|
|
ŠAFOV – OBNOVA OBCE V POHRANIČÍ
Ličmanová, Eva ; Adamková, Jana (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá obcí Šafov, nacházející se u hranic s Rakouskem. Obec má pohnutou historii, dnes je vlastně desetinásobně menší než v době jejího největšího rozkvětu. V obci bývala židovská čtvrť. Po židovském osídlení tu zůstal pouze hřbitov a pád židovských domů. Další ranou pro vývoj obce byly události po druhé světové válce, kdy byla většina obyvatel vysídlena, a Šafov se ocitl v bezprostřední blízkosti železné opony. Dnes se obnovují sousedské vztahy s Rakouskou stranou a obec může po mnoha letech volně dýchat. Stigma z minulosti je stále zřejmé. V diplomové práci se snažím rozvinout potenciály obce. Zachovat paměť obce, ale také přinést novou, žijící a aktivní vrstvu. Práce je rozdělená do třech částí: urbanismus, architektura a krajina. Zásahy jsou různého charakteru, od větších po drobné a snadno realizovatelné.
|
|
|
Vnitropolitické souvislosti Hodžova plánu
Váňa, Daniel ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent) ; Kovář, Martin (oponent)
Abstrakt Práce je věnována analýze reakce československé politické scény na Dunajský plán Milana Hodži, který tento slovenský agrárník a národohospodář představil v druhé polovině roku 1935 a v prvních měsících svého premiérského pověření. Autor vycházel ze širších úvah o českých a československých představách o hospodářském a politickém vývoji střední Evropy, podle Františka Palackého "prostoru mezi Německem a Ruskem." V tomto kontextu chápe Palackého přesvědčení o nezastupitelnosti habsburské podunajské říše jako "nárazníku" protisměrné imperialistické expanze obou zmíněných kontinentálních mocností i snahy generací staročeské i mladočeské tuto říši reformovat a zachovat. V první řadě pak analyzuje meziválečné projekty již suverénní československé zahraniční politiky ujmout se inspirativní a vůdčí role středoevropské ekonomické a politické spolupráce na základně malodohodového spojenectví. Tzv. Hodžův plán je pro autora pouze jedním z těchto projektů, kterému, stejně jako předcházejícím, nebyla v nových mezinárodně-politických a mezinárodně-ekonomických souvislostech dána možnost na realizaci. Měl Milan Hodža svůj plán hospodářské a potenciálně politické spolupráce podunajských zemí zpracován z národohospodářského hlediska a vyvolal jím širší politickou i národohospodářskou diskusi v tehdejším Československu? Takové jsou základní otázky, které si autor klade, a na které v závěru práce odpovídá: Milan Hodža svůj plán nikdy národohospodářsky nekonkretizoval a pokus o jeho realizaci nepřekročil hranice diplomatických sondáží. Stejně tak nevyvolal žádné konkrétní reakce tehdejších československých politických stran ani v rámci sněmovních rozprav, ani na stránkách stranických periodik.
|
|
|
A Contribution to the History of the Locality of Zátoň
FABIÁNOVÁ, Nikol
Diplomová práce Ein Beitrag zur Geschichte der Gemeinde Zátoň se zabývá zmapováním dějin této pošumavské obce. Úvodní kapitoly jsou věnovány obecně dějinám Šumavy a oblasti Sudet. Prostudování specifik historického vývoje této části země zasazuje události, k nimž došlo po 2. světové válce, do jasnějšího kontextu. Práce se soustřeďuje především na události 20. století, kdy došlo k výrazné a nezvratné proměně celého regionu z důvodu odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Ke sběru materiálů pro tuto práci byla použita odborná literatura a vzpomínky pamětníků nebo jejich potomků.
|
|
|
Důsledky světové hospodářské krize pro Československo ve 30. letech 20. století
PAŘIL, Aleš
Bakalářská práce se zabývá důsledky Velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století pro Československo. Pro představu situace, která panovala před hospodářskou krizí, je uvedena charakteristika Československého státu ve 20. letech. Také je stručně nastíněn průběh této krize a poté jsou zde řešeny z ní vyplývající důsledky. Práce je zaměřena především na dopady krize v československém hospodářství, které jsou spojeny se sociálními důsledky pro obyvatele státu. Práce je rozšířena o narůstající národnostní problémy především v Sudetech ve 30. letech. Avšak tato část je popsána velmi stručně, protože by mohla být tématem ne jedné další bakalářské práce.
|
|
|
Kulturní vývoj a specifika příhraničí (se zaměřením na oblast Sudet a kulturu sudetských Němců)
Gajewská, Barbara ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Tato práce mapuje kulturní vývoj Sudet a jejich krajinná a kulturní specifika. První část práce popisuje historický vývoj těchto oblastí se zaměřením na německé obyvatelstvo. Dále práce vymezuje samotný pojem Sudety a oblasti, které jsou do nich zahrnuty. Jsou zde popsána krajinná a kulturní specifika a jejich proměny po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva. Druhá část této práce se zaměřuje na oblast jihočeského příhraničí, především na regiony Českokrumlovsko a Prachaticko, kde blíže charakterizuje krajinu a lokální kulturu a analyzuje jejich proměny po 2. světové válce až do současnosti. V závěru vymezuje rozdíly mezi poválečným vývojem jihočeské oblasti Sudet a ostatních území Sudet a navrhuje doporučení pro další vývoj oblastí.
|
|
|
Modlitba smíření v západních Čechách
HAKLOVÁ, Marie
Práce se zabývá hledáním podnětů, které vedly k založení komunity Taize a mohou sloužit jako inspirace pro současnou situaci v prostoru západních Čech. Teoretická část se věnuje historii komunity Taize, způsobu modlitby v duchu smíření a jejímu ekumenickému rozměru. Tato část práce se dotýká i společenských a duchovních souvislostí francouzského a českého poválečného období a jejich vlivu na další vývoj společnosti. V praktické části jsou zaznamenány vzpomínky na začátky této modlitby v Praze, Plzni a dále v menších městech a vesnicích v západních Čechách. Výsledky rozhovorů popisují základní rozdíly mezi možnostmi města a vesnice, mezi atmosférou domácí rodinné modlitby a velkým modlitebním setkáním a také se věnují otázkám zapojení laiků a hledání jejich místa v organizaci této modlitby. Jako výzkumné metody jsou použity nestrukturované rozhovory a analýza obsahu textu.
|
|
|
Analýza plodnosti a porodnosti během a po 2.světové válce
Saifrtová, Barbora ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Práce je zaměřena na analýzu plodnosti a porodnosti v českých zemích v období 2. světové války a po ní. Přináší základní přehled historických souvislostí, pronatalitních opatření a analýzu základních demografických ukazatelů - plodnosti,porodnosti, úmrtnosti, střední délky života, sňatečnosti a průměrného věku žen při porodu za období 1930 - 1955. Z analýzy jasně vyplynulo, že se české obyvatelstvo nechovalo během války standardně, typické pro české země je zvyšující se porodnost i během nacistické okupace, a to zřejmě i z toho důvodu, že muži nebyli nasazeni přímo do bojů a že se mladí lidé sňatkem vyhnuli nuceným pracím v zahraničí. Důsledkem vysoké sňatečnosti byla i vysoká plodnost, což lze pozorovat s ročním zpožděním oproti vývoji sňatečnosti. Část práce se zabývá porovnáním území Protektorátu Čechy a Morava (jen české obyvatelstvo) a Sudet (zabrané pohraničí, kde žili hlavně Němci). V Sudetech byla sňatečnost, porodnost i míra přirozeného přírůstků vyšší než v protektorátu pouze do roku 1941. Od té doby byla porodnost vyšší v protektorátu. Vysoký pokles porodnosti v Sudetech byl způsoben hlavně odchodem německých mužů do války.
|
|
| |
|
|
Využití fenoménu zaniklých obcí Slavkovského lesa pro rozvoj cestovního ruchu
BJALONČÍKOVÁ, Vlasta
Diplomová práce je zaměřena na rozšíření turistických atraktivit v Karlovarském kraji. Cílem bylo provést analýzu současného stavu chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a v návaznosti na získaná primární a sekundární data doporučit opatření ke zlepšení situace a navrhnout produkty využívající zjištěný potenciál ve prospěch cestovního ruchu. Námětem pro rozvoj cestovního ruchu se staly zaniklé obce Slavkovského lesa, jejichž potenciál tvoří základ navrhovaného produktu {--} Miniaturpark Slavkovského lesa.
|
|
|
Mnichovská dohoda a versailleský systém mezinárodních vztahů
Miňovská, Veronika ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám versailleským systémem mezinárodních vztahů od jeho vzniku na Pařížské mírové konferenci, přes změny, kterými prošel ve 20. a 30. letech 20. století, až po jeho zánik. Snažím se poukázat na to, že nastavení tohoto systému posloužilo Hitlerovi jako mocná politická zbraň při jednání se západními mocnostmi. V rámci zmíněné časové etapy se také snažím objasnit příčiny, které vedly k podepsání Mnichovské dohody. Zabývám se tak politikou appeasementu, systémem kolektivní bezpečnosti, který ve 30. letech vykázal několik vážných selhání, ale také se snažím objasnit sudetský problém, který byl díky říšské propagandě vyhrocen do nevídaných rozměrů a následně využit ve prospěch Hitlera. Část práce je také věnována nástupu nacismu v Německu, jeho okolnostem a důsledkům.
|
host ::
RSS.