|
|
Histomorfologické změny chrupavkových tkání za patologických stavů i po transplantaci u lidí a v experimentu
Kaňa, Radim ; Nečas, Emanuel (vedoucí práce) ; Slípka, Jaroslav (oponent) ; Ludvíková, Marie (oponent)
1 Abstrakt Úvod Při rekonstrukčních operacích nosního skeletu se používají autologní transplantáty chrupavkové tkáně z ušních boltců. V naší experimentální studii jsme studovali buněčné změny v transplantované lidské ušní chrupavce na zvířecím modelu za různých experimentálních podmínek. Morfologické změny jsme v těchto modelových situacích blíže specifikovali imunohistochemicky se zaměřením na expresi jednotlivých izoforem aktinu a S- 100 proteinu. Tyto poznatky byly porovnávány s nálezy v normální, artroticky změněné a transplantované lidské kloubní chrupavce. Cíle Cílem bylo zjištění reakce chrupavkové tkáně na traumatizaci a přenesení na ektopické místo těla při její transplantaci. Dalším cílem bylo vyšetření histologických změn a exprese chondrocytárních markerů (α-SMA a S-100 proteinu) v intaktní, arteficiálně traumatizované nebo v živném médiu kultivované lidské ušní chrupavce transplantované imunodeficitním myším, jakož i v chrupavce vytvořené po implantaci různých typů trojrozměrných nosičů (scaffoldů) osídlených kultivovanými lidskými ušními chondrocyty myším a v ušní chrupavce transplantované do nosního skeletu pacientů. Cílem bylo i použití zavedených výzkumných postupů k vyšetření normální, artrotické a posttraumaticky změněné kloubní chrupavky a kultury kloubních chondrocytů na nosiči z esteru...
|
|
|
Úloha interleukinu-17 v transplantaci ledvin
Menšíková, Markéta ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Stříž, Ilja (vedoucí práce)
Úloha interleukinu-17 v transplantaci ledvin - abstrakt V p ítomnosti TGF- a IL-6 se naivní CD4+ T-lymfocyty (Thp) vyvinou v Th17 linii, která je charakterizována expresí Ror- t a produkcí interleukinu-17 (IL-17). Ten je sekretován jako glykoproteinový homodimer. Navázání IL-17 na receptor (IL-17R), který je p ítomen na v ech typech bun k, stimuluje produkci prozán tlivých cytokin a chemokin . Pom r Th17:Treg je ve t pu vykazujícím známky rejekce vy í ne u t pu bez rejekce. P ítomnost IL-17 v kultu e epiteliálních bun k proximálních tubul (PTEC) stimuluje jejich produkci IL-6, IL-8, MCP-1 a C3 komponenty komplementu. Sou asné p sobení IL-17 a CD40L synergicky zvy uje produkci IL-6, IL-8 a RANTES. Signalizace od navázání k receptoru na povrchu PTEC a ke zvý ení exprese se uskute uje p es src kinázu a MAP kinázu a nejspí e kon í u transkrip ního faktoru NF- B. V krysích transplanta ních modelech se IL-17 objevuje u allotransplantát druhý den po operaci, jeho mno ství vzr stá do pátého dne, pak klesá a p ed smrtí zví ete vymizí. Není v ak p ítomen v izotransplantátech ani v negativních kontrolách. Objevuje se d íve ne IFN- , který býval pova ován za spou t e rejekce. U pacient s transplantovanou ledvinou bylo rovn p i rejekci pozorováno zvý ené mno ství IL-17 v infiltrátu monocyt ve t pu i v mo ovém sedimentu....
|
|
|
Imunomodulační schopnosti mezenchymálních kmenových buněk - využití v terapii
Pavlíková, Michaela ; Stříž, Ilja (oponent) ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce)
Mezenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells) jsou intenzivně studovány zejména kvůli jejich možnému klinickému využití. Terapeutický potenciál MSC spočívá nejen ve schopnosti diferenciovat se v buňky mezenchymální, ektodermální a endodermální linie, ale především v jejich imunomodulačních funkcích. MSC umožňují svým působením na buňky imunitního systému podpořit přesmyk imunitní odpovědi ze zánětlivé na protizánětlivou. Schopnost potlačit zánět spolu s možností diferenciace a antiapoptotickým vlivem na okolní buňky činí z MSC slibný prostředek pro léčbu závažných onemocnění. Tato práce pojednává o působení MSC na jednotlivé buňky imunitního systému. Zaměřuje se na popis účinku MSC ve čtyřech modelových případech. Jedná se o experimentální autoimunitní encefalomyelitidu, infarkt myokardu, diabetes mellitus a transplantaci kožního štěpu. Znalost mechanismů spojených s ovlivňováním imunitního systému pomocí MSC spolu s pochopením vlivu specifického prostředí na tyto buňky je zásadní pro jejich využití v klinické terapii. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky, imunomodulace, autoimunitní onemocnění, transplantace
|
|
|
Informovanost a postoj odborné veřejnosti k dárcovství orgánů
Hajšlová, Petra ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na zjištění informovanosti a postoje všeobecných sester k dárcovství orgánů. Práce je členěna na dvě části ̶ teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou shrnuty dostupné údaje o historii a vývoji v této oblasti, je zmíněna platná legislativa, péče o dárce orgánů a přehled aktuální situace dárcovství orgánů spolu se současnými trendy. Empirická část probíhala formou kvantitativního výzkumu, který byl realizován pomocí anonymního dotazníku. Cílem bylo zjistit informovanost všeobecných sester o organizaci dárcovství, zjistit jejich orientaci v problematice diagnostiky smrti mozku, zmapovat soudobou praxi v péči o zemřelého dárce orgánů a zjistit osobní postoj k problematice dárcovství. Respondenty byly všeobecné sestry, které se během své praxe na odděleních setkávají s touto problematikou. Dotazníky byly distribuovány na anesteziologicko-resuscitační oddělení Ústřední vojenské nemocnice ̶ Vojenské fakultní nemocnice Praha, dále pak na operační sál a lůžkové oddělení intenzivní a resuscitační péče v Institutu klinické a experimentální medicíny. Šetření se zúčastnilo celkem 96 všeobecných sester. Z výsledků práce bylo např. zjištěno, že o principu předpokládaného souhlasu s dárcovstvím orgánů v ČR je informováno 93,75 % respondentů. Průkaz zástavy mozkové cirkulace...
|
|
|
Názory studentů Jihočeské univerzity na vybrané etické problémy v péči o zdraví
RAZIMOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce se zaměřuje na etickou problematiku v lékařství, především na komunikaci lékaře s pacientem a dále na eutanazii, interrupci a transplantaci. Tato práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část seznamuje stručně s tímto tématem. Podává základní informace o etice, o vztahu mezi lékařem a pacientem, jejich komunikaci, právech pacientů a také o eutanazii, interrupci a transplantaci. Praktická část se zaměřuje na názory studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na tyto etické problémy. Analýza vychází z kvantitativního výzkumu, který byl proveden pomocí anonymního dotazníku v elektronické podobě. Získané údaje jsou zpracované v tabulkové i grafické formě.
|
|
|
Názory dospělé populace Jihočeského kraje na vybrané etické problémy v péči o zdraví
BICANOVÁ, Anna
Tématem této bakalářské práce jsou názory dospělé populace Jihočeského kraje na vybrané etické problémy. Těmito problémy je míněn vztah lékaře s pacientem, názor na euthanasii, interrupci a transplantaci orgánů a tkání. V teoretické části jsou vysvětleny a popsány základní pojmy vztahující se k této bakalářské práci. Dále se teoretická část zabývá názory z odborné literatury na tato vybraná témata. Cílem bakalářské práce je zjistit názory dospělé populace Jihočeského kraje na vybrané etické problémy v péči o zdraví. Hlavními cíli jsou názory na vztah lékaře s pacientem, zavedení euthanasie v České republice, pozitivní či negativní pohled na interrupci a názor na předpokládaný souhlas s posmrtným darováním orgánů. V praktické části se práce zabývá kvantitativním výzkumem a vyhodnocením výzkumného dotazníku.
|
|
|
Mikromanipulace a kryopreservace zárodečných buněk ryb
LINHARTOVÁ, Zuzana
Vytváření chimér zárodečných linií je v současné době jedním z poutavých témat výzkumu v oblasti rybářství. Tato metoda má potenciál zabezpečit nebo zvýšit produkci gamet druhů, které jsou komerčně velmi cenněné, ohrožené nebo druhů s problematickou reprodukcí a to za použití běžně dostupného druhu přizpůsobeného k umělému výtěru jako producenta těchto gamet. Hlavním cílem této technologie je získání generačních ryb malých rozměrů (host) produkující reprodukčně funkční gamety druhu původního (donora) po transplantaci zárodečných kmenových buněk donora do hosta. Klíčovými faktory pro vytvoření této biotechnologie je velké množství předběžných experimentů: dokumentace embryonálního a larválního vývoje donora i hosta, charakterizace zárodečných kmenových buněk společně s dokumentací jejich migračních aktivit, sterilizace hosta, izolace a kryoprezervace zárodečných buněk donora. Všechny tyto pokusy byly hlavním cílem této práce. V této práci jsme se zabývali dvěma odlišnými taxonomickými skupinami ryb. Nejprve naší hospodářsky využívanou rybou, línem obecným, kde bychom chtěli uplatnit své dosažené znalosti k vytvoření chiméry zárodečné linie u kaprovitých ryb za pomocí transplantace zárodečných buněk lína (donora) do menšího a rychleji se rozmnožujícího druhu, kterým je kardinálka čínská. Dále jsme se zaměřili na jesetery, skupinu ryb zahrnující celou řadu ohrožených druhů (evidovaných v Červené knize ohrožených druhů (IUCN)), ryby dosahujících velkých rozměrů a zpravidla s dlouhým reprodukčním cyklem. V tomto případě jsme si vybrali jesetera malého jako hosta kvůli kratšímu reprodukčnímu intervalu a menší velikosti těla, k produkci gamet donora, kriticky ohroženého druhu s dlouhým reprodukčním cyklem, jakým je vyza velká. Touto inovativní technologiií bychom mohli získat spermie a jikry v kratším časovém intervalu a od menšího druhu. V případě lína obecného, jsme se nejprve zaměřili na dokumentaci jeho embryonálního a larválního vývoje společně s popisem původu a migračních aktivit primordiálních zárodečných buněk (PGCs). Tyto buňky byly vybrány jako vhodný prostředek pro vytvoření chiméry zárodečné linie v rámci druhu, jelikož nesou genetickou informaci obou rodičů a jsou schopné samovolně migrovat do míst výskytu budoucích gonád (Linhartova a kol., 2014a). Poté jsme vyvinuli praktické metody pro izolaci a kryopreservaci pozdějších vývojových stádií kmenových zárodečných buněk (GC), spermatogonií (SG) a spermatocytů (Linhartova a kol., 2014b). V případě jeseterovitých ryb, Saito a kol. (2014) popsal migrační aktivitu i samotný původ PGCs, který se soustředuje do vegetativního pólu jikry, stejně jako je to známo u obojživelníků. Dále Pšenička a kol. (2015) popsal izolaci a kryopreservaci GC, zastoupených převážně SG a OG a previtellogeními oocyty, 2-4 letých jeseterů sibiřských. Izolované GC byly transplantovány do hosta (jesetera malého) a úspěšně kolonizovaly jeho zárodečnou rýhu. Na závěr jsme se zabývali sterilizací hosta, jesetera malého, potenciálního hosta pro transplantaci zárodečných buněk donora. Snahou bylo dosáhnout sterility pomocí knockdownu specifického genu zárodečných buněk látkou morfolino antisense oligonukleotid (MO) dndMO. Naše výsledky popisují první spolehlivě fungující způsob sterilizace jeseterovitých ryb (Linhartova et al., manuskript). Navíc jsme publikovali důležité informace o morfologii a ultrastruktuře spermií vyzy velké pomocí skenovací a transmisní elektronové mikroskopie, rozšiřující znalosti o stavbě spermií a týkající se i evolučních a taxonomických vztahů mezi jesetery (Linhartova et al., 2013). Tato práce představuje několik studií s odlišnými zaměřeními, ale s jedním hlavním cílem - vytvoření chimér zárodečných linií u ryb. Všechny tyto výsledky jsou předpokladem pro budoucí aplikaci této technologie.
|
|
|
Trh s ledvinami
Mroviecová, Lenka ; Dušek, Libor (vedoucí práce) ; Šlajs, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá řešením problému nedostatku ledvin k transplantování, zejména analýzou vlivu legislativního systému registrace k posmrtnému dárcovství orgánů na počet provedených transplantací ledvin a čekací dobu na ledvinu. Efekt, který přináší zavedený legislativní systém, je testován na panelových datech zemí OECD. Pomocí metody náhodných efektů bylo odhadnuto, že vlivem legislativního systému je v zemích využívajících předpokládaného nesouhlasu průměrně o 7,49 transplantací ledvin na milion obyvatel méně a čekací doba na ledvinu je delší o 1,95 roku. Ačkoliv model předpověděl, že změna z předpokládaného nesouhlasu na předpokládaný souhlas by měla mít pozitivní efekt, empirická data z Chile to nepotvrdila. Jako lepší způsob řešení problému nedostatku ledvin jsem na základě výsledků analýzy navrhla zachování stávajícího registračního systému a zavedení kompenzací žijícímu dárci ledviny.
|
|
|
Názory občanů na transplantace tkání a orgánů
ŠIMKOVÁ, Soňa
Tato diplomová práce se zabývá názory občanů na transplantace tkání a orgánů. Skládá se za dvou částí, z nichž první je zaměřena teoreticky a druhá je praktická. V teoretické části se věnuji tématu transplantace. Krátce a stručně popisuji transplantaci z lékařského hlediska, dále pak obecně historii transplantace. Nejvíce jsem zaměřila pozornost na transplantaci z pohledu naší platné legislativy, zejména transplantačního zákona. Stručně seznamuji také s transplantační legislativou ve vybraných zemích a nastiňuji i problematiku transplantací z pohledu etiky. V praktické části jsem použila metodu kvantitativního výzkumu, která byla prováděna prostřednictvím dotazníkové techniky. Data byla sesbírána pomocí anonymního dotazníku. Cílem práce bylo zjistit povědomí občanů o transplantacích a jejich postoje k dané problematice. Výzkum zahrnuje popis metodiky, zkoumaný vzorek, výsledky a diskuzi nad výsledky. Dotazník byl určen občanům České republiky, různého věku a vzdělání. Omezena byla pouze spodní věková hranice, a to 18 let. Respondenti byli z části získáváni na základě přímého dotazování dle ochoty spolupracovat a dále byli někteří respondenti získáni na základě individuálního zájmu prostřednictvím serveru vyplnto.cz. Konečný výzkumný vzorek tvořilo 526 respondentů. Před samotným výzkumem byl na 10 respondentech proveden předvýzkum z důvodu zjištění srozumitelnosti otázek. V rámci výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza je, že občané souhlasí s darováním svých tkání a orgánů v případě dárcovství pro osoby blízké. Pokud bych vzala v potaz pouze jednu konkrétní otázku, která zjišťuje, jestli by respondenti souhlasili s darováním svého orgánu nebo tkáně pro některou z osob blízkých v případě, že by jí mohli zachránit život, hypotézu bych nemohla zamítnout. Většina respondentů totiž uvedla, že by orgán nebo tkáň darovala, avšak tato hypotéza byla statisticky testována prostřednictvím testu dobré shody. Tento test bere v úvahu více otázek souvisejících s hypotézou. Po otestování jsem došla k závěru, že hypotézu můžeme zamítnout. Tedy není pravda, že občané souhlasí s darováním svých tkání a orgánů v případě dárcovství pro osoby blízké. Druhá hypotéza říká, že občané neznají zásadu presumpce souhlasu v souvislosti s posmrtným odběrem tkání a orgánů. Hypotéza byla též statisticky ověřena prostřednictvím testu dobré shody. Tato hypotéza nebyla zamítnuta. Pravdou tedy je, že občané neznají zásadu presumpce souhlasu, neboli předpokládaného souhlasu v souvislosti s posmrtným odběrem tkání a orgánů. Výsledky této práce také poukazují na nízkou informovanost občanů České republiky vzhledem k tématu transplantací. To nejvíce znázorňuje skutečnost, že více jak polovina respondentů nikdy neslyšela o našem transplantačním zákoně a téměř 80 % lidí si myslí, že veřejnost není dostatečně informována. Téměř polovina respondentů nikdy neslyšela o zásadě předpokládaného souhlasu, nicméně většina souhlasí se skutečností, že jejich orgány a tkáně by byly v případě náhlého úmrtí použity k transplantaci. Výsledky mé diplomové práce poukazují na to, že by mělo dojít k větší osvětě občanů ohledně transplantací. Osvěta, by měla probíhat nejrůznějšími způsoby. Za nejefektivnější bych považovala osvětu prostřednictvím médií, dále také formou letáků, informačních brožur a reklamních spotů. Papírové brožury by měly být k dispozici v čekárnách zdravotnických zařízení. Pro širokou veřejnost by se měly pořádat semináře a různá školení. Z hlediska věku by bylo nejlepší začít s osvětou již na střední škole.
|
|
|
Záchrana kriticky ohrožených druhů ryb pomocí manipulace se spermatogoniemi a oogoniemi
DOBROVOLNÝ, Petr
Transplantační experimenty popsané v této práci mohou napomoci ke zkrácení generačního intervalu u dlouho dozrávajících ohrožených druhů ryb a k jejich efektivnější reprodukci. Dále pak je možné separované spermatogonie (SG) a oogonie (OG) uchovávat pomocí kryoprezervace v tekutém dusíku. Zakonzervujeme tak, jak paternální, tak i maternální DNA a nedojde k ochuzení genofondu ohrožených druhů ryb o maternální část. Z toho důvodu, že při uchovávání zralých gamet můžeme zamrazit pouze spermie. Jikry a embrya by zamrazování nepřežila. Popsané metody budou v budoucnu uplatněné k efektivnější záchraně kriticky ohrožených jeseterů pomocí transplantace jejích zárodečných buněk do jesetera malého (Acipenser ruthenus). Metody můžou být vhodné i pro aplikaci na jiné druhy ohrožených ryb při nalezení vhodného recipienta. Jako příklad lze z našich druhů ryb uvést úhoře říčnho (Anguilla anguilla). Jako modelové organizmy byly použity jeseter sibiřský (Acipenser baeri) a jeseter malý (Acipenser ruthenus) u jesetera sibiřského byla použita technika enzymatické disociace, třídění zárodečných buněk pomocí koncentrace Percoll gradientu a transplantace jeseteřích SC a OG. Výsledky ukázaly, že použití 0,3% trypsinu v PBS je pro disociaci SG a OG optimální, protože toto médium disociovalo nejvyšší počet buněk bez snížení jejich životaschopnosti. Odseparování raných stádií zárodečných buněk bylo úspěšně dosaženo oddělením v 10 až 30% Percoll gradientu za pomoci centrifugace. Po transplantaci bylo v případě SG i u OG prokázáno, že kolonizovaly genitální rýhy hostitele. Recipient se stal chimérou zárodečné linie, která může po celý svůj život produkovat gamety dárce.
|
host ::
RSS.