|
|
Sex, drogy, rock'n'roll: Reflexe genderu ve vybraných pražských rockových kapelách
Rozumek, Kryštof ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Havelková, Hana (oponent)
Tato práce se věnuje aspektům a vlivu genderového řádu v rámci rockových kapel působících v Praze. Práce se soustředí na přítomnost genderových aspektů, které jsou nahlíženy genderovou optikou. Cílem je postihnout vliv genderového řádu ve specifickém hudebním prostředí rockových kapel, které je primárně konotováno muži. Dále pak získání etnografického popisu této subkultury. Výzkumného cíle hodlám dosáhnout prostřednictvím zúčastněného pozorování v terénu, rozhovory s informátory a informátorkami a obsahovou analýzou textů písní. Tato práce je rozdělena do dvou částí: teoretické a empirické. Teoretická část obsahuje jednotlivé definice a teoretické přístupy. Empirická část popisuje strategii mého výzkumu, celkový proces a výsledky mého výzkumu. Klíčová slova: kultura, subkultura, gender, maskulinita, femininita, etnografie, rock
|
|
|
Srbská krsna slava v Bosně a Hercegovině
Skenderija, Ivana ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Práce se zaměřuje na problémy mnohovrstevnatosti identit člověka v sociálním prostoru. Soustřeďuje se na rituál (resp. obřad), jako na jeden z kodifikovaných projevů kultury, v rámci něhož jsou manifestovány, sdíleny a posilovány kolektivní ideje (tedy i identitní postoje) a sociální vazby. Daná témata řeší u Bosenských Srbů, kteří byli v důsledku politických a společenských změn nuceni redefinovat svoji pozici ve společnosti, tedy i svoje (kolektivní) identity. Ústředním rituálem a zároveň atributem srbství je slava, která se proto stala v kontextu této studie indikátorem ustanovování a platnosti kolektivních identit. Slava je tradiční oslavou praktikovanou osobami pravoslavného vyznání především v Srbsku, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Bulharsku, Albánii a Makedonii. Jde o svátek patrona jednotlivých rodin, vesnic či farností. V centru pozornosti mého výzkumu byla individuální slava rodinného patrona, krsna slava, či krsno ime, která je v současné době pro mnohé Bosenské Srby revitalizovanou slavností, jež navazuje na lokální tradici a konvenuje se společenskými ambicemi současných obyvatel regionu (jinak by nebyla revitalizována). Vhodnost tohoto předmětu bádání je potom dáno samotnou povahou rituálu, který je založen na kolektivním sdílení a manifestaci společných idejí1 . Cílem výzkumu byla...
|
|
| |
|
| |
|
|
Místní cizinci: Prostor, identita a kultura pražských expatů
Králová, Petra ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Klásková, Markéta (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem mezi prostorem, kulturou a identitou. Jejím cílem je poukázat na to, že kultura a identita není nutně spojena s prostorem, ve kterém lidé žijí. Práce se opírá o myšlenky autorů, kteří poukazují na životní zkušenost migrantů jako na příklad "rozpojení" prostoru, kultury a identity. Pro vlastní výzkum autorka zvolila prostředí společenství pražských expatů a provedla kvalitativní výzkum sestávající z 2 zúčastněných pozorování v místech setkávání expatů, 2 rozhovorů s expaty a obsahové analýzy 7 novinových článků zmiňujících expaty. Pomocí analýzy autorka popisuje vnímání společenství samotnými expaty, jejich interakci s místní společností a povahu míst setkávání. Jádro společenství expatů tvoří kultura anglofonních zemí a do hranic společenství se promítají geopolitické hranice. Sami expati rozlišují ostatní členy společenství na základě toho, zda (ne)žijí v "expat bublině", tj. zda (ne)navazují vztahy s místní společností. Skrze vztahy s Čechy a konzumaci české historie si expati vytvářejí obraz Čechů jako historicky utlačovaného, a proto uzavřeného národa. Identita míst setkávání expatů je založena na jejich označení jako "expat-friendly" a situovanosti v historických částech města, která místům propůjčuje autentičnost.
|
|
|
Šafránkova kronika města Hořice jako etnografický pramen
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zabývá kronikou hořického řemeslníka Františka Šafránka. Kronika svým rozsahem mapuje události druhé poloviny 19. století. Jako etnografický pramen nabízí řadu témat, z nichž byly podrobnějšímu rozboru podrobeny zápisy informující o festivitách 19. století na maloměstě. Naskýtá se nám tak možnost nahlédnout na podobu festivit a průběh slavností očima současníka. Setkáváme se zde jednak s tradičními festivitami lidového rázu, ale také s těmi, které v průběhu 19. století, zvláště pak v poslední třetině tohoto století, v souvislosti se společenskými změnami, vznikají. Šafránkovy záznamy jsou dalším zdrojem přispívajícím k rozvoji bádání v otázkách vývoje festivit 19. století. Klíčová slova Lidoví kronikáři - František Šafránek - Hořice - 19. století - festivita
|
|
|
Etnografické a folkloristické aspekty v pracích učitelů východních Čech
Tomášová, Jana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá generací angažovaných učitelů, regionálních vlastenecky orientovaných východočeských aktivistů, kteří se na amatérské úrovni zabývali etnografií a folkloristikou. Úvodní část práce představuje osobní i profesní život čtyř profesně, zájmově i generačně blízkých osobností - učitelů - z konce 19. a začátku 20. století. Další kapitoly se věnují širšímu kulturně-historickému kontextu s akcentem na dějiny pedagogiky a etnologie. Dále je zachycen vývoj předmětu vlastivěda, který byl na počátku 20. století zaveden mezi povinné školní předměty a skýtal pro učitele možnost využití etnografických materiálů pro výchovně-vzdělávací úlohu školy. Těžiště práce tvoří průniky vlastivědné výuky a výchovy s národopisnými aktivitami představených učitelů (spolupráce s odbornými kruhy, sběratelská činnost…) a analýza jejich významu pro odbornou etnologii.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.