Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 77 záznamů.  začátekpředchozí65 - 74další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Studium doby života a spektrálních změn fluorescence nanočástic v buněčné biologii
Pelc, Pavel ; Janoušek, Oto (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem doby života a spektrálních změn fluorescence nanočástic v buněčné biologii. Popisuje princip fluorescence, fluorescenční mikroskopii a laserový konfokální mikroskop Leica TCS SP8. Je zde přiblížena klasická metoda FLIM, mapování Lambda Square a rozdělení nanočástic. V praktické části je popsán realizovaný program pro hodnocení doby života fluorescence a spektrálních změn. Program umožňuje zobrazovat excitačně-emisní lambda mapy, dobu života fluorescence a spektrální posun v prostorové oblasti. V závěru práce je proveden experiment s rhodaminovými nanočásticemi, který je pomocí realizovaného programu vyhodnocen a diskutován.
Měření membránového napětí pomocí napěťově citlivých barviv
Votavová, Barbora ; Janoušek, Oto (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je realizovat měření membránového napětí s využitím napěťově citlivého barviva Di-4-ANEPPS a získaná data zpracovat a analyzovat. Práce obsahuje teoretický základ v podobě elektrofyziologie živočišných buněk, vysvětluje fluorescenci a popisuje flourescenční mikroskop. Dokument se z velké části věnuje charakterizaci a rozdělení napěťově citlivých barviv. Praktická část pojednává o jednotlivých komponentech nutných pro provedení experimentu jako je generátor stimulačních impulzů, vysokorychlostní kamera a její akvizice a popisuje samotný průběh experimentu. V závěru práce dojde k porovnání výsledků měření s teoretickými předpoklady.
Měření membránového napětí pomocí napěťově citlivých barviv
Heczková, Monika ; Sekora, Jiří (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je sestavit literární rešerši v oblasti měření membránového napětí pomocí napěťově citlivých barviv a navrhnout postup měření membránového napětí na dostupných buňkách s využitím napěťově citlivého barviva Di-4-ANEPPS a RH237. Práce obsahuje úvod do elektrofyziologie živočišných buněk, vysvětluje fluorescenci a její typické vlastnosti a věnuje se popisu fluorescenčního mikroskopu. Dokument se z velké části věnuje charakterizaci a rozdělení napěťově citlivých barviv. Výstupem práce je návrh řešení reálného experimentu.
Přírodní látky v léčbě rakoviny a jejich cytotoxicita
Hájková, Tereza ; Raudenská, Martina (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou přírodních látek v souvislosti s nádorovým onemocněním. Přírodní látky mají pozitivní vliv na lidský organismus a jsou schopné ovlivňovat životaschopnost a růst nádorových buněk. Hlavním mechanismem je ovlivnění mechanismů vedoucích k zahájení apoptózy nádorových buněk a zabránění další proliferace. V práci je dále rozebrána problematika využití nádorových buněčných linií ve výzkumu nádorového onemocnění. Dále jsou v práci uvedeny běžně dostupné metody pro stanovení cytotoxicity přírodních látek, přičemž pro experimentální část je vybrána metoda MTT test a systém xCELLigence pro monitorování v reálném čase. V experimentální části bude sledován mechanismus působení testované látky kapsaicin v aplikaci na prostatické buněčné linie, nádorovou PC3 a nenádorovou PNT1A.
Cytotoxicita vybraných naftochinonů na prostatických buněčných liniích
Mondeková, Věra ; Gumulec, Jaromír (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o cytotoxicitě vybraných naftochinonů na prostatických buněčných liniích. Úvodní část je věnována obecné charakteristice naftochinonů se zaměřením na jejich cytotoxicitu, testování a mechanismy cytotoxicity. Dále navazují kapitoly o cytotoxicitě, charakteristice a hlavně biologické aktivitě vybraných naftochinonů plumbaginu a naftazarinu. Poslední část teoretického oddílu je věnována fluorescenční mikroskopii a jejímu vyuţití při zkoumání cytotoxicity naftochinonů. Praktická část této práce se zabývá vyhodnocením výsledků cytotoxických testů a analýzou snímků buněk linií PC3 a PNT1A získaných pomocí fluorescenční mikroskopie. V závěru práce jsou všechny poznatky shrnuty a dány do souvislosti.
Fytotoxicita vybraných naftochinonů na vybraném rostlinném modelu
Rucký, Jakub ; Masařík,, Michal (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Úvodní část mé diplomové práce je zaměřena na teoretický rozbor řešené problematiky, jako je zkoumání toxicity naftochinonů plumbagin a juglon a to především s ohledem na jejich alelopatické působení. Další část se zaměřuje na stres rostlin, vyvolaný působením stresových faktorů, vedoucí až k jejich úhynu. Je zde rozebrán experimentální protokol a možnosti stanovení vlivu naftochinonů na rostlinný model. Experimentální část pojednává o měnících se růstových parametrech rostlinných vzorků, v závislosti na různých koncentracích naftochinonu. Je zkoumána životaschopnost buněk a změny v syntéze sekundárních metabolitů. Data získaná pomocí spektrofotometrické a mikroskopické analýzy jsou vyhodnocena pomocí softwaru STATISTICA a statistické významnosti jsou vyneseny do grafů.
Měření membránového napětí pomocí napěťově citlivých barviv ve fluorescenční mikroskopii
Tkáč, Jan ; Janoušek, Oto (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je sestavit literární rešerši v oblasti měření membránového napětí pomocí napěťově citlivých barviv a navrhnout postup měření membránového napětí na dostupných buňkách s využitím napěťově citlivého barviva di-4-ANEPPS a realizovat ho. Práce obsahuje úvod do elektrofyziologie živočišných buněk, vysvětluje fluorescenci a její typické vlastnosti a věnuje se popisu fluorescenčního mikroskopu. Dokument se z části věnuje charakterizaci a rozdělení napěťově citlivých barviv. Velká část práce obsahuje popis realizace a měření experimentu. V dokumentu jsou také zahrnuty různé metody měření a zpracování všech výsledků.
Penetrační vlastnosti polymerních micel na bázi hydrofobizované kyseliny hyaluronové.
Mischingerová, Monika ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Muthný, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo provést penetrační experimenty polymerních micel na bázi hydrofobizované kyseliny hyaluronové s využitím nilské červeně jako nesené látky. Dále pak provést základní charakterizaci těchto polymerních micel pro potenciální kosmetickou aplikaci s využitím Coenzymu Q10 (CoQ10) jako nesené látky. Bylo zjištěno, že velikost polymerních micel s navázaným CoQ10 nepřesahovala 100 nm. Nosičové systémy na bázi hydrofobizované kyseliny hyaluronové se ukázaly jako vhodné pro potenciální topické použití. Tyto systémy s navázanou nilskou červení prokázaly výborné penetrační vlastnosti. Dá se předpokládat, že stejně dobré penetrační vlastnosti prokáže také systém s navázaným CoQ10. Byl zde také zmíněn problém: zda se nosič rozbije ve SC nebo zda prostupuje spolu s NR skrz SC do kůže. Byly navrženy další experimenty, které by také mohly ověřit penetrační vlastnosti těchto systémů.
Využití vybraných fluorescenčních technik k charakterizaci mikrobiálních buněk
Vaněk, Martin ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy patří mezi nejrozšířenější přírodní pigmenty s mnohostranným potenciálem využití. Dlouho upřednostňovaná (levnější) metoda syntetické přípravy v posledních letech dostává stále vážnější konkurenci v podobě zdokonalované biotechnologické produkce. Ke zlevnění biotechnologické produkce může přispět také koncept on-line optimalizace a online analýz. Jednou z metod on-line optimalizace je průtoková cytometrie. V této práci byla zkoumána závislost intenzity autofluorescence kvasničných buněk na koncentraci karotenoidů v biomase a bylo ustanoveno číselné vyjádření těchto závislostí pomocí lineární regrese. Dále byla zkoumána závislost mezi rozptylovými parametry kvasničných buněk a množstvím sušiny ve vzorku. S pomocí modelu, který využívá přímého a bočního rozptylu světla spolu s informací o počtu buněk na jednotku objemu byla nalezena funkční závislost v podobě rovnice přímky. Buňky kvasinek byly zkoumány také pod laserovým skenovacím konfokálním mikroskopem za účelem lokalizace karotenoidů v buňce. Uskutečněné experimenty nasvědčují, že se karotenoidy nacházejí v zásobních lipidických granulích uvnitř buňky, další experimenty jsou však zapotřebí pro jednoznačné prokázání.
GenExLib C/C++ knihovna, Referenční příručka
Kovář, Bohumil ; Schier, Jan ; Kuneš, Michal
Tato technická zpráva obsahuje referenční příručku pro GenExLib C++ softwarovou knihovnu pro analýzu mikroskopických snímků, pořízených metodou FISH. Účelem knhovny je poskytnout metody pro detekci buněčných jader a fluorescenčních signálů, obsažených ve snímku a pro vyhodnocení jejich tvaru a základních statistických parametrů. Referenční příručka obsahuje detailní popis instalace knihovny a popis jejího použití v uživatelově kódu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 77 záznamů.   začátekpředchozí65 - 74další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.