| |
|
Intervence zaměřené na podporu rodinných příslušníků osob s duševním onemocněním
Skřečková, Nela ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
(česky) Diplomová práce seznamuje s problematikou duševních nemocí a se službami, které jsou v rámci neziskového sektoru poskytovány rodinným příslušníkům osob s duševním onemocněním. První část práce tvoří teoretické kapitoly, které jsou zpracovány analýzou dostupné literatury. Kapitoly informují o duševním onemocnění, kvalitě života a popisují oblasti péče o osoby s duševním onemocněním - zejména sociální dovednosti a komunikaci, bydlení, vzdělání, zaměstnání a volný čas. V teoretické části je pojednáno také o sociální práci s duševně nemocnými a je zde zahrnuta úloha sociálního pracovníka. V závěru teoretické části jsou popsány možnosti podpory rodinných příslušníků v systému péče o osoby s duševním onemocněním, především edukativní a psychoedukativní programy. Empirická část mapuje současnou nabídku služeb pro rodinné příslušníky osob s duševním onemocněním a v souvislosti s tím zjišťuje, v čem vidí pracovníci jejich přínos. Poté byly v rodičovské organizaci zkoumány názory rodinných příslušníků na psychoedukativní program i na současný systém péče o osoby s duševním onemocněním. Pro realizaci výzkumu jsem zvolila kvalitativní přístup. Použitou metodou bylo dotazníkové šetření a skupinové rozhovory. Výsledky ukázaly, že ze čtyř oslovených organizací poskytuje konkrétní program rodinným...
|
|
Typická etická dilemata terénních sociálních pracovníků vybraného zařízení pracujících s lidmi s duševním onemocněním
SEVEROVÁ, Simona
Cílem diplomové práce je představní několika kazuistik, v rámci kterých se terénní sociální pracovníci potýkají s etickými dilematy, které jim práce s lidmi s duševním onemocněním přináší. Úkolem této práce je tedy v rámci několika kazuistik popsat a shrnout vzniklá dilemata, na které jsou aplikovány dvě etické teorie. Jedná se o deontologii a utilitarismus. Práce je členěna do pěti kapitol, ve kterých mimo jiné popisuji duševní onemocnění, sociální práci potažmo terénní sociální práci s lidmi s duševním onemocněním a její specifika. Další kapitoly jsou věnovány etice a etickým aspektům sociální práce potažmo terénní sociální práce a dilematům vznikajícím terénním sociálním pracovníkům ve vybraném zařízení. K jednotlivým dilematům jsou uvedeny podrobné kazuistiky, které jsou jakýmsi průvodcem ke vzniklým dilematům. V závěru práce dochází k samotnému rozboru dilemat pomocí etických teorií.
|
|
Etický přístup sester k pacientům s duševním onemocněním
PRIMOVÁ, Eva
Základní teoretická východiska: Duševní zdraví je nedílnou součástí plnohodnotné integrity člověka. V bakalářské práci Etický přístup sester k pacientům s duševním onemocněním jsme se věnovali etickým aspektům profesionálního chování sester v péči o pacienty s duševním onemocněním. První kapitolu tvoří klasifikace psychiatrických poruch. Další část se zabývá komunikací a specifiky v komunikaci sester s nemocnými s duševním onemocněním. V následující části se věnujeme etice a právu v oblasti psychiatrie. Teoretickou práci uzavírá kapitola, kde je zmiňována osobnost a vzdělávání sester.
|
|
Sémiotická analýza studentského filmu
Kučera, Jan ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Phung, Hyu Nghia (oponent)
Tato práce se zabývá sémiotickou analýzou vnímání schizofrenika a její aplikací při tvorbě scénáře studentského filmu. Její teoretická část obsahuje popis vnímání duševní nemoci v rámci kultury a společnosti a vývoj tohoto vnímání, neboť jsou důležité k vymezení a pochopení pojmu duševní nemoci. Nedílnou součástí práce je definice schizofrenie jako duševní nemoci, popis jejích příznaků a interpretace světa schizofrenika. Analytická část mimo sémiotické analýzy obsahuje podrobnější rozbor scénáře a uplatnění námětu v médiu filmu.
|
|
Stigmatizace osob s duševní poruchou
PEŘINOVÁ, Eva
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Stigmatizace osob s duševní poruchou. Práce je rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám duševním zdravím, duševními poruchami a jejím rozdělením dle MKN 10, historií péče o duševně nemocné, postavením psychicky nemocných ve společnosti. Zaměřuji se také na sociální práci s lidmi s duševním onemocněním a na stigmatizaci duševně nemocných. Cílem výzkumné části této bakalářské práce je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou osoby trpící duševní poruchou stigmatizovány. Dalším cílem je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou stigmatizováni sociální pracovníci, kteří pracují s lidmi s duševním onemocněním. Praktická část práce je zpracována kvalitativní metodou. Pro tuto práci byla využita metoda dotazování a technika polořízeného rozhovoru. Polořízené rozhovory byly vedeny se dvěma zaměstnanci a čtyřmi uživateli Domina služby pro osoby s duševním onemocněním při Městské charitě České Budějovice (dále jen Domino). Uživatelé i pracovníci Domina byli vybráni účelovým kvótním výběrem. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad zaměstnanců Domina byla ochota spolupracovat a praxe v oboru minimálně dva roky. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad uživatelů Domina byla ochota spolupracovat a doba onemocnění minimálně pět let. Z výsledků rozhovorů s uživateli vyplynulo, že využívání této sociální služby uživatelům pomáhá a doporučili by ji dalším lidem s podobnými problémy. Dále bylo z rozhovorů patrné, že tito uživatelé se potýkají s různými obtížemi, které jim znesnadňují život. Od dvou ze čtyř komunikačních partnerů se odvrátila i rodina a přátelé. Výsledky výzkumu poukazují na to, že jeden z uživatelů nepociťuje stigmatizaci v žádné oblasti života, dva uživatelé se cítí stigmatizovaní jen v některých oblastech života a jeden dotazovaný spatřuje stigmatizaci téměř ve všech oblastech svého života. Z výsledků rozhovorů se zaměstnankyněmi vyplynulo, že práce s touto cílovou skupinou s sebou přináší různé klady i zápory, ale jedna z komunikačních partnerek žádné klady v této práci nenachází. V organizaci se snaží pracovat se stigmatizací a destigmatizací, snaží se tuto sociální službu prezentovat na veřejnosti, aby se veřejnost seznámila s touto cílovou skupinou. Ani jedna z komunikačních partnerek se necítí stigmatizována v žádné z oblastí života. Dle jejich názoru je tomu tak proto, že veřejnost neví, s jakou cílovou skupinou pracují. Komunikační partnerky si myslí, že osoby s duševní poruchou jsou v naší společnosti stigmatizovány. Znají některé mýty a předsudky, které v naší společnosti o duševně nemocných kolují. Obě se domnívají, že největší podíl na této situaci mají média. Tato práce může sloužit jako zdroj informací pro laickou i odbornou veřejnost v oblasti problematiky stigmatizace osob s duševní poruchou.
|
|
Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním
LÍSKOVCOVÁ, Radka
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku sociální práce s lidmi s duševním onemocněním.Teoretická část je rozdělena do dvou podkapitol. První popisuje jednotlivé duševní choroby podle MKN - 10, jejich rozdělení, projevy a průběh. Druhá se zaměřuje na sociální práci s cílovou skupinou osob s duševním onemocněním. Pro práci byly stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky: Jaká je role a činnost sociálního pracovníka v péči o lidi s duševním onemocněním? S jakými potížemi se setkávají lidé s duševním onemocněním v oblasti zdravotní a sociální? Dále bylo stanoveno šest dílčích výzkumných otázek: S jakými zdravotními potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v osobním životě? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v oblasti rodinného života? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v oblasti uplatnění na trhu práce? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v oblasti finanční? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v oblasti sociální?
|
|
Multidisciplinární přístup ke klientům se schizofrenií
DÁVIDOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá multidisciplinárním přístupem ke klientům se schizofrenií. Cílem je reflexe multidisciplinárního přístupu ke klientům se schizofrenií s větším apelem na sociální práci a se zřetelem na etický základ jednotlivých zúčastněných oborů. Práce obsahuje kapitoly, které se nezbytně váží k tématu. Jedná se především o sociální práci v kontextu schizofrenie, specifika schizofrenie, složení multidisciplinárního týmu, činnost týmu a etické aspekty, které z práce týmu a jednotlivých odborníků vyplývají. Diplomová práce se snaží propojit teoretické poznatky s praktickými, a to především prostřednictvím kazuistik a praktických náhledů.
|
|
Kvalita života a její vnímání osobami s duševním onemocněním v centru Paprsek naděje
BARTOŠÍKOVÁ, Radka
Touto prací bych chtěla čtenáře seznámit s následky, které na člověku zanechává duševní onemocnění. V práci jsem se soustředila na psychosociální důsledky nemoci ve formě opory člověka v nemoci, kvality mezilidských vztahů a kvality sociální interakce vázané na stigma. Podstatou výzkumu v sociální oblasti byla zjištění týkající se životních podmínek klienta, jeho aktivit, trávení volného času či druhu opory v nemoci. Důležitým úkolem klienta bylo odpovídat na otázky po strádání v životě. Práce se dále zabývá poznatky v oblasti fyzických, duševních i duchovních kvalit. Zaměřuje se na srovnávání a uvědomování si role nemoci a farmakoterapie jako omezujícího faktoru v prožívání kvalitního života. Poukazuje na materiální podmínky těchto osob, objevující se závislosti na návykových látkách a subjektivní hodnoty a pocit kvalitně prožívaného života obecně. Za důležitý prvek výzkumu považuji zjišťování životních cílů klienta a zaznamenávání životní spokojenost na ?škálu životní spokojenosti?. Mým cílem bylo zmapovat skutečnou úroveň kvality života klientů centra Paprsek naděje a klíčové aspekty v jeho prožívání a jak z pohledu klienta uspokojování jednotlivých potřeb ovlivňuje kvalitní život. Výsledky jsem následně hodnotila a porovnávala s Maslowovou pyramidou potřeb. Práci dělím do dvou částí, na teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám klasifikací duševních poruch, jejich prognózou a léčbou, zdůrazňuji onemocnění schizofrenie jako současný fenomén, a konečně kvalitou života a jednotlivými aspekty, které ji ovlivňují ? statusem nemocného v rodině, společnosti, zaměstnání a izolací. V empirické části se pak věnuji samotnému výzkumu. Pro výzkum jsem užila metody kvalitativního šetření a techniky polostrukturovaného rozhovoru doplněného o pozorování. Výzkumný soubor byl tvořen 5 uživateli centra Paprsek naděje ve věkovém rozmezí od 28 do 59 let. Předem provedení výzkumu jsem realizovala jednu pilotní studii. Výsledná data byla zpracovávána a následně umístěna do tabulek a grafů a hodnocena a porovnávána v rámci diskuse a závěru. Část výzkumu jsem realizovala za pomoci Programu hodnocení individuální kvality života, zvaný SEIQoL. Pomocí této metody jsem zjišťovala jednotlivé životní cíle každého klienta a jejich důležitost a spokojenost s jejich dosahováním. Celkem jsem odpovídala na jednu hlavní výzkumnou otázku a dvě dílčí otázky. Za stěžejní výsledky, ovlivňující negativně kvalitu života, považuji zjištění týkající se abnormální invalidizace a nezaměstnanosti, vysokou míru stigmatizujících zkušeností, nedostatek aktivního vyplnění volného času a fyzických aktivit, objevující se závislosti na návykových látkách či chudost v interpersonálních vztazích. Fyzická zchátralost byla vždy přítomnou komponentou. Z výzkumu také vyplynula občasná neznalost diagnózy. Pozitiva lze spatřit v převládající opoře rodiny a kvalitě rodinných vztahů, dostatečném materiálním zabezpečení a v rodinných a duchovních prioritách. Podstatné je, že v porovnání s Maslowovou pyramidou bylo zjištěno, že si zachovala své tradiční uspořádání v postupu uspokojování potřeb. Obsah jednotlivých potřeb se však lišil v každé její jednotlivé části. Zjistila jsem také, že díky duševnímu onemocnění jsou klienti značně omezení například v kontextu kultury a zájmů nebo uplatňování rodičovského pudu z důvodu strachu z velkého množství odpovědnosti nebo dopadu jejich nemoci na potomky. Nečekaným zjištěním byla spokojenost všech klientů s materiálním zabezpečením. Stejně tak vidina duševního onemocnění jako určitá cesta uvědomění si, spokojenosti.
|
|
Terapeutická komunita pro lidi se schizofrenií
KORČÁKOVÁ, Leona
Práce se zabývá metodikou terapeutické komunity pro lidi se schizofrenií. Obsahuje popis jednotlivých pracovních kroků, které je možné použít při práci s touto cílovou skupinou v takto koncipovaném zařízení. Jsou tu popsány užitečné a méně užitečné postupy, jak se osvědčily v horizontu osmi let, které doposud nebyly písemně zpracovány. Tento projekt je v České republice doposud ojedinělý. V práci jsou zakotveny existující psychosociální teorie a metody, se kterými je možné se při práci s klienty setkat a které se osvědčily v praxi. Metodika je porovnána s požadavky, které jsou kladeny jako Standardy kvality sociálních služeb.
|