|
|
Komunitní péče o duševní zdraví
Šotolová, Lucie ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Petr, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Práce se zabývá komunitní péčí o duševní zdraví. Zaměřujeme se na pacienty s afektivní poruchou, protože se domníváme, že by pro některé byly služby komunitní péče přínosné, ale zatím je tito pacienti nevyužívají. Teoretická část rozebírá pojem duševní zdraví, jeho vymezení v koncepčních materiálech našich organizací a v mezinárodních dokumentech WHO. Dále práce popisuje afektivní poruchy, jejich sociální dopad a též situaci komunitní péče o duševní zdraví u nás. Empirická část se skládá ze dvou empirických šetření, která spolu souvisejí. Dotazníkové šetření mezi hospitalizovanými pacienty s afektivní poruchou bylo zaměřeno na úroveň informovanosti o službách komunitní péče o duševní zdraví, na zájem pacientů o tyto služby a na jejich využívání. On-line šetření proběhlo v pražských organizacích komunitní péče o duševní zdraví s cílem zjistit podíl zastoupení klientů s afektivní poruchou v těchto službách a možnosti jejich zařazení. Ukázalo se, že většina z dotazovaných pacientů s afektivní poruchou není informována o službách komunitní péče, proto je nevyužívá, ale má o tyto služby zájem. Usuzujeme, že ve službách komunitní péče zatím není dostatek míst pro pacienty s afektivní poruchou. Klíčová slova Duševní zdraví, afektivní poruchy, systém péče o duševní zdraví, komunitní péče o duševní...
|
|
|
Role probačních a výchovných programů v terciální prevenci sociálních deviací
Šmídová, Barbora ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Šlechtová, Anna (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na roli probačních a výchovných programů v oblasti terciální prevence sociálních deviací. Velká část mladistvých programy buď nedokončí, nebo již při jejich absolvování se dopustí dalšího provinění. Mým cílem bylo prozkoumat pohled mladistvých na význam probačních programů v jejich dalším životě. Probační úředníci, kteří mladistvé do programu vybírají, nemají zprávy o tom, jakou váhu jejich klienti přisuzují smyslu probačních programů a jakou zkušenost si odnášejí. Tato práce je rozdělená na dvě části. První, teoretická, je založena na studiu dostupné literatury, která se zabývá kriminalitou mládeže. Důležitou část tvoří vysvětlení toho, co jsou to probační programy a jaký je jejich smysl a účel. Popíši také dosavadní zkušenosti, ale i nové poznatky z oblasti výzkumů práce s mládeží a úspěšné zahraniční projekty. Na teoretickou část navazuje část empirická. Výzkum jsem se rozhodla provést formou rozhovorů s klienty PMS, kteří program úspěšně dokončili. Uvědomuji si, že z výpovědí několika málo jedinců se nedají činit obecné závěry, ale myslím si, že skrze jejich vyprávění lze pochopit, jak účast v programu prožívají a jaký mu připisují ve svém životě význam.
|
|
|
Vliv výchovy na schopnost resocializace mladých trestaných
Lišková, Barbora ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Tomášek, Jan (oponent)
1. SHRNUTÍ Cílem této práce bylo poukázat na vliv výchovy na opakovanou trestnou činnost páchanou odsouzenými ve věku 18-26 let. Pro potřeby této práce jsem si vymezila trojí způsob výchovy, tedy výchovu ve funkční rodině, v nefunkční a ústavní výchovu. A vliv jednotlivých výchovných rámců jsem se pokusila ukázat pomocí výzkumu prováděného ve Věznici Horní Slavkov. V práci je vycházeno z několika teoretických rámců, které jen poukazují na závažnost zvoleného problému. Dále je jisté, že mladí trestaní patří do skupiny trestaných, kterou je možné nějakým způsobem ovlivnit, a proto je velmi důležité nepodcenit jejich přípravu na návrat do společnosti. Ze získaných výsledků je patrné, že každá zkoumaná skupina mladých trestaných má svá specifika, jež získala právě způsobem výchovy, jež se na ní podepsala. Protože tento způsob výchovy nelze nějak ovlivňovat, je důležité působit na mladé trestané ve výkonu trestu. Toto působení se ve věznicích děje pomocí programů zacházení, a proto bych ráda apelovala na to, aby tyto programy byly obzvláště u mladých trestaných vytvářeny individuálně a zahrnovaly vše potřebné. V poslední části práce se zabývám právě způsoby působení na odsouzené ve věku 18- 26 let. Nabízím několik variant, jež by měly zajistit, nebo alespoň zvýšit lepší znovuzačlenění mladých trestaných do...
|
|
|
Sociální začlenění bezdomovců jako sociálně pedagogický problém
Horáková, Petra ; Poláčková, Věra (vedoucí práce) ; Lorenzová, Jitka (oponent)
Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se skládá ze tří kapitol, první je věnována seznámení se s problematikou bezdomovectví. V druhé kapitole se zabývám sociálními aspekty tohoto jevu, jako je sociální vyloučení a s tím spojená problematika sociální začlenění. Závěrečná kapitola pojednává o možnostech pomoci směřované lidem bez domova. Praktická část patří kvalitativnímu výzkumu, kterým se snažím prostřednictvím deseti případových studií přiblížit osudy bezdomovců, jež vyhledali služeb instituce, kde mohou získat kvalifikovanou pomoc při řešení širokého spektra problémů, které mohou být příčinou jejich dosavadní situace. Analýzou získaných dat se snažím zjistit, co stojí za možným úspěchem, či neúspěchem těchto osob ve snaze o sociální začlenění.
|
|
| |
|
|
Významné faktory ovlivňující resocializaci psychicky nemocných
BAUERNÖPLOVÁ, Alexandra
Duševní onemocnění významným způsobem ovlivňuje všechny aspekty života. Péče o duševně nemocné překračuje hranice medicíny a stává se objektem zájmu celospolečenského významu. Tato bakalářská práce se věnuje lidem s psychotickou poruchou.Je zaměřena na jejich subjektivní pohled na sebe samé, mezilidské vztahy a perspektivy jejich života. V teoretické části bakalářské práce jsou vymezeny základní pojmy a charakteristiky psychotických poruch. Sociální problematika života člověka s psychotickým onemocněním, otázka sebestigmatizace a vlivu onemocnění na rodinné příslušníky je shrnuta v další kapitole. Další část práce je věnována postavením duševně nemocných ve společnosti, sociálním otázkám spjatým s duševním onemocněním, jejich životní perspektivě a komunikačním problémům, na které psychicky nemocní narážejí. Závěr teoretické části práce se zabývá oblastí komplexní psychiatrické, psychosociální a komunitní péče, včetně reformy psychiatrické péče, jež je v současnosti velmi pozvolna realizována. V praktické části jsou zahrnuty cíle kvalitativního výzkumu, výzkumné otázky a metodika sběru dat. Výzkumný soubor tvořili lidé s psychotickým onemocněním. Informace byly získány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Získaná audio data byla doslovnou transkripcí převedena do písemné podoby a zpracována metodou otevřeného kódování. Následně byla všechna data analyzována a interpretována maximálně komplexně a ve vzájemných souvislostech formou příběhu.
|
|
|
Reintegrační péče po ukončení výkonu trestu odnětí svobody
Dlouhá, Šárka ; Hlavsa, Tomáš (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Míra kriminality se musí regulovat, aby nezpůsobovala společnosti příliš velké škody. Je tedy užitečné se zabývat také kriminální recidivou. Recidivu způsobuje složitá reintegrace osob s kriminální minulostí zpět do společnosti. Hlavním cílem diplomové práce bylo nalézt hlavní faktory reintegračního procesu do společnosti po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Výsledku se práce pokouší dosáhnout kvantitativním výzkumem pomocí třídění prvního stupně a zkoumání závislostí kategoriálních proměnných. Hlavní faktory, které osoby s kriminální minulostí v procesu reintegrace ovlivňují, jsou nezaměstnanost a zadluženost. Tyto dvě oblasti jsou ovlivněny některými demografickými faktory. Tyto faktory mají také vliv na typ páchané trestné činnosti a pravděpodobnost kriminální recidivy.
|
|
|
Výchovné komponenty trestu odnětí svobody
MERTLOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá procesem nápravy osob ve výkonu trestu. Seznamuje čtenáře ve stručném přehledu s historií i se současným stavem vězeňského systému. Dále charakterizuje nejrůznější komponenty výchovné funkce trestu, kam lze zařadit proces resocializace, rehabilitace, reedukace a mnoho dalších. Proces nápravy se dále zaměřuje na jednotlivé specifické skupiny vězňů, obohacené o standardizované programy zacházení, využívané dnes běžně ve vězeňské praxi. K současnému stavu vězeňského systému přispěla i koncepce českého vězeňství, v níž jsou podrobněji charakterizovány její cíle a důležitost.
|
|
|
Resocializace dívek výchovného ústavu a jejich začlenění do společenského života.
KORANDOVÁ, Hana
Bakalářská práce se v teoretické části zabývá vymezením pojmů socializace a resocializace a seznamuje se systémem ústavní výchovy v České republice. Praktická část se zaměřuje na práci s problémovými dívkami ve Výchovném ústavu, střední škole a školní jídelně Jindřichův Hradec. Pomocí dotazníků se dívky vyjádří ke svému životu ve výchovném ústavu a k jejich vztahu k rodině. Dále pak v čem jim ústav pomohl, co jim chybí a jaké mají plány na samostatný život. S již zletilými dívkami bude proveden rozhovor o současném životě a v čem se liší od představ, které měly při odchodu z ústavu.
|
|
|
Resocializace po míšní lézi v hrudní a bederní páteři
MORAVCOVÁ, Miluše
Míšní léze znamená kompletní nebo částečné poškození míchy nejčastěji následkem úrazu. U 15-20% pacientů s poraněním páteře je současně poraněná mícha.Poranění páteře a poškození míchy vnáší do života člověka negativní změnu, která ovlivní nejen samotného pacienta, ale zároveň jeho rodinu. Cílem práce bylo zmapovat novou životní situaci osob po poranění míchy v hrudní a bederní páteři provázené parapostižením, které prošly celistvou rehabilitací. Hlavním záměrem bylo popsat pracovní situaci, možnosti bydlení a dopravu. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Sběr dat byl prováděn pomocí polořízených rozhovorů a případových studií.Výzkumný vzorek tvořilo 6 osob. Výzkumné otázky byly zaměřeny na obecné, ale velmi důležité informace, které ovlivňují proces resocializace.Výsledky této práce umožnily nahlédnout do nového života jedinců po míšní lézi.
|
host ::
RSS.