|
|
Analytické metody využívané při sledování kontaminace životního prostředí v souvislosti s těžbou uranových rud
Bílek, Jiří ; Holubová, Zuzana (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zkušebními postupy, které se používají při sledování kontaminace životního prostředí po těžbě uranové rudy v oblasti uranového dolu v Dolní Rožínce. Zabývá se stanovením radioaktivních prvků radia, uranu a radonu. Popisuje metody stanovení radioaktivních prvků, které se využívají v laboratoři uranového dolu v Dolní Rožínce. V práci jsou dále uvedeny další použitelné metody stanovení uranu. V malém rozsahu se tato práce zabývá také stanovením manganu, železa a jiných kovových prvků. Na konci práce jsou uvedeny hodnoty naměřených koncentrací sledovaných analytů ve vybraných lokalitách. Tyto hodnoty, které byly poskytnuty laboratořemi v Dolní Rožínce, jsou platné pro rok 2010.
|
|
|
Radioaktivní prostředí jako možný zdroj inspirace kompoziční tvorby
Cílková, Eliška ; RATAJ, Michal (vedoucí práce) ; TROJAN, Jan (oponent)
Již od počátku hudebního umění docházelo v kompozičním oboru k reflexím aktuálních témat společnosti. Jmenujme například velkou průmyslovou revoluci a Honnegerovu skladbu Pacific 271 inspirovanou parní lokomotivou. Radioaktivní rozpad představuje jeden ze základních jevů ve vesmíru, díky kterému je naše Země v rovnováze. V první části práce se zabývám stručnou historií a současností práce s čísly, generativní hudbou a reflexí přírodního prostředí v hudbě. Druhá část přináší sondu do historie radioaktivity ve spojení s hudbou, kde vzápětí nacházíme několik přímých důkazů o tom, že se v dějinách hudby skladatelé radioaktivitou již zabývali. Také nastiňuje možné propojování obou dvou témat a odkazuje na uměleckou formu "soundscape". Třetí část přibližuje vědecká měření a ukazuje praktické možnosti využití radioaktivních dat v kompoziční praxi na několika konkrétních hudebních příkladech.
|
|
|
Hodnocení přístrojů používaných v AČR v případě radiační mimořádné události
LOŠKOVÁ, Romana
Diplomová práce se zabývá možností využití Armády České republiky při radiační mimořádné události. Prioritně je zaměřena na hodnocení vybraných přístrojů používaných zejména k radiačnímu průzkumu, shromáždění legislativy týkající se problematiky radiační ochrany i prostudování schválených postupů. Na začátku se práce věnuje historii vzniku sítě včasného zjištění na území tehdy ještě Československé socialistické republiky a jejím postupným vývojem až do současné podoby. Z hlediska závažných radiačních mimořádných událostí je tato síť, díky celoplošnému pokrytí, neocenitelným pomocníkem při pozorování šíření radioaktivní kontaminace, ale také při varování. V další části práce shrnuje základní informace o tom, co je to ionizující záření, jak vzniká a jaké základní veličiny ho charakterizují. Rovněž zde dochází k jeho členění na základní druhy, popsání účinků na lidský organizmus a nejvýznamnějších interakcí nejpravděpodobněji zneužitelných druhů zdrojů ionizujícího záření. Tato tématika je rozebrána zejména z důvodu další části diplomové práce, která nese název Radiological Dispersion Device, tedy špinavá bomba. Podstatnou část diplomové práce tvoří shrnutí a utřídění legislativy. Jako první jsou zmiňovány Mezinárodní normy, které jsou zde zastoupeny dvěma dokumenty. Publikace 103 Doporučení Mezinárodní komise radiologické ochrany 2007 se zabývá mimo jiné koncepty dávkových optimalizačních mezí, které určují úroveň dávky v plánovaných expozičních situacích a referenčních úrovní, které se používají pro nehodové expoziční situace a existující expoziční situace. Pro tuto práci podstatnější Publikace 96 Ochrana lidí proti ozáření v případě radiačního útoku, řešící z části ochranu prvosledových jednotek, kterými jsou složky integrovaného záchranného systému, a doporučuje maximální expozici zasahujících osob. Podle Katalogu typových činností IZS, STČ 01/IZS Uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně, by byla Armáda České republiky jedna ze zasahujících složek při takovémto útoku. V diplomové práci jsou podrobněji rozebírány jednotlivé postupy AČR, a to od činností před zasazením, přes předcházení ohrožení, reakcí na vzniklou událost, po činnosti po události, dekontaminace a následnou kontrolu kontaminace osob a sledování jejich zdravotního stavu. Prakticky orientovaná část se zabývala především na naplnění jednoho z cílů práce, kterým bylo zhodnocení vybraných dozimetrických přístrojů používaných v Armádě České republiky určených pro radiační průzkum. K tomuto účelu bylo využito metody kvantitativního zpracování jejich hlavních parametrů. Při porovnání byla použita analýza ve vybraném vzorku a pomocí souhrnného indexu IVi byl vyjádřen stav použitelnosti přístrojů z hlediska dnešního využití při radiační mimořádné události. Stanovené cíle diplomové práce byly naplněny prostřednictvím uvedených metod. V diskuzi byla provedena komparace jednotlivých přístrojů a jejich zhodnocení z hlediska využitelnosti při společném zásahu s ostatními složkami integrovaného záchranného systému při radiační mimořádné události. Došlo ke zjištění, že některé z přístrojů jsou zastaralé a nesplňují požadavky pro takovouto činnost. Tento fakt vychází ze skutečnosti, že některé přístroje byly vytvořeny v době nebezpečí jaderné války. Tomu jednak odpovídá jejich bytelná konstrukce, ale také vysoký práh citlivosti, což je při řešení radiační mimořádné situace nežádoucí. Největším problémem se ale ukázalo, že některé přístroje měří veličiny ve starých, již nepoužívaných jednotkách, což by mohlo způsobit předání zavádějících informací. Jiné přístroje jsou naopak velmi moderní, citlivé již při nízkých hodnotách dávkového příkonu a poskytují informace v reálném čase na přehledném LCD displeji. V případě celkového shrnutí připravenosti Armády České republiky zasahovat při radiační mimořádné události je nutno konstatovat, že AČR je připravena plnit úkoly zajišťující záchranné a likvidační práce na dostatečné úrovni.
|
|
| |
|
|
Využití polovodičové spektrometrie gama v experimentální reaktorové fyzice
KUČERA, Jan
V této bakalářské práci byla pomocí softwaru fy Canberra vytvořena databáze pro účinnostní kalibraci s korekcí na pravé sumace gama-spektrometrického zařízení. Tvorba databáze spočívá v konstrukci modelu stínění pro polovodičový detektor a modelů měřených radioaktivních vzorků různých geometrií. Vytvořený model byl testován na změřených spektrech záření gama a vybraná vypočtená kalibrační křivka byla porovnána s výsledky vypočtenými v Centru výzkumu Řež pomocí metody MCNP. V rámci této práce byly též získány teoretické poznatky o technických parametrech a využití experimentálních reaktorů v CV Řež a o experimentálním zařízení a principech spektrometrie záření gama na reaktoru LR-0.
|
|
|
Zhodnocení rizik spojených s únikem radioaktivního jódu z oddělení nukleární medicíny při požáru
RAMBOUSKOVÁ, Lucie
Nukleární medicína je lékařský obor, který slouží k diagnostice a léčbě pomocí radioaktivních izotopů. Nukleární medicína patří mezi minimálně zatěžující neinvazivní vyšetřovací metody. Na rozdíl od diagnostické radiologie, která zobrazuje strukturu orgánů, nukleární medicína umožňuje získávat informace nejen anatomické, ale hlavně o orgánových funkcích či metabolismu. V mnoha případech jde o unikátní diagnostická vyšetření, která umožňují zjistit nemoc či její rozsah dříve, a tím zvýšit možnost úspěšné léčby. Při práci s otevřenými zářiči na oddělení nukleární medicíny lze předpokládat, že může dojít, při očekávaném způsobu používání zdrojů záření pouze k mimořádné události 1. stupně (rozlití nebo rozstříknutí radiofarmaka, znečištění pacienta) a zcela výjimečně k mimořádné události 2. stupně (ztráta nebo odcizení zdroje záření). Mimořádnou událostí 3. stupně je radiační havárie s velice minimální pravděpodobností vzniku. Cílem bakalářské práce je zmapovat distribuci a uložení radioaktivního jódu na oddělení nukleární medicíny daných nemocnic v ČR, zjistit úroveň znalostí u zdravotnického personálu a příslušníků HZS a jejich využití v praxi při úniku radioaktivního jódu a vyhodnotit míru rizik spojenou s únikem radioaktivního jódu při požáru. Hypotéza předpokládá, že zdravotnický personál a příslušníci HZS vědí, jak postupovat v případech úniku radioaktivního jódu z oddělení nukleární medicíny, a že míra rizika spojená s únikem radioaktivního jódu při požáru je zanedbatelná. Výzkum je zpracován kvalitativní formou výzkumu - dotazník a metoda řízeného rozhovoru. V rozhovoru bude použit polootevřený a uzavřený typ otázek. Výzkumný soubor tvoří pracovníci oddělení nukleární medicíny a příslušníci HZS. Bakalářská práce bude použita pro podrobnější studium dané problematiky. Dále může být použita v přednáškách a seminářích zdravotnických pracovníků a příslušníku HZS.
|
|
|
Biodozimetrie pro osoby exponované zářením alfa: závislost na nádorovém onemocnění (exp. práce).
KŘÍŽOVÁ, Marcela
V této diplomové práci se zabývám hodnocením vlivu familiárního výskytu nádorového onemocnění na přítomnost a počet mikrojader v krevních preparátech u konkrétních skupin osob. Použita byla jedna z metod biodozimetrie, test na přítomnost, počet a druh mikrojader. Samotné dávky a souvislost počtu mikrojader s dávkou jsem nezjišťovala, ale zabývala jsem se vlivem vedlejšího potenciálně ovlivňujícího faktoru na přítomnost a počet mikrojder, kterým je familiární výskyt nádoru. Jelikož pod toto téma spadá i velké množství informací o ionizujícím záření, jeho zdrojích, radioaktivitě, radiobiologicky významných veličinách, mechanismech účinků, molekulárních a buněčných změnách a i samotných biodozimetrických metodách, je jim věnována pozornost v teoretické části této diplomové práce. V praktické části je provedeno hodnocení počtu a druhu mikrojader u stanovených skupin osob, které jsou vystaveny zejména záření ?. Jedná se o zaměstnance Lázní Jáchymov, bývalé horníky z již uzavřených uranových dolů Příbram a současné horníky z uranových dolů GEAM o. z. Dolní Rožínka. Tyto vybrané osoby jsou rozděleny podle svých pracovišť vždy do dvou skupin, tj. skupina osob bez výskytu nádorového onemocnění v rodině a skupina osob, u kterých se v rodině rakovina objevila. U všech těchto osob byly za použití flourecenčního mikroskopu stanoveny počty dvoujaderných buněk bez mikrojader i s mikrojádry a druhy mikrojader. Následovalo vyjádření a porovnání procentuálních podílů dvoujaderných buněk s mikrojádry s celkovým počtem všech dvoujaderných buněk u a vyjádření a porovnání podílů mikrojader bez centromer s počtem mikrojder obou druhů (s centromerami a bez centromer) u všech osob a skupin. Z výsledků získaných ze statistického hodnocení bylo zjištěno, že rozdíly mezi procentuálními podíly mikrojader dvou hlavních srovnávaných skupin osob neprokázaly vyšší genomickou nestabilitu (statisticky významný rozdíl) u osob s familiárním výskytem nádorového onemocnění než u osob bez nádorového onemocnění v rodině. Ale na základě porovnání podílů mikrojader bez centromery byl statisticky významný rozdíl mezi těmito skupinami prokázán.
|
|
| |
|
|
Systém bezpečného ukládání radioaktivního odpadu
NEUMANNOVÁ, Kateřina
Dnešní moderní svět 21.století si již těžko dokážeme představit bez využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Setkáváme se s nimi v jaderné energetice, průmyslu, zdravotnictví a řadě jiných oborů. Stejně jako při jiných lidských činnostech i zde vznikají odpady {--} radioaktivní odpady, které mohou být člověku i celému životnímu prostředí nebezpečné. Proto je třeba s nimi nakládat podle přísných, přesně daných pravidel. I v České republice vznikají tyto radioaktivní odpady a proto je třeba věnovat jim zvýšenou pozornost. Proto bych chtěla do této problematiky co nejvíce proniknout a popsat ve své bakalářské práci tak, aby každému čtenáři byly podány základní informace nakládání s radioaktivními odpady ve srozumitelné formě. Domnívám se, že každý člověk v této zemi, bez ohledu na jeho vzdělání, by měl mít alespoň základní přehled o problematice radioaktivních odpadů. Byla bych ráda, kdyby tato bakalářská práce posloužila jako vzdělávací materiál pro zájemce o tuto problematiku. Pokud zde najdou čtenáři i nové zajímavé informace, bude mít má práce ještě větší význam.
|
|
|
Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci se zdroji ionizujícího záření ve zdravotnictví
Pěnková, Jana ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Soušková, Milena (oponent)
Cílem této diplomové práce je provést analýzu systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na oddělení nukleární medicíny v nemocnici Kolín a zhodnotit soulad tohoto systému s požadavky kladenými právní úpravou. Práce je tvořena čtyřmi kapitolami. První z nich představuje obecný úvod do problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a popisuje základní aspekty této oblasti. Druhá kapitola objasňuje některé základní pojmy v oblasti ionizujícího záření a radioaktivity a zaměřuje se zejména na radiační ochranu, která velmi úzce souvisí s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Třetí kapitola vymezuje legislativní a institucionální rámec pro problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zdroji ionizujícího záření. Tato část je výchozím bodem pro kapitolu čtvrté, která se potom věnuje samotné analýze systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na oddělení nukleární medicíny v kolínské nemocnici a porovnává tento systém s požadavky právní úpravy a zhodnocuje jejich soulad.
|
host ::
RSS.