|
|
Vybrané metody umělé inteligence - umělý život a počítačové viry
Hapala, Michael ; Jirků, Petr (vedoucí práce) ; Berka, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je uvést čtenáře do oblasti umělé inteligence, umělého života a počítačových virů. Práce je členěna do kapitol. První kapitola se zabývá umělou inteligencí, snaží se definovat přirozenou inteligenci a poté i umělou inteligenci. Další část práce popisuje historii umělé inteligence od jejích prvopočátků až do současné doby, jednotlivé body jsou uvozeny roky, ve kterých se udály. Druhá kapitola se věnuje umělému životu, definuje život a charakterizuje umělý život. Dále pojednává o celulárních automatech. Popisuje, co je celulární automat. Zabývá se von Neumannovým kinematickým modelem a celulárním automatem a poté charakterizuje jednotlivé celulární automaty -- hru života Life, Langtonovy Q-smyčky a Wolframův jednorozměrný celulární automat. Věnuje se významu celulárních automatů, dále pak Lindenmayerovým systémům a dalším metodám umělého života -- umělému životu a chaosu a simulátorům života. Třetí kapitola pojednává o počítačových virech, věnuje se jejich definici a počátkům. Dále popisuje rozdělení malwaru a techniky počítačových virů. Zbylá část klasifikuje viry podle cíle, který napadají, podle jejich maskovací strategie, podle umístění v paměti a uvádí další typy virů.
|
|
|
Kurt Godel: život, výsledky a jejich význam
Běhounek, Libor
Přehled nejdůležitějších výsledků a prací K. Gödela v oblasti metamatematiky, teorie množin, fyziky a filosofie. Zvláštní pozornost je věnována demytizaci Gödelových vět o neúplnosti a jejich důsledkům pro informatiku, umělou inteligenci, filosofii a další obory.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vztah mysli, těla a stroje v souvislosti s rozvojem umělé inteligence
Farská, Kateřina ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Brixí, Radim (oponent)
Práce se zabývá souvislostmi umělé inteligence a vztahu člověka a stroje, který zkoumá především z pohledu myšlení, života a tělesnosti. První část práce je zaměřena na objasnění historických předpokladů pro vznik umělé inteligence. Velice důležitý milník zde představuje oddělení mysli a těla v dualistickém pojetí Reného Descarta. Karteziánský dualismus uvádí v pozornost tzv. problém mysli a těla, který je dodnes skloňován v souvislosti s umělou inteligencí. Newtonovská mechanika, která navazuje na Descartovy myšlenkové koncepty, uplatňuje ideu světa jako mechanického stroje, což postupně vede k tomu, že i lidské tělo začíná být chápáno jako stroj. Vzniká tak prostor pro úvahy o vytvoření uměle myslící bytosti-stroji. Umělá inteligence je konfrontována se vztahem člověka a stroje. Druhá část práce bude proto věnována vymezení shod a rozdílů mezi člověkem a strojem na základě analýzy jejich vlastností. Ty budou definovány prostřednictvím jejich vztahu k pojmům jako stroj, život, přirozené, umělé, mentální stav, myšlení, vědomí, tělesnost. Na základě poznatků získaných v rámci těchto pohledů bude provedeno porovnání člověka a stroje. Poslední část práce se soustředí na způsoby, jakými jsou poznatky o vztahu člověka a stroje, mysli a těla aplikovány v jednotlivých směrech umělé inteligence. Detailnímu rozboru bude podroben zejména počítačový funkcionalismus. Tento tradiční směr umělé inteligence vychází z algoritmizovatelné povahy mysli, kterou modeluje prostřednictvím symbolických reprezentací. Analýza bude doplněna o alternativní směry v umělé inteligenci -- konekcionismus a zjednávací přístup. Tyto tři přístupy budou zhodnoceny v přímé návaznosti na poznatky získané ve druhé části práce. Smyslem práce je zdůraznit význam vztahu člověka a stroje, mysli a těla v souvislosti s umělou inteligencí, také v smyslu dalšího rozvoje a směřování této vědní disciplíny. V práci bude sledována linie vlivu karteziánsko-newtonovského myšlení v rámci dané problematiky. Bude poukázáno na možnosti a omezení tohoto paradigmatu, dualistického a materialistického (mechanistického) přístupu. Metoda práce je sumarizačně-kompilační, založená na uvedení relevantních informací a objasnění souvislostí.
|
|
|
Význam poznávacích procesů pro tvorbu umělé inteligence
Smutný, Zdeněk ; Pstružina, Karel (vedoucí práce) ; Kelemen, Jozef (oponent)
Práce předkládá ucelený pohled na poznávací procesy v rámci systémů umělé inteligence a nabízí jejich srovnání s podobnými procesy viděnými v přírodě včetně člověka. Historické pozadí směřující k vývoji současných koncepcí umělé inteligence umožňuje náhled na celou problematiku z určité perspektivy. Historický exkurz přechází postupně na hlavní osu zájmu: prostředí -- podněty -- zpracování -- odraz v kognitivním systému -- reakce na podněty, kdy srovnávám přístup a limitní možnosti člověka a stroje, respektive umělé inteligence. V závěrečné části představím dva realizované projekty inteligentních dopravních systémů a poukážu na potenciál, který se nabízí pro jejich další rozvoj v rámci hlavní osy zájmu. U každé části této práce je důraz kladen na spojitost s kognitivními procesy, jejich provázanost a závislost.
|
|
|
Historie umělé inteligence
Duda, Antonín ; Jirků, Petr (vedoucí práce) ; Berka, Petr (oponent)
Tato práce si dává za úkol seznámit čtenáře s historií umělé inteligence, konkrétně vývoji počítačového šachu od padesátých let až po současnost. Práce se rovněž věnuje soubojům šachových programů proti sobě, i proti lidským protivníkům. Největší pozornost je zaměřena na rok 1997 a souboji Kasparova s šachovým programem Deep Blue. Práce je členěna do kapitol, dle chronologického pořadí.
|
host ::
RSS.