kupříkladu společnou existenci v rámci Československa) zaujali rozdílný postoj. Cílem této práce je odhalit příčiny, které by odůvodňovali tento odlišný přístup. Analýze a zhodnocení možných příčin rozdílného postoje a jejich vzájemné komparaci je věnovaná poslední kapitola.
|
|
|
Právní aspekty jednostranného prohlášení nezávislosti Kosova
Pecháček, Jakub ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Neubauer, Jindřich (oponent)
Práce se zabývá právními aspekty jednostranného prohlášení Kosova. Nejprve je popsán historický a politický vývoj území Kosova, poté následuje výklad instrumentů mezinárodního práva, jež s problematikou souvisejí. Jedná se zejména o vysvětlení pojmu stát, jednostranné právní akty států a jejich kodifikaci a roli Mezinárodního soudního dvora v rámci mezinárodního společenství. Na závěr aplikuji tyto mezinárodněprávní aspekty na situaci Kosova a zhodnotím význam nezávislosti Kosova pro právní sféru.
|
|
|
Postavení vybraných území se spornou mezinárodněprávní subjektivitou
Brouková, Jana ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá postavením území se spornou mezinárodněprávní subjektivitou. Jejím cílem je shrnout argumenty příznivců i odpůrců uznání nezávislosti. K dosažení cíle bylo třeba stanovit teoretická východiska a analyzovat jednotlivé oblasti. Teoretická část se věnuje otázce mezinárodněprávní subjektivity, suverenity států, uznání státu a konceptu práva národů na sebeurčení. Pro účely této práce jsem vybrala pět území: Abcházii, Kosovo, Severní Kypr, Somaliland a Západní Saharu.
|
|
|
Národ versus stát: Případová studie Kosovo
Kešelj, Nina ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá právní a politické aspekty kosovské secese od Republiky Srbsko ve snaze zjistit, zda je kosovské odtržení opravdu příkladem sui generis, jak tvrdí zastánci kosovské nezávislosti. Teoretická část se věnuje státoprávním a mezinárodně právním požadavkům, jež stát musí splnit, aby dosáhl mezinárodního uznání. Dále popisuje různé formy uplatnění práva národa na sebeurčení a zabývá se podmínkami, za kterých může dojít k tzv. nápravnému odtržení od domovského státu. Empirická část zkoumá specifické okolnosti, za nichž se rozpadávala bývalá Jugoslávie, a postavení Kosova, jakožto autonomní provincie Srbska, v letech 1974-1999, s cílem zjistit, zda kosovští Albánci byli dle práva k secesi od Srbska vůbec kdy oprávněni. Dále, za účelem nalezení odpovědi na otázku, zda kosovské odštěpení lze považovat za nápravnou secesi, poskytuje práce historický přehled albánsko-srbského soužití v Kosovu, se zvláštním důrazem na období od druhé světové války a na problematiku válečných zločinů a údajného obchodu orgány, jehož otázka byla nedávno v Radě Evropy znovu projednávána.
|
|
|
Činnost Evropské unie v Kosovu
PALENÍKOVÁ, Aneta
Jádrem této práce je činnost Evropské unie na území balkánského regionu se zaměřením na konkrétní oblast kosovské provincie, která se v nedávné době osamostatnila. Pro pochopení všech souvislostí je nutné kosovskou problematiku zobecnit a zasadit do širšího kontextu etnické rozmanitosti, slabé ekonomiky a celkové nestability. Velký prostor je věnován také moderním dějinám a působení mezinárodních organizací NATO a OSN v této oblasti. K analýze problematiky využívám především mezinárodní a evropské právo. Z konkrétních činností Evropské unie, které tato organizace vede vůči Kosovu, je nutné vyzdvihnout civilní misi EULEX, která je organizována v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Cílem práce je zmapovat dosavadní působení Evropské unie na tomto území a posoudit jeho přínos z hlediska dlouhodobého rozvoje nejen tohoto nově vzniklého státu, ale i celého balkánského regionu.
|
|
|
Občané o uznání Kosova vládou ČR
Červenka, Jan
V rámci svého červnového šetření CVVM zkoumalo postoj české veřejnosti k diplomatickému uznání nezávislého Kosova ze strany České republiky, o němž v květnu tohoto roku rozhodla Topolánkova vláda, a také mínění našich občanů o některých možných důsledcích jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku, pokud jde o stabilitu regionu a mezinárodní vztahy.
|
|
|
Česká veřejnost o Kosovu
Červenka, Jan
V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na situaci okolo nedávného jednostranného vyhlášení nezávislosti jihosrbské provincie Kosovo, která byla pod správou OSN od roku 1999 po letecké válce NATO proti Svazové republice Jugoslávii, jež měla zastavit násilný konflikt mezi tamními Albánci usilujícími o odtržení Kosova a jugoslávským bezpečnostními silami a s ním související humanitární krizi. Šetření konkrétně zjišťovalo postoje ke zmiňovanému vojenskému zásahu NATO před devíti lety, k vyhlášení nezávislosti Kosova, k tomu, zda by česká vláda měla či neměla uznat Kosovo jako nezávislý stát, a dále se dotazovalo na mínění Čechů o některých možných důsledcích, pokud jde o stabilitu regionu a mezinárodní vztahy, včetně rizika případného nového ozbrojeného konfliktu. Na závěr se respondenti vyjadřovali i k otázce, zda jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova a jeho uznání ze strany některých zemí povede jako precedens i jinde ve světě k analogickým akcím ze strany dalších národnostních či jiných menšin se separatistickými sklony.
|
|
|
Activities of the OSCE in Kosovo
Hriciková, Eva ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Problematika Kosova je dnes poměrne diskutovanou témou. V této práci jsem se zaměřila na analýzu činnosti Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v Kosově. Součastí je taky popis spolupráce s jiními mezinárodními organizacemi. Jak se OBSE v Kosove daří formovat kosovskou společnost, je cílem této práce.
|
|
|
Theory of a Clash of Civilizations: Case study Kosovo
Kodrazi, Suzan ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Príklad kosovského konfliktu a následnej intervencie NATO v roku 1999 slúži ako prostriedok pre testovanie platnosti teórie "Stretu civilizácií" Samuela Huntingtona. Vzhľadom k tomu, že bol Balkán a konkrétne Kosovo uvedené ako príklad konfliktu na zlomovej línií samotným Samuelom Huntingtonom, cieľom tejto práce je verifikácia jeho tvrdenia o tom, že konflikt v Kosove bol náboženského charakteru. Konflikt bude rekonštruovaný na základe hypotéz a výrokov Samuela Huntingtona a interpretovaný na základe troch hypotéz. Po prvé, Kosovo mohlo predstavovať konflikt na zlomovej línií, čo by znamenalo verifikáciu Huntingtonovej teórie. Po druhé, intervenciou NATO sa do konfliktu zapojila tretia civilizácia, inak povedané demokratický Západ (NATO) zasiahol proti pravoslávnej civilizácií (Srbsko) v mene islamskej (Kosovo). Potvrdenie tejto teórie by implikovalo, že konflikt v Kosove bol síce konfliktom na zlomovej línií, ale medzi Západnou civilizáciou (s Kosovom ako jej súčasťou) a pravoslávnou, čím by bolo pôvodné Huntingtonove tvrdenie vyvrátené. Tretia hypotéza je založená na predpoklade, že intervencia NATO by mohla byť interpretovaná ako vojna Civilizácie v mene jej hodnôt. Takýmto spôsobom by sa konflikt v Kosove na základe teórie "Stretu civilizácií" vysvetliť dal, no falzifikovalo by to pôvodné Huningtonove tvrdenie o náboženskej podstate problémov Kosova.
|
host ::
RSS.