|
|
Kritéria ovlivňující výběr volnočasových aktivit u odsouzených ve Věznici Plzeň
FOLDOVÁ, Linda
Práce se zabývá kritérii ovlivňující mi výběr volnočasových aktivit u odsouzených ve Věznici Plzeň. Zdali existuje souvislost mezi výběrem druhu volnočasové aktivity a trestným činem, za který byl obviněný odsouzen? Pokud ano, jaká a proč? Teoretická část popisuje historický vývoj českého vězeňství a Věznice Plzeň a vývoj volnočasových aktivit. Dále popisuje možné psychosociální faktory ovlivňující výběr daných aktivit. Na základě poznatků z teoretické části diplomové práce a souvisejících informací z bakalářské práce byly v druhé části provedeny s vězněnými osobami pohovory na téma: sociální život zázemí, volný čas trávený s rodinou a s přáteli, aspekty ovlivňující volný čas a volnočasové aktivity ve Věznici Plzeň na daném oddíle. Byl zkoumán vztah (souvislost) mezi výběrem volnočasové aktivity a trestnou činností, za kterou jsou umístěni ve výkonu trestu odnětí svobody. Celkem bylo provedeno dvacet pohovorů ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň. Z výzkumu vyšly následující informace. Vezmeme-li globálně výzkum, který byl proveden, neprokázala se souvislost mezi výběrem druhu volnočasové aktivity a trestným činem, za který byl obviněný odsouzen. Paušálně tedy nelze říci, že se například odsouzení za majetkovou trestnou činnost věnují více vzdělanostním aktivitám a odsouzení za násilnou trestnou činnost více sportu. Nicméně, v některých dílčích aktivitách je rozdíl ve výběru u různých typů odsouzených markantní.
|
|
|
Příprava vězněných osob na jejich propuštění a resocializaci
OUŘEDNÍKOVÁ, Marie
Tématem bakalářské práce je příprava vězněných osob ve Věznici Příbram na jejich propuštění z výkonu trestu. Cílem této práce bylo zmapovat míru připravenosti odsouzených na jejich propuštění a úskalí, která je čekají po přechodu do občanského života. První část bakalářské práce je věnována průběhu výkonu trestu, zaměstnancům podílejícím se na výchově odsouzených a práci s odsouzenými. Druhá část je zaměřena na propuštění odsouzených z výkonu trestu a na jejich vstup do občanského života. Třetí část práce je praktická, věnovaná vývoji života odsouzeného před výkonem trestu, během výkonu trestu a po jeho propuštění. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak se odsouzení připravují na propuštění a zmapovat problémy, které je potkávají při přechodu do občanského života.
|
|
| |
|
|
Integrace sociálně potřebných do společnosti pomocí domů na půli cesty
PEJCHOVÁ, Nika
Klienti domů na půli cesty jsou mladí lidé, kteří strávili část svého života v dětském domově, výchovném ústavu nebo odcházejí z výkonu trestu odnětí svobody či z ochranné léčby. Tito lidé byli po určitou dobu a z různých důvodů odloučeni od běžného života ve společnosti a návrat do ní se jim tak zkomplikoval. Často se pohybují na okraji společnosti, bývalí vězni se vracejí k páchání trestné činnosti a stávají se z nich recidivisté a mladí dospělí z ústavu často sklouznou k sociálně patologickému jednání za účelem uspokojení svých potřeb. Cílem domů na půli cesty (dále též DNPC) je pomoci těmto osobám integrovat se do společnosti, nabídnout jim podporu a střechu nad hlavou. První kapitola je zaměřena na klienty domů na půli cesty. Pozornost je věnována mladým lidem, kteří si odpykali trest odnětí svobody. Nejvíce pozornosti je věnováno ústavní výchově, protože právě mladí lidé opouštějící ústavní výchovu jsou nejčastějšími klienty domů na půli cesty. Je zde uvedeno, z jakých podmínek jsou děti do ústavní výchovy umístěny. Práce se zabývá i nenahraditelnou funkci rodiny a snaží se přiblížit problematiku integrace po opuštění ústavu. V praktické části práce je popsán konkrétní Dům na půli cesty v Českém Krumlově. Kapitola se soustřeďuje na fungování Domu na půli cesty v Českém Krumlově. Je zde vylíčena práce zaměstnanců, kteří jsou pro chod organizace nepostradatelní. Popsány jsou služby, které jsou v českokrumlovském Domě na půli cesty poskytovány, a jaké jsou podmínky, které musí zájemce o službu splnit. Cílem práce je vysvětlení role domů na půli cesty v systému integrace mladých lidí do společnosti a provést monitoring činnosti konkrétního vybraného domu na půli cesty. Stanovení pohledu klientů na pomoc, jež je jim v tomto zařízení poskytována, a zjištění, zda jsou motivováni k zapojení do všech složek samostatného života. Výzkum byl zaměřen na získání odpovědi na výzkumnou otázku: Jaká konkrétní opatření poskytovaná Domem na půl cesty v Českém Krumlově podporují samostatnost klientů? K získání potřebných dat byl zvolen kvalitativní výzkum. Použita byla metoda dotazování, konkrétně technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny se sedmi klienty Domu na půl cesty v Českém Krumlově. Se souhlasem komunikačních partnerů byly nahrávány na diktafon a následně přepsány. Byla užita metoda kódování. Ke zpracování výsledků byla použita metoda vytváření trsů. Z výsledků rozhovorů vyplývá, že klienti DNPC jsou mladí dospělí, jimž chybí kvalitní rodinné zázemí a ocitli se v těžké životní situaci, kterou nedokážou sami řešit. Jejich největšími problémy jsou: nedostatek finančních prostředků a neschopnost komunikace. Finanční problém je způsoben zejména nedostatečným vzděláním a s tím spojenými obtíženi při hledání práce, ale spolupůsobí tu i absence schopnosti šetřit a s penězi rozumně hospodařit. Příčinou neschopnosti komunikace s okolím je především skutečnost, že tito jedinci neměli možnost si komunikativní schopnosti v ústavním zařízení osvojit. K vypořádání s vyjmenovanými problémy jim napomáhá život v DNPC. Pohled klientů na poskytovanou pomoc je kladný, jsou celkově spokojení a službu považují za potřebnou. Práce upozorňuje na problém spojený s lokalizací Domu na půli cesty v Českém Krumlově. Hlavními cíly klientů jsou: osamostatnění, dokončení studia a osvojení si základních ekonomických návyků a pravidel. Dům na půli cesty v Českém Krumlově podporuje samostatnost klientů prostřednictvím těchto opatření: motivační dopisy, povinnosti, individuální plánování a podpůrné rozhovory. Získaná data poslouží ke zkvalitnění služeb v Domě na půli cesty v Českém Krumlově. Pomohou pochopit životní situace klientů domů na půli cesty.
|
|
|
Aplikace výtvarných aktivit se zaměřením na rozvoj osobnosti u osob ve výkonu trestu odnětí svobody
JANSKÁ, Dagmar
Tato diplomová práce se zabývá aplikací výtvarných činností se zaměřením na rozvoj osobnosti u osob ve výkonu trestu. Práce je rozdělena na teoretické a praktické kapitoly. První část vymezuje některé klíčové pojmy penitenciárného prostředí včetně programu zacházení a pedagogických disciplín, které se uplatňují v tomto specifickém prostředí. Praktické kapitoly se věnují realizaci vlastního dlouhodobějšího didaktického projektu s názvem ?Kordelie?, který je zaměřen na pozitivní myšlení, hodnotový systém a rozvoj kompetencí u cílové skupiny trvale pracovně nezařaditelných odsouzených žen ve Vazební věznici České Budějovice. Na základě aplikace těchto souborů činností a následného vyhodnocení, sleduji reálnou možnost zařazení výtvarného didaktického projektu do individuálních aktivit programů zacházení pro odsouzené osoby.
|
|
| |
|
|
Volnočasové aktivity obviněných a odsouzených ve Věznici Plzeň
FOLDOVÁ, Linda
Práce se zabývá volnočasovými aktivitami v rámci programu zacházení ve Věznici Plzeň. Teoretická část popisuje a představuje volnočasové aktivity v rámci programu zacházení v českém vězeňství, a poté ve Věznici Plzeň. Dále popisuje odborníky pracující s obviněnými ve výkonu vazby a odsouzenými ve trestu odnětí svobody. Na základě poznatků z teoretické části byly v druhé části provedeny s vězněnými osobami pohovory na téma volnočasové aktivity v rámci programu zacházení. Byl zkoumán jejich přínos pro obviněné či odsouzené a důvod vykonávání. Celkem bylo provedeno deset pohovorů ve výkonu vazby a trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň. Z výzkumu vykrystalizovaly tři nejčastější důvody účasti na volnočasových aktivitách. Těmito důvody jsou: rychleji utíká čas, udržování fyzické a psychické kondice, změna. Tímto konstatováním je zřejmé, že volnočasové aktivity se začínají ubírat jiným směrem, než v jakém by se v rámci celého programu zacházení ubírat měly. Náprava není nemožná, avšak kromě ekonomických důvodů, hraje hlavní roli chuť a přesvědčení vězeňských pracovníků o možnosti nápravy.
|
|
|
Aplikace výtvarných činností s přesahem do prosociální výchovy v práci s mladými dospělými ve výkonu vazby
JANSKÁ, Dagmar
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výtvarné činnosti s přesahem do prosociální výchovy v oblasti sociální práce s mladými dospělými ve výkonu vazby. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První část vymezuje některé základní pojmy, charakteristiku cílové skupiny s důrazem na výkon vazby a aktivity realizované v této oblasti. Vymezuje také pedagogiku a pedagogické disciplíny, které se vztahují k penitenciárnímu prostředí. V teoretické části dále definuje pojmy související s výtvarnými činnostmi, uměním a prosociálností a jejich význam v lidském životě. Praktická část je realizována ve Vazební věznice v Českých Budějovicích se zaměřením na cílovou skupinu mladých dospělých ve výkonu vazby. Poznatky z teoretické části jsou zde aplikovány na základě výtvarných činností prostřednictvím vlastního projektu s názvem ?Putování Malého prince?, který je zaměřen na rozvoj kreativity a spolupráce v rámci prosociálnosti. Nabízí nám pohled na jednu z možností smysluplného využívání volného času u obviněných osob.
|
|
|
Kvalitativní studie prožívání vazby mladistvými obviněnými
VALIHRACHOVÁ, Monika
Kriminalita mladistvých je jednou z klíčových oblastí společnosti. Trestné činy jsou páchány zejména ve velkých městech a jsou doprovázeny zvyšujícími se projevy agrese. Zvyšuje se také podíl páchaných trestných činů pod vlivem omamných a psychotropních látek. Významným počinem bylo přijetí Zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávné činy a soudnictví ve věcech mládeže. Mladiství vnímají uvěznění podstatně hůře než dospělí, na druhou stranu je však možné mladistvé lépe ovlivnit vhodným penologickým a pedagogickým přístupem. Umístění do vazby a případné odsouzení a uložení výkonu trestu odnětí svobody je až tím nejzazším řešením. Tato práce je zaměřena na výzkum prožívání vazby mladistvých v české vazební věznici. Data byla získána kvalitativním výzkumem za použití polostandardizovaného rozhovoru. Tyto rozhovory byly provedeny s deseti muži, kteří se jako mladiství či jako mladí dospělí (do 26 let) nacházeli ve výkonu vazby. Cílem diplomové práce bylo zmapovat situaci vazebního řešení problematiky trestné činnosti mladistvých, odpovědět na výzkumné otázky a případně navrhnout i optimalizační řešení. Cíle byly naplněny. Výsledky práce mohou být přínosné pro všechny, kteří se problematikou kriminality mladistvých zabývají. Důležité jsou zejména zaznamenané rozhovory, které popisují příčiny, průběh a následky kriminality a výkonu vazby.
|
|
|
Specifika práce radiologického asistenta ve vězeňském zařízení
LÍSKOVSKÁ, Diana
Bakalářská práce je zaměřena na pohled do zdravotnictví ve vězeňském zařízení {--} v tomto případě věznice Valdice. Jako radiologická asistentka jsem se zabývala především oddělením radiodiagnostiky, skiagrafickým pracovištěm. Hledala jsem zde odlišnosti práce radiologického asistenta oproti civilnímu zdravotnickému zařízení. Ve výzkumu jsem se zaměřila na počet skiagrafických vyšetření v letech 1988 {--} 2008 a zkoumala jsem sledovaný soubor. Z výsledků bude patrné, zda počet skiagrafických vyšetření v průběhu let narůstá, či klesá. V závěru práce jej porovnám s civilním zdravotnickým zařízením. Porovnáním údajů ze skiagrafických vyšetření a jejich následnou analýzou ověřím účinnost stávající koncepce vězeňství. Sebepoškození je krajní forma protestu, která svědčí buď o vysokém stupni zoufalství, nebo o nízké sebeúctě ke společenským hodnotám. Ve věznici nejtěžšího typu předpokládám vysokou výpovědní hodnotu porovnaných údajů. Svou prací chci seznámit širokou veřejnost se specifiky práce radiologického asistenta, strukturou i charakterem jeho pracovního prostředí. Od roku 1989 došlo v oblasti vězeňství k řadě zásadních změn. Ty nejsou veřejností příliš vítány. Proces humanizace není vnímán jako snaha státu změnit postoje odsouzených ke společenským hodnotám. V převážné míře je hodnocený jako nepochopitelná slabost a přílišná tolerance. Na základě objektivních údajů bych chtěla doložit účinnost a smysl procesu humanizace vězeňství a pomoci změnit pohled veřejnosti na jeho účinnost.
|
host ::
RSS.