|
|
Základní aspekty konzervace kukuřice silážováním
BRABENEC, Petr
Cílem bakalářské práce je zhodnotit potenciál výroby kukuřičných siláží jako nejčastěji zastoupeného objemného krmiva pro skot. Úvodní část práce se zaměřuje na obecné informace o kukuřici, na původ kukuřice, význam kukuřice a popis rostliny. Další část se zabývá procesem silážování se zaměřením na mikroorganismy a proces fermentace. V práci jsou také rozepsány tyto organismy jak pozitivně ovlivňující proces fermentace tak organismy mající negativní dopad na průběh fermentace s možným využitím různých aditivních doplňků. Zajímavou kapitolou je zhodnocení pěstovaných hybridů, jejich výhody a nevýhody se zaměřením na kvalitativní a kvantitativní hodnoty. Jednou z nejdůležitějších částí práce je technologický popis výroby kukuřičné siláže. V této části práce jsou uvedené jednotlivé úseky postupu technologického zpracování hmoty, různé metody zpracování rostliny do siláží a některá doporučení, která by se měla dodržovat. V této rešerši byly použity informace získané z publikací českých i zahraničních autorů a snažil jsem se zpracovat celou problematiku týkající se tématu.
|
|
|
Význam probiotik a prebiotik ve výživě člověka
ŠEVČÍKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá probiotiky, prebiotiky a složením střevní mikroflóry. Význam střevní mikroflóry byl dlouhou dobu velmi podceňován. S rozvojem vědy docházelo k poznatkům o jejích pozitivních přínosech a složení. Bakterie tvořící střevní mikroflóru jsou dvojí. Ty ?dobré?, které napomáhají v boji proti mnoha onemocněním, a ty ?špatné? které různá onemocnění způsobují. Zdraví prospěšné bakterie, které se zároveň používají k výrobě probiotických potravin a doplňků stravy, jsou zejména z rodů Lactobacillus, Bifodobacterium, Enterococcus a Streptococcus. Probiotika a prebiotika jsou důležitou součástí nového vědního oboru ?Funčkní potraviny?. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při podání v dostatečném množství, poskytují zdravotní přínos pro hostitele. Svojí funkcí napomáhají udržovat rovnováhu trávicího traktu. Nerovnováha je spojena s průjmem, infekcí močových cest, bolestí svalů a únavou. Probiotika mají také vliv na imunitní systém. Když nefunguje správně, mohou se objevit alergické reakce, autoimunitní onemocnění (např. ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc a revmatoidní artritida) a infekce (např. infekční průjem, Helicobacter pylori, kožní infekce a vaginální infekce). Dále se probiotika a prebiotika podílejí na prevenci proti obezitě, snižují hladinu cholesterolu v krvi, snižují hladinu krevního cukru a tím napomáhají v boji proti diabetu 2. typu, pomáhají předcházet vzniku rakoviny tlustého střeva. Dále ustavují či obnovují vyvážení mikroflóry tlustého střeva, zvyšují odolnost proti osídlení tlustého střeva mikroorganismy, které vyvolávají průjmy, zmírňují nesnášenlivost (intoleranci) vůči mléčnému sacharidu laktose u osob postižených touto poruchou, zvyšují vstřebávání vápníku, syntézu některých vitaminů a některá probiotika vytvářejí bakteriociny, což jsou bílkoviny a peptidy potlačující choroboplodné bakterie. Prebiotika jsou naopak nestravitelné složky potravy, které příznivě ovlivňují zdraví hostitele a selektivně stimulují růst a / nebo aktivitu jednoho nebo omezeného počtu bakterií v tračníku. Nejčastěji jsou jako prebiotika používány oligosacharidy, které se přirozeně vyskytují v mnoha druzích zeleniny a ovoce.
|
host ::
RSS.