|
|
Rodina Zeisova v táborském veřejném životě
DĚDIČOVÁ, Pavla
Práce na téma Rodina Zeisova v táborském veřejném životě mapuje dějiny Tábora ve 2. polovině 19. století. Sleduje postupnou urbanizaci a industrializaci města, přičemž se pokouší poukázat na vliv elitní táborské rodiny. Rodina Zeisova neodmyslitelně patřila mezi nejvýraznější táborské rodiny. Jejími nejvýznamnějšími členy byli Jakub a Emanuel Zeisovi. Otec se synem, kteří se angažovali v táborském veřejném životě od počátku 2. poloviny 19. století. Jakub byl prvním samosprávným starostou města v letech 1850 {--} 1870. Emanuel se stal třetím táborským starostou mezi léty 1883 {--} 1889. Následně pak stanul v čele okresu jako okresní starosta, jímž byl až do své smrti. Za dobu více než padesátiletou prošel Tábor významným rozvojem: bylo vybudováno táborské střední školství, samo město se stalo dopravním uzlem jižních Čech, rozvíjel se i průmysl. V tomto období se město vyhranilo jako výhradně české samosprávní středisko. Byly zakládány spolky, připomínala se slavná husitská minulost města a na památku národních velikánů vznikla řada pomníků. Práci uzavírá přelomové období roku 1918. Nejenom proto, že v tomto roce zemřel Emanuel Zeis, ale také proto, že rokem 1918 byla uzavřena jedna etapa národních dějin. V poslední kapitole je vykreslen obraz města a rodiny Zeisovy z pohledu význačného táborského rodáka Emanuela Chalupného. Tato část kontrastuje se zbytkem práce v tom, že postoj Emanuela Chalupného k rodině Zeisově nelze v žádném případě hodnotit jako kladný.
|
|
|
Maloplošné lesní celky a jejich využití pro příměstskou rekreaci
ZIEGLER, Tomáš
Diplomová práce se věnuje otázce příměstské rekreace, ve které hraje důležitou roli přírodní prostředí, jehož dominantou je les. Lesy přitahují své návštěvníky díky své specifické atmosféře a většinou lesní prostředí nepotřebuje další specifické zařízení, aby v rámci cestovního ruchu mohlo plnit svou funkci. To bohužel neplatí pro menší lesní porosty, tzv. maloplošné lesní celky, které pouhou svou existencí přitahují pouze minimální pozornost. Maloplošné lesní celky však skýtají potenciál odpočinkového místa, který je ale nutno rozvíjet. Vhodnou úpravou, výbavou prostředí a propagací těchto lesních celků je možno získat nové rekreační lokality. Tato práce se věnuje rozvoji těchto maloplošných příměstských lesních celků v okolí města Tábora.
|
|
|
K historii mlýna a rodu Veselých (v Táboře) v 17. a 18. století (Příspěvek k dějinám českého mlynářství)
PEKAŘOVÁ, Martina
Předkládaná diplomová práce se zabývá nejstaršími dějinami mlýna Veselých, který stojí na řece Lužnici v Táboře. Doplňuje dříve publikované studie o historii mlýna novými a podrobnějšími poznatky o životě na mlýně a osudech jeho majitelů od počátku existence mlýna do konce 18. století. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol, její součástí je seznam použité literatury a pramenů a přílohy. Úvodní část práce poskytuje přehled o literatuře, která se věnuje tématu mlýnů a mlynářství; rozebírá archivní i hmotné prameny, z nichž práce čerpá. První kapitola je zaměřena na dějiny mlýnů, ležících v bezprostřední blízkosti města Tábora. Druhá kapitola je věnována táborskému mlynářskému cechu, popisuje také aktivity majitelů mlýna Veselých. Třetí kapitola zpracovává nejstarší dějiny mlýna, čtvrtá kapitola se zabývá vývojem mlýna v 17. století. Stěžejní částí práce je poslední kapitola, která přibližuje dějiny mlýna od roku 1660, od kdy jej vlastní mlynářský rod Veselých, do roku 1800. Popisuje rodinný život mlynářů, jejich postavení ve městě Táboře, rozšiřování jejich majetku i různé spory a dědické záležitosti. Výsledek celého výzkumu je shrnut v závěru.
|
|
|
Procesy restrukturalizace služeb v historickém centru města Tábora do roku 2008
ŠMÍD, Libor
Diplomová práce {\clq},Procesy restrukturalizace služeb v historickém centru města Tábora do roku 2008`` vykresluje stav služeb během života několika generací. Zobrazuje město Tábor od počátku dvacátého století do počátku století jednadvacátého. Během těchto sta let se město změnilo a služby se samozřejmě přizpůsobily lidem a tempu života. Obsahem práce je zobrazit portfolio a kvantitu služeb a obchodů v jednotlivých etapách do současnosti a tím objasnit důvody a příčiny změn složení služeb.
|
|
|
Regionální rozvoj a plošná ochrana souborů lidové architektury v obcích okresu Tábor.
HORNÍKOVÁ, Lenka
V roce 1995 bylo na základě zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů prohlášeno 61 souborů lidové architektury vesnickými památkovými rezervacemi a 164 sídel vesnickými památkovými zónami. Cílem práce je zjistit, do jaké míry ovlivňuje rozvoj venkovského prostoru památková ochrana souboru lidové architektury ve vesnických památkových rezervacích a vesnických památkových zónách. Hlavním smyslem práce je ověřit výsledky památkové ochrany a postoje občanů, orgánů samosprávy i státní správy k této problematice a její důsledky pro rozvoj vybraných sídel. Výsledkem práce je navrhnout opatření k dalšímu rozvoji studovaných území vybraného okresu. Konkrétně se jedná o tyto rezervace a zóny: Klečaty, Komárov, Mažice, Vlastiboř, Zálší, Záluží, Bechyňská Smoleč, Nedvědice, Svinky.
|
|
|
Hospodářská škola v Táboře jako centrum vzdělání a osvěty
Kokešová, Helena
Příspěvek se věnuje vzniku a vývoji hospodářské školy v Táboře (1866–1919) a jejímu významu pro rozvoj vzdělání a osvěty v českých zemích. Škola byla založena v roce 1866 jako český protipól německé školy v Děčíně-Libverdě, v roce 1900 byla povýšena na akademii a v roce 1919 byla zrušena. Pozornost věnuje i významným osobnostech, které na škole působily, a které sehrály důležitou roli při rozvoji českého zemědělského školství.
|
|
|
Geofyzikální prospekce a archeologický výzkum v severovýchodní části historického jádra Tábora
Hašek, Vladimír ; Krajíc, R.
Archeologický výzkum Tržního náměstí v Táboře v kombinaci s provedenou archeogeofyzikální prospekcí a vrtním průzkumem umožnil rekonstruovat vývoj osídlení na této části táborské ostrožny od předhistorického období až po novověk (z doby halštatské, z 13. stol. - zástavba, fortifikace, kulturní vrstvy, ze století 15. - počátky husitského města, zástavba, kulturní vrstvy a z období následujících s převahou reliktů staveb zaniklých za třicetileté války - kulturní vrstvy, zástavba).
|
|
|
Vyšší hospodářská a hospodářsko-průmyslová škola zemská v Táboře. Konstituování a vývoj první české zemské akademie v letech 1866-1919
Kokešová, Helena
Příspěvek je věnován padesátitříleté historii vyšší hospodářské školy v Táboře, jediné školy svého druhu v českých zemích. Škola vznikla v roce 1866 a byla českým ekvivalentem německé hospodářské školy v Děčíně-Libverdě. Autorka věnuje pozornost snahám o zřízení táborské školy a především její činnosti a vývoji v letech 1866ů1919. Vedoucí postavení hospodářské školy v Táboře v českém zemědělském školství trvalo až do zrušení hospodářské akademie v roce 1919, kdy akademie našla pokračování v nově zřízené Vysoké škole zemědělské v Brně. V článku jsou zmíněny též osobnosti, jejichž činnost je spjata s táborskou školou a které se výrazně zasloužily o rozvoj českého zemědělského školství (Jan Baptista Lambl, František Farský, František Sitenský). Část referátu je zaměřena na výuku jazyků v táborské škole, kde se kromě obou zemských jazyků učilo jako nepovinnému předmětu ruskému a krátce i polskému jazyku.
|
|
|
Řešení dopravy v centru města Tábor
Kubíčková, Klára ; Mervart, Michal (vedoucí práce) ; Jirsák, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje současnou situaci v dopravě v centru města Tábor se zaměřením na problémy spojené s rostoucím vlivem individuálního automobilismu na dopravu ve městech, jako jsou především kongesce a komplikace s parkováním. Práce dále analyzuje návrhy, které byly pro řešení této situace vypracovány. Patří mezi ně především vhodná tarifní politika v systému parkování, podpora městské hromadné dopravy a také zásahy do městské infrastruktury s dlouhodobým cílem zklidnit dopravu a redukovat počet automobilů v centru města.
|
|
|
Koncepce bydlení na úrovni měst a obcí v ČR
Divišová, Lucie ; Toth, Petr (vedoucí práce) ; Mizerová, Ivana (oponent)
Diplomová práce analyzuje problematiku bytové politiky na komunální úrovni. Je rozebíráno současné postavení obcí v České republice v souvislosti s koncepcí bydlení a úlohy jednotlivých subjektů, které v ní hrají roli. Klíčový je zde stát, který významně ovlivňuje námi rozebíranou politiku především prostřednictvím legislativních opatření. Nacházíme jak objektivní, tak i vnitřní problémy, u kterých jsou navrhována možná řešení. Na vybrané koncepci je snaha poukázat prostřednictvím metodického návrhu na možné klady a zápory. Výše zmíněných rozborů lze dosáhnout podrobným prostudováním situace na základě aktuálních informací získaných spoluprácí s Ministerstvem pro místní rozvoj a vedením konkrétní obce, dále na základě mnou prošetřených informací z praxe. Cílem je definovat a zhodnotit současnou situaci tvorby koncepce bydlení v České republice a obohatit ji vlastními postřehy a názory.
|
host ::
RSS.